Denní souhrn zpráv Zprávy

07-04-2008

Smlouvu o radaru podepíše v Praze Riceová

Hlavní smlouvu k umístění protiraketového radaru na českém území podepíše počátkem května v Praze americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Na dotaz ČTK to uvedlo velvyslanectví USA. Za českou stranu smlouvu podepíše ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Hospodářské noviny již dříve jako jeden z možných termínů uváděly 5. května, kdy se v Praze bude konat konference týkající se protiraketové obrany. Podle informací ČTK není vyloučené, že by se Riceová mohla jet podívat také na oslavy konce druhé světové války v Plzni, které budou mezi 2. až 6. květnem. Pravidelně se konají na připomínku osvobození Plzně americkými vojsky.

Pro skutečnou platnost smlouvy je ale nutný souhlas parlamentu a podpis prezidenta. Vedle hlavní smlouvy, která je připravena k podpisu, zbývá dojednat doplňkovou smlouvu SOFA, která by upravovala pobyt amerických vojáků na českém území. Další kolo jednání začne ve středu.

Lidovci kvůli radaru vyslechnou ministry, zelení nejsou jednotní

Lidovci si na úterní zasedání svých poslanců a senátorů pozvali kvůli americkému radaru ministry zahraničí a obrany Karla Schwarzenberga (za SZ) a Vlastu Parkanovou (KDU-ČSL). Členové vlády společně s českým velvyslancem při NATO Štefanem Fülem mají zákonodárce KDU-ČSL seznámit se závěry bukurešťského summitu aliance v otázce protiraketové obrany i s detaily chystaných smluv s USA o výstavbě amerického radaru v Brdech. Pro lidovce má být tato schůzka vodítkem pro rozhodnutí, zda dohody podpoří. "Je to pro nás první hlubší diskuse o tématu po summitu v Bukurešti," řekl ČTK šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Pavel Severa k úternímu jednání s ministry. Lidovce bude podle Severy zajímat nejen nynější postoj NATO, ale například i právní postavení amerických vojáků na českém území a režim jejich pobytu. Myslí si, že pokud se nevyskytne nějaký závažný "lapsus" v česko-amerických dohodách, nebude mít problém smlouvy o radaru podpořit. Také většina jeho stranických kolegů je připravena pro radar zvednout ruku.

Vláda v tuto chvíli nemá zajištěnou podporu pro ratifikaci smluv s USA ani u všech koaličních poslanců - s radarem nesouhlasí minimálně dvě poslankyně za Stranu zelených - Olga Zubová a Věra Jakubková. S podporou radaru váhá i jejich stranický kolega, poslanec a ministr školství Ondřej Liška, stejně jako lidovec Ludvík Hovorka. Váhají i bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Další bývalý člen ČSSD Evžen Snítilý naopak již dříve uvedl, že pro radar ruku nezvedne. Až po prostudování smluv se chce rozhodnout další poslanec zelených Přemysl Rabas.

Koaliční kabinet Mirka Topolánka (ODS) přitom bude potřebovat ve dvousetčlenné dolní komoře minimálně 101 hlasů. Sociální demokraté stejně jako komunisté stavbu amerického radaru v ČR odmítají a požadují, aby o jeho osudu rozhodli občané v referendu. Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD David Rath uvedl, že zhruba dvěma či třem poslancům sociální demokracie by radar nevadil, podřídí se prý ale většinovému rozhodnutí největší opoziční strany.

