Zprávy

Topolánek zásadně odmítl tvrzení, že ODS zrazuje svůj program

Předseda ODS a premiér Mirek Topolánek zásadně odmítá paušální tvrzení o tom, že ODS ve vládě zrazuje svůj program, neplní sliby a opouští svoji "značku". "Stále tedy držíme směr, a nic na tom nemění fakt, že kráčíme k cíli za použití některých jiných, nebo modifikovaných prostředků, než jsme si vysnili v čase mimo vládu. Je přece lepší ve vládě prosazovat možná řešení, než snít o těch ideálních v opozici," prohlásil Topolánek v úvodu ideové konference ODS. V projevu několikrát zopakoval, že cíl, který si ODS vytkla, je důležitější než prostředky jeho naplňování. "Prostředky můžeme a musíme měnit podle aktuální situace, ale cíl potřebujeme stále vidět před sebou. Nezaměňujme nikdy prostředek a cíl," uvedl.

Pokud podle něj ODS zvítězí v příštích volbách do Poslanecké sněmovny, měla by garantovat a uskutečnit to, aby se Česko do deseti let dostalo v hodnocení kvality života mezi prvních deset zemí EU. ODS by rovněž měla garantovat a realizovat podstatné zvýšení životní úrovně občanů Česka tak, aby do deseti let dosáhli v paritě kupní síly na obyvatele na průměr hrubého domácího produktu zemí EU. Topolánek dále uvedl, že ODS by měla v případě vítězství garantovat dosažení vyrovnaných veřejných rozpočtů nejpozději do konce roku 2014.

ODS preferuje snížení sociálního pojištění a zachování daně

Občanská demokratická strana preferuje v daňových úpravách pro rok 2009 snížení odvodů na sociální pojištění. Na tiskové konferenci po ideové konferenci ODS v Hradci Králové to řekl ministr průmyslu Martin Říman. Daň z příjmů by tak ODS zřejmě zachovala ve stávající výši 15 procent z takzvané superhrubé mzdy. "Drtivou většinou vystupujících bylo zdůrazněno, že v této fázi je z mnoha důvodů výhodnější provést snížení na straně pojištění," řekl Říman. Další podrobnosti k daňovým změnám nesdělil. Hospodářské noviny tento týden uvedly, že ODS navrhuje snížení sociálního pojištění v příštím roce ze současných 12,5 procenta na deset procent při zachování sazby daně 15 procent. Proti takové změně stojí ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), který již vládě navrhl snížit pojistné pouze na 11,5 procenta. Víc podle Kalouska rozpočet neunese.

Na plénu konference chtěl údajně vystoupit daňový expert ODS Vlastimil Tlustý, který prosazuje snížení 15procentní daně. Slovo po úvodním projevu předsedy strany Mirka Topolánka ale nedostal. Topolánek odmítl, že by někomu zakazoval vystoupit. "Můj projev byl jediný úvodní. Myslím, že to všichni pochopili," řekl Topolánek s tím, že práce a diskuze se odehrávaly v šesti sekcích. Ne všichni z 500 účastníků konference byli s takovým přístupem spokojeni. Místopředseda strany Pavel Bém připustil, že neudělení slova Tlustému možná byla chyba.

Přemístění nové budovy NK na Vyšehrad je podle Béma mystifikace

Informace o přemístění stavby nové budovy Národní knihovny (NK) z Letné na městský pozemek u Vyšehradu v Praze je podle pražského primátora a odpůrce stavby na Letné Pavla Béma (ODS) mystifikace. Bém uvedl, že s ním, ani s městem o takovém přesunu nikdo nejednal. Informaci přinesly Lidové noviny a jejich server, proti přesunu stavby na Vyšehrad by údajně nebyli ani zástupci magistrátu a vedení NK. "Považuji to za grandiózní mystifikaci. Na úrovni města nikdo s nikým nediskutoval, neuvažoval, neanalyzoval možnost umístění Kaplického blobu na Vyšehradě nebo u kongresového centra," prohlásil Bém. Zopakoval, že nyní je na tahu antimonopolní úřad, který musí rozhodnout, zda je možné použít na projektovou dokumentaci knihovny veřejné zdroje. Pak podle primátora musí ministerstvo kultury rozhodnout, za jaké peníze se knihovna postaví, a teprve poté je možné se začít bavit o tom, kde by případně jinde mohla stavba stát.

