Denní souhrn zpráv Zprávy

16-06-2010

Česko má desátou nejzdravější ekonomiku v EU

Česku podle letošního indexu evropské ekonomické udržitelnosti, který poměřuje "hospodářské zdraví" zemí, patří v Evropské unii desátá příčka. Slovensko je podle bruselského analytického klubu EPC o příčku níže. Zatímco ČR si proti minulému indexu z roku 2007 polepšila hned o sedm pozic, Slovensko o jednu spadlo. Středisko evropské politiky (EPC) hodnotí každou zemi v šesti oblastech. Žebříček sestavuje na základě analýzy rozpočtového deficitu, národního dluhu, ekonomického růstu, konkurenceschopnosti, státní správy a korupce a také nákladů na stárnutí populace. Do kategorie zemí s nejvyšší udržitelností či zdravím ekonomiky podle letošního indexu patří Švédsko, Dánsko, Estonsko a Finsko. Ve skupině s vysokým zdravím hospodářství následují Nizozemsko, Německo, Lucembursko a Rakousko. Česko patří do středové skupiny zemí, v níž jsou letos vedle něj i Británie, Slovensko, Polsko, Belgie, Bulharsko a Francie. Ještě v minulém indexu z roku 2007 Česká republika spadala do nižší kategorie "v ohrožení", ve které je v letošním hodnocení třeba Maďarsko či Irsko. Jako neudržitelné experti z EPC označili hospodářství Portugalska, Řecka a Itálie.

Vysoké školy dostanou méně peněz, má se tak regulovat počet studentů

Vysoké školy dostanou od nového akademického roku o pět procent méně peněz na výuku bakalářů. Jen 90 procent letošní částky budou mít na výuku v magisterských programech, na doktorandy dostanou dokonce o pětinu méně. Novinářům to řekl náměstek ministryně školství Vlastimil Růžička s tím, že tak chtějí regulovat nadměrný počet vysokoškolských studentů. Zároveň by se tak měly školy profilovat buď jako vědecké, vzdělávací, nebo praktické. Školy prý s novým nastavením souhlasí, a neměla by jej proto měnit ani nová vláda.

V současnosti jde na vysoké školy 60 procent populačního ročníku, z toho 80 procent pak pokračuje dál na magisterské studium, upozornili členové rady pro reformu vysokých škol. Školy dostávají peníze podle počtu studentů, v posledních letech jich proto rapidně přibylo. Odborníci na vysokoškolské vzdělávání však upozornili, že zároveň s tím klesla kvalita výuky. Podle Růžičky proto školy dostanou od příštího roku méně peněz na výuku bakalářů, což je donutí nabrat méně studentů než v tomto akademickém roce. Peníze na výchovu magistrů a doktorandů pak sice poklesnou ještě více, u tohoto typu studia však školy mohou další finance získat podle toho, jaké mají výsledky ve vědě a výzkumu, jak často posílají studenty na stáže do ciziny, nebo podle počtu profesorů a docentů. Školy, které mají vynikající výsledky ve vědě a vzdělávání, si tak budou moci dovolit tento typ studia dále podporovat.

Kdo bude poskytovat půjčky na školné, zatím není jasné

Kdo bude poskytovat půjčky na školné na vysokých školách a jaká se zhruba předpokládá úroková míra, zatím není jasné. Detaily plateb se bude zabývat až nový ministr školství, možná koaliční smlouva mu vymezí mantinely. Úvěry by mohla poskytovat jedna, nebo více bank, případně i Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMRZB). ČTK to řekli vyjednávači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) pro školství. "Vládní prohlášení nemůže být úplnou kuchařkou a stanovením detailů pro příštího ministra. Musí mít určitou volnost," uvedl vyjednávač ODS Jiří Pospíšil. Pokud budou půjčky bankovní, stát bude minimálně poskytovat záruky. Podle Jana Vituly v TOP 09 by se školné mělo zavádět v roce 2013, a je tedy čas určit možné varianty a na vyjednávaní s bankami. Vyjednávač VV Josef Dobeš je přesvědčen o tom, že na poskytovatele půjček na školné bude výběrové řízení a úroky budou nižší než komerční. Banky zatím považují úvahy o nových úvěrových produktech na financování školného za předčasné.

