Zprávy

Václav Klaus nebude klást další podmínky před podpisem Lisabonu

Prezident Václav Klaus nebude klást žádné další podmínky k ratifikaci Lisabonské smlouvy, oznámil v tiskovém prohlášení jeho mluvčí Radim Ochvat. Prezident uvítal výjimku z Listiny základních práv EU pro Česko. Posiluje podle něj ochranu ČR před prolomením Benešových dekretů, nesnižuje sociální jistoty občanů. Klaus nyní s podpisem smlouvy musí počkat na rozhodnutí Ústavního soudu o ní. Česko je poslední zemí, která ještě nedokončila ratifikaci smlouvy. "Dosažený výsledek považuji za maximální možný a žádné další podmínky k ratifikaci Lisabonské smlouvy vznášet nehodlám," uvedl Klaus v prohlášení. Česká republika podle něj na summitu získala významnou výjimku z Lisabonské smlouvy. Za dojednání výjimky z Listiny základních práv EU, kterou svůj podpis podmiňoval, poděkoval české vládě i lídrům sedmadvacítky.

EU nejspíš svolá mimořádný summit, až Klaus podepíše "Lisabon"

Jakmile český prezident Václav Klaus podepíše Lisabonskou smlouvu o reformě EU, Evropská unie svolá mimořádnou vrcholnou schůzku unie. Sdělil to v pátek lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Lídři členských států by mohli během summitu zvolit předsedu Evropské rady, který bývá často označován za obdobu prezidenta EU, a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU, který je naopak vnímán jako obdoba unijního ministra zahraničí. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy řekl, že Lisabonská smlouva, která má reformovat především rozhodování v unii, vstoupí v platnost v prosinci. Český premiér Jan Fischer nevyloučil, že mimořádná vrcholná schůzka se skutečně bude konat, ale zároveň odmítl, že by premiéři a prezidenti unijních zemí o této možnosti jednali.

Podle ČSSD vláda v Bruselu selhala

ČSSD soudí, že dojednání výjimky z Listiny základních práv EU české občany poškodí. Podle ČSSD vláda jako vyjednavač selhala. Grémium ČSSD uvítalo dohodu, s tím, že umožňuje velmi rychle dokončit ratifikaci Lisabonské smlouvy. Předseda strany Jiří Paroubek však vládu kritizoval za to, že místo výjimky vztahující se k Benešovým dekretům dojednala výjimku z listiny základních práv. S ministrem zahraničí a právníky chce ČSSD ještě diskutovat o tom, "co to vlastně znamená". Obavy směřují k tomu, že čeští občané se nebudou moct obracet na soud pro lidská práva a podobně, uvedl šéf ČSSD na tiskové konferenci. K prolomení Benešových dekretů podle něj může teoreticky dojít během dvou až tří let, než bude dohoda ratifikována ve všech zemích evropské sedmadvacítky.

Premiér Fischer se ostře ohradil vůči výtce ČSSD ohledně výjimky

Český premiér Jan Fischer se v pátek nezvykle ostře ohradil vůči vyjádřením ČSSD, že jeho vláda selhala při dojednání výjimky z listiny základních práv. Tu summit EU Česku schválil kvůli podmínce prezidenta Václava Klause pro podpis ratifikace Lisabonské smlouvy o reformě unie. Pokud by podle Jana Fischera zástupci Prahy šli do jednání s tím, že by výjimku omezili jen na takzvané Benešovy dekrety, pak by prý Lisabonskou smlouvu pohřbili. Summit po nesnadných jednáních schválil České republice výjimku z listiny základních práv, kterou požadoval Klaus z obavy z možného prolomení takzvaných Benešových dekretů a případných majetkových žalob odsunutých sudetských Němců. "Vláda neselhala," ohradil se velmi zvučným hlasem Fischer. Bylo na něm navíc patrné zklamání či rozhořčení z vyjádření sociálních demokratů.

