Zprávy

Ministr Svoboda: Američané kupují jeden radiolokátor Věra

Spojené státy kupují český radiolokátor Věra. Až systém vyzkoušejí, zváží větší zakázku. Jak řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda, zatím se realizuje prodej jednoho systému. Jde o testovací prodej. "Jsem přesvědčen, že kvalita bude taková, že radiolokátor budou kupovat alianční spojenci," uvedl ministr Svoboda. O získání českého radaru Věra a jeho prozkoušení pro případné další využití jednal v polovině července Svoboda ve Washingtonu s náměstkem amerického ministra obrany Paulem Wolfowitzem. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní vede licenční řízení na vývoz radiolokátoru. Náměstek ministra Martin Tlapa řekl, že by mělo být ukončeno do několika týdnů. Česko chtělo vyvézt pasivní radiolokátor, který je schopný zachytit i tzv. neviditelné letouny, do Číny. Podle českého tisku ale upustila od vývozu po zásahu Spojených států, které se obávají dalšího vývozu vyspělé technologie z Číny. V tisku proskočily názory veřejnosti, podle nichž by Spojené státy měly radary odkoupit jako kompenzaci za neuskutečněný vývoz. Podle Svobody USA chápou tento přístup jako příspěvek k partnerství a spojenectví s Českou republikou. ČR odstoupila od vývozu poté, co podle tisku americký ministr zahraničí Colin Powell napsal osobní dopis premiérovi Vladimíru Špidlovi a požádal ho, aby obchod zakázal. První část kontraktu měla hodnotu 600 milionů dolarů.

Šéfem Špidlova kabinetu v Bruselu bude Ramiro Cibrian

Tým spolupracovníků budoucího eurokomisaře Vladimíra Špidly povede Španěl Ramiro Cibrian. Špidla to řekl rozhlasové stanici BBC. Cibrian stál do loňského roku v čele pražského zastoupení Evropské komise. Zbytek celkem šestičlenného kabinetu by měl mít Špidla sestaven do poloviny října. Špidla v Evropské komisi v listopadu vystřídá dosavadního českého zástupce Pavla Teličku. Expremiér dostane na starosti zaměstnanost a sociální záležitosti. "Prozatím jsem se dohodl s bývalým velvyslancem EU v ČR Ramiro Cibrianem, že mě pomůže sestavit kabinet a že se potom stane šéfem mého kabinetu. Ostatní místa jsou ještě otevřená a probíhají na ně výběrová řízení," řekl bývalý premiér.

Premiér Gross chce, aby referendum o euroústavě bylo v červnu 2006

Premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross soudí, že čeští občané by o přijetí evropské ústavní smlouvy měli rozhodnout v referendu v červnu 2006. Plebiscit by se konal ve stejném termínu jako volby do Poslanecké sněmovny. Gross to řekl českým velvyslancům při jejich pravidelné poradě v Praze. Český premiér očekává, že ratifikační proces nebude snadný. Věří ale, že čeští voliči budou mít dostatek hodnověrných informací a nakonec ústavu schválí. O termínu referenda se podle něj ještě bude diskutovat ve vládní koalici. Premiér při ní bude prosazovat, aby se referendum o euroústavě a parlamentní volby konaly v jednom termínu.