Mýtné přesáhlo dvě miliardy korun o tři týdny dříve než loni

Vybrané mýtné za použití českých dálnic a rychlostních silnic v sobotu přesáhlo dvě miliardy korun. Stalo se tak o tři týdny dříve než loni. ČTK to řekla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. V systému je nyní zaregistrováno zhruba 300.000 kamionů o hmotnosti 12 tun a více. Kamionoví dopravci platí na elektronickém mýtném stále větší sumy. V březnu vyneslo více než 517 milionů korun, což je o osm procent více než v březnu 2007. Půlmiliardovou hranici překročila vybraná suma také v únoru; loni se tak stalo pouze dvakrát, v říjnu a listopadu. Přes 60 procent mýtných plateb jde na vrub kamionům s tuzemskou poznávací značkou.

Dopravní odborníci připisují vyšší výběry především ekonomickému růstu a vysoké spotřebě zboží. Kolem dálnic rostou obří logistická centra a v průmyslových zónách přibývá montoven nejrůznějších produktů. Některé firmy přitom materiál do výroby přesouvají přímo z kamionů, a šetří tím skladové prostory. ČR také slouží jako tranzitní země mezi východem a západem. Loni se vybralo 5,6 miliardy korun, letos by to podle odhadů Ředitelství silnic a dálnic mohlo být o miliardu více. Zmíněné sumy ale nejsou čistým příjmem státu. Zhruba dvě miliardy je třeba zaplatit firmě Kapsch jako splátku za výstavbu systému a služby spojené s jeho provozem.

Vzniká síť zařízení, která se budou starat o účastníky nehody

Ostravské tramvajové neštěstí, při kterém tři lidé zemřeli a desítky dalších se zranily, se může dotknout velké skupiny lidí. Podle odhadů to může být až 1500 jedinců. Každý z nich by dříve či později mohl vyhledat pomoc psychologů či krizových interventů. V Ostravě proto nyní vzniká síť zařízení, která se budou starat o střednědobou a dlouhodobou pomoc obětem tragické nehody. ČTK to řekla odborná garantka národního Psychosociálního intervenčního týmu Bohumila Baštecká. "Hlavním cílem pomoci bývá, aby lidé pocítili, že na zvládání důsledků události nejsou sami," vysvětlila ČTK vedoucí Krizového centra Ostrava Petra Ďásková. Do pomoci by měli být zapojeni jak pracovníci ostravského krizového centra, tak i například duchovní či učitelé ze středních a základních škol. "Pomoc můžou potřebovat blízcí, přátelé, kolegové, spolužáci obětí přímých, svědci nehody a obyvatelé místa i záchranáři, kteří na místě zasahovali," řekla Baštecká.

Dodala, že svým způsobem jsou nejvíce ohroženi i lidé, kteří se obětem snaží pomáhat. "Bezprostřední reakcí na takovou událost bývá i snaha situaci zlehčovat nebo se vyhnout kontaktu se zasaženými lidmi. Někdy tím více, čím jsou bližší," upozornil vedoucí Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Tomáš Kvarda. Právě jeho zařízení by mělo podporovat kolegy, kteří s lidmi zasaženými neštěstím pracují. "Profesionálové jsou samozřejmě v tomto ohledu také jen lidé," vysvětlil. Podpora při zvládání dopadů neštěstí by měla trvat celý rok s ohledem na situaci pozůstalých a těžce raněných. Předpokládá se i pomoc dobrovolníků, vzájemná pomoc občanů.

Příslušníci Fa-lun-kung protestovali proti porušování práv

Proti sílícímu tlaku čínských úřadů proti duchovnímu hnutí Fa-lun-kung před chystanými olympijskými hrami v Pekingu v sobotu přišly před budovu čínského velvyslanectví v Praze meditací vyjádřit svůj tichý protest necelé dvě desítky jeho českých přívrženců. Jejich transparenty, plakáty a letáky informovaly o represích Číny proti hnutí a o údajném prodeji orgánů jeho zatčených členů; občasní kolemjdoucí však meditující demonstranty míjeli obvykle zcela bez zájmu.

