Denní souhrn zpráv Zprávy

22-11-2008

Dvě zelené rebelky opustily poslanecký klub své strany

Dvě rebelky Strany zelených (SZ), Olga Zubová a Věra Jakubková, se rozhodly opustit poslanecký klub. Krátce před sérií důležitých parlamentních hlasování o rozpočtu, lisabonské smlouvě či umístění amerického protiraketového radaru v ČR tak výrazně oslabily vládní řady. Obě poslankyně sice tvrdí, že zůstávají ve vládním táboře, jasnou podporu například rozpočtu ale vyslovit nechtěly. Zubová na samém začátku sobotního zasedání republikové rady v Pardubicích rezignovala i na post její předsedkyně. Zdůvodnila to pocitem odpovědnosti za drtivou porážku strany v podzimních krajských a senátních volbách. Volebnímu debaklu se věnovala i analýza, kterou zelení v Pardubicích zveřejnili. "Cítila jsem potřebu distancovat se od politiky Martina Bursíka, kterou praktikuje v Poslanecké sněmovně a ve vládě," vysvětlila svůj postoj Jakubková. SZ podle ní nyní nehájí v případě zdravotnické reformy ústavní práva občanů a řady chyb se dopustila i v dopravní politice. Zubová v projevu k rezignaci na stranickou funkci také připomněla, že volební program SZ obsahuje pasáže odmítající zřízení jakékoliv cizí vojenské základny na českém území. Předseda SZ Martin Bursík krátce před tím, než dvě poslankyně předstoupily před novináře, poznamenal, že jejich odchod mu nevadí. "Já budu hlasovat pro radar. Jestli Olga Zubová hledá důvod pro odchod, tak tady ho má. Ať jde hned," řekl. Později dodal, že odchod nezkrotitelných poslankyň alespoň "vyčistil vzduch" a klub nyní za jejich hlasování nenese odpovědnost.

Stranická analýza k volebnímu výsledku uvádí, že zelení musí příště podávat své politické záměry líbivěji a vtipněji. Hlavními důvody neúspěchu jsou pak absence silného tématu a "příběhu o potřebnosti zelených v krajích". SZ podle analýzy také podcenila historii voleb v roce 2006, nedokázala ztělesnit "novou alternativu" a sama sebe prezentovala jako neúspěšná a neschopná naplnit vlastní volební program.

Podle Schwarzenberga není Klaus obeznámen s realitami EU

Prezident Václav Klaus není podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga plně seznámen s realitou Evropské unie. Ministr v rozhovoru pro sobotní vydání listu Der Standard zároveň odmítl pochybnosti o schválení lisabonské smlouvy v ČR a prohlásil, že česká vláda je stabilizovaná a nehrozí jí, že by padla v době českého předsednictví v EU. "Prezident (Klaus) je člověk, který je velmi pevně přesvědčen o svých názorech a důsledně je prosazuje. A má, jako každý kritik, v mnoha bodech i pravdu. Mám ale dojem, že v celkovém obrazu není plně seznámen s realitami EU," uvedl v rozhovoru Schwarzenberg. "Kvůli Klausovu setkání s irským odpůrcem lisabonské smlouvy Declanem Ganleyem mi ale nevolal ani jediný z evropských kolegů. Nebyli nijak znepokojeni, protože znají mě, premiéra Mirka Topolánka i další české ministry," uvedl Schwarzenberg. Pokud jde o lisabonskou smlouvu, ministr zopakoval, že má v českém parlamentu jasnou podporu a bude ratifikována. A podepíše ji podle jeho názoru i Klaus. "Podle mě je v Evropě jediná země, která nesouhlasí, a to je Irsko. Tento problém si musí vyřešit Irové sami," řekl Schwarzenberg.

