Denní souhrn zpráv Zprávy

01-06-2008

Sdružení lékařů píšou lídrům stran, jsou proti rušení poplatků

Představitelé pěti sdružení lékařů, která zastupují celkem asi 17.000 doktorů v Česku, se obrátili na šéfy parlamentních stran kvůli poplatkům ve zdravotnictví. Nesouhlasí s návrhy na jejich rušení. Podle nich placení funguje a přispělo ke stabilitě systému. Lékaři to uvedli v otevřeném dopise předsedům ODS, KDU-ČSL, Strany zelených, ČSSD a KSČM, jehož text poskytli ČTK. "Díky regulačním poplatkům chodí do našich ordinací pacienti, kteří naši pomoc skutečně potřebují. Máme víc času se jim věnovat a téměř se nestává, že by někdo odmítl poplatek uhradit, nebo si stěžoval, že je nepřiměřený jeho sociální situaci," uvedli lékaři. Podle nich si nyní lidé levné léky kupují sami a ušetřené peníze se používají na léčbu vážných onemocnění. Šéfové sdružení jsou přesvědčeni o tom, že poplatky pomáhají "brzdit nutnost" zvýšení odvodů na zdravotní pojištění. Pod dopis se podepsali předsedové Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, Sdružení praktických lékařů, Sdružení ambulantních specialistů, Sdružení soukromých gynekologů a prezident České stomatologické komory.

Tlustý: Premiér Topolánek neumí řídit vládu a táhne ODS ke dnu

Premiér a šéf občanských demokratů Mirek Topolánek táhne podle poslance ODS Vlastimila Tlustého nejsilnější vládní stranu dolů. Podle průzkumů veřejného mínění nyní ODS ztrácí na opoziční ČSSD víc než deset procent. Tlustý soudí, že za propadem stojí odklon ODS od volebního programu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce kritizoval bývalý ministr financí způsob, jakým Topolánek informoval o své dovolené v Itálii a jakým řídí vládu. Premiér podle něj negarantuje dodržování principů ODS a nechává ministrům v legislativě volnou ruku. Tlustý se ve sněmovně už postavil proti zákonu o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, v neděli konstatoval, že nezvedne ruku pro zákony, jimiž chce upravit fungování policie a tajných služeb ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Od prvopočátků kritizuje daňovou reformu ministra financí Miroslava Kalouska (KDU-ČSL), tvrdí, že pokud stát letos vybere na daních o osm procent víc než loni, odporuje to předvolebnímu slibu ODS snížit daně.

Krajští lídři SZ chtějí,aby se případný sjezd sešel až po volbách

Šest krajských lídrů Strany zelených se obrátilo na předsedu Martina Bursíka s žádostí svolat případný mimořádný sjezd až po podzimních krajských volbách. Ke svolání sjezdu vyzval v pondělí vedoucí zahraniční sekce SZ Jiří Čáslavka. V anketě ČTK se pro konání mimořádného sjezdu vyslovili jen lídři krajských organizací z Královéhradeckého a Jihomoravského kraje. Podle nich by se mělo vyjasnit, kdo za stranu mluví. Podporují přitom Bursíka. Bursík v pondělí uvedl, že svolání mimořádného sjezdu uvítá, pokud k němu ve straně bude vůle. V takovém případě by se podle něj měl sjezd konat ještě před podzimními krajskými a senátními volbami, aby si zelení ujasnili své postoje mezi sebou i před veřejností.