"Chceme upozornit na to, že se několik posledních měsíců situace v Číně zhoršuje a eskaluje pronásledování," řekl ČTK organizátor protestu Petr Šváb. "Od letošního ledna máme zdokumentovaných skoro 2000 případů zatčení a od začátku minulého roku je to více než sto lidí, u kterých máme zjištěno, že skutečně zemřeli v pracovních táborech, že byli umučeni k smrti. Samozřejmě skutečná čísla mohou být daleko vyšší," konstatoval. Organizace na ochranu lidských práv často kritizují Čínu za prodej orgánů, odebraných popraveným odsouzencům, a to zejména právě z pronásledované sekty Fa-lun-kung, postavené mimo zákon. Čínské úřady tuto kritiku popírají a tvrdí, že jde o pomlouvačnou kampaň sekty.

Karlovy Vary zaplavila modrá krev, sraz zde má 600 šlechticů

Karlovy Vary zaplavila o víkendu modrá krev. Na 12. setkání se do lázeňského města sjelo kolem 600 zástupců evropské šlechty. Nejvíce členů šlechtických rodů přijelo z Německa, početná delegace dorazila také ze Švédska. Aristokraty zaujala mimo jiné vernisáž výstavy mapující slavné osobnosti, které město v průběhu několika staletí od založení Karlem IV. až po současnost navštívily. ČTK to řekl organizátor akce Marian Odlevák. "Šlechtici si na výstavě připomněli i vlastní historii. Hodně z nich má předky, kteří byli příbuznými panovnických rodů nebo významných osobností, takže spojení s nimi zde určitě našli," uvedl. Expozice v Galerii umění s názvem Slavní u nás vznikla u příležitosti 650 let, jež slaví město od založení. Začíná Karlem IV., pokračuje přes osobnosti světového významu, jako například Johanna Sebastiana Bacha, Richarda Wagnera, Madeleine Albrightovou či panovníky, například Edvarda VII. Kromě panelů s osobnostmi jsou součástí také cennosti ze sbírek muzea.

K vidění jsou i takzvané kurlisty neboli seznamy lázeňských hostů, jež vydávalo ve svazcích město v 19. a na začátku 20. století. "Tehdy musel každý hoteliér nahlásit radnici, kdo je u něj ubytován. Město mělo přesný přehled a z těchto materiálů dodnes historici čerpají," dodal organizátor. Kurlisty se sešily a dostaly podobu knihy připomínající sbírku zákonů. Jedna z nich je v galerii otevřena na straně, kde se nachází údaj o pobytu císařovny Sissi z roku 1892.

Organizátoři největšího českého setkání šlechty rozesílají každým rokem asi 2500 pozvánek. Protože je kapacita Grandhotelu Pupp omezena na 650 míst, záleží na tom, jak rychle se šlechtici přihlásí. Vyvrcholením víkendové akce bývá už tradiční Jarní ples v Grandhotelu Pupp. Povinným oděvem pro pány je na něm frak, uniforma, smoking, dámy na sobě musejí mít velké plesové šaty. Nejznámější akce podobného charakteru se konají ve Vídni, Mnichově, Paříži i Münsteru.

Finále v Plzni vydalo knihu jako poctu Evaldu Schormovi

V Plzni vyšla kniha Mlčenlivý host Evald Schorm. U příležitosti 20. výročí předčasné smrti scénáristy a režiséra, který byl představitelem nové československé filmové vlny, ji vydali organizátoři filmového festivalu Finále. Na Schorma v ní vzpomínají Milan Kundera, Josef Škvorecký, Jiří Menzel a další. Obsahuje i příspěvek Radky Denemarkové, jež o Schormovi napsala monografii. "Byl to člověk hodně otevřený naprosto každému názoru, přestože si vždy myslel své. Proto jsem knihu psala formou dialogu," vysvětlila spisovatelka. Příspěvek ve stejné formě otiskla i v novince pokřtěné na plzeňském festivalu. Zamyslela se v něm po deseti letech nad tím, co v ní po Evaldu Schormovi přetrvalo. "Zůstalo to, že se člověk nesmí bát stát mimo, což je těžké v každé době. Totalita mívá různou podobu, ať jsou to tržní mechanismy nebo totalita moci," dodala. Schorm ji prý naučil přemýšlet o tvorbě jinak.

