Zprávy

Paroubek (ČSSD) vyzval Wolfa, aby se vzdal mandátu

Předseda ČSSD Jiří Paroubek vyzval socialistického poslance Petra Wolfa, aby se vzdal mandátu ve sněmovně. Wolf v sobotu oznámil, že opustil poslanecký klub sociálních demokratů a v neděli uvedl, že se rozhodl ze strany vystoupit. Podle Paroubka za jeho rozhodnutím stojí ODS, a proto ČSSD vyhlašuje "nulovou toleranci" koaliční vládě Mirka Topolánka (ODS). Podle šéfa ČSSD sociální demokraté nepovedou žádné jednání s ODS o důležitých politických záležitostech, dokud bude v čele občanských demokratů Topolánek. Socialisté rovněž nebudou párovat chybějící koaliční poslance, včetně ministrů, ani v době předsednictví České republiky Evropské unii.

Paroubek také zopakoval, že ČSSD zváží zrušení smlouvy o umístění amerického radaru v Česku, pokud bude prosazena "korupčními hlasy". Wolf své vystoupení z klubu v sobotu zdůvodnil problémy a neshodami uvnitř moravskoslezské ČSSD. Oslovení sociální demokraté ze severu Moravy to ale odmítli. O neshodách či nátlaku podle svých slov nic neví ani šéf tamního krajského výboru strany Lubomír Zaorálek. Wolf popřel, že by svůj odchod koordinoval s ODS, a obvinil Paroubka, že vede poslance strany tak, že mu utíkají. ČSSD přišla od voleb už o čtvrtého poslance.

Vondra odmítá, že by poslance Wolfa odloudila vláda

Místopředseda vlády Alexandr Vondra odmítá, že by za odchodem poslance sociální demokracie Petra Wolfa z klubu ČSSD stála snaha vládní koalice získat jeho hlas pro americký radar. Řekl to v nedělní debatě České televize. Jeho partner v diskusi, předseda sněmovního zahraničního výboru a poslanec ČSSD Jan Hamáček naopak tvrdí, že Wolfův odchod je dílem vlády. "To je skoro jako přes kopírák," tvrdí Hamáček. Podle něj se situace opakuje pokaždé, když se vláda ocitne v úzkých, například při žádosti o vyslovení důvěry, při prezidentské volbě nebo nyní, při blížícím se hlasování o radaru. Podle Vondry je Wolfův odchod vnitřní záležitostí strany.

ČSSD předložila sněmovně návrh na snížení daně u benzinu

Sociální demokracie ve středu předložila sněmovně návrh na snížení spotřební daně o 2,50 Kč na litr u benzinu a o dvě koruny na litr nafty. V debatě České televize Václava Moravce to řekl stínový ministr průmyslu ČSSD Milan Urban s tím, že jde o částku nad povinnou minimální sazbu spotřební daně v EU, takže ČR se tak nedostane do sporu s Evropskou komisí. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) stejný Urbanův návrh před několika týdny odmítl. Ministr dopravy Aleš Řebíček nyní v debatě ČT řekl, že dopady vysokých cen pohonných hmot jsou pro dopravce fatální, takže jejich zájmy bude ve vládě hájit. Záležet ale prý bude na vyjádření Kalouska. Urban míní, že stát na jeho návrhu tratit nebude, protože nyní při vysokých cenách benzinu a nafty více vydělává na vyšším výběru daně z přidané hodnoty. Návrh by podle něj sněmovna mohla projednat ve zrychleném řízení, takže by mohl platit již v letních měsících.

Urban možnost snížení spotřební daně vysvětlil posílením kurzu koruny. Minimální sazby daně, stanovené v eurech, se prý tedy v korunách odpovídajícím způsobem snížily. S tímto názorem nesouhlasil daňový odborník ODS Michal Doktor. "Ten návrh vychází z mylného předpokladu, že lze provádět aktuální přepočet podle aktuálního kurzu eura. Kurz pro stanovení sazeb se ale používá pouze jednou ročně, a to v první pondělí měsíce října. Od té doby platí po následujících 12 měsíců," řekl před několika dny ČTK.