Parkanová označila hladovkáře Tamáše a Bednáře za vyděrače

Za vyděrače, kterým se neustupuje, označila ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) aktivisty Jana Tamáše a Jana Bednáře, kteří od 13. května drží hladovku na protest proti záměru vybudovat v ČR americkou protiraketovou základnu. "My nebudeme vyjednávat s hladovkáři, my nebudeme vyjednávat s Greenpeace. My budeme vyjednávat s poslanci, s vámi v parlamentu," řekla dále v diskusním pořadu televize Prima Nedělní partie šéfovi poslanců ČSSD Michalu Haškovi, který stejně jako Tamáš její výrok o vyděračích odmítl. Tamáš ČTK řekl, že naopak je to premiér Mirek Topolánek (ODS), kdo vydírá lidi - buď budou proti vůli většiny s radarem souhlasit, nebo se mají vystěhovat. Kromě Tamáše a Bednáře protestují proti radaru i aktivisté hnutí Greenpeace, kteří už víc než měsíc bez povolení tráví na kótě 718 v Brdech, kde by základna měla stát.

Parkanová řekla, že hladovka je krajní, extrémní případ k vyjádření názoru či prosazení nějakého cíle, ale uchýlit se k němu má podle ní smysl v nesvobodné společnosti, která hladovkářům jinou formou prosazení názoru neumožňuje. "Toto není ten případ. Toto je případ svalování odpovědnosti za můj život a zdraví na někoho jiného. Neváhám to označit za vydírání a vím, že s vyděrači se vyjednávat nemá," prohlásila.

Liška odmítá spojování smluv o radaru a EU, Zahradil ho navrhuje

Ratifikace smluv o protiraketovém americkém radaru a lisabonské smlouvy o dalším fungování EU by mohla vyvolat rozkol v koalici. Místopředseda Strany zelených a ministr školství Ondřej Liška odmítá, aby se hlasování o obou dokumentech spojovalo či vzájemně podmiňovalo. Člen vedení ODS a europoslanec Jan Zahradil naopak tvrdí, že obě smlouvy spolu souvisí a jejich přijetí by mělo být propojeno. Politici to v neděli řekli v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Část zelených má ke smlouvě o radaru výhrady. Někteří členové ODS se zas staví odmítavě k lisabonské smlouvě. Na otázku, zda by občanští demokraté jednotně podpořili evropský dokument, pokud by zelení jednotně hlasovali pro smlouvu o radaru, Zahradil odpověděl: "Proti této interpretaci nic nemám. Tyto věci (smlouvy) spolu geopoliticky souvisí." Europoslanec uvedl, že ODS se zachovala konstruktivně a lisabonskou dohodu neblokovala, "přestože určitým způsobem snižuje váhu ČR v některých evropských orgánech". Česko má nyní možnost v dohodě o radaru situaci vyvážit, uvedl Zahradil.

ČSSD diskutovala o zahraniční politice v poloprázdné hale

Sociální demokraté v neděli diskutovali o zahraniční politice v poloprázdné hokejové hale v Pardubicích, kde se koná druhý den jejich programové konference. Omlouvali to tím, že jsou přítomní jen zájemci o tento resort, ale i zprávami o návratu jejich bývalého předsedy Miloše Zemana do politiky, které prý jim konferenci zcela nabouraly. Podle předsedy strany Jiřího Paroubka byly zprávy o Zemanovi naschválem médií, aby prý nemusely informovat o výsledcích dvoudenního jednání ČSSD o programu, který jim má zajistit vítězství ve volbách. ČSSD přišla i o hlavního zahraničního hosta - sociálnědemokratického předsedu slovenské vlády Roberta Fica, který měl dostat slovo nejen v panelu o zahraniční politice, ale i o důchodové reformě. Hovořit měl o zkušenostech Slovenska. Premiér se omluvil z rodinných důvodů.

ČSSD odmítá vyvádění peněz ze současného důchodového systému

Sociální demokraté odmítají vyvádění peněz ze současného solidárního průběžně financovaného důchodového systému v jakékoliv míře. Jsou také proti zavedení povinného i nepovinného pojištění vedle už existujícího povinného systému. Rozhodli o tom v neděli na konferenci v Pardubicích, kde jednají už druhý den o programu, který jim má zajistit vítězství v podzimních volbách do Senátu a krajských zastupitelstev. Snahy o zavedení takzvaného druhého pilíře penzijního systému považují za "nebezpečný experiment s celým národem" v zájmu bohatých kapitálových skupin na úkor chudých českých důchodců. Srovnali ho s kupónovou privatizací, která podle nich stála Česko stamiliardy. I ČSSD ale přiznává, že je současný důchodový systém dlouhodobě neudržitelný a je nutné ho reformovat, protože se prodlužuje věk dožití obyvatel a tím i léta strávená na penzi. Situaci podle nich zhoršuje i to, že se rodí stále méně dětí, což ohrožuje stabilitu průběžného financování.

