Zprávy

Průzkumy připisují šanci na volební vítězství ČSSD i ODS

Podle červencového výzkumu společnosti Median by sněmovní volby vyhrála ČSSD se ziskem 34,8 procenta hlasů, druhá ODS by získala 31,4 procenta. Jako třetí by se do sněmovny dostali komunisté s 11,9 procenty, čtvrtí lidovci se ziskem 7,8 procenta. Křesla ve sněmovně by získala ještě strana TOP 09 díky 6,5 procentu voličů, naopak místo by už nezbylo na zelené.

Naproti tomu podle srpnového internetového průzkumu Střediska analýz a empirických výzkumů (SANEP) by sněmovní volby těsně vyhrála ODS se ziskem 32,1 procenta, ČSSD by volilo 30,8 procenta lidí. Do sněmovny by se podle průzkumu dostali i komunisté s 13,3 procenta hlasů, TOP 09 s 9,2 procenta hlasů a lidovci s 5,9 procenta hlasů. Neuspěla by Strana zelených, které průzkum přisuzuje jen 2,4 procenta voličů.

Z šéfů politických stran je pro Čechy nejdůvěryhodnější předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Věří mu 30 procent respondentů. Zjistil to průzkum agentury Factum Invenio. ČSSD sdělila, že průzkum byl vytvořen na zakázku sociálních demokratů. Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístil šéf ČSSD Jiří Paroubek, který na Schwarzenberga ztrácí jen jeden procentní bod. Třetí příčku obsadili shodně předseda ODS Mirek Topolánek, předseda KSČM Vojtěch Filip a šéf lidovců Cyril Svoboda s 22 procenty. Ondřeje Lišku podporuje jen 17 procent Čechů.

Vláda navrhne odklad valorizace platů ústavních činitelů

Dalším odkladem valorizace platů ústavních činitelů a státních zástupců by stát mohl podle ministerstva práce a sociálních věcí jen v roce 2011 ušetřit 1,5 miliardy korun. Ještě před říjnovým rozpuštěním sněmovny proto vláda s odvoláním na hospodářskou krizi požádá poslance, aby hlasovali pro odklad rozmražení těchto platů ze začátku roku 2011 na začátek roku 2013. Ústavní činitelé, mezi které se počítají i soudci a státní zástupci, mají platy zmražené od konce roku 2007. S návrhem na další odklad nesouhlasí soudci a státní zástupci. Ministerstvo tvrdí, že se mají v době krize uskromnit jako ostatní.

Platy poslanců, senátorů, prezidenta, členů vlády a soudců, se podle zákona odvíjejí od průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob dosažené za předminulý kalendářní rok. Nyní činí základ výpočtu platů trojnásobek průměrné měsíční mzdy fyzických osob v roce 2005, tedy 56.847 korun měsíčně. Podle odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce se tento základ funkcionářům násobí koeficientem, například plat prezidenta je 3,6násobkem základu, poslance 1,08násobkem. I když plat ústavním činitelům nerostl, polepšili si u uplynulém období díky změně ve výpočtu daní, podotýká ve zprávě pro vládu ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud nebude rozmražení platů odsunuto, platová základna ústavních činitelů se v roce 2011 skokově navýší na trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy za rok 2009. "Celkové náklady spojené s tímto skokovým navýšením platové základny by činily 781 milionů korun," uvádí zpráva ministerstva práce a sociálních věcí. Podobně je to u státních zástupců s tím, že jejich platová základna činí 2,7násobek průměrné nominální měsíční mzdy dosažené za předminulý kalendářní rok. Po valorizaci v roce 2011 by státní pokladna na ně musela vydat navíc 273 milionů korun. Celkové dodatečné náklady na platy proti "zmrazení" by tak činily zhruba miliardu, se souvisejícími výdaji 1,5 miliardy korun a dalších 90 milionů korun navíc by stát vydal na nárůst paušálních náhrad.