Na schůzku s Julínkem přijde Stehlíková a dva experti SZ

Na nedělní schůzce s ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem (ODS) bude Stranu zelených zastupovat ministryně Džamila Stehlíková a dva straničtí experti na oblast zdravotnictví. ČTK to řekl předseda Strany zelených Martin Bursík, který se na setkání původně chystal sám. Jednání, svolané s cílem doladit definici standardu placeného ze zdravotního pojištění, torpédují lidovci, kteří prý nedostali potřebné podklady.

Klaus: Přemýšlím o tom, zda je má účast na kongresu ODS žádoucí

Prezident Václav Klaus zvažuje, zda se vůbec zúčastní blížícího se volebního kongresu ODS. Uvedl to na dotaz novinářů. Kongres strany, které je čestným předsedou, začne 5. prosince v Praze a po prohraných krajských a senátních volbách na něm bude své předsednické křeslo obhajovat premiér Mirek Topolánek. Jeho jediným dosud známým soupeřem je dosavadní místopředseda a pražský primátor Pavel Bém. "Přemýšlím o tom, zda má účast na tomto kongresu je žádoucí či nikoliv," řekl Klaus při návštěvě Festivalu alpinismu v Praze. Bližší podrobnosti upřesnit nechtěl. Neprozradil ani, kdo by byl podle jeho názoru nejlepším šéfem strany. "To už si musí rozhodnout členové ODS. Já myslím, že se něco u nás děje, něco se u nás událo a věřím, že budou dostatečně moudří, aby se rozhodli správně," konstatoval. Klaus by prý navíc nechtěl otevřeným prozrazením vlastního názoru případně uškodit svému favoritovi na předsednickou funkci.

Skupina poslanců vyzvala ODS k debatě o klíčových otázkách

Skupina osmi poslanců ODS převážně z Prahy a středních Čech vyzvala všechny členy strany, aby zahájili diskusi o otázkách, jež považuje za klíčové. Ve výzvě nazvané Bořme mýty!, kterou poskytla ČTK, mezi ně zařadila například debatu o tom, zda chce ODS dále vládnout za každou cenu - i za cenu, že není schopna plnit svůj volební program. Jeho údajným nedodržováním a odklonem od předvolebních slibů vysvětlují někteří členové ODS její debakl v říjnových krajských a senátních volbách. Členové ODS by podle výzvy měli diskutovat také třeba o chystaných dohodách ODS s ČSSD či o lisabonské smlouvě reformující EU po jejím rozšíření a zavedení eura.

Havel: V politice chybějí lidé, kteří nemyslí jen na volby

Politika potřebuje intelektuály, kteří vnímají svět v širších souvislostech, než jsou nejbližší volby. V současné době je v ní takových lidí poměrně málo, řekl bývalý československý a český prezident Václav Havel při diskusi s diváky během akce Víkend atraktivního divadla ve Zvolenu. Organizátoři věnovali jubilejní ročník právě Havlovi. "Dnešní svět potřebuje určitou dalekozrakost. Je třeba vidět i to, co se stane za deset, patnáct let, co potká naše děti či vnuky," řekl bývalý prezident. Politika podle něj sklouzla do umění získat si oblibu bez ohledu na dlouhodobé zájmy. Intelektuálům se však podle Havla do politiky nechce a považují ji za špinavou. "Musel jsem tvrdě přemlouvat básníky, zpěváky a sociology, aby šli do politiky," zavzpomínal si na roky krátce po svém prvním zvolení československým prezidentem po pádu komunismu v roce 1989. Zájem o setkání s bývalým prezidentem překročil možnosti přeplněného sálu místního kulturního domu. Kromě diskuse s bývalou hlavou společného státu mohli diváci zhlédnout i dvě jeho hry v podání českého souboru Divadlo Na tahu - a to Audienci a méně známou jednoaktovku Protest. V sobotu je na programu, hodinu po slovenské premiéře ve Slovenském národním divadle, dramatikova nejnovější hra Odcházení v podání Klicperova divadla z Hradce Králové.

