Zprávy

Havel: Rusko svým odporem k radaru zkoušelo, zda se jej Češi bojí

Rusko svým odporem k radaru amerického protiraketového deštníku zkoušelo, jak moc se ho Češi bojí, myslí si někdejší český prezident Václav Havel. Na rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy radar nevybudovat jej mrzí především to, že Česko nyní zkoušku nemůže absolvovat až do konce. Havel, který v létě spolu s dalšími někdejšími středoevropskými politiky Obamu varoval před ústupky Moskvě, to napsal v prohlášení na svých internetových stránkách.

Podle Clintonové jsou ČR a Polsko hlavní kandidáti na nové rakety

Česká republika a Polsko jsou hlavními kandidáty na umístění nových antiraket, které USA zamýšlejí v Evropě rozmístit místo původně plánované části protiraketového štítu. Prohlásila to podle agentury AP šéfka americké diplomacie Hillary Clintová při obhajování nové obranné strategie prezidenta Baracka Obamy. Potvrdila také, že Washington chce s Prahou nadále spolupracovat na vědeckých projektech týkajících se protiraketové obrany. "Nikdy neopustíme naše spojence," snažila se ministryně zahraničí uklidnit evropské partnery znepokojené obratem americké politiky. "Budeme pokračovat v úzké spolupráci s oběma (ČR a Polskem)," zdůraznila Clintonová, podle níž budou USA i nadále spolupracovat s českými firmami na výzkumu a vývoji v oblasti protiraketové obrany.

Rusko se po změně štítu USA vzdává raket v Kaliningradu

Rusko po rozhodnutí USA ustoupit od budování protiraketového štítu v Česku a Polsku nerozmístí rakety Iskander v Kaliningradské oblasti. V Bruselu to uvedl ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin. Potvrdil tak podobné předchozí neoficiální zprávy z Moskvy. Podle ruského premiéra Vladimira Putina je rozhodnutí USA zastavit dosavadní plány na výstavbu protiraketového štítu v Evropě "správné a odvážné".

Senátoři z ODS předloží stížnost na lisabonskou smlouvu 29. září

Senátoři z ODS svou dlouho ohlášenou ústavní stížnost na lisabonskou reformní smlouvu EU předloží v úterý 29. září. ČTK to řekl jeden z iniciátorů stížnosti Jiří Oberfalzer. Senátoři podle něj dodrží termín, který si stanovili, výtky o zdržování ratifikace smlouvy je neovlivnily. "My jsme měli jasné rozhodnutí, už když jsme podávali první stížnost (na novely o vázaném mandátu pro vládu kvůli lisabonské smlouvě), že do konce září dáme tu velkou žádost," uvedl Oberfalzer. Zdůvodnil to tím, že v této žádosti měli ještě "nějaké nedodělky". Ze zdržování a obstrukcí obviňovali kritiky smlouvy nejen čeští zastánci rychlého přijetí tohoto dokumentu, který má určit pravidla budoucího unijního fungování, ale také evropští politici. Naposledy ve čtvrtek několik členských států EU na summitu v Bruselu kritizovalo Česko za průtahy. I když obě komory parlamentu smlouvu schválily, prezident Václav Klaus se rozhodl vyčkat na případné vyjádření Ústavního soudu ohledně nového podnětu senátorů. Podobně jako polský prezident Lech Kaczynski čeká také na výsledky opakovaného irského referenda o smlouvě, které bude 2. října. Podpis prezidenta chybí k ratifikaci také v Německu.

