Denní souhrn zpráv Zprávy

03-10-2009

Fischer věří,že lisabonská smlouva vejde v platnost do konce roku

Premiér Jan Fischer věří, že ratifikace lisabonské smlouvy v Česku bude brzo ukončena a že dokument vstoupí v platnost ještě do konce roku 2009. Smlouva, které řekli ano Irové v opakovaném referendu, je podle něj vhodným kompromisem vedoucím k modernější, pružnější a demokratičtější EU. Premiér současně připomenul, že ratifikace by měla postupovat podle ústavního pořádku, což v reakci na irské hlasování zdůraznil i předseda Evropské komise José Manuel Barroso, se kterým se Fischer setká na plánované schůzce ve středu. O osudu lisabonské smlouvy budou jednat společně se současným předsedou Evropské rady, švédským ministerským předsedou Fredrikem Reinfeldtem. Novinářům Fischer řekl, že nečeká tlak ze strany EU.

Také někteří další čeští politikové doufají v rychlé dokončení ratifikace dokumentu v ČR a kladný výsledek opakovaného irského referenda přivítali. "Výsledek ukázal, že demagogické a bludné argumenty pana Declana Ganleyho a českého prezidenta Václava Klause nemohou obstát před veřejností," řekl ČTK předseda zelených Ondřej Liška. Jakékoli odkládání dokončení ratifikace v Česku podle něj poškodí Českou republiku i celou EU, proto by podle něj měl Klaus smlouvu podepsat ihned po té, co Ústavní soud potvrdí její konformitu s českým ústavním pořádkem. "Teď je Černý Petr v republice. Prezident by měl ratifikovat smlouvu, protože mu v tom nic nebrání, řekl šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda. Předseda ČSSD Jiří Paroubek uvedl, že od všech ústavních činitelů, kteří mají nyní osud smlouvy v rukou, očekává rychlé a především uvážlivé rozhodnutí.

Občanští demokraté referendum o lisabonské smlouvě v Irsku kritizují. Podle nich je vynucené. Česku nicméně nezbývá, než proces ratifikace dokončit. Negativní dopady by byly totiž větší, než možné problémy plynoucí z textu smlouvy, řekl předseda strany Mirek Topolánek. ODS věří, že prezident Václav Klaus dokument podepíše.

Průvod euroskeptiků vyvrcholil vystoupením prezidenta Klause

Průvod odpůrců lisabonské smlouvy vyvrcholil na Hradčanském náměstí vystoupením prezidenta Václava Klause, který kritizoval opakované referendum v Irsku a děkoval svým příznivcům za podporu. Po irském "ano" bude zřejmě posledním politikem, na jehož souhlas bude EU čekat. Zda smlouvu podepíše, ale prezident neřekl. K Hradu přišlo přibližně 200 účastníků pochodu organizovaného iniciativou D.O.S.T., vedle politiků vystoupili proti smlouvě například i studenti politologie z Hradce Králové.

Senátoři stížnost na lisabonskou smlouvu od ÚS nestáhnou

Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) podání k Ústavnímu soudu po irském "Ano" lisabonské smlouvě nestáhne. "Nepodávali jsme ho kvůli Irsku, ale Česku," řekl potom, co z Irska přišly první zprávy o výsledku hlasování. Stažení stížnosti by podle politiků nakloněných smlouvě umožnilo v Česku ukončit ratifikaci smlouvy co nejrychleji tak, aby mu "nezůstal Černý Petr v ruce". Senátory, kteří stížnost podali, obviňují z obstrukcí domluvených s prezidentem Václavem Klausem. Ten signovat dokument odmítal a po předložení lisabonské smlouvy Ústavnímu soudu musí čekat na rozhodnutí soudců. Podle šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského začne jeho instituce stížnost senátorů na lisabonskou smlouvu projednávat do měsíce.