Předseda sdružení autodopravců Česmad Bohemia Vladimír Starosta uvedl, že Urbanův návrh dopravcům nepostačí. Řešení jejich špatné situace podle něj musí vzniknout na půdě Evropské komise. "Současná potřeba dopravců, která by řešila jejich situaci, je v řádu pěti šesti korun na kilometr," dodal. Český premiér Mirek Topolánek je proti krátkodobým opatřením, která by měla omezit dopady rekordních cen paliv.

Sdružení chystají stížnost EK kvůli špatným hlukovým mapám

Hlukové mapy pro Prahu, Brno a Ostravu jsou podle několika občanských sdružení chybné. Podají proto stížnost k Evropské komisi (EK), řekl ČTK právník Michal Bernard z Ekologického právního servisu. Mapy pro aglomerace podle něho zahrnují menší území, než by podle předpisů měly. Na jejich základě vznikají akční plány s kroky, jak nadměrný hluk snížit. Problém podle Bernarda je v tom, že třeba v případě pražské aglomerace byl hluk mapován jen na území metropole a už ne v prstenci kolem hlavního města, například v Roztokách, v Horoměřicích, Jesenici a Vestci. Je to podle Bernarda v rozporu s evropskou směrnicí i českou vyhláškou. V Brně a v Ostravě je to stejné. "Z map vypadla zhruba polovina území," uvedl Bernard.

Stížnost Evropské komisi by měla být podle Bernarda podána do dvou týdnů. Je možné, že se k ní připojí i některá brněnská sdružení a městské části a možná i některé obce kolem Prahy, uvedl právník. Stížnost by se tak týkala pražské i brněnské aglomerace. Pokud by ji Evropská komise shledala oprávněnou, podle Bernarda by proti České republice zahájila řízení, případně by mohla být podána žaloba k evropskému soudu. ČR by v takovém případě mohla hrozit pokuta.

Lidé si připomněli tragédii Ležáků, památník čeká proměna

Stovky lidí si připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 66. výročí jejího vypálení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku 52 zavražděných obyvatel. Ležácký areál se v červnu stal součástí Památníku Lidice a měla by jej čekat výrazná proměna, shodli se řečníci v projevech. Investice do ležáckého údolí by mohly dosáhnout desítek milionů korun. Podle přítomného místopředsedy Senátu Petra Pitharta by měly nyní Ležáky začít psát své třetí dějiny. První dějiny podle něj tvořila slavná doba do jejich vypálení nacisty. "Druhé jsou dlouhými dějinami marného úsilí, aby se Ležákům dostalo té nejvyšší úcty. Z plánovaného areálu se vybudovala jen menší část," řekl Pithart. Péče a peněz ze strany státu by se podle něj mělo nyní Ležákům dostat jako jiným významným místům v zemi. Dosud totiž památník ze svého skromného rozpočtu udržovala obec Miřetice.

Podle ředitele státního Památníku Lidice Milouše Červencla by ještě letos měly jít do Ležáků asi čtyři miliony korun na opravení havarijních stavů. Zejména půjde o opravu střechy restaurace, vybudování sociálních zařízení a instalaci vytápění, aby byly objekty restaurace a muzea využitelné i v chladných jarních a podzimních měsících. Do čtyř až pěti let by se Ležáky podle Červencla mohly dočkat investice asi 50 milionů korun. "Máme připravený projekt, který my měl nejprve upravit krajinu, prořezat stromy. Začít by se mělo stavbou kaple na místně nynějšího kříže," řekl. Vše by mělo završit postavení zcela nového objektu, do něhož by se soustředilo výstavnictví, informační centrum, seminární činnost a stravování. Do areálu chtějí noví správci přitáhnout zejména učitele a školy. "Chceme pro ně vytvořit různé vzdělávací programy," řekl Červencl.

Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení Lidic. Gestapo odhalilo, že v lomu Hluboká poblíž osady měli parašutisté vysílačku. Dospělí obyvatelé byli odvlečeni do Pardubic a bez soudu popraveni. Děti byly poslány do vyhlazovacího koncentračního tábora v polském Chelmnu. Masakr přežily jen sestry Šťulíkovy. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku. Obě sestry se zúčastnily nedělního pietního aktu.

Ostravský ArcelorMittal ustavil funkci ředitele pro životní prostředí

Společnost ArcelorMittal Ostrava (bývalá Nová huť) rozšířila nejvyšší vedení o ředitele pro životní prostředí. Do nově ustavené funkce nastoupil 20. června Petr Baranek (47), dosavadní vedoucí oddělení ochrany životního prostředí, řekla ČTK mluvčí firmy Věra Breiová. Podle ní je ArcelorMittal Ostrava první firmou v České republice, která takovou funkci zavádí. ArcelorMittal Ostrava patří k největším znečišťovatelům ovzduší v kraji a čelí za to dlouhodobé kritice občanů.

Osmdesátiletá Štefánikova hvězdárna přitahovala návštěvníky

Den otevřených dveří v osmdesátileté Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně v neděli přitahoval návštěvníky stejně jako neobvyklé astronomické úkazy na obloze. Štěstí návštěvníkům přálo a mohli si prohlédnout malou skvrnku na Slunci. Však také u dalekohledu stála fronta dychtivých pozorovatelů různého věku. Skvrnka byla jen docela malá, protože je tato Zemi nejbližší hvězda ještě v období klidu. Aktivitu Slunce už ale astronomové netrpělivě očekávají. Mladí i staří si pozorně prohlíželi výstavu "Hvězdárna v proměnách času" i historické astronomické přístroje ve vitrínách na chodbách observatoře. Velký zájem byl také o nepřetržité projekce pořadů pro děti i dospělé.

Otevřením hvězdárny před osmdesáti lety, 22. června 1928, dovršila jedenáctileté úsilí Česká astronomická společnost, která si stanovila vybudování pražské lidové hvězdárny za svůj hlavní cíl při svém založení v roce 1917. Peníze na její stavbu poskytlo Hlavní město Praha. Původně měla hvězdárna jen jeden dalekohled. Dnes jich má mnohem víc. S těmi menšími zajíždí do letních dětských táborů, a stejně tak tomu bude i letos.

Na festivalu šel nejvíc na odbyt humr a klasika české kuchyně

Návštěvníci třídenních oslav nejlepší české gastronomie Prague Food Festival měli největší zájem o humra a o klasická jídla české kuchyně. ČTK to řekl pořadatel Pavel Maurer, vydavatel známého gastronomického průvodce Maurerův výběr Grand Restaurant. Od pátku do neděle zavítalo na pražský Žofín na 10.000 lidí. Mohli ochutnat jídla 37 vybraných restaurací. Letos si vybírali ze specialit mnoha světových kuchyní. Byla zde zastoupena například gastronomie brazilská, italská, haitská, japonská či indonéská. Návštěvníci si za vstupné 350 korun mohli vyměnit deset grandů, za které pak nakupovali pokrmy u jednotlivých stánků.

Zatímco vloni byl největší zájem o suši, letos se stal hitem humr. Jedním z důvodů, proč lidé chtěli ochutnat právě maso z tohoto mořského raka, byl podle Pavla Maurera i fakt, že si ho zde mohli pořídit pětkrát levněji než v běžné obchodní síti. Dalšími pochoutkami, které šly na odbyt nejvíce, se stala poněkud překvapivě klasická jídla české kuchyně, která se znovu vracejí na jídelní lístky restaurací. "Velký zájem byl o telecí líčka na šalvěji, připravovaná kuchaři z restaurace U Pinkasů," řekl Maurer. Podle něj lidé na festival přicházejí, aby zkusili speciality, které neznají, a také kvůli velmi kvalitním surovinám, z nichž se zde vaří.