Strany se dohodly na vracení DPH či nestanovení termínu pro euro

Rodící se středopravicová vláda zřejmě zavede vracení daně z přidané hodnoty odvedené z nesplacených faktur, uvolní pravidla práce na dohodu, podpoří dostavbu Temelína, odloží zavedení elektronických vinět pro osobní automobily a nestanoví termín zavedení eura. Na základních bodech vládního programu v oblasti podnikání a infrastruktury se dohodli ekonomičtí experti stran ODS, TOP 09 a Věci veřejné. ČTK to řekl jeden z vyjednávačů, poslanec za Věci veřejné Viktor Paggio. "Zdá se, že konečně dojde ke zpružnění zákoníku práce, je otázka v jaké podobě. Dosud byly potřebné změny vulgarizovány do podoby výpovědi bez udání důvodu a nová vláda bude mít šanci věc vysvětlit i smysluplně změnit," uvedla Klára Valentová z advokátní kanceláře Ambruz & Dark, která společně s dalšími iniciovala výzvu Pružné pracovní právo 2010. Vracení DPH podnikatelům z nesplacených faktur by bylo podle Petra Novotného z Ambruz & Dark vynikající zprávou pro podnikatele, kteří po tomto opatření intenzivně volají už od začátku ekonomické krize. Živnostníci nyní musejí odvádět DPH i za faktury, které dlouhodobě nejsou proplaceny. Podle Paggia to nelze změnit s ohledem na pravidla Evropské unie, experti proto našli řešení v následném vracení již zaplacení daně. Živnostníkům má také pomoci dokončení projektu jednotného inkasního a kontrolního místa pro daně a odvody. Sníží se tím prý administrativní zatížení podnikatelů.

Odboráři z Czech Coal vyzývají novou koalici k prolomení limitů

Prolomení těžebních limitů v Ústeckém kraji je nezbytné, tvrdí odboráři z uhelné společnosti Czech Coal. Chtějí změnit očekávané zamítavé stanovisko rodící se vládní koalice a hrozí, že v případě zachování územních limitů postihne Mostecko třicetiprocentní nezaměstnanost a zbytek Česka nedostatek uhlí. Otevřený dopis s těmito argumenty poslali lídrům ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Na reakci jim dali čas do konce června, pak prý možná přistoupí k nátlakovým opatřením.

Moravskoslezský a Zlínský kraj nebudou proplácet poplatky v nemocnicích

Zlínský kraj skončí s proplácením zdravotnických poplatků za pacienty ve svých nemocnicích. Rozhodli o tom zastupitelé. Hejtmanství tak reaguje na závěry Evropské komise, podle níž proplácení zdravotnických poplatků může být formou nedovolené veřejné podpory. Radní Moravskoslezského kraje rozhodli, že s proplácením kraj přestane od čtvrtka. Kraj je šestým regionem, který tak rozhodl. Proplácení poplatků příští týden pravděpodobně zruší i město Ostrava, které je hradí ve své městské nemocnici. Jako první zrušil platby za pacienty 2. června Pardubický kraj, poté se přidaly i Královéhradecký, Karlovarský a Liberecký kraj. Kraje ovládané sociálnědemokratickými hejtmany dosud za vracení poplatků utratily přes 600 milionů korun.

Nejlepší všeobecnou nemocnicí je podle pacientů pražská ÚVN

Ústřední vojenská nemocnice v pražských Střešovicích je nejlépe hodnocenou všeobecnou nemocnicí. Vyplývá to z výsledků průzkumu "Kvalita očima pacientů" (KOP), který se uskutečnil v březnu a dubnu. Spokojenost v něm projevilo 84 procent z více než 1100 pacientů, kteří se ho zúčastnili. Díky svému úspěchu Ústřední vojenská nemocnice obdržela od ministryně zdravotnictví Dany Juráskové tři certifikáty "Spokojený pacient". Certifikáty byly uděleny v kategoriích lůžková zdravotnická zařízení, lékaři lůžkových zařízení a sestry lůžkových zařízení. Hodnocení nemocnice vzešlo z dotazníků, které vyplňovali její pacienti. "Ti třeba neposoudí technologie a léčiva, ale ocení komunikaci s lékaři a sestrami, informovanost a dokážou říct, jestli léčebný proces vede k úspěšnému konci," řekla novinářům Jurásková. Podle ministryně je projekt KOP důležitý zejména pro občany, kteří se podle úrovně hodnocení nemocnic mohou svobodně rozhodnout, do jakého léčebného zařízení nastoupí v případě zdravotních potíží.

