Zprávy

Kongres ODS změnil stanovy, strana uspořádá ideovou konferenci

Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek na 20. kongresu strany uhájil svoji pozici. Topolánek má za to, že kongres potvrdil jeho mandát. V závěrečných usneseních sněm drtivou většinou hlasů odmítl uspořádání nového volebního sněmu v únoru či březnu. Kongres změnil stanovy tak, že bude jednodušší vyloučit ze strany jednotlivce. Napříště už se nebudou moci základní organizace bránit vyloučení svých členů, záležet bude na postoji kraje a širšího vedení ODS. Sněm také uložil širšímu vedení, aby ve výběru delegátů pro příští kongres zohlednil výsledky krajů ve sněmovních volbách. Je to krok, kterým se občanští demokraté snaží zamezit nabírání "černých duší" regionálními organizacemi a delegáti o něm bouřlivě diskutovali. Předseda strany Topolánek v souvislosti s bojem proti "černým duším" zmínil i elektronickou evidenci členské základny.

Ustoupit musel Topolánek v žádosti o schválení programového dokumentu. Kongres odhlasoval, že na Vizi 2020, kterou připravil Topolánkův programový tým, ještě budou pracovat odborné sekce a regiony a schvalovat ji bude ideová konference nejpozději v únoru. Jednání se má současně stát startem volební kampaně. Podle výsledku voleb se pak bude odvíjet další Topolánkův osud. Šéf ODS už v sobotu řekl, že pokud ODS nevyhraje, odejde. Jako o poslední Topolánkově šanci hovoří po kongresu o volbách i jeho oponenti.

Vnitrostranické spory v neděli delegáti řešili za uzavřenými dveřmi. Uzavřené jednání stranického kongresu nebylo tak ostré, jak by napovídala napjatá atmosféra na kongresu. Nepadly prý na něm žádné návrhy, aby z vedení někdo odešel. Velký aplaus sklidila místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, která v minulých týdnech dala najevo ambici nahradit Topolánka v čele strany. Topolánkovi vytkla, že se s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem "velmi rychle" dohodl na vládě Jana Fischera, na neuskutečněných předčasných volbách a na eurokomisaři. Dalšího svého kritika a neoficiálního kandidáta na nejvyšší stranický post - místopředsedu Petra Gandaloviče, Topolánek nepřímo vyzval k odstoupení z vedení ODS. Gandalovič výzvu nevyslyšel. Na tiskové konferenci na závěr kongresu ale šéf ODS svá slova zmírnil a uvedl, že s Gandalovičem hodlá dál spolupracovat.

ODS podle Zaorálka oživuje studenou válku, Vondra to odmítl

Představitelé ODS na jejím kongresu oživovali podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka stereotypy studené války proti všem, což znemožňuje dohodu na české zahraniční politice. Zaorálek to uvedl v diskusním pořadu Partie televize Prima. Bývalý vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) označil tvrzení o studené válce za "absolutní nesmysl". Projevy na kongresu ODS jsou podle Vondry v zásadě vnitrostranickou debatou a nesouvisí se schopností ODS se dohodnout o některých základních zahraničněpolitických záležitostech. Podotkl, že ODS je proevropská strana, ale vždycky hájila sebevědomější přístup vůči Bruselu. Pohled ČSSD na evropskou politiku se Vondrovi "někdy zdá identický s tím, jak komunisté přistupovali k tomu, co přichází z Moskvy". Předseda ODS Mirek Topolánek na kongresu ve svém projevu varoval jak před silnou EU, tak před příklonem k Rusku. "Centralistická unie je pro nás potenciální hrozbou. Závislost na Rusku je pro nás hrozbou aktuální," uvedl Topolánek. Za hlavní zájem označil udržet pozornost USA k Evropě. "Dosavadní přístup nové americké administrativy, která více sází na vztahy s Ruskem a Asií, je pro nás nebezpečný," uvedl. Vondra a Zaorálek se nicméně shodli na tom, že je třeba posilovat vliv ČR v EU, pomoci zabránit ochranářským tendencím jednotlivých zemí kvůli společnému trhu, zajistit energetickou bezpečnost a zabývat se kontrolou imigrace kvůli tlaku jihoevropských zemí.