ODS vítá, že výjimka vyjme ČR z povinnosti hájit nová práva

Na rozdíl od ČSSD občanští demokraté vítají výjimku z listiny základních práv EU. Podle předsedy ODS totiž bude znamenat, že Česko nebude vázáno požadavky, které se týkají například kolektivního vyjednávání a dalších práv nové generace. Topolánek to uvedl na tiskové konferenci. Z Bruselu podle něj přišly dvě dobré zprávy, a to, že prezident Václav Klaus dokončí ratifikaci a že evropští politici ukázali vstřícnost. "Schválení výjimky pro Českou republiku z listiny základních práv EU je pro nás pozitivní a znamená spíše zjednodušení podmínek. Nebudeme tak vázáni k naplňování rozsáhlých sociálních práv třetí generace. Jde například o zvýšení ochrany zaměstnanců v případě propouštění, vyšší nároky na sociální zabezpečení či podmínky kolektivního vyjednávání," uvedl Topolánek. Současně zopakoval, že vyjednání výjimky z Lisabonské smlouvy podle něj naznamená žádný posun ve vnímání Benešových dekretů.

Výjimka neznevýhodní české občany, tvrdí vláda i právníci

Výjimka z Listiny práv EU nesníží standard ochrany práv v ČR a nijak neznevýhodní občany České republiky. Vyplývá to ze stanoviska vlády, které má ČTK k dispozici. Podobný názor mají také právníci, které ČTK oslovila. Podle vládního vyjádření k dotazům ČTK výjimka vyjasňuje způsob uplatňování listiny ve vztahu k právním předpisům ČR. Úkolem protokolu (neboli výjimky) je předejít pochybnostem o rozsahu a výkladu práv potvrzených v listině. "Protokol zajišťuje, aby uplatňování práv obsažených v listině EU nepřekročilo rámec pravomocí unie a nezasahovalo tak do oblastí, které jsou mimo působnost práva EU upraveny výlučně vnitrostátními předpisy ČR," píše se v odpovědi vlády pro ČTK. Podle Jiřího Zemánka z pražské právnické fakulty je výjimka z listiny z právního hlediska nadbytečná, protože jen opakuje to, co už listina obsahuje. Text výjimky vlastně jen zpřesňuje interpretaci listiny, míní odborník.

ČMKOS chce zabránit podpisu výjimky z listiny, nevylučuje stávku

Odbory se chystají podniknout kroky k tomu, aby Česko v budoucnu nemělo výjimku z Listiny základních práv EU, jíž podmínil svůj podpis Lisabonské smlouvy prezident Václav Klaus. Odboráři chtějí jednat s nynějšími i budoucími poslanci a vládou a přesvědčit je, aby ČR od ustanovení upustila. Nevylučují ani demonstrace či stávku. ČTK to řekl vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a její zastupující místopředseda Vít Samek. Český prezident Václav Klaus dokončení ratifikace podmínil trvalou výjimkou z Listiny základních práv EU pro Česko, jako ji mají Polsko a Británie. Obával se prolomení Benešových dekretů a případných majetkových nároků sudetských Němců. Odborářští právníci tvrdí, že listina tak nebude Čechy chránit a nebudou se při sporech u evropských soudů moci dovolat svých práv.

Prezident Klaus podle expertů stylem prosazení výjimky obešel parlament

Nad stylem, který zvolil prezident Václav Klaus k prosazení výjimky z Lisabonské smlouvy EU, se odborníci oslovení ČTK pozastavují. Podle nich totiž Klaus v českém systému parlamentní demokracie obešel poslance a senátory, tudíž výjimka podle některých expertů může postrádat legitimitu. Zákonodárci se ale neshodují v názoru na to, zda je Klaus při vyjednávání o výjimce obešel nebo ne. Výjimku z listiny práv připojené k Lisabonské smlouvě schválili pro Česko ve čtvrtek politici EU na summitu v Bruselu. Česká vláda ji vyjednala s partnery v EU poté, co si ji dodatečně začal klást Klaus jako podmínku pro podpis pod Lisabonskou smlouvou. Český parlament přitom Lisabonskou smlouvu už schválil. "Na celé záležitosti mi... přijde nejpodivnější skutečnost, že přímo nevolený prezident nerespektuje vůli ústavních většin v parlamentu, které Lisabonskou smlouvu schválily, vymůže si své preference, které si poté nechá posvětit úřednickou vládou," uvedl na dotaz ČTK odborník na EU Hubert Smekal.