Urban navrhne snížení spotřební daně u pohonných hmot o 2,50 Kč

Poslanec ČSSD a stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban navrhne sněmovně snížení spotřební daně u pohonných hmot minimálně o 2,50 korun na litr. Důvodem jsou podle něj rostoucí ceny benzínu a nafty, které negativně ovlivňují ekonomiku. Urban to v neděli řekl v pořadu ČT 1 Otázky Václava Moravce. Ministerstvo financí nesouhlasí, podle něj je snížení spotřební daně nesystémové. Urban také zvažuje, že předloží návrh na snížení DPH u zemního plynu používaného pro dopravu z 19 na devět procent. Cena nafty v pátek překročila o dva haléře hranici 35 korun, průměrná cena benzínu od prvního dne tohoto týdne stoupla podle CCS o 34 haléřů na 32,61 korun. Za poslední rok tak podražila nafta o šest korun na litr. Daně z pohonných hmot tvoří zhruba polovinu jejich ceny. Podle Urbana se sazba minimální spotřební daně na pohonné hmoty pohybuje nad limitem daným Evropskou unii, a to zhruba o tři koruny na litr.

Finančníci se bojí dopadů americké krize také na českou ekonomiku

Přední představitelé finančního sektoru se obávají dopadů americké ekonomické krize na světové bankovní systémy včetně systému České republiky. Obavy panují zejména z možných vlivů na finanční deriváty, úvěry a akciové trhy. Vyplývá to nejnovější studie Banking Banana Skins, kterou uskutečnilo Centrum pro výzkum finanční inovace ve spolupráci s PricewaterhouseCoopers. Úroveň znepokojení na finančních trzích je nejvyšší od roku 1998. České bankovní instituce musí čelit navíc ještě riziku podvodného jednání a nedostatečného řízení rizik, píše se ve studii. "Letošní výsledky průzkumu jsou nejpesimističtější za posledních deset let. Vyplývá z nich, že krize odkryla selhání vnitřních kontrolních mechanismů bankovních domů. Tyto kontroly selhaly především kvůli zvyšující se složitosti finančních transakcí, pokřiveným motivačním schématům a nedostatečnému řízení rizik," uvedl vedoucí průzkumu David Lascelles. Průzkum se uskutečnil mezi téměř 300 předními bankéři ve 38 zemích. Zúčastnilo se jej též pět respondentů z ČR.

Výdaje na penze se v Česku za posledních deset let zdvojnásobily

Suma, kterou Česko vydává ročně na důchody, se za posledních deset let téměř zdvojnásobila. Její podíl na státních výdajích se ale výrazně nemění. Zatímco v roce 1998 mělo do penzí putovat kolem 153,6 miliardy korun, letošní rozpočet počítá se zhruba 297,9 miliardy korun. Vyplývá to ze schválených státních rozpočtů. Ve skutečnosti bývají ale částky vyšší než záměr. Letos na důchody Česko vydá podle ministra práce Petra Nečase (ODS) přinejmenším o sedm miliard víc, než se plánovalo. Důvodem je mimo jiné mimořádná srpnová valorizace. Přestože výdaje na penze rostou, jejich podíl na výdajích státu se výrazně nemění. Letos by podle schváleného státního rozpočtu měly tvořit stejně jako loni 26,9 procenta všech výdajů. Před deseti lety to bylo dokonce o 1,7 procenta víc. V následujících třech letech byl podíl nižší. Na stejnou úroveň se pak znovu zvedl v roce 2002. Od té doby se v dalších dvou letech postupně snížil o víc než dvě procenta. Od roku 2005 opět roste. Letos odpovídá procento výdajů státního rozpočtu zhruba 11 miliardám korun.