Policie, celníci a ČOI provedli razii v pražské tržnici v Libuši

Příslušníci cizinecké policie, pražské policie, celníci a pracovníci České obchodní inspekce (ČOI) zasahovali v největší pražské tržnici Sapa v Libuši. Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové policisté při razii předvedli přes čtyři desítky lidí, u některých bylo rozhodnuto o správním vyhoštění. Akce se od rána účastnilo na 1000 lidí, polovinu z nich tvořili policisté. Zásah v tržnici Sapa začal podle mluvčí v 09:00. Policisté podle Rendlové předvedli 44 lidí, po několika z nich bylo v minulosti vyhlášeno celostátní pátrání. Podle mluvčí mezi nimi byli Vietnamci, Mongolové, Češi, Slováci či Poláci. Pět lidí - tři Monogolové, Číňan a Vietnamec - bylo vyhoštěno. Sedm lidí je podezřelých ze spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí, uvedla Rendlová. Šlo o lidi, kteří byli v minulosti vyhoštěni ze země, ale rozhodnutí nerespektovali. Žádné incidenty se podle Rendlové při razii nestaly. Podle zpravodaje ČTK celníci postupně otvírali obrovské množství stánků a kontejnerů a kontrolovali obsah, k řadě z nich se majitelé nehlásili a zámky tak musely být odstraněny násilím.

Zásah policistů a celníků vzbudil čirý ruch v celé zdejší komunitě asijských trhovců, k tržnici po celý den přijížděla jejich auta, mnozí sledovali zásah z povzdálí. Obchodníci z tržnice si na zásah stěžují. "Proti způsobu provedení zásahu co nejdůrazněji protestujeme a považujeme jeho provedení za šikanózní," sdělil ČTK mluvčí Svazu Vietnamců v ČR Tran Hoang Thanh. Vadí mu například, že policisté nasadili pouta muži, který se nebránil prohlídce, a že po areálu tržnice chodili s namířenými zbraněmi. Podle vlastníků areálu se navíc policisté chovali necitlivě ke stánkům a kontejnerům obsahujícím zboží a násilně jim uráželi zámky, přestože jim je jejich majitelé chtěli odemknout. ČTK to oznámil Hoang Dinh Thang, ředitel společnosti Saparia, která areál vlastní. "Akci jsme udělali jako reakci na vyhodnocení dlouhodobé bezpečnostní situace," uvedla Rendlová. Cizinecká police má podle ní poznatky o tom, že v tržnici se odehrává nejrůznější trestná činnost, politické zadání akce rozhodně odmítla. Policisté například kontrolovali legálnost pobytu cizinců v Česku, celníci a pracovníci ČOI zase prohlíželi zboží ve stáncích. Menší razie byla podle Rendlové i v tržnici v Holešovicích.

Samizdatové Vokno je kompletně v elektronické verzi

Kdysi nejznámější undergroundový kulturní časopis Vokno je kompletně k dispozici v elektronické verzi. Na adrese www.vons.cz/vokno je možné číst všechna čísla časopisu, který vycházel v letech 1979 až 1989. Vokno vydával publicista a signatář Charty 77 František Stárek spolu se svými přáteli jako hlavní periodikum kulturního undergroundu; od sedmého čísla byl na obálce uveden podtitul "časopis pro druhou i jinou kulturu". Do časopisu přispívali také členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), například Ivan Jirous a Dana Němcová.

Redakce také vydávala knihy ve stejnojmenné samizdatové edici. Při přípravě šestého čísla Vokna, které se nepodařil dokončit, byli v roce 1981 zatčeni a později odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody František Stárek, Ivan Jirous, Michal Hýbek a Jiří Frič. Po návratu Stárka z vězení se vydávání časopisu opět obnovilo a postupně začal také vycházet informační bulletin Voknoviny a videomagazín. Redakce také pořádala výstavy, přednášky a koncerty. V roce 1989 byl Stárek spolu s manželkou Ivou Vojtkovou opět zatčen a odsouzen v jednom z posledních politických procesů v tehdejším Československu ke dvěma a půl roku vězení. Původně samizdatový časopis Vokno vycházel i po listopadu 1989. Ke stažení je k dispozici všech 14 samizdatových čísel časopisu Vokno. Jejich elektronická verze byla připravena ve spolupráci s knihovnou Libri prohibiti, kde jsou uloženy originály.