Podle herce Jana Kačera, který při finálové besedě vzpomínal na Schorma jako svého učitele, byl nesmírně širokým člověkem, filozoficko-režijním géniem. "Dával pocit absolutní důvěry lidem, s nimiž pracoval. Režíroval nás obrazy, vcítěním," připomněl Kačer. V době, kdy nemohl točit filmy, působil Schorm v Laterně magice. "Dodnes tam hrají jeho program Kouzelný cirkus. Měl už přes 6000 repríz. Tehdy jsme to dělali narychlo, tak na rok dva," uvedl producent Jan Kallista, Schormův spolužák z FAMU.

Evald Schorm se narodil v roce 1931, zemřel v prosinci 1988. V roce 1962 vystudoval režii na FAMU u Otakara Vávry. Od roku 1963 točil i pro Československou televizi. O osm let později mu byla práce u filmu z politických důvodů znemožněna, podobně jako v televizi a na FAMU, kde působil jako Vávrův asistent. V dobách normalizace našel útočiště v několika divadlech, spolupracoval s Laternou magikou. S festivalem Finále ho pojí vítězství v roce 1968. Vůbec prvního Zlatého ledňáčka v historii získal za film Každý den odvahu.

U Libušína se strhla bitva 1500 šermířů, zahájili tu svou sezonu

Nelítostná bitva mezi dobrem a zlem se v sobotu strhla na louce u Libušína na Kladensku. Pohádkový příběh o boji dvou králů předvedlo tisícovkám diváků kolem 1500 českých i zahraničních šermířů. V Libušíně se setkali už posedmnácté, aby tady zahájili svou sezonu. "Říká se, že šermíř, který nebyl na Libušíně, si nemůže říkat, že je šermíř," řekl ČTK s trochou nadsázky hlavní organizátor akce Václav Janda. Libušínská bitva je podle něj jednou z největších šermířských akcí z období gotiky nejen v republice, ale i ve střední Evropě. Letos se jí zúčastnili zástupci 202 šermířských skupin.

V Ořechově se po 63 letech bojovalo o Brno

Lidé v Ořechově se v sobotu vrátili o 63 let zpátky. Připomněli si významnou bitvu, která na konci druhé světové války umožnila osvobození Brna. Rekonstrukce, kterou hodně ovlivnil prudký déšť, se zúčastnilo kolem 350 vojáků, kteří vystříleli 30.000 slepých nábojů. Akce byla součástí 11. ročníku vzpomínky na bitvu. Při tankové bitvě u Ořechova padlo asi 960 sovětských a rumunských a 275 německých vojáků. Zničeno bylo 35 sovětských tanků a vozidel. Náboje zničily velkou část obce. Právě letošní ročník pravděpodobně zatím významnou bitvu připomínal nejvíc ze všech. Díky dešti, který se v Ořechově strhnul mezi první a druhou rekonstrukcí, si vojáci užili opravdu vojenské podmínky. "Byla to skutečná válka, kdy se brodili po kotníky v bahně," radoval se organizátor rekonstrukce Dan Urbánek. Bitvu si užívali nejen Češi, ale také padesátka členů různých historických klubů ze Slovenska, Slovinska, Německa, Polska a Ruska. Právě Rusové, vítězové původní bitvy v roce 1945, si deštivé počasí pochvalovali. "Je to jako u nás," poznamenal jeden z nich.

Karlštejn je na prodej - ale na Vysočině

Kdokoli touží ráno co ráno otvírat okna vlastní ložnice na Karlštejně, má nyní příležitost. Karlštejn je na prodej. V nabídce jedné brněnské realitní společnosti je k mání za 1,8 milionu eur, tedy asi 45 milionů korun. Nejde však o podvod ve stylu filmu Velká sázka o malé pivo. Prodávaným Karlštejnem není hrad, který nechal nedaleko Prahy vybudovat Karel IV., ale lovecký zámeček na Žďársku. Jak zámeček z 18. století ke svému jménu přišel, řekl ČTK starosta nedalekého města Svratka Boris Jakubík. Jedna z verzí prý hovoří o tom, že původně se objekt jmenoval Kahlštejn, zkomolením pak vznikl Karlštejn.