Několik poslanců ČSSD má na radar USA odlišný názor

Několik poslanců sociální demokracie má na umístění amerického radaru v Brdech odlišný názor než zbytek klubu. Řekl to místopředseda poslaneckého klubu ČSSD David Rath. Počet zákonodárců, kterým by radar nevadil, odhadl na dva až tři. Dodal ale, že jsou připraveni se podřídit většinovému rozhodnutí a že jsou všichni pro referendum. Sociální demokracie stavbu amerického radaru v ČR odmítá a požaduje, aby o jeho osudu rozhodli sami občané. Pokud by ho většina účastníků referenda podpořila, pak by takový výsledek respektovala. Pokud ale bude radar schválen "Dalíkovsko-Topolánkovskou korupční metodou“, pak je podle Ratha otázka, zda se jí bude cítit ČSSD vázána i po volbách a zda ji nevypoví, když volby vyhraje. "Minimálně tuto otázku otevřu já osobně," zdůraznil. Pokud by byla schválena 101 hlasy za pomocí přeběhlíků Miloše Melčáka a Michala Pohanky (dříve ČSSD), pak Rath připustil, že by se mohla ČSSD zachovat podobně.

SLÖ opět obvinilo Česko a Slovensko z genocidy a žádá odškodnění

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) přijalo na svém víkendovém spolkovém shromáždění ve Vídni manifest k historickým výročím souvisejícím s letošním rokem. V dokumentu znovu opakuje obvinění vůči České i Slovenské republice z genocidy a vznáší požadavek na odškodnění za údajná bezpráví spojená s poválečným vyvlastněním a odsunem z bývalého Československa. V manifestu se připomíná stanovisko sudetských Němců, podle něhož byla jejich integrace do nově vzniklé Československé republiky v roce 1918 vynucená a uskutečnila se proti jejich vůli. Československá vláda posléze podle prohlášení SLÖ nesplnila slib, který dala v roce 1919 na mírové konferenci v St. Germainu a v němž se zavázala uspořádat stát podle švýcarského vzoru. Důsledkem těchto skutečností pak byla genocida na německém a maďarském obyvatelstvu po druhé světové válce, uvádí se v manifestu SLÖ.

Na základě těchto tvrzení pak sdružení požaduje od vlád ČR a SR odškodnění podle mezinárodní konvence proti genocidě. Toto odškodnění má být uskutečněno bez prodlení a "bez pokusů o zdržování pod záminkou vzájemného zúčtování viny nebo přikrášlování zmíněného nezákonného jednání". Občané a média obou zemí se dále vyzývají, aby "se zdrželi paušálních obviňování na adresu tří milionů obětí této genocidy, zejména pak kolektivního obviňování všech vyhnaných sudetských Němců ze spoluviny na zločinech druhé světové války". V závěru manifestu SLÖ uvádí, že "restitucí soukromého sudetoněmeckého majetku by nemělo vzniknout nové bezpráví vůči českým občanům", poukazuje na to, že tyto restituce by představovaly nový impuls pro rozvoj české ekonomiky.

Klaus jednal v Káhiře o hospodářské spolupráci Egypta a ČR

Jednání českého prezidenta Václava Klause s představiteli egyptské vlády v Káhiře se soustředila na ekonomickou spolupráci mezi oběma zeměmi. ČTK to řekl tiskový mluvčí prezidenta Petr Hájek. Během setkání se svým egyptským protějškem Husním Mubarakem Klaus hovořil o mezinárodních otázkách, především o problémech blízkovýchodního regionu. Káhira patří k tradičním obchodním partnerům českých firem v arabském světě, v posledních letech ale vzájemné hospodářské vztahy stagnovaly. Podle Hájka však egyptský premiér Ahmad Nazíf při jednání s Klausem a českou delegací prohlásil, že Egypt vnímá Česko "jako bránu do EU", a to zejména po hospodářské stránce. Klaus s Nazífem podle mluvčího jednali především o posílení vztahů v oblasti cestovního ruchu, ale i o společných ekologických projektech. Při této příležitosti došlo k podpisu dvou smluv - memoranda o spolupráci mezi českým ministerstvem pro místní rozvoj a egyptským ministerstvem cestovního ruchu a smlouvy o společných projektech v oblasti životního prostředí. Egyptská strana podle Hájka projevila také velký zájem o posílení dovozu technologií z České republiky.