Úspory domácností byly loni ve srovnání s úvěry dvojnásobné

Úspory domácností byly ke konci loňského roku zhruba dvojnásobné ve srovnání s jejich dluhy. Úroveň zadlužení domácností loni dosáhla 27,6 procenta hrubého domácího produktu, což je čtvrtá nejnižší hodnota v rámci zemí Evropské unie. Vyplývá to ze Zprávy o vývoji na finančním trhu, kterou zveřejnilo ministerstvo financí na internetu. Ještě nižší úroveň zadlužení má pouze Slovinsko, Slovensko a Rumunsko. Naopak nejvyšší, kolem 130 procent, má Dánsko. Celkové zadlužení domácností u bank a nebankovních finančních institucí loni meziročně stouplo o 7,2 procenta na 1,101 bilionu korun. Úvěry na bydlení přitom představují více než 62 procent z celkového objemu.

Celkové úspory domácností meziročně vzrostly o 7,3 procenta na 2,2 bilionu korun. Struktura úspor se loni téměř nezměnila, přes 70 procent svěřily domácnosti bankám a stavebním spořitelnám. "České domácnosti tak i nadále zůstávají velmi konzervativní. Tento postoj zajisté posílily i nedávné zkušenosti z finanční krize, které je motivovaly k převodu části úspor z rizikovějších produktů do pojištěných bankovních vkladů," uvedlo ministerstvo. Důvodem relativně nízké úrovně zadlužení může být podle zprávy také teprve nedávná transformace na tržní hospodářství, kvůli které domácnosti doposud nestačily nakumulovat relativně vysoké objemy úvěrů běžné v západní Evropě.

Představenstvo ČD Cargo končí kvůli neuspokojivému hospodaření

Valná hromada železniční společnosti ČD Cargo odvolala představenstvo firmy včetně předsedy Josefa Bazaly. O odvolání rozhodlo vedení mateřských Českých drah. ČTK to sdělil mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Jako důvod uvedl dlouhodobou "nedostatečnou spolupráci carga s mateřskou firmou při řešení neuspokojivého hospodaření". V představenstvu ČD Cargo končí Josef Bazala, Václav Andrýsek, Rodan Šenekl a Bogdan Heczko. Nahradí je generální ředitel Českých drah Petr Žaluda a jeho náměstci Michal Nebeský a Milan Matzenauer. Bazala skončí zřejmě i jako ředitel carga. "Nový generální ředitel společnosti bude vybrán v řádném výběrovém řízení," uvedl k tomu Šťáhlavský. "Společnosti ČD není dlouhodobě umožněno zjistit, do jaké míry byly a jsou problémy v hospodaření ČD Cargo způsobeny globální finanční krizí, nebo rezervami v řízení firmy. Tento stav je předmětem opakované kritiky statutárních orgánů ČD," zdůvodňuje vedení drah personální změnu v dceřiné firmě. Společnost ČD Cargo vykázala za loňský rok ztrátu před zdaněním 378 milionů korun. Za rok 2008 přitom měla firma hrubý zisk 474 milionů Kč. Společnost propad vysvětlovala poklesem poptávky v důsledku krize. V letošním prvním čtvrtletí ztráta činila 50 milionů korun. Na hospodaření ČD Cargo si chce posvítit i ministr dopravy Gustav Slamečka, který ve firmě nařídil mimořádný audit.

Dvořák: Letiště Praha loni vydělalo přes miliardu korun

Společnost Letiště Praha, která provozuje největší letiště v Česku, v loňském roce vykázala čistý zisk přes jednu miliardu korun. Uvedl to on-line deník Týden.cz s odvoláním na vyjádření předsedy představenstva a generálního ředitele Letiště Praha a současně prezidenta Českých aerolinií Miroslava Dvořáka. "Minulý rok byl ve znamení čistého zisku, který přesáhl jednu miliardu korun," řekl serveru Dvořák. A to i přesto, že loňský rok podle něj byl ve znamení "největších problémů". Kvůli světové hospodářské recesi aerolinkám výrazně ubylo cestujících. Letištěm Praha loni prošlo 11,6 milionu cestujících, což je proti roku 2008 pokles o 7,8 procenta. "Došlo k propadu výnosů na 96 procent úrovně roku 2008. Snížili jsme objem nákladů na 94 procent nákladů roku 2008," uvedl Dvořák. Ziskové bylo Letiště Praha i kvůli tomu, že nemělo větší investice, jako byla například stavba Terminálu 2, píše Týden.cz.