Vláda projedná zvýšení penzí, každý důchodce má dostat 470 Kč

Vláda se ve středu chystá rozhodnout o tom, o kolik by se měly od srpna zvýšit penze. Ministr práce Petr Nečas (ODS) navrhuje, aby každý důchodce dostal měsíčně přidáno 470 korun. Zvednout by se měly i příplatky k důchodu pro odbojáře, vězně komunismu a pozůstalé po nich, a to o 3,6 procenta. Kabinet chce důchodcům přilepšit kvůli neočekávaně vysokému růstu cen. Průměrná penze by tak podle ministerstva práce měla od srpna dosáhnout 9616 korun. Mimořádná valorizace si vyžádá zhruba 6,73 miliardy korun. Státní rozpočet v prostředcích na penze ale s dalším přidáváním nepočítal. Nečas proto navrhuje, aby se na zvýšení důchodů použily peníze z rezerv jednotlivých ministerstev, úřadů a státních institucí.

Liška by chtěl zavést povinnou docházku do mateřských škol

Ministr školství Ondřej Liška (SZ) by chtěl, aby děti chodily povinně do mateřské školy už v před dosažením šesti let. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že příkladem by pro Česko mohlo být Irsko, kde děti povinně navštěvují mateřské školy od čtyř let. Změna by podle něj znamenala vyrovnání handicapů, které vznikají už na prvním stupni základních škol. Ideální by podle něj byla povinná docházka do školek ve věku pěti či čtyř let. Změnu by prosazoval v případě, že by se stal ministrem po volbách v roce 2010. Poslancům chce Liška ještě před volbami navrhnout zrušení spodních limitů pro počty žáků ve školách a bezplatného ročníku mateřských škol. Bezplatný poslední ročník mateřských škol byl zaveden za vlády sociálních demokratů, kteří tím chtěli otevřít výuku sociálně slabším.

Po roce se otevřelo bohnické Centrum krizové intervence

Bohnická psychiatrická léčebna v neděli po zhruba roce otevřela Centrum krizové intervence (CKI). Podle ředitele léčebny Martina Hollého centrum obnovuje činnost v podobě, v jaké se nacházelo v roce 2006. Nově by ale také mělo centrum pomáhat i pacientum léčebny v krizovém stavu. Centrum poskytuje nepřetržitou linku důvěry, ambulantní psychoterapii i lůžkovou část. Denní službu bude poskytovat jeden psycholog a na 1,5 úvazku psychiatři. O klienty se dále budou starat staniční sestra, sociální pracovnice a sestra s psychoterapeutickou zkušeností. Noční provoz zajišťuje lékař nebo psycholog. "To je luxus, který si tady můžeme dovolit, protože máme ještě lékaře sloužící pro léčebnu, kteří mohou psychologa supervizovat," vysvětlil Hollý. V noci bude přítomna i další sestra, která bude mít na starosti i linku důvěry. Provoz centra omezil kvůli finanční ztrátovosti bývalý ředitel léčebny Ivan David.

Slobodna Dalmacija: Chorvaté zruší nařízení o zákazu dovozu jídla

Chorvatsko zruší nařízení o zákazu dovozu masa a mléčných výrobků pro turisty. Uvedl to v neděli internetový server Slobodna Dalmacija. Důvodem odvolání má být tvrdá reakce české veřejnosti na chorvatské opatření. Podle serveru byl zákaz v Praze vnímán jako špatná zpráva pro stovky tisíc Čechů, kteří hodlali strávit letní dovolenou v Chorvatsku, a mnoho z nich začalo uvažovat o dovolené jinde. Informace, že od 1.6. je turistům zakázáno do Chorvatsko dovážet maso a mléčné výrobky, se objevila ve všech českých rozhlasových a televizních programech a ve všech českých novinách, připomíná Slobodna Dalmacija. Po reakci české veřejnosti má být kontroverzní rozhodnutí zrušeno, dodává. "Ministerstvo cestovního ruchu zaslalo ministerstvu zemědělství návrh, aby zvážilo zavedení kontroverzní vyhlášky," napsal server s tím, že konzultace mezi oběma ministerstvy pokračují.

