Denní souhrn zpráv Zprávy

21-08-2004

Politici s pamětníci k srpnu 1968: Nesmíme zapomínat

Demokracii nelze brát jako samozřejmost a na totalitu komunistického režimu nelze zapomínat. Ve svých projevech to uváděli politici, kteří si spolu s pamětníky přišli k budově Českého rozhlasu v Praze připomenout 36. výročí vpádu vojsk někdejší Varšavské smlouvy do Československa. Pietní akce se zúčastnila také stovka lidí převážně staršího a středního věku i několik mladých aktivistů petiční akce Stop komunismu. Potleskem a souhlasným voláním odměnili výzvu předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby se současní politici poučili z chyb svých předchůdců z konce 60. let. Zaorálek uvedl, že snaha vytvořit svobodnější podobu života v Československu neskončila pod pásy tanků okupačních armád, ale o až o rok později při potlačení demonstrace československými ozbrojenými složkami. Teprve srpen 1969 znamenal podle Zaorálka začátek dvou desetiletí normalizace. "Tehdy to nebyly zahraniční armády, ale selhání politických elit, které se nedokázaly opřít o lid a o důvěru v lid, protože neměly dost sebedůvěry," prohlásil Zaorálek. Za největší závazek vůči obětem boje proti totalitě z let 1968 a 1969 proto považuje "důvěru a odvahu dělat otevřenou politiku". Před zapomínáním na komunistickou totalitu varoval pražský primátor Pavel Bém (ODS). "Každý pátý občan České republiky je připraven ve volbách docela klidně zapomenout, že nějaký totalitní režim vůbec kdy byl, a znovu volí komunistickou stranu," prohlásil. Vyjádřil vděčnost těm, kteří se postavili proti okupačním vojákům, ale i těm, kteří dvě desetiletí přestáli s nezkřivenou páteří". "Děkujeme, že jste nám nedovolili zapomenout, že svoboda existuje a že za ni máme bojovat," dodal. I jeho projev provázely souhlasné výkřiky aktivistů petice Stop komunismu, kteří vynikali mezi ostatními příchozími také díky svým transparentům a odění. Požadovali odstoupení bývalých komunistů ze všech vládních funkcí, potrestání a zákaz komunistické strany. Na sobě měli červená trička s přeškrtnutým komunistickým symbolem - překříženým srpem a kladivem. Aktéři pietního shromáždění z řad prezidentské kanceláře, parlamentu, vlády, ministerstva obrany či hlavního města, uctili památku obětí srpnových dnů také položením věnců pod pamětní desku se jmény 15 lidí, kteří zde zahynuli. U budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě se v první den intervence odehrávaly nejtvrdší střety mezi okupačními vojáky a obyvateli hlavního města. První týdny zahynulo v důsledku invaze, kterou provedla vojska především z okolním zemí bývalého socialistického tábora, přes 90 lidí a několik set jich bylo zraněno. Mezi oběťmi byly i tři děti ve věku do 15 let, devět mladistvých a 27 lidí mladších 30 let.

Zieleniec se stal politickým lídrem SNK sdružení nezávislých

Europoslanec a někdejší ministr zahraničí Josef Zieleniec, který byl spoluzakladatelem ODS, se stal "politickým lídrem" hnutí SNK sdružení nezávislých. Do této funkce ho jmenovala Republiková rada SNK. "Jeho (Zieleniecovým) úkolem bude především využívat politických a mediálních aktivit k maximálnímu zviditelnění stanovisek a postojů SNK. Bude se rovněž aktivně podílet na vytváření programových materiálů SNK a na dlouhodobé politické strategii hnutí," řekl ČTK člen předsednictva SNK Josef Novák. Bývalý senátor Zieleniec kandidoval za SNK a Evropské demokraty do Evropského parlamentu na prvním místě jejich společné kandidátky. Již loni oznámil, že chce v souvislosti s evropskými volbami budovat alternativní nelevicové politické seskupení.