Janota představil své návrhy, nyní o nich budou jednat politici

Balíček úsporných opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu pro příští rok, který v pátek politickým stranám představil ministr financí Eduard Janota, může schodek rozpočtu srazit až na 157 miliard korun. Přesto není jisté, zda strany na Janotovy návrhy kývnou. Po jejich ekonomických odbornících budou s ministrem o návrzích ještě jednat šéfové politických stran. Ministerstvo financí chce v opatřeních plánovaných jen pro příští rok mimo jiné šetřit na sociálních a mandatorních výdajích a zvednout některé daně. Podle analytiků jsou Janotovy návrhy maximálně možným kompromisem. Přesto není podle nich jisté, zda nebude pro vládu Jana Fischera smrtelný. Pro podnikatele je upravený balík úsporných opatření přijatelný. Předsedové stran by se nad balíčkem opatření měli sejít ještě v příštím týdnu, nejspíše v úterý nebo ve středu. Vláda by se jím měla zabývat v pondělí.

Janota prosazuje zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod. Nyní jsou sazby DPH na 19 procentech a devíti procentech. Spornou položkou na straně příjmů je podle ministra sazba daně z příjmu fyzických osob, která je nyní na jednotných 15 procentech. Ministr doporučí vládě kromě zvýšení stropu na sociální pojištění na 145.000 korun měsíčně, aby byla přijata nad tuto sumu sazba daně 23 procent. "To znamená, jako kdyby se u těchto příjmů platilo pojistné. Není to v žádném případě nějaká sazba z přepychu, nebo něco podobného," řekl Janota. Na straně výdajů balíček podle Janoty v sociálních a mandatorních výdajích ušetří 12 miliard korun. Ve státní sféře by například měly klesnout mzdy na jeden rok o čtyři procenta. Zároveň se podle ministra Janoty uvažuje o zvýšení plateb státu do zdravotního pojištění za státní pojištěnce.

Proti návrhům se ohradili zdravotně postižení i Česká lékařská komora. Chystané škrty výdajů státního rozpočtu by prý mohly vést ke kolapsu systému sociálních služeb. Součástí balíčku je totiž také snížení výdajů na postižené. Snížit by se měly zejména příspěvky na sociální služby celkem o 1,9 miliardy korun a příspěvky pro postižené na provoz auta o 0,6 miliardy korun. Sociálním demokratům se nelíbí devět z celkových 26 navrhovaných bodů. Postrádají návrh na zvýšení důchodů, nesouhlasí se zvýšením spotřební daně na pohonné hmoty, zvýšení dolní sazby DPH na deset procent i zdvojnásobení daně z nemovitostí. Na straně výdajů nesouhlasí se škrty namířenými proti rodinám s dětmi, například se snížením porodného. Žádnou radost ze seznamu návrhů nemá ani ODS. Straně se nelíbí poměr opatření na redukci výdajů a zvýšení daní, podle ní je nevyvážený. Na daních by se totiž mělo vybrat o 50 miliard korun navíc, výdaje se ale budou škrtat jen o 25 miliard. Občanským demokratům se nezamlouvá ani zavedení další sazby daně z příjmů fyzických osob. KDU-ČSL se nelíbí například krácení rodičovského příspěvku a porodného, chtějí větší zdanění hazardních her a loterií. Zcela spokojeni nejsou ani představitelé TOP 09. Zeleným se zase nelíbí krácení peněz na platy učitelů i omezování rodičovského příspěvku, úspory chce hledat v provozu státní správy, chce o pět procent krátit rozpočty sněmovny, Senátu a Kanceláře prezidenta republiky. Komunisté navrhují snížit schodek ve státním rozpočtu pomocí dvou jednorázových příjmů. Využít chtějí 30 miliard korun z dividend elektrárenské skupiny ČEZ a 30 miliard z loňského zisku České národní banky.