Průběh řízení u okresních soudů lze sledovat na internetu

Průběh soudního řízení u okresních soudů v Česku je nyní možné sledovat na internetu. Lze tak učinit prostřednictvím nové služby infoSoud, kterou oficiálně spustilo ministerstvo spravedlnosti. Během roku se k systému připojí i krajské soudy. Vedle účastníků soudních řízení může službu využívat i široká veřejnost. Na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě v Hradci Králové to řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Zájemce o informace o soudním řízení do formuláře na adrese http://infosoud.justice.cz zadá příslušného jednací číslo řízení, a to trestního, občanského nebo dědického. Přes počítač se dozví jeho historii i aktuální stav. K dispozici bude mít například údaje o zahájení řízení, vydání rozhodnutí, podání odvolání, odeslání k nadřízenému soudu, přerušení řízení a pravomocném skončení věci. Soudy očekávají, že lidé si informace o průběhu svých řízení zjistí na internetu a nebudou kanceláře soudů zatěžovat telefonickými dotazy. "Rychleji si informace o řízeních budou zjišťovat i jednotlivé soudy mezi sebou. Čekáme, že díky tomu dojde ke zbourání kamenných zdí kolem české justice," řekl předseda hradeckého krajského soudu Milan Bořek.

Údaje o řízení budou z jednotlivých okresních soudů do aplikace přicházet v pravidelných intervalech jednou denně. Aplikace neobsahuje osobní údaje. Podle Pospíšila má obdobnou službu zatím asi polovina zemí Evropské unie. Spuštěním nové služby chce ministerstvo naplnit cíl převést do roku 2012 většinu agend do elektronické podoby. Zatím od loňského roku fungují e-podatelny a insolvenční rejstřík. Letos ministerstvo spravedlnosti ještě hodlá spustit aplikace elektronického platebního rozkazu a úřední desky.

Úřady připraví systém elektronických voleb

Ministerstvo vnitra začne letos společně s Českým statistickým úřadem (ČSÚ) připravovat systém elektronických voleb. Práce projektového týmu by měla být dokončena do konce roku 2009. Ministr vnitra Ivan Langer a předseda ČSÚ Jan Fischer v Hradci Králové podepsali memorandum o přípravě koncepce, testování a realizaci systému elektronických voleb. O tom, zda se v České republice elektronické hlasování v budoucnu uskuteční, budou muset rozhodnout zákonodárci. Podle Fischera by se prvními českými elektronickými volbami mohly stát sněmovní volby v roce 2014. Podle náměstka ministra vnitra Zdeňka Zajíčka by se první testování elektronického systému voleb mohlo uskutečnit v roce 2010 při senátních volbách v některém z volebních okrsků.

Předseda ČSÚ Fischer řekl, že nejdůležitější při přípravě celého projektu je zabezpečení systému elektronických voleb. "Elektronické volby však vždycky budou alternativou k hlasování prostřednictvím volebních lístků, ale rozhodně usnadňují možnost volit lidem handicapovaným či dlouhodobě žijícím v zahraničí," řekl Fischer.

Do konce roku by v ČR mohlo být 2000 Czech POINTů

Do konce letošního roku by v České republice mohlo fungovat dva tisíce kontaktních míst pro komunikaci s úřady - CzechPOINT. Ministerstvo vnitra chce ve spolupráci s ministerstvem zahraničí letos vybudovat také přes dvě desítky míst CzechPOINTů v zemích EU. Dosud v České republice funguje 1372 kontaktních míst. "Uvažujeme o zřízení Czech POINTů také v dalších zemích, například Spojených státech, Rusku či Ukrajině, protože i tam chtějí mít lidé možnost získat dokumenty, protože například chtějí začít v České republice podnikat," řekl ČTK náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček. Ministerstvo vnitra se nebrání dalšímu zvyšování počtu kontaktních míst. "Umíme si představit, že jich bude přes šest tisíc, což je počet obcí v republice. Pokud bude každá obec Czech POINTem, tak občané budou mít potřebné služby státu ve své obci," řekl Zajíček.