Končí další cestovka, Sede jde do likvidace

Cestovní kanceláří Sede, která v Česku prodává zájezdy pod značkou Detur, končí. Nekrachuje, ale její turečtí majitelé se rozhodli ukončit své podnikání v Česku a poslat ji do likvidace. Uvedl to v neděli server iDnes.cz. Sede nemá žádné klienty v zahraničí, první dovolenkáři měli odlétnout na konci června. "Majitelé se rozhodli tady zmrazit veškeré aktivity, vstoupíme do likvidace. Klientům už začínáme vyplácet zpět peníze," řekl jednatel společnosti Devrim Aknar. Letos jde o druhý konec cestovní kanceláře v Česku, jako první skončila CK Prácheň.

Temelínská elektrárna už opět dodává elektřinu do sítě

První blok Jaderné elektrárny Temelín v neděli opět začal dodávat elektřinu do rozvodné sítě. V sobotu ho energetici odstavili kvůli plánované zkoušce. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Marek Sviták. Elektrárna tak krátce vůbec nevyráběla elektřinu, protože mimo provoz je již tři týdny i druhý blok kvůli výměně čtvrtiny paliva. Vypnutý bude zhruba dva měsíce. Energetici nyní na prvním bloku provedli plánovanou zkoušku řídících tyčí zastavujících štěpnou reakci. "Zkouška byla úspěšná a krátce po půlnoci obnovil první blok dodávku elektřiny. Všechna sledovaná kritéria byla splněna. I tato zkouška potvrdila zlepšené parametry modernizovaných palivových souborů, které jsme začali využívat v loňském roce," uvedl mluvčí. Pravidelné zkoušky mají ověřit parametry paliva v aktivní zóně reaktoru.

Do funkce mluvčího Hradu nastupuje Ochvat, vystřídal Hájka

Funkce mluvčího prezidenta Václava Klause se v neděli oficiálně ujímá Radim Ochvat (30), do nedávna tajemník premiéra Mirka Topolánka (ODS). Ochvat v této roli nahradí Petra Hájka (56), který se stává zástupcem hradního kancléře Jiřího Weigla. Hájek, který v nedávné anketě získal titul Němá barikáda pro nejméně oblíbeného mluvčího, se bude věnovat komunikačním a kulturním strategiím Pražského hradu. Hájek byl na Hradě od roku 2003, kdy se Klaus stal poprvé hlavou státu. Stal se ředitelem tiskového odboru prezidentské kanceláře. Mluvčím byl zpočátku novinář Tomáš Klvaňa, který ale posléze z Hradu odešel a Klausovy názory začal tlumočit Hájek. Ochvat je zase několik let blízkým spolupracovníkem a osobním přítelem Topolánka. Když se šéf ODS v roce 2006 stal premiérem, přešel s ním na Úřad vlády.

Obliba ruštiny ve školách stoupá, v základních je na třetí pozici

V posledních letech stoupá v českých školách zájem o výuku ruského jazyka. V základních školách je ruština v současnosti třetím nejčastěji vyučovaným jazykem. Ve středních má o něco slabší pozici, je pátá. Pedagogové si vysvětlují zájem především poptávkou po znalosti ruštiny v obchodní komunikaci. Podle Ústavu pro informace ve vzdělávání se v základních školách v roce 2002 učilo rusky skoro 2000 žáků, v roce 2007 už jich bylo přes 9000. Ruština tak loni byla třetím nejvíce vyučovaným cizím jazykem, z této pozice vytlačila francouzštinu. Pro srovnání angličtinu, kterou se ve školách učí nejvíce dětí, navštěvovalo v roce 2002/2003 asi 477.000 školáků, v roce 2007/2008 pak skoro 600.000. Jejich počet narostl hlavně na úkor němčiny, kterou se před šesti lety učilo skoro 247.000 žáků, ale loni už jejich počet klesl zhruba na polovinu.