Nejoblíbenějšími českými herci jsou Šafránková a Menšík

Nejoblíbenější českou filmovou herečkou se stala Libuše Šafránková, hercem Vladimír Menšík. Zvítězili v anketě Hvězda mého srdce, kterou uspořádala Česká televize. Druhé místo v obou kategoriích obsadili Dana Medřická a Vlasta Burian, třetí příčky patří Nataše Gollové a Rudolfu Hrušínskému. První pětici nejoblíbenějších hereček doplnily Jiřina Bohdalová a Iva Janžurová, v případě herců Oldřich Nový a Ivan Trojan. Lidé v anketě hlasovali prostřednictvím internetu, o pořadí deseti finalistů rozhodovali pomocí SMS. Pořadatelé neuvedli, kolik lidí hlasovalo.

Mezi deseti nejoblíbenějšími herečkami byly ještě Helena Růžičková, Adina Mandlová, Hana Maciuchová, Tatiana Vilhelmová a Stella Zázvorková, desítku nejoblíbenějších herců doplňují Jan Werich, Tomáš Holý, Jaroslav Marvan, Miloš Kopecký a Josef Abrhám. Vyhlášení výsledků se konalo v pražském Divadle Na Vinohradech, přenášela ho Česká televize. Pořadatelé ho pojali jako poctu českému filmu. Před několika dny uplynulo 110 let od prvního promítání v Praze - Jan Kříženecký v červnu 1898 poprvé promítal snímky, které natočil.

Svátek hudby přilákal do Liberce kolem 2000 fanoušků

Kolem 2000 fanoušků přilákal do Liberce víkendový festival Svátek hudby 2008, který v bezmála stotisícovém městě připomněl slavnosti slunovratu. Bigbeatové, metalové, jazzové, hiphopové nebo alternativní kapely se postaraly o největší návštěvnost v pětileté historii přehlídky. Od sobotního dopoledne hrály na 13 místech a v klubech a hospodách skončily až dlouho po půlnoci, řekla ČTK Štěpánka Kašparová z pořádající agentury Štěk. "Šanci zahrát si dostali hlavně mladí muzikanti z Liberce. Na největší hudební festival v Liberci dorazila i francouzská skupina Mamienco s rock-jazzem-alternativou. Při jejím koncertu v Atelieru byla hlava na hlavě. Mnoho lidí stihlo během festivalu více koncertů, několik z nich prý až pět," dodala Kašparová. K založení festivalu inspirovaly Kašparovou hlavně francouzské svátky, při nichž zní třeba v Paříži muzika celý den. Mamienco mohl Štěk pozvat díky Alliance Francaise. Pro Svátek hudby vybrali pořadatelé hospody, kluby, krajskou knihovnu, přehradu v Liberci-Harcově či náměstí před libereckou novorenesanční radnicí.

Na Svátku hudby koncertovalo bezmála 30 kapel. "Neodmítli jsme žádné muzikanty, kteří za námi přišli, že by si na Svátku hudby rádi zahráli," podotkla Kašparová. O koncerty na přehradě a před radnicí se postaraly učitelky a studenti ze střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické. "Některé kapely zahrály zadarmo, některé chtěly alespoň peníze na benzin. Majitelé klubů a hospod nám neúčtovali nic za nájem," uvedla Kašparová. Radnice na festival přispěla částkou 25.000 korun, celkově stojí 40.000 korun. Venkovní koncerty měli návštěvníci zadarmo, večerní permanentka do klubů a hospod vyšla na 60 korun. Štěk již nyní připravuje Worldfest 2008, mezinárodní přehlídku alternativní a etnické hudby a divadla. Akce se koná od 5. do 7. září na hradu Grabštejn u Hrádku nad Nisou.