Václav Klaus dostal evropskou petici proti Lisabonu, má 20.000 podpisů

Organizátoři celoevropské kampaně proti Lisabonské smlouvě v pátek přinesli na Pražský hrad petici, která vyzývá prezidenta Václava Klause, aby smlouvu nepodepisoval, a zmemožnil tak její přijetí. Petici s 20.000 podpisy předal Klausovu tajemníku Ladislavu Jaklovi představitel krajně pravicové strany Švédští demokraté Kent Ekeroth, který akci inicioval. I poté, co EU vyhověla Klausově zřejmě poslední podmínce k ratifikaci smlouvy, se na něj odpůrci Lisabonské smlouvy obracejí jako k poslední naději. "Doufám, že zůstane silný a nepodepíše to," prohlásil Ekeroth. Mezi signatáři petice jsou podle něj lidé z celé EU, nejvíce zřejmě z ČR a Británie.

STEM: Nejvíce lidí - 79 procent - důvěřuje premiéru Fischerovi

Největší důvěře občanů Česka se z pěti nejvyšších ústavních činitelů země těší premiér Jan Fischer. Podle říjnového průzkumu agentury STEM mu důvěřuje 79 procent občanů. Druhému v pořadí, prezidentu Václavu Klausovi důvěřuje 61 procent, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky STEM poskytl ČTK. Nadpoloviční většina lidí - 55 procent - důvěřuje ještě předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Naopak šéfům obou komor parlamentu důvěřuje jen něco málo přes dvě pětiny lidí - předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi (ODS) 42 procent a předsedovi Poslanecké sněmovny Miloslavu Vlčkovi (ČSSD) 41 procent občanů.

MPSV díky úspornému balíčku získá do rozpočtu desítky miliard Kč

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) díky úspornému vládnímu balíčku získá v příštím roce a částečně i v roce 2011 navíc 31 miliard korun na sociálním pojistném či na zrušených slevách na pojistném pro zaměstnavatele. Dalších 8,1 miliardy by mělo ušetřit na sociálních výdajích, kam patří například podpora v nezaměstnanosti. Úsporná sociální opatření vycházejí ze schváleného protikrizového balíčku a budou účinná od 1. ledna do konce příštího roku. Ministerstvo o tom informuje na svých internetových stránkách. "Vím, že šetřit se musí, stejně jako je vhodné zvýšit příjmy státního rozpočtu, aby se Česká republika co nejméně zadlužovala. Snažil jsem se proto, i s ohledem na budoucnost, aby se jednalo o pokud možno rovnoměrně rozložená opatření, která se dotknou nejslabších skupin obyvatel co nejméně," uvedl ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka.

ČNB: Dluhy domácností v září vzrostly na 958,4 miliardy korun

Dluhy českých domácností u bank a finančních institucí se během září proti konci srpna opět zvýšily. Vzrostly o 7,6 miliardy korun na 958,4 miliardy korun. Za poslední rok domácnosti zvýšily své zadlužení o 115,9 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky. "Zadlužení českých domácností již nelze považovat za nízké, a proto je zpomalení jeho růstu žádoucí," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. V předchozích pěti letech rostl podle něj objem úvěrů domácností v průměru o 31 procent každý rok, nyní tempo růstu zvolnilo na 13,8 procenta. Důvodem je opatrnost domácností o obezřetnost bank při půjčování. Negativním signálem pro další vývoj české ekonomiky je pak podle Marka pokles firemních úvěrů.

MF: Termín pro nabídky v ekologickém tendru je 10. červen 2010

Ministerstvo financí (MF) stanovilo termín pro podání nabídek v soutěži o obří státní zakázku na odstranění starých ekologických škod na 10. června 2010. ČTK to sdělil mluvčí úřadu Ondřej Jakob. Termín v tendru za více než 100 miliard korun ministerstvo již několikrát odložilo, naposledy kvůli odvolání konsorcia PPF, které se o zakázku uchází. "K tomuto kroku MF přistoupilo poté, co nabylo právní moci rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterým do soutěže vrátil konsorcium PPF," uvedl Jakob. Další dvě rozhodnutí ÚOHS o vyloučení konsorcia DEME a konsorcia PD zatím právní moci nenabyla. Lhůta je proto podle Jakoba stanovena i s ohledem na možnost, že by také tito uchazeči byli do řízení vráceni.