V Brně se sloučili dva největší dodavatelé tepla pro město

V Brně od června funguje jedna z největších tepláren v zemi. Vedení Brna se rozhodlo sloučit oba městské dodavatele tepla - společnost TEZA a Teplárny Brno. ČTK to potvrdil ředitel Tepláren Brno Alexej Nováček. Spojením obou firem chce město ušetřit za deset let zhruba čtvrt miliardy korun. Nová společnost, která převezme název Teplárny Brno, zaměstná všech 470 lidí z obou firem. Od ledna příštího roku začne fungovat nová organizační struktura; kolik lidí přijde o práci ale zatím není zřejmé. Sloučením obou firem vznikne společnost s obratem přes tři miliardy korun. Vedení firmy vyloučilo, že za sloučením stojí snaha společnost prodat. Podle primátora Brna Romana Onderky magistrát firmu neprodá, ani pokud by se našel vážný zájemce. Cena tepla by se u soukromé firmy mohla zvednout až o několik set korun ročně.

Květen je se 78 mrtvými na silnicích nejtragičtějším měsícem roku

Květen si na českých a moravských silnicích vyžádal podle měsíčních statistik zatím nejvíc lidských obětí v letošním roce. Podle neoficiálních údajů zahynulo na silnicích od počátku května do soboty 78 lidí, 330 jich bylo zraněno. Na silnicích přišlo o život o šest lidí víc než v dubnu, který doposud neslavný rekord držel. V prvních hodinách června zemřeli tři lidé. Poslední květnový den se sice obešel bez mrtvých, červnovou statistiku ale začali mrtví naplňovat už v prvních hodinách nového měsíce - v noci ze soboty na neděli. Smrtí cyklisty skončila nehoda na silnici I/35 ve Všestarech na Královéhradecku. Řidička vozu Renault 19 ho srazila po 01:00. Dva mrtvé a čtyři zraněné si pak po poledni vyžádala nehoda na silnici I/13 z Mostu do Chomutova.

Nová digitální stanice Z1 spustila své vysílání

Nová komerční zpravodajsko-publicistická stanice Z1 v neděli v 19:00 spustila své vysílání. Program stanice odstartovaly hlavní zprávy s moderátory známými z jejich předchozího působení v České televizi Veronikou Sedláčkovou a Janem Němcem. Nová stanice se stane konkurencí veřejnoprávní stanice ČT24. Podle Z1 má ale na rozdíl od ČT24 nová stanice poněkud odlišné poslání a také míří na jinou diváckou cílovou skupinu. Z1 je jednou ze šesti nových, takzvaných "digitálních" stanic, které mají licenci pro nastupující zemské digitální TV vysílání a první ze čtyř těchto stanic, která vznikla zcela na "zelené louce". Sledovat ji mohou diváci mimo jiné přes digitální zemské vysílání v Praze, Brně, Ostravě a Plzni a také přes kabelové operátory.

Ve filmu o Svobodovi po letech promluvil i komunistický premiér

Pravděpodobně poprvé od roku 1990 vstoupil před kameru bývalý komunistický funkcionář a premiér ČSSR Lubomír Štrougal. Jeden z hlavním představitelů politiky normalizace po roce 1968 promluvil v dokumentu, který ostravské studio České televize natáčelo o bývalém prezidentovi Ludvíkovi Svobodovi. "Pokud vím, je to po dlouhé době poprvé, co poskytl televizi souvislý rozhovor. Naposledy to bylo asi v roce 1990 v souvislosti s činností komise vyšetřující události 17. listopadu," řekl ČTK režisér dokumentu Petr Lokaj.