Šrotovné zřejmě v ČR nebude, ČSSD od něj couvá, vláda ho nechystá

Šrotovné zřejmě v Česku nebude. Sociální demokraté už nyní jeho zavedení vzhledem ke stabilizaci poptávky po autech nedoporučují, v budoucnu by se ovšem k jeho prosazování mohli vrátit. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl místopředseda ČSSD a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka. ČSSD dosud šrotovné prosazovala. Odstoupení od šrotovací prémie se nelíbí Sdružení automobilového průmyslu (SAP). Šrotovné bylo podle Sobotky vždycky jen nástrojem k překonání prudkého poklesu odbytu aut. "My jsme šrotovné prosadili do zákona jako možnost a svěřili jsme vládě kompetenci rozhodnout o jeho zavedení, pokud to bude nezbytně nutné," uvedl Sobotka. "Jestliže v tuto chvíli se ten trh bude vyvíjet kontinuálním způsobem, není naléhavý důvod, abychom do něj vstupovali ještě s nějakými dalšími rozpočtovými impulzy," dodal. "Jedná se o zásadní nepochopení funkce šrotovného," reagoval pro ČTK ředitel sekretariátu SAP Antonín Šípek. Šrotovné má totiž podle něj motivovat k vyřazování ekologicky a bezpečnostně nevyhovujících vozidel. Se stejným cílem prý toto opatření používaly například Francie či Německo již před vznikem ekonomické krize. "Jelikož je vozový park v ČR značně přestárlý, jeho obnova má smysl v každém okamžiku," podotkl Šípek. Poslanecká sněmovna v září přehlasovala prezidentské veto sociálnědemokratického zákona, který v Česku zavedení šrotovného umožňuje. O jeho spuštění má rozhodovat vláda. "Šrotovné bylo navrženo jako protikrizové opatření. V tuto chvíli by byly náklady na jeho zavedení větší než jeho celkový ekonomický efekt. Vláda o jeho zavedení neuvažuje," řekl ČTK mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.

V nemocnici ve Val. Meziříčí zemřel muž nakažený prasečí chřipkou

Česko má asi čtvrtou oběť prasečí chřipky. V nemocnici ve Valašském Meziříčí zemřel pětačtyřicetiletý cizinec nakažený tímto virem, informoval ČTK mluvčí nemocnice Tomáš Želazko. S největší pravděpodobností je důvodem úmrtí právě virus H1N1, u muže nebyla prokázána žádná jiná nemoc, uvedl. Přesnou příčinu úmrtí stanoví v nejbližších hodinách pitva. Další pacient s prasečí chřipkou podle Želazka leží v izolaci na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nemocnice. "Má veškerou potřebnou péči a je pod intenzivní kontrolou. Jeho stav se zlepšuje, přesto další vývoj lze těžko předvídat," dodal mluvčí. V ČR jde celkem o pátý případ úmrtí v souvislosti s nákazou. Čtyři lidé včetně toho ve Valašském Meziříčí zemřeli na prasečí chřipku, jeden člověk na leukémii, která byla v jeho případě prvotní příčinou smrti.

Při pandemii chřipky může v Česku onemocnět asi milion lidí

Při pandemii chřipky může v Česku onemocnět asi milion lidí. Pandemický plán ČR počítá s tím, že onemocní přibližně 30 procent populace, tedy více než tři miliony lidí. Přibližně dvě třetiny onemocnění však probíhají skrytě. Lidé ani nevědí, že v sobě mají virus, a šíří nákazu dál, řekl ČTK imunolog profesor Jiří Beran. Jenom třetina lidí, kteří se nakazí, tak podle něj onemocní. Chřipka je nejčastější lidské infekční onemocnění. Je vysoce nakažlivá, přenáší se hlavně kašlem nebo kýcháním. Každoročně postihne desetinu lidí, v pandemii až třetinu světové populace. Na chřipku umírají každoročně tisíce lidí na celém světě. Na prasečí chřipku umírá podle Berana srovnatelný počet lidí jako na běžnou chřipku. "Současná chřipka je závažná v tom, že postihuje relativně široký okruh mladých lidí... V porovnání s běžnou sezónní chřipkou bych řekl, že ta nakažlivost je jakoby vyšší, klinický průběh je přibližně stejný jako u sezónní chřipky," řekl Beran. Výjimkou však jsou podle něj těhotné ženy a pacienti s poruchami imunity, ti prý mají těžký průběh. V průběhu následujících osmi až 12 týdnů si virus vyhledá prý spíš mladší lidi, pak chřipka přejde asi za dva měsíce mezi starší věkové kategorie. Dá se předpokládat, že ještě někdy na jaře by mohla přijít ještě menší vlna, odhadl Beran.