Ministerstvo zdravotnictví jedná s výrobci vakcíny na prasečí chřipku

Jednání s výrobci pandemické vakcíny na prasečí chřipku zatím neskončila, a tak se odkládá podpis smluv. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Ministryně tento týden novinářům sdělila, že chce v pátek jednat s firmami a zřejmě už také s nimi podepíše smlouvy na nákup vakcín. Jednání jsou složitá, a tak smlouva s největší pravděpodobností nebude podepsána dřív než ve druhé polovině srpna, uvedl mluvčí. Česko nakoupí vakcínu pro 25 procent obyvatel za miliardu korun. Pro stejný počet nakoupí antivirotika. Proti prasečí chřipce by mohla být chráněna polovina národa. Podle odhadů by v pandemii mohly onemocnět tři miliony lidí, 40.000 by se léčilo v nemocnici s komplikacemi. Česko zvažuje nabídky firem Novartis a GlaxoSmithKline. Se kterou z nich smlouvu podepíše, není zatím jasné. Se společností Baxter se Česko na dodávkách vakcíny nedohodlo. Smlouvami si Česko zajišťuje výrobní kapacity. Očkovat se začne zřejmě na přelomu listopadu a prosince.

Společnost Baxter již vyrábí vakcínu na prasečí chřipku ve svém závodě v Bohumile ve středních Čechách. Celkem 80 milionů dávek ochrání 40 milionů lidí v pěti zemích, s nimiž má Baxter smlouvu. Česko mezi nimi není. První náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr ČTK řekl, že vakcína od Baxteru nemá evropskou registraci. Hrozí podle něj vedlejší nepříznivé účinky a ministerstvo nechce vystavovat občany riziku.

Na stavbu pomníku obětem nehody ve Studénce putuje 26.000 korun

Na vytvoření pomníku ve Studénce na Novojičínsku, který má připomínat tragickou železniční nehodu z loňského srpna, putuje 26.000 korun. Dalších 80.000 korun získalo darem Krizové centrum Ostrava, které celý rok pomáhalo obětem tragédie. Jde o výtěžky z aukce fotografií Jana Zatorskeho. Novinářům to řekli zástupci společností České dráhy a Leica Gallery Prague, které peněžité dary poskytly. Krizové centrum Ostrava použije peníze na vybavení informačními technologiemi a doplatek za nákup služebního vozu. "Dar vnímám především jako projev díků a ocenění naší práce. Po roce je už spíše podpůrná než terapeutická. Pomáháme například organizovat sobotní vzpomínkovou akci ve Studénce a podporujeme ty, kteří chtějí být aktivní a být si nápomocní," řekla ČTK ředitelka centra Petra Ďásková. Šek na 26.000 korun symbolicky převzala v Ostravě Naděžda Tomčíková, která organizuje sobotní vzpomínkovou akci. Zdravotnice ze Svitav osudným vlakem 8. srpna cestovala. Po jeho nárazu do zřícené mostní konstrukce pomáhala ošetřovat ostatní cestující. "Peníze, které půjdou na konto humanitární organizace ADRA, jsou základem pro vybudování památníku," řekla ČTK. Pomník by měl stát v těsné blízkosti nového mostu na pozemku ČD. Při tragické dopravní nehodě zemřelo celkem osm lidí, dalších 90 bylo zraněno.

Lékaři probudili popálenou Natálku z Vítkova z umělého spánku

Lékaři ostravské fakultní nemocnice tento týden probudili z umělého spánku dvouletou Natálku, která v dubnu utrpěla rozsáhlé popáleniny při žhářském útoku na romskou rodinu ve Vítkově. Zdravotní stav děvčátka však zůstává přes zlepšení nadále velmi vážný. ČTK to řekl ředitel nemocnice Svatopluk Němeček. Děvčátko udržovali lékaři v umělém spánku tři měsíce. "Stav se dále zlepšuje. Je probuzená z umělého spánku, dokonce navazuje i oční kontakt se svými příbuznými. Předpokládáme, že stav se bude dále zlepšovat. Je prioritní vyhojit rány. Poranění je veliké a stav je nadále velmi vážný," uvedl. "Natálka je v lepším stavu, chutná ji pribináček. Chtěla se dokonce volnou rukou dotýkat svého oblíbeného balonu," řekl ČTK Kumar Vishwanathan z Občanského sdružení Vzájemné soužití, které postižené rodině pomáhá.