K zámku náleží také rybníček, pastviny, les či traktor. Podle místních je zámeček malebný, v krásném okolí. Dá se tu běhat na lyžích, blízko je sjezdovka i golfové hřiště. "Prostředí je to velice pěkné. V 60. letech se tam natáčel film Temno podle Aloise Jiráska a jeden díl Četnických humoresek," řekl o zámečku Jakubík. Objekt nechal v 18. století postavit Filip Kinský. Majitel zde přebýval hlavně v době honů na vysokou a černou zvěř, uvádějí internetové stránky obce Svratouch. Dnes je majitelem OP Prostějov a objekt funguje jako rekreační středisko. "Karlštejnský zámek je však znám především jako střecha Evropy, neboť zde probíhá hranice evropského rozvodí. Tvrdí se dokonce, že toto rozvodí prochází přímo po střeše karlštejnského zámku a vodstvo odtud odtéká do dvou moří, Černého a Severního," uvádějí v historii města Svratoušští.

Ministerstvo prohlásilo barokní sýpku na Šumpersku památkou

Barokní sýpka v Bludově na Šumpersku se dočkala ochrany. Ministerstvo kultury ji prohlásilo na návrh olomouckých památkářů nemovitou kulturní památkou. Podle odborníků jde o hodnotný historický a archeologický objekt. "Barokní sýpka je jedinou připomínkou někdejšího takzvaného Horního dvora v Bludovečku, což je místní část Bludova. Byla postavena ve 40. letech 18. století na místě vyhořelého renesančního letohrádku zvaného Zámeček, letního sídla držitelů bludovského panství. Významné archeologické nálezy uvnitř sýpky v minulosti doložily středověkou historii této lokality," uvedl zástupce olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Václav Burian. Podle olomouckých památkářů je jednopatrová sýpka, která se nyní nachází v hospodářském areálu, dochovaná v převážně autentické podobě a nepodstatné novodobé úpravy lze snadno odstranit. Stavba však vykazuje statické poruchy a vyžaduje celkovou rekonstrukci.

Výstava květin Flora trhá rekordy, ale komplikuje dopravu

Tisíce lidí od sobotního rána mířily za brány olomouckého výstaviště Flora, kde se od čtvrtka koná stejnojmenná mezinárodní výstava květin. Stejně jako každý rok však velkolepá květinová přehlídka s sebou přináší i problémy dopravy ve městě. V centru města se již nedá zaparkovat, dopravu pomáhají usměrňovat v ulicích města hlídky policie i strážníků. "S návštěvností jsme velice spokojeni, je vyšší než loni, kdy byla opravdu velmi vysoká. (...) Jsou tady lidé ze všech koutů republiky, strašně moc zahrádkářů ze Slovenska i Polska," řekla ČTK mluvčí výstaviště Zuzana Studená. Podotkla, že loni výstavu na jaře navštívilo dohromady 75.000 lidí.

Letošní Flora má pro její organizátory zvláštní význam, květinové výstavy v Olomouci totiž letos slaví 50 let existence. Součástí jarní etapy Flory, která potrvá do neděle, je proto i přehlídka plakátů a fotografií mapujících historii výstav.

Stále více lidí chce sponzoring zvířat z plzeňské zoo jako dárek

V západočeském kraji roste zájem o sponzorování zvířat, která chová plzeňská zoo. Adopce na určitou dobu se stává hitem hlavně mezi mladými. Začaly ji kupovat party přátel jako svatební dary, děti rodičům jako dárky k narozeninám a Vánocům. Ze 7000 exemplářů má v současné době v zoo svého kmotra neboli sponzora asi 330 zvířat. Více než stovku adoptivních rodičů tvoří také školy, zjistila ČTK. Už pár let má několik rodin Liškových adoptováno lišky a vlky hřivnaté, plzeňští patologové se stali sponzory supů a šakalů. "Gynekologicko-porodnická klinika od začátku podporovala chov čápů," vyjmenoval mluvčí Zoologické a botanické zahrady v Plzni Martin Vobruba. "Zatím jsme nezažili žádný antivtípek, kdy by manželům parta adoptovala nějaké méně atraktivní zvířátko," dodal. Podle Vobruby je zatím největší zájem o klokany, tučňáky, různé sovičky, menší naopak o antilopy. Zatímco v Číně se nedávno stali nejmilejším mazlíčkem křečci, rok myši mezi sponzory hlodavců v plzeňské zoo žádný boom nezpůsobil.