Vláda posoudí návrh, aby byly léky s pseudoefedrinem na recept

Kabinet v pondělí posoudí návrh, aby léky na nachlazení s obsahem pseudoefedrinu byly pouze na recept. Návrh předložil lidovec Ludvík Hovorka s kolegy. Surovinu pro výrobu pervitinu lze jednoduše získat z Modafenu, Nurofenu stop grip, Panadolu plus grip a Paralenu plus. Až 80 procent z těchto léků prodávaných v Česku končí v laboratořích drogových výrobců. Jen za poslední čtyři roky stoupla v ČR spotřeba léků s pseudoefedrinem o 380 procent. Prodej léků s pseudoefedrinem byl od května do října omezen, lékárník si mohl vyžádat od kupujícího osobní údaje a zkontrolovat v centrální databázi, jestli už v jiné lékárně nenakoupil nadměrné množství léků. Schraňování údajů o kupujících se ale nelíbilo úřadu na ochranu soukromí, napadla je i Česká lékárnická komora. Lékárny musely od praxe ustoupit. Nyní se hledá řešení, jak prodej zneužitelných léků opět omezit.

ČLK žádá zásadní změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění

Česká lékařská komora (ČLK) požaduje zásadní novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Komora se na tom dohodla na svém sjezdu v Brně. Lékařům a zdravotnickým zařízením by měla mimo jiné zajistit trvalý smluvní vztah na dobu neurčitou se zdravotními pojišťovnami, který by bylo možné ukončit pouze ze zákonem stanovených důvodů. Podle prezidenta komory Milana Kubka je to ale úkol až pro vládu, která vzejde z voleb v příštím roce.

Tradičních zabíjaček v Česku rok od roku ubývá

Tradiční zabíjačka se stává v České republice stálé méně obvyklým jevem. Jitrnice, ovar či tlačenku z vlastnoručně vykrmeného pašíka si dopřeje rok od roku stále méně lidí. Zatímco v roce 2000 byla hmotnost při zabíjačkách poražených prasat vyčíslena na 75.000 tun, v loňském roce to bylo již jen 25.000 tun, tedy zhruba 185.000 prasat. V letošním roce odhaduje ministerstvo zemědělství další pokles na 20.000 tun. Podle předsedy Českého svazu zpracovatelů masa Jaromíra Klouda je důvodů, proč dříve tolik rozšířená tradice z českého a moravského venkova mizí, více. Kromě ekonomických jsou to zejména příčiny společenské. Český venkov se v posledních letech výrazně změnil, lidí na něm ubývá, populace stárne, mladí se stěhují do měst. Lidé k sobě nemají tak blízko jako v minulosti. O pořádání zabíjaček, které byly také společenskou událostí, při níž se o pochoutky lidé vždy automaticky dělili se sousedy, tak podle Klouda není takový zájem jako dřív. Počet lidí, kteří starý zvyk nadále provozují, ovšem i tak není zanedbatelný. "Dvacet tisíc tun není málo, pořád to ještě přetrvává," uvedl Kloud. Očekává ovšem, že počet zabíjaček by mohl v následujících letech oproti dnešku ještě klesnout zhruba na polovinu. Pak se podle něj pokles zastaví a není třeba se obávat, že by zvyk zcela vymizel. Nejvíce zabíjaček se pořádá v jižních a západních Čechách, na Vysočině a na jižní Moravě, kde je největší tradice domácích chovů. Hlavní období je přes zimu. Zabíjačky se dělají zhruba od listopadu do března - do Velikonoc, což vychází z historické tradice, která je středoevropskou záležitostí. Kromě českých zemí je domácí zabíjačka obvyklá také na Slovensku nebo v Polsku.

Olomoucká teologie má nové studium humanitární a sociální práce

Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci od září otevře nový navazující magisterský obor mezinárodní humanitární a sociální práce. Bude připravovat sociální pracovníky na působení například při humanitárních katastrofách či v kulturně odlišných oblastech. Studium je ve střední Evropě ojedinělé, sdělil ČTK mluvčí UP Rostislav Hladký. Absolventi studia se budou moci zapojit do sociální práce nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. "Oproti běžným studiím sociální práce připraví obor pracovníky pro působení ve zvláštních krizových situacích, jako jsou například povodně, a také v kulturně odlišných oblastech, v podmínkách extrémní chudoby, humanitárních katastrof a konfliktů, popřípadě pro práci s kulturně odlišnými skupinami," uvedl Hladký. O výuku se postarají nejen pedagogové fakulty, ale i odborníci z českých a mezinárodních humanitárních organizací. Zhruba třetina předmětů se bude vyučovat v angličtině. Autoři koncepce oboru se inspirovali evropským programem Network on Humanitarian Assistance. Olomoucké studium ale navíc propojuje humanitární práci s mezinárodní sociální prací. Obor vznikl ve spolupráci s odborníky z univerzit a organizací z Nizozemska, Německa, Rakouska, Slovenska a USA.