Osud mnoha dopravních staveb je nejistý, chybí desítky miliard

Osud desítek tuzemských dopravních staveb je kvůli nedostatku peněz nejistý. Odsouvá se především dokončení páteřní sítě rychlostních silnic a dálnic a také některé obchvaty měst. Na setkání s novináři to uvedl ministr dopravy Gustáv Slamečka. Jen pro příští rok prý chybí na výstavbu silnic a železnic 24 miliard korun. Vláda ve středu schválila aktualizaci harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury. Hlavní změnou je posun některých termínů, nejhůře jsou na tom stavby, kde termín předpokládaného dokončení zmizel úplně. To je například dálnice D11 u Hradce Králové, silnice R52 na jižní Moravě nebo rychlostní železnice z centra Prahy na letiště a dále do Kladna. Ohroženy jsou především stavby, na které není možné použít peníze z evropských fondů. Donedávna hrozila varianta, že na tyto stavby nezbudou příští rok téměř žádné peníze, vláda nakonec schválila dodatečný příspěvek ve výši zhruba 12 miliard korun z dluhopisů. Peníze půjdou na prioritní projekty, především pražský okruh a dálnici D47 na severní Moravě. Dostane se například i na okruh v Českých Budějovicích, kde donedávna hrozilo zastavení stavby.

Češi loni zneužili dávky za 100 milionů korun

Loni Češi neoprávněně získali dávky sociální podpory v celkové výši 103 milionů korun. Uvedl to s odvoláním na statistiku kontrol zpravodajský server Aktuálně.cz. Podle serveru je suma neoprávněně vyplacených dávek téměř o 20 milionů korun vyšší, než v roce 2007 a o 30 milionů oproti roku 2006. Lidé budou muset neoprávněně získané dávky státu vrátit. Nejčastěji zneužívanou dávkou byly podle serveru rodičovské příspěvky, jejichž prostřednictvím si lidé neoprávněně přišli na 54,9 milionu korun. Na druhé příčce žebříčku nejčastěji zneužívaných dávek se umístil sociální příplatek, který lidé nesprávně získali v celkové výši 20,7 milionu korun.

Dotace na povodňové škody ve výši 56 mil.Kč těsně před schválením

Komise ministerstva pro místní rozvoj (MMR) doporučila ke schválení prvních 43 žádostí o dotace na likvidaci povodňových škod. Výše dotací činí 56 milionů korun. Přidělení dotací ještě musí schválit ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. "Tyto peníze jsou určené na obnovu základní infrastruktury, zejména na silnice a stržené mosty," uvedl šéf MMR. Ministerstvo vyhlásilo program obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou, který má dva dotační tituly. První je určen pro obce a kraje, jejichž území bylo postiženo pohromou a byl zde vyhlášen stav nebezpečí. V něm mohou získat obce dotace na obnovu svého majetku až do výše 100 procent a kraje až do výše 50 procent celkových nákladů.

Slamečka: Sazby mýtného se budou lišit podle dnů i denní doby

Ministerstvo dopravy chce od příštího roku změnit mýtné sazby. Poplatky za dálnice se budou nově odvíjet od denní doby a dnů v týdnu, nejdražší bude zřejmě páteční odpoledne. Na dotaz ČTK to uvedl ministr dopravy Gustáv Slamečka. Podle něj ale zatím není jasné, jak se změna projeví na celkových výběrech mýtného. Změnu mýtných sazeb umožňuje ministerstvu novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterou nedávno schválila sněmovna. Slamečka podle svých slov předloží vládě v krátké době tři scénáře. Cílem změn je především snížit frekvenci jízd kamionů v kritických dnech. Na prázdninovém zákazu jízd kamionů koncem týdne a celoročním zákazu jízd v neděli se podle Slamečky nic měnit nebude. Na mýtném se loni vybralo přes šest miliard korun, letos to kvůli krizi bude podle odhadů MD o miliardu méně.

Prezident Klaus jmenoval 104 nových profesorů, nejvíce v posledních letech

Česká republika má od pátku 104 nových profesorů. V pražském Karolinu je jmenoval prezident Václav Klaus na návrh vědeckých rad univerzit. Jde o největší přírůstek mezi nositeli nejvyššího akademického titulu v posledních letech. Převažují mezi nimi vědci z přírodovědných a technických oborů. Nejvíce nových profesorů, 17, je z Univerzity Karlovy. Na České vysoké učení technické v Praze putuje 11 titulů a deset nových profesorů přibude na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jmenováni byli mimo jiné také uznávaný fotograf Jindřich Štreit, ekonom a člen bankovní rady České národní banky Vladimír Tomšík či egyptolog Miroslav Bárta, který vedl některé úspěšné objevy českých egyptologů v posledních letech.