Ministr Slamečka navrhl zvýšit mýtné v pátek o polovinu

Ministr dopravy Gustáv Slamečka navrhl zvýšit mýtné sazby v pátek odpoledne o 50 procent. O návrhu bude v příštích dnech jednat s ostatními ekonomickými ministry a sdružením dopravců Česmad Bohemia. Zatím není jasné, zda se mýtné v jiné dny naopak sníží. Na dotaz ČTK to sdělil ministr Slamečka. Podle představ ministra dopravy by měly kamiony platit o polovinu více v době mezi 15:00 a 21:00. Vyšší mýtné má nahradit původně chystaný celoroční zákaz jízd kamionů v pátek. Zákaz již prošel ve sněmovně do druhého čtení, v případě zavedení vyšších mýtných sazeb je vláda ochotna jej z parlamentu stáhnout. "Kompenzace v jiných dnech je stále předmětem diskuse," uvedl Slamečka. Jak ČTK sdělil mluvčí Česmadu Martin Felix, sdružení požaduje, aby nové opatření mělo na dopravce neutrální dopad z hlediska nákladů. "Má jít o regulační opatření, a ne o další ždímání peněz z dopravců," řekl Felix. Znamená to, že v jiné dny chtějí dopravci naopak nižší mýtné.

Odborník: Česko stojí na prahu první vlny chřipkové pandemie

Česko podle spolutvůrce nemocničních pandemických plánů Václava Chmelíka stojí na prahu první vlny chřipkové pandemie. Po ojedinělých případech dovezených z ciziny a jednotlivých přenosech byl na jihu Čech zaznamenán první hromadný výskyt prasečí chřipky. Nákaza byla dovezena a Chmelík předpokládá, že počty nakažených budou nyní rychle růst. Nyní je v Česku hlášeno 330 případů onemocnění. Průběh onemocnění je zatím mírný, Česko má jednu oběť, ženu z Karlovarska. Úmrtí u ní souviselo s celkovým oslabením organismu řadou dalších onemocnění. Přesto by lidé podle Chmelíka neměli zapomínat, že i na chřipku lze umřít. Každý rok zemřou v Česku 2000 lidí na komplikace sezonní chřipky a podle Chmelíka není důvod se domnívat, že v případě prasečí chřipky to bude jiné.

Ministr Riedlbauch zahájil 11. Dny české a německé kultury

Český ministr kultury Václav Riedlbauch v pátek v Drážďanech zahájil 11. ročník Dnů české a německé kultury, které se konají na obou stranách sasko-českého euroregionu Elbe/Labe. Během následujících 16 dnů se regionem prožene smršť koncertů, filmových a divadelních představení, literárních čtení, výstav a přednášek. Mnoho akcí se letos pojí k listopadovému 20. výročí jednak pádu Berlínské zdi a jednak sametové revoluce v Československu. Riedlbauch v proslovu v drážďanském kostele Tří králů zdůraznil, že Dny české a německé kultury přispívají k prohlubování přeshraničních vztahů. I kulturní kontakty a vazby napříč hranicemi podle něj přispívají k upevňování vzájemné důvěry. "O významu česko-německého festivalu dnes nikdo nepochybuje," prohlásil ministr. Některé akce jsou letos věnovány kritickému ohlédnutí za událostmi na obou stranách hranice v uplynulých 20 letech. Až do 26. listopadu v drážďanském Českém centru potrvá výstava Cesta za svobodou, která přibližuje dramatické události na německém velvyslanectví v Praze v roce 1989.