Emigrantům končí možnost požádat o znovuzískání českého občanství

Emigrantům, kteří přišli v době komunistického režimu o československé občanství, vyprší 2. září termín pro podání žádosti o jeho znovunabytí. Od roku 1999, kdy zákon umožňující části bývalých občanů Československa získat občanství zpět vstoupil v platnost, této možnosti využilo necelých 8000 lidí. Zmiňovaná norma se vztahuje na ty bývalé občany Československa, kterým bylo v období od 25. února 1948 do 28. března 1990 občanství odňato československými úřady nebo o něj přišli v důsledku přijetí občanství jiného státu, s nímž ČR měla či má uzavřenou smlouvu zamezující vznik dvojího občanství. "Od 2. září 1999 do 20. srpna 2004 občanství ČR opětovně získalo 7632 osob. Žádosti byly zamítnuty přibližně v deseti případech," řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříková. V září by se měl v Senátu projednávat návrh novely, která by měla umožnit změnu zákona tak, aby bylo možné o navrácení občanství žádat bez časového omezení. Ministerstvo vnitra ani ministerstvo zahraničí nemají k dispozici přesné údaje o tom, na jaký počet emigrantů se zákon vztahuje. Například ve Spojených státech, kde žije patrně nejvíce možných žadatelů, podle odhadů českých diplomatů mohlo o navrácení občanství požádat přibližně 10.000 lidí. Podle odhadů českých diplomatů v New Yorku využila této možnosti asi polovina z nich. "Kromě posledních šesti měsíců náš úřad nezaznamenal větší nápor žadatelů. V roce 2003 jich o navrácení požádalo pouze 22. Celkem evidujeme necelou stovku žádostí," řekl ČTK konzul českého velvyslanectví v kanadské Ottawě David Pavlita. Pod jeho úřad spadá část Kanady, v níž žije asi 20.000 lidí hlásících se k českému původu. Na kolik z nich se norma vztahuje, se však podle něj nedá přesně zjistit. Odhadl, že by mohlo jít řádově o tisíc lidí. V Británii podle pracovníků konzulárního oddělení českého velvyslanectví v Londýně na základě tohoto zákona o občanství v roce 2002 požádalo osm lidí a v letech 2003 a 2004 vždy pouze jeden člověk. Zmiňovaný zákon vstoupil v platnost v roce 1999 po dlouhých debatách, zda je dvojí občanství v ČR, které norma umožňuje, pro krajany přípustné. Krajané se občanství dožadovali podle svých slov zejména kvůli možnosti volit v ČR, v podtextu však zaznívaly i restituční nároky na majetek, který v Československu při emigraci zanechali. Získat zpátky zkonfiskovaný majetek však většinou na jeho základě nemohou; příslušné restituční lhůty totiž již vypršely. To ostatně také část emigrantů v minulosti kritizovala. Někteří krajané si také stěžovali na to, že zákon je příliš složitý a administrativa spojená se získáním občanství náročná a zdlouhavá. Po roce 1948 odešlo během 20 let z Československa asi 255.000 lidí, z toho 60.000 hned po únoru 1948. Dalších zhruba 245.000 Čechů emigrovalo v letech 1968 až 1989.

Možnost navrácení občanství brali Češi v USA za vstřícný krok

Čechoameričané, kteří do začátku 90. let ztratili občanství své původní vlasti, vesměs hodnotí kladně, že čeští emigranti z dob komunistického režimu měli uplynulých pět let možnost zpětně se o ně přihlásit. "Zákon přišel pozdě, ale přece," řekl ČTK v New Yorku jeden z představitelů tamějších krajanů, vydavatel čtrnáctideníku Americké listy Petr Bísek. Lhůta k prohlášení o tom, že nynější občan USA či jiné země býval občanem Československa, začala v září 1999 a skončí 2. září. "Možná, že měla trvat neomezeně," poznamenal Bísek. O novele, která by umožnila žádat o navrácení občanství bez časového omezení, by měl v září jednat český Senát. Vztah původní vlasti k Čechoameričanům se "krok po kroku zlepšuje," řekl Bísek. Až do roku 1999 měli ovšem krajané pocit, že je vlády odstrkují, soudí. Američané podle něho už dlouho považovali úmluvu z 20. let za protiústavní, zatímco "česká strana ji zneužívala". Upozornil také na nesprávný český výklad amerického postoje k občanství. "Vlády před rokem 1999 tvrdily, že USA nepovolují dvojí občanství. To ovšem není pravda. Spojené státy dvojí občanství nedoporučují, ale nemohou mu zabránit. O americké občanství člověk přijde, jen pokud se ho zřekne," uvedl. Zákon o navracení občanství přišel zhruba rok po takzvané restituční tečce. O navracení komunisty zabaveného majetku mohli žádat jen čeští občané. "Zdálo se nám, že zákony o občanství a o restitucích jsou proti nám, i když to tak třeba nebylo. Možná za to může spěch, s nímž se tvořily," řekl Bísek. "Chyběl při tom pohled do budoucna. Zákony jsou příliš podrobné, mnoho detailů se musí průběžně novelizovat. Nelze předem odhadnout veškeré situace, a tak řada osudů se do nich nevejde" dodal. V souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie získávají české pasy na významu. Jejich držitelé, i když jsou současně Američany, mohou využívat veškerých výhod, které členství v unii poskytuje, například ve vzdělávání či zdravotní péči. "Možná se ukáže, že je to výhodné," soudí Petr Bísek, i když nepředpokládá, že by to byla hlavní pohnutka pro žádosti o vrácení občanství.