Česká technika pomohla odhalit unikátní australský meteorit

Dráhu a původ unikátního australského meteoritu nazvaného Bunburra Rockhole, který pochází z pásu mezi planetami Mars a Jupiter, odhalila síť automatických bolidových kamer, jež vyvinuly Astronomický ústav Akademie věd a česká firma Space Devices. Pomocí kamer v Nullarborské poušti, kam úlomky meteoritu před dvěma roky dopadly, vědci zaznamenali dráhu meteoritu, určili místo jeho dopadu a nalezli tři jeho úlomky. Je to teprve popáté v historii a poprvé na jižní polokouli, kdy se něco takového podařilo. ČTK o tom informoval Pavel Spurný z Astronomického ústavu. O meteoritu a jeho původu informuje páteční vydání vědeckého časopisu Science. Právě Spurný spolu s britskými a australskými kolegy síť bolidových kamer v poušti Nullarbor zakládal. Čeští astronomové jsou totiž v tomto oboru světovou špičkou od dob, kdy astronom Zdeněk Ceplecha vyvinul systém sledování přeletů jasných bolidů a poprvé změřil dráhu takzvaného Příbramského bolidu, který rozzářil oblohu nad českou kotlinou 7. dubna 1959. Bylo to poprvé na světě, kdy se podařilo spočítat přesnou dráhu meteoritu a dokázat, že pochází z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Z pěti případů takzvaných meteoritů s rodokmenem mají tři na kontě čeští astronomové. Pouze u 12 z 35.000 dosud klasifikovaných meteoritů je známo, odkud pocházejí a kudy se pohybovaly meziplanetárním prostorem, než dopadly na Zemi.

Obyvatelé Křivoklátu v dotazníkovém průzkumu odmítli národní park

Obyvatelé Křivoklátu na Rakovnicku se v dotazníkovém průzkumu uspořádaném radnicí vyslovili proti chystanému vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Záměr ministerstva životního prostředí neschvaluje 78 procent z 312 účastníků ankety, řekl ČTK starosta Milan Naď. Vyhlášení parku se nezamlouvá ani lidem z dalších více než dvou desítek dotčených obcí. Mají strach zejména z omezeného pohybu a přístupu do lesa. Ministerstvo životního prostředí se snaží jejich obavy rozptýlit. "Z hlediska režimu pohybu se nezmění pro místní lidi prakticky nic, pouze turisté se v první zóně národního parku nebudou moci pohybovat jinde než po značených cestách, což ale v zásadě platí i dnes, protože v první zóně chráněné krajinné oblasti platí podobné omezení," namítl mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. Naď ale míní, že ministerstvo svůj záměr na poslední debatě se starosty neobhájilo, to bylo i důvodem pro uspořádání ankety. Průzkum má podle starosty především informační hodnotu. Jak se bude situace dále vyvíjet, se podle něj uvidí. Ministerstvo počítá s tím, že příslušný zákon o vyhlášení národního parku přichystá v paragrafovém znění do konce roku. Potom přijde na řadu legislativní proces. Podle Kašpara lze předpokládat, že park bude vyhlášen v příštím roce.