Nyní si mohou lidé na Czech POINTech získat například výpis z katastru nemovitostí či z rejstříku trestu. Ministerstvo vnitra také plánuje, že do konce roku by kontaktní místa měla začít vydávat také výpisy z registru bodů řidiče. Ještě letos by také mělo být možné na těchto místech hlásit matriční události do evidence obyvatel.

Výdaje domácností za potraviny loni vzrostly o tisíce korun

Výdaje českých domácností za potraviny v posledních letech výrazně rostou. Například loni se průměrné roční výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje přepočtené na osobu v domácnosti i kvůli rostoucím cenám zvýšily o 1270 korun na rekordních 20.868 korun. Průměrná čtyřčlenná rodina tak loni za potraviny a nealkoholické nápoje utratila 83.472 korun, což bylo zhruba o 5000 korun více než v roce 2006. Na celkových spotřebních výdajích domácností měly loni potraviny, stejně jako bydlení, zhruba pětinový podíl. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.

Zatímco v prvním čtvrtletí loňského roku činily průměrné měsíční spotřební výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje na jednu osobu v domácnosti 1604 korun, tak ve čtvrtém čtvrtletí již vzrostly na 1885 korun. V nominálních cenách se výdaje rodin za potraviny v závěru loňského roku, kdy cena potravin šla výrazně nahoru, meziročně zvýšily o devět procent, v reálných cenách klesly o dvě desetiny procenta.

Jídlo ale loni podražilo i v dalších evropských zemích. Výrazný nárůst cen potravin zaznamenalo například sousední Rakousko. Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče by se růst cen zemědělských plodin a potravin z minulého roku letos již neměl opakovat. "Lze očekávat, že vývoj cen nebude kopírovat loňský rok. V Evropě přestalo platit omezení ponechání deseti procent zemědělské půdy ladem, čímž došlo k navýšení osevní plochy pšenice. U mléčných výrobků se zase pozitivně projeví zvýšení výrobní kvóty mléka o dvě procenta," uvedl Gandalovič. Podobného názoru jsou i analytici.

Prezident Agrární komory Jan Veleba ale očekává, že v celém světě budou v příštích letech i nadále růst ceny potravin. Loňské zdražení obilovin až o třetinu podle něj způsobil souběh tří vlivů: dynamicky rostoucí poptávka surovin v třetích zemích, zvyšující se výroba biopaliv a neúroda v tradičních pěstitelských zemích způsobena suchým počasím.

Přebytek zahraničního obchodu stoupl v únoru na 14,3 mld. Kč

Zahraniční obchod skončil v únoru přebytkem 14,3 miliardy korun, což je meziročně o 1,4 miliardy korun více. Oznámil to Český statistický úřad. Ke zlepšení bilance přispěl růst přebytku v obchodu se stroji a dopravními prostředky o 5,2 miliardy Kč, nepříznivě působilo prohloubení deficitu v obchodě s minerálními palivy o tři miliardy korun. Celkový přebytek obchodní bilance za první dva měsíce letošního roku meziročně vzrostl o 3,8 miliardy na 26,5 miliardy korun. "Příznivý trend zahraničního obchodu zatím nezlomila ani silná koruna. Nejnovější výsledky potvrzují pokračování příznivého trendu obchodu ČR a naznačují, že letošní rok zakončí ČR s přebytkem až 100 miliard korun," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Julínek navrhuje, aby vlastníkem VZP byl stát

Vlastníkem veřejnoprávní Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) by v budoucnu mohl být stát. V jednom ze svých sedmi reformních zákonů to navrhuje ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Ostatní zdravotní pojišťovny by se podle ministrova plánu měly změnit na akciové společnosti, které by patřily soukromým subjektům. Privatizace zdravotních pojišťoven, kterou Julínek chystá, je podle jeho stínového protějšku Davida Ratha (ČSSD) tunelem na zhruba 200 miliard korun každoročního povinného pojistného. Sociální demokracie se podle Ratha obává, že ministrovy reformní plány skončí finančním krachem českého zdravotnictví. Podle Julínka přeměna bude průhledný proces a akcie VZP bude vlastnit výhradně stát. Rath je však přesvědčen, že by největší pojišťovnu mohla vláda třeba za rok zprivatizovat podobně jako pražské letiště nebo aerolinie.