Obce mohou získat dotaci milion korun na stavbu povodňových domků

Obce zasažené povodněmi a ty, které poskytnou nájemní bydlení osobám z postižených obcí, budou moci žádat o dotaci až milion korun na každý povodňový domek. ČTK to oznámilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) s tím, že k vyplácení podpory dostalo souhlasné stanovisko od ministerstva financí. Opatření ještě musí schválit vláda, jednat o něm bude 17. srpna. Od ministerstva financí má resort předběžně přislíbeno na povodňové domky několik desítek milionů korun, řekl ČTK mluvčí MMR Martin Ayrer. O přesné částce ale ještě spolu s dalším souborem opatření na zmírnění dopadů povodní rozhodne kabinet. "Distribuce peněz začne hned, jak vláda opatření schválí," sdělil mluvčí. "Jestliže obec dokončí novostavbu bytového nebo rodinného domu do šesti měsíců od data vyhlášení krizového stavu nebo stavu ohrožení, může žádat o dotaci ve výši jeden milion korun na jednu bytovou jednotku," uvedl Ayrer. Těch, kteří nestihnou tuto lhůtu, se bude týkat dotace ve výši 600.000 Kč na jednu bytovou jednotku. Podle ministra Rostislava Vondrušky mají tyto peníze pomoci lidem, kterým ničivá povodeň vzala bydlení.

Soud přiznal rodině půlmilionové odškodné za komunistické represe

Brněnský krajský soud přiznal rodině Kořínkových odškodné půl milionu korun za represi z dob komunismu. Ministerstvo spravedlnosti se jim zároveň musí za způsobená příkoří omluvit, uvedl soudce Michal Ryška s tím, že postupem státních orgánů byla dotčena důstojnost Kořínkových. Manželé Karel a Jindřiška Kořínkovi měli podle svých blízkých a některých antikomunistů potíže s někdejším režimem kvůli svému náboženskému vyznání a politickým názorům. Když si pak začali stěžovat na potíže s bydlením, dostali se do vleklých sporů. Konflikty s komunistickými úřady vyvrcholily tím, že manželský pár skončil na psychiatrii. Později byl propuštěn, v roce 1973 byli ale Kořínkovi zbaveni právní způsobilosti. Podle Ryšky se tak stalo účelově. Mělo to za následek odebrání jejich čtyř dětí. Tři skončily v ústavu a čtvrté vychovávala příbuzná.

Manželé Kořínkovi již zemřeli. Náhrady za způsobenou újmu se již od roku 1992 domáhají jejich děti Hanuš, Aleš, Marek a Renata. Za příkoří žádali od státu 9,2 milionu korun. Soud přiznal každému z nich 125.000 korun. Určitým vodítkem při stanovení výše náhrady škody bylo podle soudce to, že podle nařízení vlády ministerstvo školství vyplácí odškodné 100.000 korun lidem, jimž komunisté odepřeli možnost studovat. Soudce zdůraznil, že prokázat nyní to, nakolik byli Kořínkovi perzekuováni dřívějším režimem kvůli svým politickým názorům, je poměrně složité. V jejich případě je ale klíčové zbavení právní způsobilosti. Komunistický režim tímto způsobem řešil potíže s některými nepřizpůsobivými občany, připomněl soudce. Celou kauzu považuje za ostudnou, protože potomci manželů Kořínkových čekali kvůli nejrůznějším průtahům na verdikt 17 let. Ryškovi byla kauza přidělena teprve před časem.