MF Dnes: Američané míří do ČR usmiřovat Čechy kvůli radaru

Washington pošle během několika týdnů do Česka "usmiřovací" delegaci vedenou šéfkou diplomacie Hillary Clintonovou nebo viceprezidentem Joem Bidenem. S odvoláním na své zdroje to píše list MF Dnes. Mise se má prý snažit "zmírnit pachuť", kterou ve vztazích s Českem zanechalo rozhodnutí administrativy prezidenta Baracka Obamy zrušit dosavadní plány na instalaci části svého středoevropského protiraketového deštníku v ČR. "(Američané) přijedou s cílem posílit důvěru, pochroumanou po nedávném oznámení, že Washington ustupuje od plánu vystavět v Brdech protiraketový radar," píše MF Dnes. Delegace by prý měla dorazit koncem října nebo v listopadu. Kromě Prahy má navštívit i Varšavu a Berlín. V Polsku mělo být podle původních plánů silo s antiraketami, zatímco v Česku měl stát radar. Spojené státy však chtějí nově vytvořit jiný systém protiraketové obrany, který by bral víc v úvahu stupeň hrozby z Íránu nebo z jiných nepřátelských zemí. Nová varianta by měla čelit hlavně střelám krátkého a středního doletu. Američané podle listu zvažují, že v Praze ČR nabídnou "nové bezpečnostní garance do budoucna". Mohlo by jít o přednostní rozmístění menších mobilních obranných střel a řeč by se mohla vést o případné dodávce stíhaček. Proto by prý mohl s delegací zamířit do Prahy i ministr obrany USA Robert Gates.

Téměř polovina rozpočtu na příští rok půjde na sociální výdaje

Téměř polovina státního rozpočtu na příští rok, asi 45 procent z něj, půjde na sociální výdaje. Návrh už mají poslanci k dispozici. Na své poslední schůzi v pátek schválili plán jeho projednávání a začnou se jím zabývat na své nejbližší schůzi, zřejmě ve středu 21. října. Předpokládaný schodek rozpočtu činí 162,7 miliardy korun. Na důchody z něj půjde téměř 350 miliard, na podpory v nezaměstnanosti, která by měla vzrůst k deseti procentům, 14,3 miliardy korun. Téměř dvě pětiny výdajů půjdou na sociální dávky.

Krize brzdí odchody sester, nemocnice by na to neměly spoléhat

Hospodářská krize brzdí tendence zdravotních sester odcházet z nemocnic. Podle aktuálního průzkumu zaměřeného na jejich pracovní spokojenost odcházejí sestry zejména z nemocnic, kde se cítí přetěžovány a dělají hodně nekvalifikované práce. Plat nebývá většinou rozhodující, protože v jednotlivých nemocnicích se moc neliší. Výsledky zveřejnil v nejnovějším čísle odborný čtvrtletník Zdravotnictví v České republice. Sestry naopak oceňují dobré vztahy na pracovišti a organizaci práce, férové vedení a možnost dalšího vzdělávání. "Nejméně stabilizovanou skupinou jsou sestry ve věku 26 až 35 let, kde jen polovina neuvažuje o změně, naopak 40 procent hrozí odchodem," uvádějí autoři průzkumu.

Miko vládě navrhne vyhlášení 234 nových lokalit Natura 2000

Ministr životního prostředí Ladislav Miko v pondělí navrhne vládě rozšířit v Česku síť evropsky významných lokalit Natura 2000 o 234 nových území. U několika dalších lokalit navrhuje rozšíření či menší změny. Celkem 21 lokalit má ze seznamu vypadnout. Nyní seznam zahrnuje 879 lokalit, v případě, že ho vláda rozšíří, přesáhne počet takto chráněných míst v Česku tisícovku. Jejich rozloha dosáhne deseti procent celkového území státu. Ministerstvo uvádí, že tím bude budování Natury v Česku uzavřeno. Vybudovat síť míst, kde se hospodaří s ohledem na tam žijící vzácné druhy rostlin a živočichů, se Česko zavázalo při vstupu do EU. V seznamu jsou zapsané například louky se vzácnými bylinami, části lesů, rybníky, lomy a také například i půdy kostelů, na nichž se usadili netopýři. Nově navrhované lokality zohledňují také kulturní aspekty území. Nejvíc má evropsky významných lokalit přibýt ve Středočeském kraji.