Muzeum přiblíží novodobou historii valašskomeziříčské gobelínky

Muzeum v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí připravuje výstavu ke 110. výročí založení tamní Moravské gobelínové manufaktury. Expozice mapuje produkci posledních 15 let její existence, kdy po změnách a útlumu na počátku 90. let obnovila svoji činnost pod uměleckým vedením akademického malíře a textilního výtvarníka Jana Timoteje Strýčka, který je doposud jejím ředitelem. ČTK to sdělila kurátorka výstavy Jitka Skočková. Výstava je rozdělena na tři tematické celky, které se snaží obsáhnout některé oblasti, kterými se gobelínka zabývá. Valašskomeziříčská manufaktura byla založena v roce 1898. Po revoluci v roce 1989 byla více než rok uzavřena, neboť patřila Ústředí uměleckých řemesel a při privatizaci přišla na řadu jako jedno z posledních středisek. Po obnovení činnosti má na svém kontě například restaurování několika staletých gobelínů či tapiserii zhotovenou podle výtvarné předlohy malíře Vladimíra Kokolii, která obohatila sbírky pražského Uměleckoprůmyslového muzea.

Jindřichohradecké muzeum vystavuje tradiční i unikátní betlémy

Přes 30 betlémů z dílen 24 profesionálních i amatérských tvůrců z Čech a Slovenska se představuje na výstavě v jindřichohradeckém muzeu. Jde o díla, s nimiž se jejich autoři přihlásili do třetího ročníku soutěže O Nožík Tomáše Krýzy. K vidění jsou tak nejen klasické jesličky ze dřeva, ale i z keramiky, skla či krajky. K raritám patří dvoumetrový dřevěný betlém nebo naopak miniaturní jesličky ve slupce od lískového ořechu, řekla ČTK etnografka muzea Alexandra Zvonařová. Soutěž o nejkrásnější betlém se v Jindřichově Hradci koná vždy jednou za pět let. Poprvé ji tamní muzeum uspořádalo v roce 1998 a mohly do ní být přihlášeny betlémy z různých materiálů. Druhý ročník v roce 2003 měl už ale přísnější pravidla. Díla mohla být jen ze dřeva nebo v kombinaci se dřevem. Betlémy musely být zároveň vyrobené v posledních pěti letech. Stejné pokyny museli betlémáři dodržet i letos. Prvenství mezi profesionálními tvůrci získal František Věžník z Třebíče, který ze švestky vyřezal půlmetrové jesličky s osmi figurami. "Výtvor nás zaujal hlavně modernistickým pojetím," uvedla Zvonařová. V kategorii amatérských tvůrců si repliku zlatého nožíku, se kterým Tomáš Krýza údajně vyřezával figurky svého betlému, odnesl Oldřich Ryčl z Prahy. Jeho lipový betlém znázorňuje Svatou rodinu, pastýře a Tři krále. Výstava betlémů zůstane v muzeu do 6. ledna příštího roku a její součástí budou i tvůrčí dílny, kterých se zúčastní řezbáři, jejichž betlémy si mohou návštěvníci prohlédnout. Zároveň s výstavou uvidí lidé i jesličky Tomáše Krýzy (1838-1918), které jsou největším mechanickým betlémem na světě.