Bohnický festival Mezi ploty navštívilo opět zhruba 30.000 lidí

I když organizátoři pražského festivalu Mezi ploty zatím nespočítali, kolik prodali vstupenek, podle předběžného odhadu navštívilo za sobotu a neděli areál na 30.000 lidí. "Bude to zhruba stejné jako v minulých ročnících, protože ne všichni byli platícími, nechci odhadovat, kolik bude činit výtěžek akce," řekl ČTK organizační ředitel festivalu Michal Šesták. Loni činil dar bohnické léčebně ze vstupného milion korun, kolik vynesla akce letos, bude jasné v pondělí. Ani jeden z avizovaných bodů programu na poslední chvíli nevypadl, takže se celkem prezentovalo 160 divadelních a hudebních souborů. Beznadějně zaplněné bylo hlediště při sobotním představení divadla Semafor. V neděli podle ředitele festivalu Roberta Kozlera sklidili největší ovace členové skupiny Sto zvířat.

V Praze začal festival spisovatelů věnovaný roku 1968

V Praze začal 18. ročník Festivalu spisovatelů Praha. Jako jeho téma pořadatelé zvolili rok 1968, který pohnul událostmi nejen v tehdejším Československu, ale i jinde v Evropě a ve světě. Téma festivalu zní 1968 - Smích a zapomnění. Festival potrvá do 5. června a přijedou na něj autoři, které ke zmíněnému roku váží osobní vzpomínky. Ruská básnířka, překladatelka a bojovnice za lidská práva Natalija Gorbaněvská například patří k několika lidem, kteří se 25. srpna 1968 zúčastnili legendární demonstrace na Rudém náměstí proti sovětské okupaci Československa. Při zahajovacím galavečeru v Divadle Minor dostala od pořadatelů festivalu cenu za svobodu projevu.

Moderní pětibojař Svoboda získal na MS v Budapešti stříbro

Moderní pětibojař David Svoboda získal na mistrovství světa v Maďarsku stříbrnou medaili a dosáhl tak největšího úspěchu ve své kariéře. Mladého českého reprezentanta v neděli v Budapešti porazil pouze Rus Ilja Frolov, třetí skončil Jahor Lapo z Běloruska. Svoboda potvrdil skvělou formu z posledních týdnů a o jednu pozici vylepšil své umístění z generálky na světový šampionát, domácího závodu Světového poháru v Kladně. Nedělní stříbro je pro něj životním úspěchem a první individuální medailí z velké seniorské akce.

Motocyklista Abraham skončil v Mugellu sedmý, Pešek nedojel

Český motocyklový jezdec Karel Abraham obsadil ve Velké ceně Itálie v Mugellu sedmé místo ve třídě do 250 ccm a vyrovnal své maximum v kariéře. Jeho krajan Lukáš Pešek do cíle nedojel. Z vítězství se radoval Ital Marco Simoncelli. Pešek měl přitom závod fantasticky rozjetý. V kvalifikaci zajel pátý čas, což je jeho maximum ve dvěstěpadesátkách, a v popředí se udržel i po startu. Více než jedno kolo jel dokonce na čtvrté pozici, což se ještě žádnému českému jezdci v této kubatuře nepovedlo. Pak sice jednu pozici ztratil, ale bezpečně se držel ve čtyřčlenné skupině, která v té chvíli bojovala o čtvrté místo. Když potom v šestém kole odstoupil prozatímní lídr Alvaro Bautista ze Španělska, otevřela se před Peškem a jeho protivníky šance na umístění na stupních vítězů. Pražský rodák sváděl tvrdé souboje se svým týmovým kolegou Thomasem Lüthim ze Švýcarska a Španělem Alexem Debonem, v desátém kole ale v jedné ze zatáček upadl a potřetí za sebou pro něj závod skončil předčasně. Pád v neděli nepostihl jen Peška, ale i řadu dalších jezdců. I díky tomu a pozornému výkonu se vpřed "prokousával" Abraham, který do závodu odstartoval po 16. čase z kvalifikace až ze čtvrté řady. Brněnský jezdec se propracoval až do elitní desítky, kterou sice ještě nakrátko opustil, ale nakonec se posunul až na sedmé místo a získal devět bodů.