Město Ústí nad Labem připomene 17. listopad 1989 recesí

Město Ústí nad Labem chystá na 17. listopadu velkou recesistickou a vzpomínkovou akci k připomenutí událostí před 20 lety. Chce ukázat obyvatelům i dětem, jak se žilo v době před revolucí a jakou změnu za tu dobu město udělalo. U Mototechny například budou stát statisté frontu na škodovky, na stáncích budou tehdejší knihy jako například Jak se kalila ocel. Sdělil to primátor města Jan Kubata. Na Mírovém náměstí nebudou chybět ani fronty na banány, ukázky dětských výtvarných prací a jejich tehdejších soutěží. "Ve výtvarné výchově děti malovaly Auroru a továrny místo přirozených témat svého věku," uvedl primátor. Obyvatelé města by také měli vidět srovnání tehdejších a nynějších cen zboží a přesvědčit se, že životní úroveň vzrostla. Akce by podle něj měla být hlavně pro děti, které tehdejší život nezažily, neumí si ho dnes představit a vnímají ho jen jako jednu z kapitol dějepisu. "Když 20 let žijeme ve městě a změny se kolem nás dějí kontinuálně, tak si ani neuvědomíme jak velký skok za tu dobu naše město udělalo," řekl Kubata.

Jindřich Štreit v Kroměříži vystaví snímky z doby (ab)normalizace

Muzeum Kroměřížska připravuje k 20. výročí sametové revoluce výstavu předního českého fotografa Jindřicha Štreita. Dosud nevystavované a nepublikované velkoformátové fotografie přiblíží život v Československé socialistické republice v letech 1967 až 1989. Vznikaly převážně v době takzvané normalizace, která byla ve skutečnosti něčím abnormálním, proto spisovatel Ludvík Vaculík vymyslel výstavě název (AB)normalizace, řekl ČTK ředitel muzea Jiří Stránský. "Ty fotky jsou úžasné. Například na jedné jsou babičky v kroji, vypadá to na moravskou vesnici, a za nimi je na šedivé zdi komunistického domu napsáno heslo Za mír a život proti jaderné válce. Vypadá to, jako by zrovna tohle téma probíraly. Zajímavá je i fotografie Lenina v masně. Za výlohou není žádné maso ani salámy, ale trůní tam Lenin jako ta vepřová hlava. Takže takové srandy," uvedl Stránský.

Jiří Krejčík dostal cenu za přínos české kinematografii

První Cenu za přínos v oblasti kinematografie udělil ve čtvrtek večer ministr kultury Václav Riedlbauch režisérovi Jiřímu Krejčíkovi. Jednadevadesátiletý režisér cenu spojenou s odměnou 300.000 korun převzal v pražském kině Ponrepo. Cena za kinematografii se přidává k ministerským oceněním v oblasti kultury, které založil bývalý ministr kultury Pavel Dostál v roce 2004. Ceny byly původně tři - pro divadlo, hudbu a oblast výtvarného umění a architektury. Letos se osamostatnila cena za přínos v oblasti architektury a dostala ji Eva Jiřičná. Cena za přínos v oblasti kinematografie se udílí k 27. říjnu u příležitosti Světového dne audiovizuálního dědictví. V prvním ročníku byli vedle Krejčíka nominováni ještě Břetislav Pojar a Jan Jíra.

Národní divadlo uvedlo premiéru Her o Marii Bohuslava Martinů

Padesátému výročí úmrtí velikána české hudby Bohuslava Martinů věnovalo Národní divadlo v Praze čtyřdílný cyklus jednoaktových oper Hry o Marii. Ve čtvrtek večer měl premiéru v režii Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování Jiřího Bělohlávka. Celovečerní tetralogie, jejímž ústředním tématem je mateřská láska a překračování hranice mezi přirozeným a nadpozemským, je svou formou ojedinělá v celé operní literatuře. Podle Heřmana bylo pro autora inspirující středověké divadlo svými jednoduchými vyjadřovacími prostředky. "Nesnaží se vyprávět děj, důležité jsou obrazy - výseky ze životů jednotlivých postav, do kterých vtiskl určitou lidskou zkušenost," uvedl režisér před premiérou. Snažil se jednotlivé hry propojit bohatou scénickou výpravou, v níž se představí téměř 200 účinkujících. I proto patří inscenace ve "zlaté kapličce" k nejvýpravnějším v posledních letech.