Podle Julínka nejsou zdravotní pojišťovny v současné podobě schopny plnit roli zastánce pojištěnce a jsou obtížně kontrolovatelné. Novým zákonem chce proto stanovit jejich povinnosti i pravomoci, vlastnickou odpovědnost, podmínky vzniku a činnost. Na jejich činnost má dohlížet nový úřad. Podle ministrova náměstka Pavla Hroboně si lidé budou moci vybrat, zda budou chtít být pojištěni u státní pojišťovny či u soukromých. Měli by mít také šanci zvolit si z několika pojistných plánů. Hroboň uvedl, že všechny závazky a smlouvy pojišťoven by zůstaly zachovány.

Šojdrová trvá na svém návrhu o výjimce z poplatků za pobyt v nemocnici

Návrh lidovecké poslankyně Michaely Šojdrové na osvobození novorozenců od poplatků za pobyt v nemocnici by měla posoudit ve středu vláda. Ať už k novele kabinet zaujme jakékoli stanovisko, rozhodne o ní až parlament, pokud ji tedy Šojdrová dřív ze sněmovny nestáhne. Poslankyně ale v rozhovoru s ČTK zopakovala, že se k tomu nechystá, i když ji k tomu někteří koaliční politici vyzvali. Trvá na tom, že svou novelu stáhne až poté, co koalice předloží vlastní variantu změn v systému zdravotnických poplatků. Vládní strany v těchto týdnech o úpravách poplatků vyjednávají, další koaliční schůzka na téma zdravotnictví by se měla uskutečnit v úterý. Šojdrová ale již dříve spolu s dalšími poslanci předložila dolní komoře výše uvedenou novelu, kterou ona i další spoluatoři označují za absolutní minimum, které by nemělo nikomu vadit. Spolu s ní předlohu podepsali i lidovci Ludvík Hovorka, Tomáš Kvapil a Jiří Carbol a dva bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka.

Mobil v Česku mělo loni 86 procent dospělých

Celkem 86 procent dospělých starších 16 let v Česku mělo loni mobilní telefon. Proti roku 2006 to představuje nárůst o 2,4 procentního bodu. Vyplývá to ze statistiky ČSÚ. Podle mobilních operátorů bylo v ČR loni 13 milionů aktivních mobilních telefonů, což představuje asi 126 čísel na 100 lidí. Nejrozšířenější jsou mobilní telefony u uživatelů mezi 16 a 34 roky, kde mobil nepoužívají jen přibližně dvě procenta lidí. Naopak v kategorii nad 65 let mobilní telefon má 44,5 procenta lidí.

Soužití Romů s Čechy se podle aktivistů nelepší

Soužití Romů s českou společností se příliš nelepší. Tvrdí to aktivisté z některých romských organizací. Podle nich naopak v poslední době začíná nabírat na síle "anticikanismus". Členové sdružení Dženo či Grémia romských regionálních představitelů to uvedli při příležitosti Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna. Mezinárodní den Romů připomíná první setkání romských představitelů 8. dubna 1971 u Londýna. V dalších dnech se pak v Británii uskutečnil první romský kongres, na němž vznikla Mezinárodní romská unie. Podle aktivistů už před 37 lety delegáti na kongresu mluvili o tom, že by se Romové měli zapojit do rozhodování o sobě, že se jim nedaří na pracovním trhu, mají nízké vzdělání, žijí v horších podmínkách a ostatní obyvatelé se na ně dívají skrz prsty. "Kdyby se podobný sjezd konal nyní, témata by se neměnila. A v některých oblastech by se ještě poněkud přiostřila rétorika," uvedli členové sdružení Dženo. Podotkli, že společnost nyní toleruje například hanlivé výroky politiků na adresu Romů či akce extremistů. Dženo se minulý týden obrátilo otevřeným dopisem na prezidenta Václava Klause. Vyzvalo ho, aby se zasadil o dodržování lidských práv a zlepšení situace Romů. Grémium se zas chystá požádat mezinárodní instituce o to, aby Česku "pomohly s odstraněním anticikanismu, rasové diskriminace a projevů apartheidu". Podle nich není ČR sama schopna se jich zbavit. Grémium to uvedlo ve svém prohlášení.