Do Valtic přijedou na festival básníci z 27 zemí Evropské unie

Básníci z 27 zemí Evropské unie se zúčastní nového literárního festivalu Dny poezie a vína ve Valticích na Břeclavsku. Z každé země přijede jeden literát a představí své dílo při autorském čtení v rodném jazyce. Pořadatelé z agentury a nakladatelství Větrné mlýny, kteří připravují také úspěšný Měsíc autorského čtení v Brně, chtějí z nové evropské přehlídky udělat tradici. "Vycházíme z toho, že když se mohou potkávat dejme tomu předsedové vlád a ministři zahraničí zemí Evropské unie, mohou se potkávat i básníci, aby zazněl nejen politický, ale i poetický hlas Evropy," řekl ČTK Petr Minařík z Větrných mlýnů. Festival začíná 24. září a potrvá do 27. září. Autorská čtení doplní koncerty a posezení u vína. O jednotlivých autorech vznikne 27 osmiminutových filmů. Natočí je devět dokumentaristů a režisérů, mezi nimi například Peter Kerekes, Jan Gogola mladší, Lucie Králová a Vladimír Morávek.

Stanice metra Střížkov obdržela mezinárodní cenu za vzhled

Stanice pražského metra Střížkov obdržela mezinárodní cenu za vzhled. Mezinárodní porota ocenila nejen tvar stanice připomínající velrybu, ale také vhodnou kombinaci skla a oceli. ČTK to řekl Marek Janda, tajemník České asociace ocelových konstrukcí. Stanice metra, kterou navrhl architekt Patrik Kotas, se tak dostala do společnosti takových staveb jako je například koncertní hala v Kodani, Evropský soudní dvůr v Lucemburku nebo centrální kurt ve Wimbledonu. Cenu udílí Evropská asociace ocelových konstrukcí, která každé dva roky oceňuje významné stavby z oblasti ocelových konstrukcí, letos ji dostalo celkem 19 staveb. Hlavním posláním soutěže je podle Jandy zviditelnění a celková propagace staveb z oceli. V předchozích ročnících soutěže bylo již oceněno několik českých staveb, například O2 Arena, dříve Sazka Arena v Praze, Mariánský most v Ústí nad Labem, lávka pro pěší přes dálnici D8 s názvem Kočičí oči nebo budova Jihomoravské plynárenské v Brně.

Sport

Fotbalisté Sparty vstoupili do skupiny K Evropské ligy domácí remízou 2:2 s PSV Eindhoven. Všechny branky padly v takticky vedeném utkání až v závěru. Pražané dvakrát vedli díky gólům Hubníka a Zemana. Obě branky hostů vstřelil střídající Reis, který rozhodl o dělbě bodů v první minutě nastavení z penalty.

Fotbalisté pražské Slavie prohráli v úvodním utkání skupiny B Evropské ligy na hřišti favorizovaného Janova 0:2. Vedoucí celek italské ligy rozhodl o svém triumfu už v prvním poločase, kdy skórovali Zapater a Sculli. Další zápas v soutěži sehraje český mistr za čtrnáct dní doma proti francouzskému Lille.

Český fotbal má hodně ztrátových klubů. Mezi 53 evropskými zeměmi jsou na tom hůře jen Rumunsko a Ukrajina. Vyplývá to ze studie UEFA, o níž na tiskové konferenci v Bruselu hovořil odstupující generální sekretář UEFA David Taylor. Ztráty prý v uplynulém roce vykázala téměř polovina evropských klubů a Taylor varoval, že v době globální recese to může být ještě horší.

Ve věku 87 let zemřel v noci na pátek bývalý trenér československé hokejové reprezentace Vladimír Kostka, který s národním týmem získal v roce 1972 titul mistra světa. O jeho úmrtí informoval ČTK ředitel extraligy Stanislav Šulc. Třebíčský rodák Kostka působil na reprezentační střídačce s přestávkami v letech 1957 až 1973. Zasloužil se také o zisk stříbrných medailí na zimních olympijských hrách v roce 1968. Po skončení trenérské dráhy byl osm let předsedou hokejového svazu, napsal řadu knih a metodických článků o výuce a trénování. Přednášel v Evropě i v zámoří. V květnu roku 1997 byl v Helsinkách slavnostně uveden do tehdy nově zřízené Síně slávy Mezinárodní hokejové federace.

Počasí v České republice

V sobotu se očekává skoro jasno, nejvyšší teploty 21 až 25 stupňů Celsia.