Na pět stovek Čechů a Slováků se setkalo u Peňažné

Zhruba pět stovek Čechů a Slováků se sešlo na česko-slovenské hranici v místě zvaném Peňažná. Neformální setkání, které organizují obce Rokytnice a Horná Súča, se letos konalo již popáté. Setkání každoročně končí až hluboko po půlnoci. Přímo na zalesněném úseku státní hranice čekala na účastníky setkání zábava s dechovou hudbou či soutěže, například v přetahování lanem přes hranici. "Setkání se poprvé konalo v roce 2000. Tehdy přišlo asi jen osmdesát lidí, v dalších letech se ale počet účastníků zvyšoval až na několik stovek," uvedla starostka Rokytnice Jana Juřenčáková. Přestože jsou již oba státy členskými zeměmi EU, letos poprvé se účastníci setkání kromě zábavy zabývali i režimem na společné hranici. "Kolovala tu petice proti připravovaným změnám na česko- slovenské hranici, která vznikla na základě Rokytenské výzvy," uvedla starostka. Pokud by totiž čeští zákonodárci ratifikovali novou smlouvu mezi oběma státy, Češi a Slováci by již nemohli překračovat hranici kdekoliv, ale pouze na přechodech či k tomu určených místech. Starostové pohraničních obcí se obávají, že by to negativně ovlivnilo nejen život místních obyvatel, ale i poškodilo turistický ruch.

Hrušovany u Brna mají svůj kostel Panny Marie Královny

Pro obyvatele třítisícových Hrušovan u Brna skončilo období, kdy museli k po staletí dojíždět na bohoslužby do nedalekých Židlochovic. Získali svůj kostel Panny Marie Královny, který vysvětil brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Stavba církevního objektu začala v roce 2000 a vyžádala si 12 milionů korun. "Nemalou částkou na svůj kostel přispěli také hrušovanští farníci. V nejbližších dnech v něm bude uložena část ostatků svaté Zdislavy. Pocházela z jižní Moravy a je uctívána jako patronka rodiny," řekla mluvčí biskupství Martina Jandlová. Kostel je zajímavý také po architektonické stránce. Nescházejí v něm okna, která tvoří pestré vitráže s vyobrazením svatých. Zatímco hlavní loď chrámu má klasickou sedlovou střechu, netradiční věž uzavírá prosklený vrchol. Svatostánek má neodmyslitelný zvon, jehož pořízení přišlo na 120.000 korun. Polovinu částky dala radnice, zbytek se podařilo získat sbírkou, organizovanou farníky.

Na Schwarzenberském kanálu se bude opět plavit dřevo

Na Schwarzenberském kanálu mezi rakouským Iglbachem a Ježovou na Českokrumlovsku se bude v neděli opět plavit dřevo. K tomuto účelu sloužil kanál, který je významnou technickou památkou, až do roku 1892. Plavení tentokrát doplní i kulturní program, řekl plavební ředitel Hynek Hladík. "Jihočeské lidové melodie zazní v poledne v místě, kde Schwarzenberský plavební kanál křižuje hlavní evropské rozvodí, v bývalé osadě Růžový vrch," vysvětlil Hladík. Odpoledne si na své přijdou i děti, které se mohou těšit na pohádky z obou stran šumavské hranice. Ukázka plavení dřeva je součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Organizátoři z folklorního sdružení Libín-S Prachatice se snaží prostřednictvím podobných akcí představit návštěvníkům život okolo plavebního kanálu tak, jak vypadal v 19. století.

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven k dopravě palivového dříví ze severních úbočí Šumavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Grosse Mühl v Horních Rakousích a po ní až k Dunaji. Tam plavci dříví přeložili na lodě či vory, které ho dopravily do Vídně. Plavba do Vídně skončila v roce 1892, přes rozvodí plulo dříví naposledy v roce 1916. Na českém území se dříví plavilo až do roku 1961 pro dřevosklad v Želnavě.