Osud středočeských vědeckých parků závisí na penězích z Bruselu

Střední Čechy by se měly stát v příštích letech líhní vědců a výzkumníků. Počítají s tím alespoň plány expertů z Akademie věd a pražských univerzit, kteří chtějí ve Vestci u Prahy a na Kladensku vybudovat dva vědeckovýzkumné parky. Kdy se tento záměr promění v realitu, je ale otázkou. Závisí to především na tom, kdy se na projekty podaří získat peníze z EU, zejména z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Představitelé vědeckých institucí to uvedli na tiskové konferenci v sídle středočeského hejtmanství v Praze.

Ve Vestci chce Akademie věd spolu s Univerzitou Karlovou vybudovat za 2,3 miliardy korun Biotechnologické a biomedicínské centrum, které by nabídlo práci 400 až 450 lidem. Další vědeckotechnologický park má vyrůst v Kladně, hodlají ho vytvořit České vysoké učení technické, Česká zemědělská univerzita a Vysoká škola chemicko-technologická. "Všechno závisí na tom, kdy bude operační program Výzkum a vývoj pro inovace schválen v Bruselu," řekl novinářům předseda Akademie věd Václav Pačes. Tereza Brůchová z ministerstva školství v této souvislosti podotkla, že program, který má v nejbližších pěti letech do České republiky přivést zhruba 52 miliard korun, schválila vláda minulý týden. "Nyní se čeká na jeho schválení v Bruselu," řekla ČTK.

Letecké muzeum v Kunovicích má další renovovaný exponát

Letecké muzeum v Kunovicích se pyšní dalším exponátem. Svou původní podobu získal letoun Aero Ae-45. Jde tak o druhé letadlo, které bylo renovováno v rámci společného projektu firmy Aircraft Industries, města Kunovice a Slováckého aeroklubu Kunovice. Již loni veřejnosti společně představili nejstarší exponát muzea - akrobatický letoun L-29 A Delfín. "Na exponáty působí hodně povětrnostní vlivy. Po renovaci by lak měl slunci, větru i dešti odolat několik let, do vnitřních prostor se již nebude dostávat voda. Ideální stav by ale byl, kdyby letadla stála v hangáru," řekl ČTK ředitel kunovického letiště a předseda Slováckého aeroklubu Kunovice Stanislav Sklenář. Renovování letounu přišlo na asi 75.000 korun, další na řadě bude zřejmě Z-37 Čmelák. "Možná začneme ještě letos," upřesnil Sklenář.

Letoun Aero Ae-45 poprvé vzlétl 21. července 1947, po dvou letech práce konstruktérů továrny Aero Vysočany, kteří na něm pracovali ve volných chvílích. Šlo o čtyřmístný dvoumotorový dolnoplošník, který dosahoval rychlosti až 280 kilometrů za hodinu. Další dva roky piloti prototypů zkoušeli letové a technické vlastnosti, sériová výroba letounu začala v roce 1949 a v následujících dvou letech vzniklo 200 kusů. V dobách své největší slávy byl letoun využíván zejména jako výcvikový a položil základy při zřizování aerotaxi ČSA.