Vláda bude jednat o předčasném důchodu pro některé horníky

Ministři budou v pondělí na zasedání vlády jednat o zavedení možnosti předčasného odchodu do důchodu pro horníky, kteří začali v dolech pracovat před rokem 1993. ČTK to oznámila mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. Navrhované změny ministerstvo projednalo s odboráři a legislativní rada vlády je doporučila schválit. Důchodový věk v Česku se postupně prodlužuje. Kolem roku 2030 by se měl dostat na 65 let. Hornické odbory proti zvyšování penzijního věku protestovaly. Tvrdily, že mnozí horníci by se důchodového věku kvůli zhoršenému zdraví ani nedožili. Podle projednávaného návrhu by do důchodu dříve mohli odcházet horníci, kteří nejpozději do konce roku 2008 odpracovali 15 let v dolech nebo deset let v uranových dolech. Podle počtu odpracovaných let by do předčasného důchodu odcházely dvě skupiny horníků. První z nich jednotně ve věku 55,5 roku; druhá v závislosti na roku narození o pět let dříve než jejich vrstevníci.

Ministerskou cenu za ekologii získali vědci, úřednice i fotograf

Ministr životního prostředí Ladislav Miko v sobotu rozdával resortní ceny. Výběr oceněných osobností ukázal, jak pestrá může být škála činností prospívajících životnímu prostředí. Část cen putovala i do zahraničí. Ministerská ocenění získali v pražském Divadle Járy Cimrmana například úřednice zodpovědná za ekologickou agendu v době předsednictví EU, zakladatel ekologické výchovy v Česku, ředitel firmy vyrábějící ekologicky šetrné barvy, objevitel pramenů Amazonky a amatérský fotograf. Miko charakterizoval udílení cen jako šanci veřejně vyzdvihnout a ocenit ty, "za nimiž je obrovský kus práce pro českou i evropskou přírodu a životní prostředí". Cenou udělenou in memoriam připomenul prvního československého ministra životního prostředí Josefa Vavrouška, za kterého přišla cenu převzít jeho žena Eva. Vavroušek podle Mika nejen položil základy české moderní legislativy v oblasti životného prostředí, ale stál u zrodu spolupráce všech evropských zemí a zemí bývalého Sovětského svazu v ochraně životního prostředí, která pokračuje v programu Životní prostředí pro Evropu v rámci Evropské hospodářské komise OSN. Hlavní ocenění večera, tedy Cenu ministra životního prostředí, kterou představuje skleněný ledňáček na podstavci ze šluknovského syenitu od českých sklářů, získalo vedle Vavrouška dalších sedm osobností. Např. Jan Čeřovský, který v Československu inicioval a koordinoval systém naučných stezek a teoreticky i prakticky se zabýval kulturně-výchovným využíváním chráněných území, ji převzal z rukou premiéra Jana Fischera. Cenu ministra si z divadla odnesl také třeba vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie na Přírodovědecké fakultě UK Bohumír Janský, který se svým týmem objevil skutečné prameny Amazonky.

Muškařský závod Orvis Cup 2009 začal rekordem

Rekordem v počtu ryb chycených během jednoho kola začal 4. ročník mezinárodního muškařského závodu Orvis Cup 2009. Juniorský reprezentant David Chlumský dokázal v prvním kole ulovit 34 pstruhů, což se nikomu v uplynulých ročnících nepodařilo, řekla ČTK mediální zástupkyně závodu Hana Tietze. Dvoudenní svátek ryb, rybářů, gastronomie a dobré zábavy se koná do neděle na pražském Střeleckém ostrově. Vítěz závodu bude znám v neděli. "Ryb jsme do Vltavy nasadili zhruba stejně jako loni. Za rekordním úlovkem může být štěstí, ale také příznivé počasí," řekla Tietze. Závodu se účastní celkem 103 muškařů z celého světa. Nechybí Slováci, Němci, Chorvati, Irové, Poláci, Rumuni, ani rybáři z Bosny a Hercegoviny. Česko zastupuje mnoho špičkových muškařů, mimo jiné také loňský vítěz David Říha z Českých Budějovic, řekla Tietze. Stejně jako loni, i letos závod doprovází Fish Festival, který nabízí zábavu a kulinářské zážitky. Odborníci s vařečkou předvádějí kuchařská show, zájemci se naučí ryby vařit a grilovat a následně je mohou i ochutnat. Návštěvníci mohou absolvovat muškařskou školu, kterou vedou nejlepší čeští zástupci této sportovní discipliny.