Česká televize představí dokumenty s tematikou pádu komunismu

Dokumenty s tematikou roku 1989 a pádu komunistického režimu ve východní Evropě mají být hlavním podzimním tahákem České televize (ČT). Dokumentární cyklus dvacítky českých a zahraničních snímků nese název Rok svobody. "Většina dokumentů bude zaměřena na události z listopadu 1989, mnohé se ještě připravují. Diváci uvidí mnoho premiér, i z dílny zahraničních tvůrců," řekla ředitelka programů ČT Kateřina Fričová. Dodala, že mezi dokumenty budou například snímky Nad hlavou hvězdy, srp a kladivo či Zajati v Angole. Podle šéfdramaturgyně Centra vzdělávacích pořadů Aleny Müllerové se ČT věnuje tématu svobody od počátku letošního roku, a to například cyklem Proces H o vykonstruovaném soudu s demokratickou političkou Miladou Horákovou. Na podzim pak ČT v premiéře odvysílá deset dalších pořadů.

Rusko prý do tří měsíců spustí radar, jenž měl nahradit ten v ČR

Rusko do třech měsíců spustí radar, který nabízelo Spojeným státům ke společnému využívání výměnou za zastavení amerických plánů na vybudování protiraketového štítu v České republice a Polsku. Informovala o tom agentura Interfax. Zařízení bude podle Moskvy schopné monitorovat odpalování raket z Blízkého východu, včetně Íránu. Podle generála Nikolaje Abroskina stanice začne plnit své úkoly nejspíš v říjnu nebo v listopadu. Česká diplomacie považuje plánované spuštění radaru za interní věc Ruska.

Sdružení obrany spotřebitelů bude testovat finanční produkty

Sdružení obrany spotřebitelů se zapojilo do mezinárodního testování finančních produktů. Na internetových stránkách projektu www.finformation.eu, které by měly být funkční do konce srpna, najdou spotřebitelé podrobné informace o jednotlivých v Česku nabízených finančních produktech doplněné o právní rozbory související dokumentace. Experti budou nejprve testovat produkty z oblasti investic, hypotečních úvěrů, pojištění, osobních účtů a kreditních karet, uvedlo sdružení. Podle jeho mluvčího Jana Mišurce je projekt ojedinělý v tom, že lidé po jeho spuštění naleznou veškeré informace o nabízených finančních službách na jednom místě a nebudou je muset složitě vyhledávat na stránkách jednotlivých bank či pojišťoven. Podle průzkumů je finanční gramotnost české populace nízká. Jedním z problémů vyplývajících z nízké finanční gramotnosti je například nerozumné zadlužování, které vede třeba k tomu, že klienti splácejí staré úvěry novými půjčkami a nakonec dluhy přestanou zvládat.

Letišti v Brně od ledna ubylo meziročně 15 procent cestujících

Brněnské letiště v Tuřanech odbavilo za první pololetí 158.000 cestujících, loni jich za stejnou dobu bylo o 27.000 více. Odpovídá to meziročnímu poklesu 15 procent. Naopak o čtvrtinu vzrostl objem přepraveného zboží na 3300 tun. Na poklesu počtu cestujících se zejména podílí nižší počet turistických letů v zimní sezoně a na začátku letní sezony, řekl ČTK ředitel letiště Tomáš Plaček. Zhruba o třetinu přitom vzrostl počet cestujících na pravidelné lince Brno-Praha, na které čtyřikrát denně létají letadla Českých aerolinií. Od ledna ji letos využilo 22.000 cestujících, loni to za stejnou dobu bylo 17.000. Na nižším poštu cestujících se ale podle Plačka podepsalo například loni zrušené pravidelně spojení Brna se Španělskem.