U Vraného nad Vltavou se sjelo 1200 příznivců Harley-Davidson

Burácení motorů, pití piva a soutěže v páce vévodily víkendovým oslavám 80. narozenin Harley Davidson Clubu Praha, který je údajně nejstarším sdružením fanoušků tohoto motocyklu na světě. V kempu Skochovice nedaleko Vraného nad Vltavou se od pátku do neděle vystřídalo na 1200 příznivců legendárních motorek, kteří přijeli celkem na osmi stovkách strojů. Akce se tentokrát nezaměřovala jen na značku Harley-Davidson, a tak se v kempu objevily i české motocykly Jawa, ukrajinský Dněpr nebo stroje japonské výroby. Nejstarším motocyklem byl americký Indian Scout 600 z roku 1925, jehož majitel přijel z Mělnicka. Program oslav byl bohatý - vedle tradičního poměřování síly potetovaných paží a pití piva na čas motorkáři uspořádali výlet parníkem a pro návštěvníky otevřeli i čajovnu. V sobotu byla součástí akce nezbytná "spanilá jízda" Prahou a také ohňostroj. Mezi účastníky se vedle domácích objevovali i motorkáři z Německa, Polska, Rakouska, Norska, Švédska, Kanady nebo USA.

Cyklista Kreuziger vyhrál závod Kolem Švýcarska

Český cyklista Roman Kreuziger vyhrál závod Kolem Švýcarska a premiérovým triumfem v seriálu Pro Tour dosáhl životního úspěchu. V nedělní závěrečné etapě udržel v čele celkové klasifikace téměř minutový náskok před druhým Andreasem Klödenem, který si vybojoval v sobotní časovce. Z vítězství v posledním dílu tradiční generálky na Tour de France se radoval domácí Fabian Cancellara.

Plochodrážník Kůs postoupil do finále mistrovství Evropy

Devatenáctiletý plochodrážní jezdec Matěj Kůs postoupil jako třetí český reprezentant do finále mistrovství Evropy. V maďarském Debrecínu obsadil v semifinálovém závodě páté místo, naopak mezi postupovou šestici se nevešel Michael Hádek, který skončil patnáctý. Česká republika bude mít ve finálovém závodě ve slovinské Lendavě 23. srpna nejpočetnější zastoupení. Spolu s Kůsem již dříve vybojovali postup Aleš Dryml a Filip Šitera. Šanci zasáhnout do bojů o titul mistra Evropy má ještě Josef Franc, který je náhradníkem pro finále.

Výškař Janků skočil na Evropském poháru olympijský limit 230 cm

Výškař Tomáš Janků splnil v první lize Evropského poháru atletických družstev v Portugalsku výkonem 230 centimetrů limit pro účast na olympijských hrách. Předloňský vicemistr Evropy z Göteborgu se tak přidal k Jaroslavu Bábovi, který A-limit pro start v Pekingu zdolal už dříve.

Mistryně světa Barbora Špotáková poslala oštěp do vzdálenosti 63,79 m a soupeřky nechala daleko za sebou. Nejvíce se jí na čtyři metry přiblížila Portugalka Silvia Cruzová. Své závody v Leirii vyhráli i diskařka Věra Cechlová (60,84), překážkáři Zuzana Hejnová (56,16), Ondřej Daněk (50,18) a mílař Michal Šneberger (3:43,15). Druzí byli trojskokanka Martina Šestáková (13,42), čtvrtkař Rudolf Götz (47,27) a sprinterská štafeta mužů (39,55).

Z letošního posledního ročníku EP postoupí 12 nejlepších týmů do nově vzniklého mistrovství Evropy družstev. Rozhodující přitom nebude pořadí v jednotlivých ligách; výkony v disciplínách ze všech ligových úrovní a skupin se porovnají a na základě vzniklého absolutního pořadí budou zemím přiděleny body. Podle průběžných výsledků zatím Češi za elitní dvanáctkou těsně zaostávají, v Leirii jsou muži i ženy po úvodním dnu druzí.