MMR bude po Romské zaměstnanecké agentuře chtít 10 milionů

Ministerstvo pro místní rozvoj bude požadovat po Romské zaměstnanecké agentuře při dálnici D47 zpátky zhruba deset milionů korun, které jí loni přidělilo z evropského fondu Phare. Audit vyslaný resortem odhalil podvodné čerpání peněz. Agentura ale obvinění odmítá. Píše to nejnovější vydání časopisu Týden, který vyjde v pondělí. Audit například zjistil fingované rekvalifikační kurzy, zfalšovanou docházku, většina školitelů z údajných kurzů neměla patřičné vzdělání. "Všechny kurzy proběhly," cituje Týden Milana Polhoše z romské agentury, kterou financuje ministerstvo práce a sociálních věcí. "Tlačíme k tomu, aby Romská zaměstnanecká agentura byla pohnána k zodpovědnosti," řekl ČTK tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity Czeslaw Walek s tím, že peníze od začátku nebyly využívány v souladu s projektem. Potvrdil, že romská agentura vykazovala fingované kurzy a falšovala docházku. "Pracovníci agentury brali nepřiměřeně velké peníze za těch pár kurzů, co dělali," dodal Walek. Mezi vyučujícími se například objevili i příbuzní Polhoše. "No a co, Romové mají velké rodiny," brání se Milan Polhoš obvinění z klientelismu. Jaroslavu Polhošovi vyplatil za údajných 80 hodin školitelské práce téměř 5000 eur (zhruba 160.000 Kč), nárok však měl podle časopisu Týden na pouhou desetinu. Polhoš se brání tím, že neuměl anglicky a podepsal, co se mu předložilo. Cílem romské agentury bylo organizovat rekvalifikační kurzy pro zhruba 500 Romů tak, aby mohli pracovat při chystané výstavbě dálnice D47. Na to získala prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj 12 milionů korun z fondů Evropské unie. Ministerští úředníci budou požadovat zpět deset milionů, zbývající dva miliony nestihla agentura utratit, uvedl Týden.

Agentura vznikla v březnu loňského roku v Přerově z iniciativy dvou představitelů Sdružení romských podnikatelů a soukromníků Aleše Barana a Milana Polhoše. Podezření, že se rekvalifikační kurzy Romů pro chystanou dálnici neuskutečnily, čelí podnikatelé od února letošního roku. Kvůli celkovým pochybnostem ohledně čerpání peněz z programu Phare pozastavila 4. srpna Evropská komise příliv těchto peněz do republiky. Mluvčí komise v úterý oznámil, že zákaz by mohl být zrušen koncem roku, dodává Týden. Objem pozastavených prostředků se odhaduje na 120 milionů eur, tedy asi 3,7 miliardy korun.

Bývalí příslušníci StB byli znovu odsouzeni k tříletým trestům

Bývalí příslušníci StB Jiří Šimák a Zbyněk Dudek půjdou za týrání dvou disidentů na tři roky do vězení. Dnes o jejich potrestání znovu rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1, předloňský verdikt totiž Nejvyšší soud kvůli procesním nedostatkům zrušil. Obžalovaní své oběti podle soudu mučili v roce 1981 v rámci rozsáhlé tajné akce Asanace, jejímž cílem bylo donutit k emigraci odpůrce komunistického režimu. Šimák s Dudkem, kteří se dnešního líčení neúčastnili, jakoukoli vinu popírají.

Pražský radní Jan Slezák v městské radě skončí

Pražský radní, sociální demokrat Jan Slezák opustí městskou radu. Slezák v minulosti velel jedné z rot pohotovostního pluku komunistické policie. Po pondělním zasedání vedení pražské sociální demokracie a zastupitelů za tuto stanu řekl, že rezignaci podá do několika týdnů. Chce ještě dokončit koncepční materiály v oblasti školství, které má v radě na starosti. Slezák nabídl svou rezignaci zastupitelskému klubu ČSSD, aby prý nepoškozoval sociální demokracii. Jeho členové vzali jeho rozhodnutí na vědomí. "Klub vyjádřil podporu Janu Slezákovi jako člověku, se kterým pracoval dlouhou dobu, a jako člověku, se kterým je spojen obrovský kus práce v oblasti pražského školství," uvedla předsedkyně pražské ČSSD, ministryně školství Petra Buzková.

Gross chce, aby česká zahraniční politika zněla jedním hlasem

Česká zahraniční politika má podle premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) znít jedním hlasem. Měla by být jednoznačná, vyvážená a aktivní a není důležité, zda bude mít přívlastek proevropská nebo proamerická, řekl předseda vlády českým velvyslancům. Diplomaté se na tradiční poradě v Černínském paláci sešli poprvé po vstupu republiky do Evropské unie. Premiér ve svém projevu také řekl, že referendum o ratifikaci evropské ústavy by se mohlo v České republice konat v červnu 2006 souběžně s volbami do Poslanecké sněmovny. Gross i staronový šéf české diplomacie Cyril Svoboda (KDU- ČSL) uvedli, že priority zahraniční politiky se nemění ani po změně vlády, novým faktorem je jen plnohodnotné členství v unii. Grossův kabinet hodlá i nadále rozvíjet transatlantické spojenectví a dobré vztahy se sousedy, podílet se na potírání terorismu i dodržování lidských práv a podporovat český export.