Příznivci trabantů se sešli ve Frýdku-Místku

Několik desítek majitelů trabantů představilo své krasavce ve Frýdku-Místku. Příznivci legendární značky dokázali, že jejich vozítka zdaleka nepatří do starého železa. Před návštěvníky to totiž pořádně rozjeli, například v rychlostním slalomu nebo jízdě zručnosti. Hlavní organizátor akce Eduard Křenek řekl, že trabant kombi si před lety pořídil proto, že se do něj bez problému vešel kočárek. Přestože dobře ví, že vůz nemá žádnou vysokou kvalitu, tvrdí, že je to prostě kamarád. "My jsme spíše chudí než bohatí, takže Trabant je vlastně takové Porsche chudých. A v čem je lepší než nové vozy? Na těch si sami nic neuděláte. Trabanta ale můžete na zahradě rozložit do šroubků a pak ho zase složit nazpět," vysvětlil Křenek. Také na dnešním srazu bylo vidět, že majitelé do úprav investují nejen peníze, ale i řadu vlastních nápadů. Nultá série značky Trabant se v bývalé NDR začala vyrábět v roce 1957, se sériovou výrobou se pak začalo o rok později. Poslední Trabant opustil závod v roce 1991. Do té doby se tohoto dodnes populárního automobilu vyrobilo přes tři miliony kusů.

V Krkonoších začali s likvidací nepůvodních druhů rostlin

Likvidaci v Krkonoších nepůvodních a agresivních druhů rostlin zahájila v minulých dnech správa Krkonošského národního parku (KRNAP). "V posledních 20. letech tyto druhy silně nastoupily. Kdybychom se nesnažili zamezit jejich šíření postřikem, opanovaly by zakrátko značnou část parku," uvedl pracovník KRNAP Lubomír Jiřiště. Šíření nežádoucích rostlin napomáhají v posledních letech i povodně, kdy velká voda přemístí rostliny nebo jejich části na velkou vzdálenost. Díky vápenci, který se jako nepůvodní materiál dříve používal na cesty, se extrémně rozšiřují i některé původní druhy rostlin, doplnil mluvčí KRNAP Radek Drahný. Mezi nejvíce rozpínavé druhy patří křídlatka japonská, sachalinská a česká, které vytvářejí téměř neprostupnou džungli podél potoků a řek a na různých opuštěných místech. Dalšími jsou šťovík alpský, netýkavka žláznatá. Velmi agresivním druhem je bolševník velkolepý, který dorůstá výšky až čtyři metry a jeho květ může mít i jeden metr v průměru. Díky vápenci se rozpíná starček Fuchsův. Náklady na postřiky letos dosáhnou několika desítek tisíc korun a hradí je stát z programu Péče o krajinu.

Ve Chvalkovicích soutěžili houbaři

Pouhých 20 kilogramů hub se podařilo sesbírat více než čtyřem desítkám soutěžících na čtvrtém ročníku houbařské olympiády ve Chvalkovicích na Náchodsku. "Šlo o nejslabší výsledek v dosavadní historii našich klání. Sucho nám nepřálo a noční déšť to nezachránil," řekl spolupořadatel akce Jaroslav Němec. Vítězi tak stačilo nasbírat pouze 3,4 kilogramu hub. Například při prvním ročníku v roce 2001 bralo první místo 17 kilogramů hub. "Letošní vítěz musel vědět, kam má jít. Kdo šel jen tak na náhodu, byl bez šance," řekl Němec. Houbaři vyrazili do lesů v okolí Chvalkovic s ranním rozbřeskem a s úlovkem se do místní hospody měli vrátit do půl druhé odpoledne. Sbírali hřibovité houby, které si po soutěži odnesli domů. Porota vedle vítěze ocenila i nálezce nejtěžší houby, který našel křemenáče těžkého 0,6 kilogramu. Jako největší rarita byl oceněn obří exemplář choroše šupinatého o váze přes čtyři kilogramy. Chvalkovičtí již nyní uvažují o pátém ročníku olympiády, která je hlavně zábavou a setkáním přátel. "Protože akci musíme vyhlásit měsíc dopředu, je těžké se trefit tak, aby houby rostly. Naše heslo však je 'Není umění najít, když rostou'," uzavřel Němec.

Počasí

Noc bude oblačná, teploty 13 až 9 stupňů. V neděli se v průbehu dne vyjasní, teploty se budou pohybovat mezi 17 až 21 stupni.

21-08-2004