Synek i Knapková skočili v Poznani na skifu druzí

Čeští skifaři Ondřej Synek a Miroslava Knapková skončili druzí při závěrečném třetím dílu Světového poháru veslařů v Poznani. Ve finálových jízdách nestačili pouze na největší favority svých kategorií. Mužskému závodu kraloval Novozélanďan Mahe Drysdale, mezi ženami dominovala běloruská suverénka Jekatěrina Karstenová-Chodotovičová. Synkovi se nepodařilo zopakovat výsledek ze Světového poháru v Lucernu, kde trojnásobného světového šampiona porazil. Knapková se svou soupeřkou držela krok v první polovině trati, na metě jednoho kilometru však královna skifu Karstenová nasadila k trháku a bezpečně si dojela pro další výhru v SP.

Horáková s Labounkovou získaly světové medaile ve fourcrossu

Dvě medaile vybojovala česká výprava na světovém šampionátu bikerů v italském Val di Sole. Ve fourcrossu žen se do finálové jízdy dostala Jana Horáková i Romana Labounková, které ve stejném pořadí projely cílem hned za vítěznou Američankou Melissou Buhlovou. Horáková má ze světového šampionátu ve fourcrossu doma již zlato z roku 2004, pro devatenáctiletou Labounkovou je nedělní výsledek největším úspěchem v kariéře.

Nejlepší z početné skupiny českých závodníků byl Tomáš Slavík, který vypadl ve čtvrtfinále. Na startu se neobjevil dvojnásobný mistr světa Michal Prokop. Po pádu v tréninku a převozu do nemocnice se sice nepotvrdilo podezření na zlomeninu klíční kosti, nicméně zkušený reprezentant má naordinovaný minimálně desetidenní klid.

Mistry světa ve sjezdu jsou Britové Gee a Rachel Athertonovi, českým reprezentantům se závod nepovedl. Adam Vágner těsně před cílem spadl a jeho kolo zranilo několik diváků, Matěj Charvát na trati upadl dokonce hned několikrát.

Abraham i Pešek bodovali v Grand Prix Velké Británie

Oba čeští motocykloví jezdci Karel Abraham i Lukáš Pešek bodovali v osmém závodu mistrovství světa silničních motocyklů ve Velké Británii. Na okruhu v Donington Parku dojel Abraham na 12. místě, hned za ním skončil Pešek. Z vítězství se radoval Fin Mika Kallio, jenž si připsal třetí prvenství v sezoně a posílil šance na titul.

Kanoisté Jiras s Máderem vyhráli SP v Praze

Deblkanoisté Marek Jiras a Tomáš Máder v Praze vyhráli úvodní závod Světového poháru ve vodním slalomu. Lukáš Kubričan skončil v soutěži kajakářů třetí, k prvnímu medailovému umístění v SP v kariéře mu pomohla dodatečná dvousekundová penalizace Švýcara Michaela Kurta.

Štichauer vypadl v kvalifikaci o plochodrážní Grand Prix

Juniorskému plochodrážnímu jezdci Hynku Štichauerovi se nepodařilo postoupit z úvodního kola kvalifikace o prestižní Grand Prix v příštím roce. V italském Lonigu skončil dvanáctý, do semifinále postoupilo sedm závodníků.

Bikerka Hanušová-Nashová byla na MS dvanáctá

Česká bikerka Kateřina Hanušová-Nashová obsadila na mistrovství světa v italském Val di Sole dvanácté místo v závodě cross country.

Počasí

Je jasno až polojasno, teploty dosahují 28 až 32 stupňů Celsia, na horách kolem 24 stupňů. V noci na pondělí však přijdou bouřky s přívalovými dešti a kroupami. Zvlněná studená fronta bude postupovat přes území České republiky k východu, bouřky hrozí v noci v Čechách a od pondělního rána také na Moravě.