Oštěpařka Špotáková zlepšila český rekord na 69,15 metru

Mistryně světa v hodu oštěpem Barbora Špotáková vylepšila na mítinku v Zaragoze český rekord na 69,15 metru. Vlastní maximum z loňského Světového atletického finále ve Stuttgartu o 203 centimetrů a v historických světových tabulkách se zařadila na čtvrté místo. Přesně měsíc před svými 27. narozeninami Špotáková hodila svým soupeřkám před olympijskými hrami rukavici. V historii dosud poslaly oštěp dál pouze světová rekordmanka Osleidys Menéndezová z Kuby (71,70), držitelka evropského rekordu Christina Obergföllová z Německa (70,20) a již nezávodící Norka Trine Hattestadová (69,48).

Cetkovská v osmifinále Roland Garros prohrála s Ivanovičovou

Česká tenistka Petra Cetkovská vypadla v osmifinále Roland Garros s favorizovanou Srbkou Anou Ivanovičovou. Druhá nasazená hráčka ji porazila dvakrát 6:0 a postoupila do čtvrtfinále. Loňská finalistka Ivanovičová už ve druhém kole v Paříži jasně porazila Lucii Šafářovou a v neděli od ní dostala lekci další česká tenistka. Cetkovská při své první účasti v osmifinále grandslamu nezvládla uhrát ani game, i když několikrát ji od toho dělil jediný fiftýn.

Hokejový kouč Hadamczik se dohodl na smlouvě s Vítkovicemi

Bývalý reprezentační trenér Alois Hadamczik je novým koučem i generálním manažerem extraligových hokejistů Vítkovic. Vedení klubu se s ním v neděli dohodlo na tříleté smlouvě. ČTK to řekl prezident klubu František Černík. Pětapadesátiletý Hadamczik vedl ještě na letošním mistrovství světa v Kanadě českou reprezentaci, ale hned po čtvrtfinálovém vyřazení se Švédskem oznámil, že ve funkci končí. Jeho asistentem u vítkovického mužstva bude znovu Kamil Konečný, pod jehož vedením hráči zahájili letní přípravu. Součástí realizačního týmu by jako druhý asistent měl být i Zdeněk Moták, ale vzhledem k tomu, že ve hře je také jeho případné působení u reprezentační dvacítky, ještě ve funkci nebyl potvrzen.

Meteorologové: Budou silné bouřky, déšť i lokální záplavy

Na celém území České republiky kromě Moravskoslezského kraje mohou podle meteorologů hrozit silné bouřky doprovázené ojediněle přívalovými dešti. Rovněž ojediněle se může vyskytnout i krupobití a silný nárazový vítr. Místy proto může hrozit rozvodnění toků a zatopení sklepů a dalších níže položených míst. Silný vítr by mohl ohrozit majetek lidí, proto by ho měli preventivně upevnit a zajistit, varoval v neděli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V důsledku přívalových srážek se mohou prudce krátkodobě rozvodnit malé toky, potoky ač jindy suchá koryta. Voda by mohla zatopit sklepy, garáže, níže umístěné byty, komunikace a další objekty. Meteorologové vyzvali občany a firmy, aby si před větrem preventivně zabezpečili okna, skleníky, lehčí věci, ukotvili stavební jeřáby a přijali další podobná opatření. Mohly by padat i dráty elektrických rozvodů.

Počasí v pondělí

Skoro jasno až polojasno, na jihovýchodě dál polojasno až oblačno a místy přeháňky a bouřky, ojediněle přívalové srážky, kroupy a silný nárazový vítr. Teploty 24 až 28 st. Celsia.

01-06-2008