Češi si za svůj plat koupí více než Maďaři, Poláci a Slováci

Růst mezd v Česku ve druhém čtvrtletí sice zpomalil, přesto si Češi za své platy koupí více zboží a služeb než Poláci, Maďaři a Slováci. Podstatně lépe než Češi jsou na tom ale Slovinci, kteří po zohlednění cen zboží a služeb vydělávají o třetinu více a drží se na špičce zemí střední a východní Evropy. Vyplývá to z údajů společnosti Patria Online. Průměrný Čech ve druhém čtvrtletí vydělával 17.817 korun měsíčně. Průměrný Maďar sice v přepočtu na koruny bere zhruba o dvě stovky více, ale protože je v Maďarsku dráž, koupí si za svojí mzdu méně než Čech. V přepočtu na koruny a po zohlednění cen zboží a služeb tak průměrná mzda v Maďarsku činí 16.041 korun, v Polsku 17.504 korun a na Slovensku 12.910 korun. Nejvíce v regionu vydělávají Slovinci s průměrnou mzdou 26.361 korun. Více než Češi si za průměrnou mzdu koupí také Chorvati, protože chorvatská průměrná mzda činí 22.128 korun. Naopak nejhůře v regionu je na tom Bulharsko s průměrnou mzdou 7427 korun. V Německu průměrná měsíční mzda podle odhadu Patria Online ve druhém čtvrtletí činila 2266 eur, což v přepočtu odpovídá zhruba 72.553 korunám. Přepočet po zohlednění toho, že v tuzemsku je zhruba o polovinu levněji, vychází příznivěji a průměrná německá mzda tak činí 36.502 Kč. Průměrná mzda v Česku po zohlednění cen zboží a služeb dosahuje 49 procent německé úrovně a ekonomové odhadují, že ČR dožene Německo až za několik desítek let. Slovinská průměrná mzda odpovídá 72 procentům německé úrovně, Slovenská 35 procentům.

V Česku se zřejmě objevila čtrnáctá kráva s nemocí BSE

V Česku se pravděpodobně objevil čtrnáctý případ tzv. nemoci šílených krav (BSE). Více než osmiletá kráva pochází ze zemědělského družstva Hrejkovice v jižních Čechách. Výsledky kontrolního testu budou k dispozici zřejmě koncem týdne, sdělil ČTK mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Krajská veterinární správa pro Jihočeský kraj podle něj podnikla obvyklé preventivní kroky kroky, mezi které patří zákaz přesunu zvířat v dotyčném chovu. Veterináři nyní upřesňují počet vrstevnic postiženého dobytčete, které by měly být kvůli vyšetření utraceny. Počet by neměl přesáhnout stovku kusů, uvedl Duben.

V Brně dnes začala přehlídka pouličních divadel a souborů

Vystoupení hudební skupiny Život je jinde a hra Aladin a kouzelná lampa v podání Divadla Mimotaurus na brněnském náměstí Svobody zahájily mezinárodní přehlídku pouličních divadel a skupin. Pátý ročník festivalu s názvem Na dlažbě a trávě potrvá do pátku a nabídne celkem 27 souborů ze sedmi států. Návštěvníci si mohou vybrat z 24 divadelních a 13 hudebních produkcí. Těm je vyhrazeno pódium u kostela na rohu Masarykovy a Františkánské ulice. Pořadatelé podle ředitele přehlídky Jana Nováčka zatím nemuseli dělat žádné programové změny. "Pouze u indického souboru, který považuji za malý zázrak, nám udělali čáru přes rozpočet konzulární orgány; nedaly víza čtyřem z 15 členů souboru," řekl ČTK Nováček. Program zahajovacího odpoledne mírně narušil déšť.

Počasí

Noc bude oblačná až zamračená s občasným deštěm, místy, hlavně na východě počítejte i s bouřkami. V západních Čechách se mají mraky protrhávat a zaprší už jen ojediněle. Teploty klesnou na 13 až 9 stupňů. Foukat má mírný vítr od západu.

V úterý čekáme proměnlivou oblačnost, místy přeháňky, na východě zpočátku až zataženo. Ojediněle se objeví bouřky. Odpolední teploty 15 až 19 stupňů, na horách kolem 12ti. Povane mírný západní vítr.