Česká AVG koupila amerického distributora Walling Data

Český výrobce antivirových programů AVG Technologies koupil amerického distributora bezpečnostního softwaru Walling Data. Cenu firmy nezveřejnily. Uvedly to v tiskové zprávě. V první fázi bude AVG pracovat na začlenění společnosti Walling Data do amerického a globálního týmu AVG a na sestavení svých týmů předprodejní a následné podpory v rámci struktury společnosti Walling Data. Walling Data distribuuje produkty AVG na americkém trhu od roku 2001 a zaměřuje se zejména na prodejce, vzdělávání, státní správu a neziskové organizace. Společnost byla založena roku 1994 a poskytuje na území USA služby více než 100.000 prodejcům a koncovým zákazníkům. "Rozhodnutí o koupi společnosti Walling Data bylo logickým krokem, neboť chceme i nadále podporovat naše distribuční kanály na americkém trhu, který je pro AVG klíčový a společnost Walling Data zde zaujímá pevnou pozici," uvedl generální ředitel AVG J. R. Smith. AVG je podle objemu nainstalovaného bezpečnostního software čtvrtý největší poskytovatel antivirových řešení na světě. Volně dostupné nebo placené programy chrání přes 110 milionů uživatelů po celém světě.

Premiér Fischer zahájil výstavu k 60. výročí popravy Milady Horákové

Premiér Jan Fischer ve Strakově akademii zahájil výstavu děl výtvarníka Jiřího Sozanského k 60. výročí popravy Milady Horákové, Záviše Kalandry, Jana Buchala a Oldřicha Pecla. Expozice, která se skládá ze sochařských modelů a koláží, je součástí projektu s názvem Den dvacátý sedmý. Veřejnosti je volně přístupné sousoší Mater Mortis, které je umístěno před hlavním vchodem úřadu vlády. Fischer s dcerou Milady Horákové Janou Kánskou na úvod za přihlížení desítek lidí odhalili bronzovou sochu Mater Mortis. Dílo se skládá ze dvou ženských figur se zvířecími lebkami. Z hrozivě rozevřených čelistí jim trčí špičatý jazyk. Figury jsou zády k sobě, jedna z nich má mezi stehny další část ženského těla, tentokrát s lidskou lebkou.

Premiér ve svém projevu uvedl, že dílo není klasickým pomníkem. Má podle něho záměrně připomínat morové sloupy, které lze najít na náměstích řady měst jako připomínku smrtelných epidemií a nemocí, které si vyžádaly mnoho lidských životů. "Také před 60 lety byli naši rodiče a prarodiče zachváceni, v pravém slova smyslu, epidemií. Miliony občanů tehdejšího lidově demokratického Československa požadovaly přísné potrestání velezrádců, špionů či rozvratníků, jak tehdejší média nazývala obžalované v procesu s Miladou Horákovou," prohlásil Fischer. Sousoší navíc podle něj nepřipomíná pouze komunistický, ale i nacistický režim. "Proti oběma těmto režimům se Milada Horáková postavila a oba tyto režimy usilovaly o její život. Od nacistického lidového soudu odešla nakonec s trestem osmi let místo navrhovaného trestu smrti. Požadavek nacistického prokurátora ale nakonec vykonal o šest let později komunistický státní soud," řekl Fischer.

Klaus podle serveru iHned.cz navštíví kongres ODS

Prezident Václav Klaus vyslyší podle serveru iHned.cz pozvání nového lídra ODS Petra Nečase a v sobotu přijde na kongres strany, kterou před dvaceti lety zakládal a se kterou se před více než rokem ve zlém rozešel. O rozhodnutí prezidenta informoval server s odkazem na zdroj z jeho okolí. Lidovým novinám ale prezident vzkázal, že zatím váhá a rozhodne se až po páteční schůzce s Nečasem. Mluvčí Hradu Radim Ochvat ČTK řekl, že o Klausově účasti na kongresu zatím není rozhodnuto. Také podle mluvčího ODS Martina Kupky zatím Klaus účast nepotvrdil.