Letišti v Mošnově meziročně ubylo 14 procent cestujících

Letišti v Mošnově na Novojičínsku ubylo od ledna do konce června meziročně 14 procent cestujících. Za první pololetí letiště odbavilo přes 107.000 lidí, zatímco ve stejném období loni jich bylo přes 124.000. Pokles v přepravě způsobila především hospodářská krize. Nejvíce cestujících ubylo na pravidelných linkách do Prahy a Vídně. ČTK to řekla mluvčí letiště Michaela Kubešová.

Soud insolvenční návrh na CK Tomi Tour zamítl i podruhé

Pražský městský soud i podruhé zamítl insolvenční návrh na zkrachovalou cestovní kancelář Tomi Tour. Kancelář podle soudu stále nedodala potřebné informace o finančním stavu společnosti. Soud rozhodnutí zveřejnil v insolvenčním rejstříku, upozornil na něj server iDnes.cz. Soud se nespokojil například s tvrzením cestovky, že její hotovost v pokladně a v bance je řádově ve statisících korun, zatímco závazky jsou v desítkách milionů korun. Tyto údaje jsou údajně neúplné, soudu také chybí například vyčíslení závazků vůči státu nebo zaměstnancům. Podle soudu není zřejmá celková výše závazků. První návrh na insolvenční řízení, podaný 24. července, Městský soud v Praze také zamítl. Podle soudu v návrhu Tomi Tour jako dlužník neuvedl srozumitelně skutečnosti, které osvědčují úpadek, a z dokumentu nebylo patrno, čeho se jím navrhovatel domáhá.

Nemocnice podala trestní oznámení na lékařku kvůli braní úplatků

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně podala trestní oznámení na lékařku, která přiznala, že bere úplatky od farmaceutických firem. Nemocnice lékařku podezřívá ze spáchání trestného činu příjímání úplatku. ČTK to řekl ředitel Petr Koška. Dermatoložka Eliška Jugová od farmaceutické firmy údajně inkasovala až 10.000 korun měsíčně nebo dárky, uvedla už dříve Česká televize. Jugová falešné dealerce farmaceutické firmy Novartis do skryté kamery řekla, že za každého pacienta, který se bude půl roku léčit přípravkem Lamisil proti plísním, dostávala 250 korun měsíčně. Farmaceutické firmy jí prý také dávaly dárky, jednou jí i proplatily notebook. Případem se zabývá protikorupční policie. Podle Košky už lékařka v nemocnici nepracuje. Poté, co událost vyšla najevo, ji ředitel s okamžitou platností propustil. Informace o případu nyní shromažďuje i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Česká lékařská komora na lékařku podala disciplinární stížnost.

V Uherském Brodu se chystá jedna z největších solárních elektráren v ČR

Jedna z největších fotovoltaických elektráren v České republice by letos mohla vzniknout u Uherského Brodu na Uherskohradišťsku. Solární zařízení s instalovaným výkonem 9,9 megawattu se zde chystá vybudovat pražská společnost Divalia. ČTK informaci získala z databáze posuzování vlivu staveb na životní prostředí EIA. Solární zařízení se firma chystá postavit na zhruba 20hektarovém pozemku na okraji katastru města, v blízkosti areálu Slováckých strojíren, na pozemku vymezeném pro průmyslovou zónu. Podle zveřejněného oznámení by Divalia se stavbou elektrárny, která má být napojena na distribuční síť společnosti E.ON, chtěla začít letos v září a dokončení je plánováno na 30. listopadu. Podle starosty Uherského Brodu Ladislava Kryštofa má elektrárna vzniknout na soukromých pozemcích a v současné době je vedeno stavební řízení. Město podle něj k připravovanému projektu žádné výhrady nemá. "Vnímáme to tak, že je to zařízení, které žádným způsobem neničí životní prostředí a nepůsobí rušivě," řekl ČTK. Uherskobrodská solární elektrárna by se svým plánovaným instalovaným výkonem měla zařadit k největším v zemi. Dosud mají největší solární zařízení v ČR instalovaný výkon kolem tří megawattů. Podle informací Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci loňského roku v ČR celkem 31 elektráren s výkonem vyšším než půl megawattu. Velká solární zařízení se nyní v ČR chystá stavět hned několik investorů. Tři fotovoltaické elektrárny s celkovým výkonem až 20 megawatt by například do konce roku měly stát ve Vranovské Vsi na Znojemsku.