Plzeňská zoologická zahrada je druhá nejstarší v zemi, loni ji poprvé ve více než osmdesátileté historii navštívilo přes 400.000 lidí. S více než 1000 chovanými druhy a asi 5000 jedinci je druhově i početně nejbohatší tuzemskou zoologickou zahradou.

Dvojice motorkářů z Olomouce vyrazí objet svět

Na cestu kolem světa vyrazí na začátku května z Olomouce dvojice motorkářů. Zeměkouli hodlají objet doslova dokola a urazit při tom kolem 50.000 kilometrů. Do světa se vydají pouze se základní výbavou, ve které nechybí spacák a stan. Projedou nejen napříč celým Ruskem, ale v plánu mají i USA, Kanadu, Nikaraguu, Honduras, Peru, Keňu, Súdán či Egypt. Domů by se měli vrátit zhruba po půl roce. Své mašiny hodlají v rámci projektu s názvem Kolem koule "nakopnout" 8. května na Horním náměstí v Olomouci. "Deset let jsem si říkal, jaké by to bylo, kdybych se mohl na druhou stranu zeměkoule podívat na motorce. Je to nesplněný klukovský sen," řekl ČTK účastník a organizátor projektu Marek Mička, který má mezi motorkáři přezdívku van berrock. Se svým snem nakonec přesvědčil svého kamaráda Libora Martínka (trinidad) a pustili se do plánů. "Cesta je naplánovaná kolem celé zeměkoule, není to ale přes všechny kontinenty. Z časových a finančních důvodů jsme vypustili Austrálii. A protože jsme zjistili, že je hrozně málo benzinek na Antarktidě, tak tam také nepojedeme," doplnil Mička.

Sport

Česká jednička Lucie Šafářová v duelu s izraelskou tenistkou Tziporou Obzilerovou v sobotní nepotvrdila roli favoritky a prohrála 0:6, 6:3 a 4:6. Stav baráže o účast ve Světové skupině I Fed Cupu je tak po prvním dnu vyrovnaný, když předtím Petra Kvitová překvapivě porazila Izraelku Šahar Peerovou.

Triatlonistka Vendula Frintová obsadila při svém prvním startu v sezoně Světového poháru třetí místo. Čtyřiadvacetiletá Češka nestačila v dnešním závodě v korejském Tongjongu pouze na Novozélanďanku Samanthu Warrinerovou a Hollie Avilovou z Británie. Frintová absolvovala trať 1,5 km plavání, 40 km jízdy na kole a desetikilometrový běh v čase 1:50:21 a zopakovala svá třetí místa v SP z Richards Bay 2006 a loňského Rhodosu.

Aleš Loprais s tatrou obsadil třetí místo mezi kamiony v prvním ročníku Středoevropské rallye, která nahradila zrušenou Rallye Dakar, a postaral se o nejlepší český výsledek v sedmidenní soutěži. Hned za ním skončil Marek Spáčil s liazem, který se na čtvrtou pozici posunul v dnešní závěrečné etapě s cílem u Balatonu.

Kordista Jiří Beran se na olympijských hrách v Pekingu nepředstaví. Nejlepší český šermíř vypadl v kvalifikačním turnaji v pražských Letňanech ve čtvrtfinále a obsadil celkově páté místo. Účast v Pekingu si zajistili pouze vítěz Nikolaj Novosjolov z Estonska a poražený finalista Sturla Torkildsen z Norska, jenž vyřadil Berana.

České fotbalistky potvrdily roli favoritek a v sobotním utkání evropské kvalifikace zdolaly poslední tým tabulky Severní Irsko jasně 4:0. Reprezentantky si tak upevnily druhé místo ve skupině a přiblížily se postupu na šampionát, kde zatím nikdy nestartovaly.

Počasí

V noci má být skoro jasno. Teploty klesnou na 6 až 2 stupně Celsia, místy přízemní mrazíky. V neděli přes den čekáme jasno až polojasno, teploty 16 až 20 stupňů.