V pražském Divadle Archa začaly zkoušky Havlova Odcházení

Režisér David Radok zahájil v Praze zkoušky prvního uvedení hry Václava Havla Odcházení. Premiéra se v Divadle Archa uskuteční 22. května. "Počítáme hned se třemi premiérovými večery za sebou; jinak bychom v našem malém prostoru nemohli uspokojit zájem hostů," řekl ČTK ředitel divadla Ondřej Hrab. Je rád, že se podařilo dát dohromady unikátní inscenační tým, odpovídající nárokům tohoto zajímavého textu. Označil ho za jeden z nejlepších, které "u nás i kolem nás" vznikly. Jeho slova dokládala desítka nedočkavců, kteří na otevření pokladny čekali už od rána a vstupenky si koupili vzápětí po zahájení předprodeje.

Hlavní role v Radokově inscenaci ztvární Jan Tříska a exprezidentova manželka Dagmar Havlová. V dalších se objeví například čerstvá držitelka ceny kolegia Thálie Vlasta Chramostová, Ivan Řezáč, Marek Daniel, Zuzana Stivínová, Bořivoj Navrátil a Petra Lustigová. Divadlo Archa bylo jednou ze scén metropole, která netrpělivě očekávala opožděné rozhodnutí pražských zastupitelů týkající se finančních dotací. Nakonec získala částku, která je oproti loňsku o 30 procent nižší. "Inscenaci Havlova Odcházení však financujeme nezávisle na ní, tedy bez jakékoliv podpory z veřejných prostředků. Už v prosinci jsme založili výbor v čele s Besselem Kokem, který se financováním tohoto specifického a náročného projektu zabýval. V této chvíli jsme si jisti, že projekt můžeme dotáhnout do premiéry," řekl Hrab ČTK. Potřebnou částku však nespecifikoval.

Soudobá politická opera je pro českou scénu výjimečná událost

Soudobé operní dílo zabývající se otevřeně politikou je podle odborníků pro českou scénu výjimečnou událostí. Od roku 1989 bylo v tuzemsku uvedeno pouze několik oper převážně od zahraničních autorů, kteří se inspirovali aktuálními problémy. Ve středu 9. března zazní v pražském Divadle Kolowrat světová premiéra opery Zítra se bude... o procesu s Miladou Horákovou, která byla odsouzena komunistickým režimem v červnu 1950 k trestu smrti. Chystaná opera je netradiční především libretem, které je zcela postaveno na autentických dokumentech a proslovech. Dvojice autorů Jiří Nekvasil a Aleš Březina tím chce akcentovat absurditu vykonstruovaného soudního tribunálu a krutost tehdejší doby. "Je velkou otázkou, jak se bude blížit nebo naopak vzdalovat zavedené operní formě. V každém případě mám rád umění, v němž jde o podstatné věci, a to se tu dá očekávat," uzavřel Herman.

Provoz na pražském letišti se vrátil do normálu

Provoz na pražském letišti, který v pondělí ráno ochromila hustá mlha, se během odpoledne vrátil do normálu. Letadla nabíraly zpoždění již jen ojediněle a maximálně do 30 minut. ČTK to řekla mluvčí letiště Eva Krejčí. Viditelnost na letišti byla ráno menší než 200 metrů, přičemž za kritickou se považuje viditelnost kolem 500 metrů. Kvůli mlze byly v ranních hodinách zrušeny nebo odkloněny jinam téměř tři desítky letů. Zřejmě nejvíce na mlhu doplatili cestující ČSA. Podle mluvčí firmy Daniely Hupákové bylo zrušeno devět linek, vesměs do západní Evropy. Jedenáct letadel ČSA mířících na Ruzyni muselo pokračovat na jiné letiště. Kvůli počasí omezuje pražské letiště provoz jen výjimečně. Takovým případem byla například koncem loňského ledna sněhová kalamita, kdy letiště stálo téměř 30 hodin a několik desítek letů bylo zrušeno.

Počasí

Dosud polojasná obloha se od severu postupně zatahuje oblačností, ojediněle doprovázenou mlhami. Noční teploty od 0 do -4 stupňů Celsia, v úterý přes den vystoupí na 7 až 11 stupňů nad nulou.

07-04-2008