Neonacisté nedokázali využít událostí loni v Janově, míní politolog Charvát

Neonacisté podle politologa a odborníka na extremismus Jana Charváta nedokázali využít ke svému prospěchu loňské události v litvínovském sídlišti Janov. Listopadový pochod, který přerostl v bitvu stovek extremistů a policistů, byl podle odborníků výjimečný tím, že radikály podpořilo velké množství "běžných" lidí. Dalších akcí se už ale tak vysoký počet stoupenců krajní pravice nezúčastnil, ani se nedočkaly větší odezvy mezi místními obyvateli. Charvát připomněl například dubnový pochod radikálů Přerovem. "Já se domnívám, že to byl přesně tenhle moment, který do značné míry paralyzoval jejich snahy. Ukázalo se, že to hnutí je spíše pořád hnutím než organizací. Ukázalo se, že nemá vedení, které by ho skutečně dokázalo jednoznačně nějakým způsobem modelovat a někam posouvat tak, jak to vypadalo v době okolo Janova," řekl k tomu Charvát. "Skoro bych byl ochoten tvrdit, že i oni sami byli zaskočeni tím, co se (v Janově) stalo, a vůbec netušili, co s tím mají udělat. A díky tomu tu příležitost, pokud vůbec nějaká byla, promrhali," uvedl Charvát. Upozornil i na nízkou účast na demonstracích uspořádaných na podporu deseti mužů, které policie obvinila kvůli pořádání koncertů, na nichž byl údajně propagován nacismus a fašismus. "Podle mého názoru se dá mluvit o tom, že síla neonacismu nebo krajní pravice u nás je mnohem menší, než to vypadalo v první fázi okolo Janova," uvedl Charvát. Vedoucích neonacistických aktivistů podle Charváta není víc než 20, což podle něho svědčí o tom, že se problém neonacismu v Česku přeceňuje. Neonacisté podle něho v současnosti nepředstavují pro současný politický systém žádné nebezpečí. "Nemohou v žádném případě převzít moc, ani se o to jakýmkoli způsobem pokusit," řekl politolog.

Pravěcí lidé v Mikulovicích na Pardubicku měli styky s Černomořím

Archeologové nalezli při záchranném průzkumu v Mikulovicích na Pardubicku cenné pozůstatky osídlení slezskoplatěnické a únětické kultury. Badatelé například objevili kostěné obložení a sedlo skytského původu, což dokazuje styky pravěkých obyvatel s Černomořím v 6. až 5. století před naším letopočtem. ČTK to řekl archeolog Jan Frolík. "Mohlo se to sem dostat obchodem, mohl to být dar, či suvenýr. Je až překvapující, že přes tak obrovskou vzdálenost ti lidé spolu měli kontakt," řekl uvedl. Další archeologické nálezy badatele utvrzují v tom, že jde o důležitou pravěkou památku. Nalezené předměty přesahují svým významem region a doplní poznatky o pravěkých sídlech na území celé republiky.

Dalším unikátním nálezem je únětické pohřebiště ze starší doby bronzové, tedy odhadem z doby 2000 let před naším letopočtem. "Bylo objeveno celkem 56 hrobů s 59 pohřbenými osobami převážně ve skrčené poloze, vybavených bronzovými šperky a zbraněmi. Mimořádné je bohatství nálezů z jantaru včetně náhrdelníku s více než 400 korálky. Jedna z pohřbených žen byla vybavena dvěma zlatými náušnicemi," uvedla Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu v Praze.