Knižní veletrh Libri přilákal v Olomouci 6000 lidí

Přibližně 6000 lidí navštívilo knižní a literární veletrh Libri, který se uskutečnil v uplynulých třech dnech na olomouckém Výstavišti Flora. Podle pořadatelů je počet návštěvníků stejný jako vloni. ČTK to řekla mluvčí výstaviště Zuzana Studená. "Lidé se hodně zajímali především o antikvariáty a staré tisky," dodala. Letošní ročník se nesl ve znamení roku bible, vyhlášeného Českou biskupskou konferencí, i roku 1968, jenž připomínaly dobové fotografie. Kromě makety Ďáblovy bible, která zde byla již vloni, se na výstavišti objevily i faksimile Velislavovy ilustrované bible nebo Olomoucké bible.

Lidé mohli znovu nahlédnout do depozitáře olomouckého muzea

Nebývalému zájmu se dopoledne těšila barokní budova depozitáře olomouckého Vlastivědného muzea. Lidé si ji mohli po rekonstrukci opakovaně prohlédnout zevnitř, než se do ní začnou stěhovat muzejní předměty a archiválie. Možnosti využilo na 550 Olomoučanů. Ředitelka muzea Miloslava Hošková ČTK řekla, že depozitář se lidem otevře pro velký zájem ještě jednou v lednu. "Během jara by už ale mělo přijít na řadu stěhování," uvedla ředitelka. Poprvé mohli lidé do depozitáře nahlédnout v polovině října, když je tam vpustila Komora autorizovaných architektů. Tentokrát na ně čekala i výstava fotografií a záznam průběhu rekonstrukce. V opravené budově, která musí podle Hoškové přes zimu ještě vyzrát, najde do roka místo 700.000 sbírkových předmětů, mezi něž budou patřit zbraně, mince, ale i hudební nástroje nebo lékařské nástroje. Depozitář Vlastivědného muzea nebude sloužit pouze jako sklad muzejních exponátů, ale v jeho suterénu vznikne lapidárium a bude zde také vystavena 3000 let stará keltská loď. Oprava objektu, který původně vystavěli jezuité jako trojkřídlou školní budovu v roce 1708, stála 120 milionů korun. Většinu nákladů zaplatil Olomoucký kraj, asi třetinu financí tvořila dotace z tzv. norských fondů, kterou jsou součástí finančních mechanismů EU.

Lidé po nové naučné stezce lidé chodí se zavázanýma očima

Speciální naučnou stezku vytvořili ochránci přírody v Krásné Lípě na Děčínsku. Šárka Pešková ze základní organizace Českého svazu ochránců přírody Tilia ČTK řekla, že na stezce mají lidé zavázané oči a orientují se tu hlavně pomocí hmatu a čichu. Cílem je návštěvníkům ukázat, že příroda se dá vnímat nejen zrakem, jak to lidé většinou dělají, ale že svoje kouzlo má si v ní mnoho věcí ohmatat a očichat. Stezku její autoři umístili do veřejně přístupného lesoparku. Podle Peškové je určená hlavně pro děti, ale procházet se po ní mohou i dospělí. Každému, kdo se na stezku vydá, ochránci zaváží oči a sundají boty. Upravená je tak, aby se zde nikdo nemohl zranit. Stezka v Krásné Lípě funguje teprve krátkou dobu, první zatěžkávací zkouškou projde až na jaře. Zřídit na podzim ji autoři museli kvůli grantu, který na ni dostali. Podle Peškové teprve na jaře, kdy sem rozvěsí například sáčky s různými bylinkami a teplé počasí lidem umožní chodit bez bot, bude možné využít vše, co stezka nabízí. Návštěvníky zde čekají i další atrakce, budou si moci vyzkoušet například hru na lesní xylofon nebo se naučí rozeznávat stopy zvířat.