U přerovského pravěkého naleziště vzniklo informační centrum

Přerovská radnice otevřela v městské části Předmostí nové informační centrum. Zařízení bude představovat vstupní bránu do místního pravěkého naleziště, jehož součástí je naučná stezka s Památníkem lovců mamutů. Centrum bude zájemcům poskytovat především informace o jednom z nejznámějších evropských archeologických nalezišť starší doby kamenné. Zájemci se v něm ale dozví také informace o historii města či aktuálních kulturních a sportovních akcích. Infocentrum doplňuje stávající vlastivědnou stezku Předmostím do pravěku, která měří přes osm kilometrů a zahrnuje devět naučných zastávek. Hlavním objektem stezky je Památník lovců mamutů, otevřený v roce 2006. V budoucnu by v lokalitě měl vzniknout rozsáhlý víceúčelový areál s názvem Mamutov. Naučná stezka leží nedaleko největšího nalezeného souboru lidských ostatků archaické formy homo sapiens sapiens. Na hromadný hrob narazil v roce 1894 archeolog Karel Jaromír Maška. Nejvýznamnější část pravěkého naleziště je ale už zastavěna sídlištěm.

Nadšenci vojenské historie předvedli u Plzně bitvu u řeky Soča

Desítky útočících vojáků v dobových uniformách, střelba, dým a vojáci umírající na bitevním poli i v zákopech - tak vypadala v Třemošné u Plzně asi hodinová ukázka jedné z nejvýznamnějších bitev první světové války na řece Isonzo, známé také pod slovinským jménem Soča. Válečné události italské fronty už podeváté předvedly zhruba dvě stovky členů klubů vojenské historie z Česka, Itálie, Slovinska a Rakouska, řekl ČTK jeden z organizátorů akce Petr Schleiss. Rekonstrukcí vojenských operací první světové války se podle něj pořádá v Česku ročně kolem pěti až šesti. Plzeňská je ale jediná, která se věnuje událostem na italské frontě, kde bojoval i slavný 35. pěší pluk z Plzně. V sobotní bitvě mohly stovky přihlížejících diváků vidět vojáky v uniformách rakouské pěchoty, rakouského jezdectva, pruské gardové jednotky, československé legie i italské a anglické uniformy. Takzvaná 12. ofenziva na řece Isonzo v dnešním Slovinsku, také nazývaná bitva u Caporetta, která se odehrála 24. října 1917, byla významnou válečnou událostí. "Rakousko-uherská armáda spolu s německou prorazila italskou linii a hnala Italy až k řece Piavě," vysvětlil Schleiss. Kolik Pětatřicátníků před 92 lety u řeky Soča padlo, se dodnes přesně neví. Osudy mnohých vojáků se stále nepodařilo dohledat. Schleiss odhadl, že v bojích padla až polovina třítisícového pluku. Soča bývala hraniční řekou mezi Itálií a rakousko-uherskou monarchií. Italská a rakousko-uherská armáda zde svedly v letech 1915 až 1917 celkem 11. bitev, bitva u Caporetta bývá označována jako 12. Účastnily se jich desítky tisíc obyvatel českých zemí. Vojáci z Čech a Moravy se zde mohli střetnout v obou táborech konfliktu. Jedni bojovali v rakousko-uherské armádě, v italské armádě byli ale i českoslovenští legionáři.

Sobota ve skanzenu na Veselém Kopci byla ve znamení brambor

Na 1500 lidí využilo hezkého počasí a navštívilo jednu z posledních letošních akcí ve skanzenu Veselý Kopec na Chrudimsku. Během takzvané Bramborové soboty mohli ochutnat lidové speciality z této plodiny a dozvědět se vše o pěstování, použití i uskladnění brambor. Zájem byl obrovský, řekla ČTK ředitelka skanzenu Ilona Vojancová. V jednotlivých roubených chalupách mohli lidé ochutnat například krupičník, bramborové placky, šišky, knedlíky, lepenici a další lidové pokrmy. V prodeji byla i brožurka s recepty na tradiční bramborové dobroty shromážděné od pamětníků.

V Krkonoších napadl první letošní sníh

Hřebeny Krkonoš pokryl místy poprašek prvního letošního sněhu. Lehce zasněžená místa byla i na Sněžce a v dalších nejvýše položených partiích hor. Loni se mrazy v Krkonoších po létě poprvé objevily již v polovině září a v září poprvé napadl i sníh.

Počasí v neděli

Oblačno až polojasno, teploty 14 až 18 stupňů Celsia.

03-10-2009