Dolnorakouskou zemskou výstavu zhlédlo přes 150.000 lidí

Putování v čase bez hranic - 20 let po otevření "železné opony", je možné. Prostřednictvím první přeshraniční Dolnorakouské zemské výstavy, která se od poloviny dubna koná v Telči, Hornu a Raabsu, se už o tom přesvědčilo přes 150.000 návštěvníků z obou zemí, kteří se prohlídkou působivých expozic ponořili do minulosti. A to výstava potrvá do 1. listopadu, po prázdninách opět osloví školní mládež. Přeshraniční výstava s názvem "Rakousko.Česko - rozděleni - odloučeni - spojeni" upozorňuje v regionu Waldviertel a v českém kraji Vysočina na podobnosti i rozdíly sousedících zemí v zrcadle dějin. Prostřednictvím pozoruhodných exponátů a dokumentů výstava připomíná posledních 100 let společné historie a kultury Rakouska a Česka. Vysvětluje, jak úzce byly odnepaměti spojeny. Každé stanoviště, Dům umění v Hornu, objekt Lindenhof v Raabsu, zámek, Hasičský dům a radnice v Telči, nabízí různá témata.

V Hornu začíná putování časem s důrazem na 20. století - od společné historie bez hranic v monarchii pod vládou Habsburků, přes odloučené cesty po roce 1918, období socialismu, "studenou válku", události Pražského jara roku 1968 po otevření železné opony a členství obou zemí v Evropské unii. V Raabsu návštěvníci prožijí hranice na vlastní kůži, když v parku před vstupem projdou mezi drátěnými zátarasy kolem hlídacích budek. Při prohlídce dokumentů se seznámí s životem na hranici a připomenou si i "hranice ve svých hlavách", neboť ideologie, nacionalismus, symboly, kultura a náboženství je vytvářely také. V Telči kladou důraz na společnou kulturní tvorbu Rakouska a Česka prostřednictvím vybraných osobností. A to od hudby přes literaturu, architekturu až po kulturu všedního dne.

Hodonínská zoo bude mít chovný pár vzácných lvů berberských

Hodonínská zoologická zahrada vytvoří chovný pár velmi vzácných lvů berberských, kteří už ve volné přírodě nežijí. Dnes získala pro samce Šimona dvouletou lvici Lily ze zahrady v severoirském Belfastu. Přibližně za dva týdny by měly být šelmy vpuštěny do společného výběhu, řekla ČTK mluvčí hodonínské zahrady Bohuna Mikulicová. Cesta Lily do Hodonína trvala dva dny. Po celou dobu byla v kleci a utržila přitom podle chovatelů lehké oděrky. Po příjezdu do nového domova byla ošetřena. Šelma je již ve výběhu a se svým budoucím partnerem se může seznamovat přes mříž. Lily se v Belfastu proslavila, protože ji její matka po narození odmítla a starala se o ni doma ošetřovatelka. V zoologických zahradách žije necelých 100 lvů berberských, z toho v Evropě asi 40. Pokud se v Hodoníně podaří přivést na svět potomky Lily a Šimona, bude to mimořádný chovatelský úspěch.

Olomouc, Sparta, Slavia, Liberec a Teplice už znají své příští soupeře v Evropské lize

Pouze fotbalistům Olomouce přisoudil los pro 4. předkolo Evropské ligy atraktivního soupeře. Hanáci zavítají na Britské ostrovy, kde vyzvou přední anglický celek Everton. Sparta i Slavia pojedou do zemí bývalé Jugoslávie - Sparta změří síly se slovinským Mariborem a mistrovská Slavia se srbskou Crvenou Zvezdou Bělehrad. Na Liberec čeká rumunské Dinamo Bukurešť a na Teplice izraelský Hapoel Tel Aviv. Rozhodlo o tom losování ve švýcarském Nyonu. První zápasy čtvrtého předkola se hrají ve čtvrtek 20. srpna, odvety pak o týden později.

Počasí

Přetrvává jasno až polojasno. Teploty v sobotu vystoupí na 24 až 28 stupňů Celsia.