Chloubou mikulovského muzea se stane zrestaurovaný pohřební šlechtický šat

Zrestaurované pohřební šaty Václava Viléma Lobkowicze (1592 až 1621) se stanou v příští turistické sezoně novou atrakcí muzea v Mikulově na Břeclavsku sídlícího v tamním zámku. Obnova oděvu trvala dva roky. Jeho zadní část byla rozpadlá na drobné kousíčky, které podle historiků s mírnou dávkou nadsázky připomínaly puzzle. "Šaty jsou unikátní výpovědí nejen o jejich vlastníkovi, ale i o době, v níž vznikly," řekla ČTK pracovnice muzea Dobromila Brichtová. Podle střihu a zvoleného materiálu vznikl oděv v Itálii, a to patrně v oblasti Milána či Benátek. Unikátní je zvolený dekor - drobné kytičky. Nápad vytvořit expozici pohřebních šatů vznikl v roce 2006 při výzkumu v hrobce mikulovského kostela svatého Václava. Když tehdy vědci otevřeli sarkofág ženy Václava Viléma Markéty Františky Lobkowiczové, za svobodna Dietrichsteinové (1597 až 1617), zjistili, že se ve velmi dobrém stavu dochovaly nejen její ostatky, ale také oděv. Šlechtična měla i po staletích dochovaný účes, a získala proto přezdívku "vlasatá" Markéta. Muzejníci v roce 2007 vystavili ve vitríně, v níž je udržováno stabilní klima, její živůtek, sukni i sametový váček se smotky vlasů. Markéta zemřela při porodu v pouhých 20 letech. O prohlídku jejich šatů je velký zájem.

Krize silvestrovské oslavy pořádané městy většinou příliš neomezí

Ekonomická krize od pořádání silvestrovských a novoročních oslav města většinou neodradí, i když někde letos šetřit chtějí. Spíš ale platí, že v místech, která takové oficiální oslavy pořádala už dříve, na ně radnice uvolní peníze i tentokrát. Řada měst však ohňostroje, plesy a další slavnostní program nezajišťovala ani v minulých letech. Tím méně se k tomu chystají nyní. Žádné oslavy ve vlastní režii nepořádá třeba Ostrava. V Brně stejně jako letos 1. ledna přivítají Nový rok ohňostrojem odpáleným ze Špilberku.V Praze budou novoroční oslavy zřejmě podobné jako v minulých letech, finanční krize na ně příliš velký vliv mít nebude. Magistrát chystá na Nový rok tradiční ohňostroj, provozovatelé vánočních trhů zase koncert árií z českých oper. Hlavní silvestrovské oslavy se odehrají asi na Staroměstském náměstí. Některé radnice oslavy sice pořádají, ale kvůli krizi šetří. Platí to například pro Olomouc.

Do Prahy míří vánoční strom z Krkonoš

Dřevorubci v neděli pokáceli ve Vrchlabí sedmadvacet metrů vysoký smrk ztepilý, který ozdobí vánoční trhy v Praze. Odborníci už pošesté vybrali strom z Krkonoš. Zhruba 65 až 70 let starý strom míří do Prahy, kam dorazí přibližně v úterý časně ráno a na Staroměstském náměstí se slavnostně rozsvítí v sobotu 28. listopadu, řekla ČTK mluvčí vánočních trhů Hana Tietze. Výběru stromu se věnuje velká pozornost a dendrologové jej podrobují řadě zkoušek. Musí být hezky rostlý, ale především zdravý a dobře dostupný pro techniku. Letošní strom rostl blízko koryta Labe a bylo by jej stejně nutné pokácet.

Sport

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila třetí místo v závodu na 1500 metrů na Světovém poháru v norském Hamaru 1,18 sekundy za vítěznou Kristinou Grovesovou z Kanady.

Počasí v pondělí

Oblačno, ojediněle s přeháňkami. Teploty 8 až 12 stupňů Celsia.