Zaplněná Dvořákova síň Rudolfina aplaudovala Moskevským virtuosům

Zaplněná Dvořákova síň pražského Rudolfina aplaudovala vystoupení souboru Moskevští virtuosi. Státní komorní orchestr v čele s šéfdirigentem a houslistou Vladimirem Spivakovem nabídl klasickou hudbu Mozarta a Čajkovského, i modernější díla Pärta, Kančeliho a Piazzolly. Jako sólista souboru vystoupil také jednadvacetiletý ruský akordeonista Nikita Vlasov, držitel ocenění z několika mezinárodních soutěží a festivalů. V sále převládalo ruskojazyčné publikum. Spivakov se svým souborem vystoupil už 28. října s velkým úspěchem v brněnském Mahenově divadle. Do České republiky se Moskevští virtuosové vrátili po více než deseti letech. Sbormistr a dirigent Spivakov na koncertech představil své vzácné housle pocházející z proslulé dílny mistra Stradivariho.

Film o Jacksonovi se stal v Česku terčem už dvou pirátských útoků

Filmová novinka Michael Jackson's This Is It se ve čtvrtek stala terčem už druhého pokusu o nelegální pořízení audiovizuální kopie během prvního dne promítání v českých kinech. První případ se stal odpoledne v Jihlavě, druhý večer v multikině CineStar v Českých Budějovicích. Personál kina zaznamenal návštěvníka v sále, který snímal film při projekci. Zadržela ho přivolaná policie, sdělil ČTK ředitel společnosti Falcon Jan Bradáč. "Pachatel byl ze sálu vyveden, ale před příjezdem přivolané policie napadl zasahující personál kina slzným plynem, aby se vyhnul zatčení, a utekl. To se mu ale díky zaměstnancům českobudějovického multikina nepodařilo, a tak mohl být předán do rukou policistů," popsal Bradáč incident.

Ve věku pětašedesáti let zemřel fotbalista František Veselý

Ve věku pětašedesáti let v pátek zemřel bývalý fotbalový internacionál František Veselý, jenž celý sportovní život zasvětil pražské Slavii. Legendárnímu útočníkovi, který získal zlato na mistrovství Evropy v roce 1976, selhalo srdce. Informoval o tom tiskový mluvčí Slavie Ondřej Zlámal. Veselý jako klubový patriot ještě předloni otevíral nový stadion v Edenu. V historické replice slávistického dresu provedl 7. května 2007 slavnostní výkop prvního utkání proti Oxfordu. Během posledních dvou sezon se jako věrný divák mohl radovat z mistrovských titulů, kterých se během aktivní kariéry v červenobílém dresu nedočkal. Veselý odehrál nejvíce zápasů v historii klubu, když nastoupil do 920 utkání, z nichž 404 bylo ligových. Do sítě soupeřů se trefil v letech 1965 až 1980 celkem v 61 případech. Svoji bohatou kariéru zakončil v dresu Rapidu Vídeň.

Ze sportu:

Český tenista Radek Štěpánek nesplnil na turnaji ve Vídni roli druhého největšího favorita a s rakouskou metropolí se rozloučil ve čtvrtfinále. Daviscupový reprezentant podlehl hladce za hodinu domácímu Jürgenu Melzerovi 2:6 a 2:6.

Basketbalisté Nymburka v základní skupině Evropského poháru FIBA narazí na lotyšský Ventspils, italskou Biellu a německý Bamberg. Rozhodl o tom páteční los v Barceloně. Šestinásobní čeští šampioni by první zápas měli sehrát 24. listopadu v pardubické ČEZ Areně proti Bambergu, ale program utkání se ještě může změnit. Ze základní skupiny postoupí mezi elitní šestnáctku první dva týmy skupiny.

Novou motivaci získala po mistrovství světa v Londýně nejlepší současná česká sportovní gymnastka Jana Komrsková, která obsadila jedenácté místo v přeskoku. K vysněnému postupovému osmému místu do finále jí chybělo pouhých třiašedesát tisícin bodu. Přesto úspěch šestadvacetiletou gymnastku natolik navnadil, že by se ráda do města nad Temží ještě vrátila za tři roky na olympijské hry. "Rozhodně nechci končit. Nečekala jsem, že budu nejlepší osmičce tak blízko," uvedla Komrsková, podle níž jí k finále možná stačilo neudělat malý předklon při doskoku. "Rozhodčí si vždycky něco najdou, ale mé skoky nebyly zcela stoprocentní," přiznala závodnice, která se chce ještě sportovně poprat s mladšími soupeřkami.

Krátce o sobotním počasí v České republice:

Jasno až skoro jasno, teploty 4 až 8 stupňů Celsia.