Karvinský šikmý kostel má vlastní turistickou známku

Rarita města Karviná - šikmý kostel svatého Petra z Alkantary - má svou vlastní turistickou známku. Kostel je už třetím motivem Karviné na turistické známce Klubu českých turistů. Vlastní známku má i zámek Fryštát a Lázně Darkov, řekla ČTK mluvčí karvinského magistrátu Šárka Swiderová. Známka je už nyní v prodeji. "Barokní kostel zachránily před zkázou kvůli poddolování betonové výztuhy ve sklepení, dnes kostel patří místní římskokatolické farnosti, ale je také turistickou atrakcí," vysvětlila Swiderová. Turistické známky vydává Klub českých turistů ve spolupráci s firmou Turistické známky. Turistické známky jsou kulaté, dřevěné, vypalované plakety, které jsou suvenýrem a zároveň "potvrzením" o dosažení turisticky atraktivního místa. Navazující číslovaná řada známek sleduje hřebeny hor, toky splavných řek, mapuje hrady, zámky, přírodní i technické památky, historická města, zpřístupněné jeskyně, zoologické zahrady a mnoho dalších zajímavých míst. "První dvě známky s motivy Karviné byly na naše vyžádání s předem daným vyobrazením," uvedla mluvčí. Dodala, že zájem měst a obcí právě o vyobrazení motivu některé z jejich zajímavostí je ale velký. Rada klubu, která o známkách rozhoduje, proto stanovila jiná kritéria, a to veřejné hlasování na internetu. Lidé si nakonec z pěti nabízených možností vybrali právě šikmý kostel v Karviné-Dolech.

Kuchaři na Zvíkově dokazovali,že kapr nepatří jen na vánoční stůl

Dvanáctka kuchařů z celé republiky ve Zvíkovském Podhradí na Písecku dokazovala, že kapr není jen klasické štědrovečerní jídlo - smažený s bramborovým salátem, ale že se dá připravit na stovky různých způsobů. Vítězem třetího ročníku soutěže Český kapr se nakonec stal dvaadvacetiletý Ondřej Koráb, člen juniorského národního týmu kuchařů. Na talíři servíroval zprudka opečeného kapra s kroketkou z italského rizota, fenyklovou sedlinou, křupavou zeleninou a šalotkovo-slávkovou omáčkou. ČTK to řekl viceprezident Asociace kuchařů a cukrářů České republiky Jindřich Žydek.

Česko zasáhla zima, kvůli sněhu kolaboval provoz na dálnici D1

Do Česka přišla zima a sněhové přeháňky zkomplikovaly dopravu v mnoha krajích, především ale na dálnici D1 na Vysočině, kde husté sněžení způsobilo řadu dopravních nehod. Od pátečního odpoledne sněžilo po celém území, v horských oblastech napadla do rána až několikacentimetrová vrstva sněhu a sněžení neustalo ani přes den. Silnice jsou na většině míst s opatrností sjízdné, potíže jsou ale ve vyšších polohách. Především do horských oblastí by řidiči neměli vyjíždět bez zimních pneumatik a řetězů.

Ze sportu:

Rychlobruslařka Martina Sáblíková poprvé po dvou letech našla přemožitelku v závodu na 5000 metrů. Dvojnásobná mistryně světa na této trati na Světovém poháru v Moskvě obsadila druhé místo za německou legendou Claudií Pechsteinovou, které podlehla o více než sedm sekund.

Judista Jaromír Ježek se postaral o druhou českou medaili na mistrovství Evropy do 23 let. Na titul Pavla Petřikova v kategorii do 60 kg navázal v Záhřebu druhý olympionik bronzem ve váze do 73 kg.

Obhájce celkového vítězství Lukáš Bauer skončil v úvodním závodu Světového poháru v běhu na lyžích ve švédském Gällivare na trati 15 km volnou technikou na devátém místě. Vyhrál domácí Marcus Hellner o 1,4 sekundy před Italem Pietrem Pillerem Cottrerem.

Počasí v neděli

Proměnlivá oblačnost, na většině území sněhové přeháňky, na horách i trvalejší sněžení. Teploty -2 až +2 stupně Celsia.

22-11-2008