Policii docházejí peníze, proto snižuje platy

Některým krajským policejním ředitelstvím docházejí v rozpočtu peníze, a tak se rozhodla snížit policistům platy - konkrétně zvláštní příplatek, který policisté dostávají za rizika spojená se svým povoláním. Příplatek je totiž jedinou složkou platu, jehož výši lze podle zákona ovlivnit. Policistům se to ale nelíbí a protestují. Například v Libereckém kraji se proti opatření odvolalo 216 policistů. Informuje o tom server Aktuálně.cz. "Zvláštní příplatek byl snížen u jednotlivých policistů dle jejich zařazení v rozmezí od 200 korun do 1100 korun," řekla Aktuálně.cz liberecká policejní mluvčí Ivana Baláková s tím, že nařízení platí od začátku dubna. V Královéhradeckém kraji platí od června a policisté budou mít na výplatních páskách až o 800 korun méně, uvádí server s tím, že spořit se chystají i další kraje. "Podle mých informací dojde ke stejným opatřením v Ústeckém kraji a velmi negativní situace je v Moravskoslezském kraji, kde mají také minusový rozpočet," řekl Aktuálně.cz šéf policejních odborů Milan Štěpánek. Ústecký kraj jeho slova potvrdil s tím, že zvláštní příplatek sníží od 1. července v rozmezí od 200 do 1100 korun. Zástupci Moravskoslezského kraje se k věci nevyjádřili. Aktuálně.cz píše, že podle odborů jsou za snížením platů ekonomické problémy jednotlivých policejních ředitelství - peníze z rozpočtu jim nestačí na pokrytí platů.

Ústavní soud zpřísnil povolování prohlídek prostor, jež neslouží k bydlení

Ústavní soud (ÚS) zpřísnil podmínky pro nařízení prohlídky pozemků a takzvaných jiných prostor, například skladů, zemědělských stavení a míst, která neslouží k bydlení. Nově může o prohlídce rozhodnout jen soud. Dosud kompetenci měli i státní zástupci, případně policie s předchozím souhlasem žalobce. Prohlídky nebytových prostor se tak nyní dostaly do podobného režimu jako domovní prohlídky. ÚS kvůli tomu změnil trestní řád. Iniciativa vzešla od ústavních soudců. Verdikt může teoreticky ovlivnit jen dosud otevřené trestní kauzy. Prohlídka pozemku nebo prostoru, který neslouží přímo k bydlení, je podle ÚS také zásahem do práva na soukromí. Proto není důvod k tomu, aby byly podmínky pro její nařízení méně přísné. Dosud platilo to, že o domovní prohlídce vždy rozhoduje soud, ale o prohlídce takzvaných jiných prostor a pozemků mohli za určitých okolností rozhodnout také státní zástupce nebo policie s předchozím souhlasem žalobce.

Podle soudkyně zpravodajky Elišky Wagnerové je nutné, aby o vydání příkazu k prohlídce rozhodoval nezávislý a nestranný orgán, což je pouze soud, nikoliv státní zástupce ani policie. "Stejně jako v případě výkonu domovní prohlídky, tak i v případě výkonu prohlídky jiných prostor včetně zemědělských stavení, jakož i pozemků, nezbytně dochází k zásahu do soukromé sféry jednotlivce prostorově vymezené, a pro takový zásah je třeba předchozí povolení soudu," uvedla Wagnerová. Soukromí má jinou než jen stavebně technickou dimenzi, dodala soudkyně. Soud uvedl, že odlišná úprava prohlídek prostor sloužících přímo k bydlení a ostatních prostor je nevhodná. "Zejména v dnešní době, kdy autonomní naplňování soukromého života a pracovní či zájmové aktivity spolu úzce souvisejí, nelze činit ostré prostorové oddělení," stojí v nálezu.

ÚS vyhověl stížnosti na délku trestního řízení

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Lubomíra Slunského potrestaného za rozsáhlé podvody z počátku 90. let. Proces se nepřiměřeně vlekl, což soudy nezohlednily při uložení trestu. Trvalo téměř 16 let od spáchání činu, než ostravský krajský soud vynesl první rozsudek. Slunský nakonec od olomouckého vrchního soudu odešel s trestem 6,5 roku vězení. Vrchní soud se musí případem zabývat znovu a více zohlednit to, že Slunský na verdikt čekal příliš dlouho. "Je nepochybné, že s délkou řízení se vytrácí základní vztah mezi trestným činem a ukládaným trestem. (...) Společnost v mezidobí prošla hlubokými změnami v důsledku transformace hospodářské, sociální i právní a byla konfrontována s mnohem nebezpečnějšími formami hospodářské trestné činnosti," uvedla soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová. Trest 6,5 roku označila soudkyně za "čirou represi". Nepřiměřený byl podle ní i pětiletý trest, který původně uložil krajský soud. Podle Slunského stížnosti je délka trestního řízení "extrémně nepřiměřená". Muž tvrdil, že soudy měly řízení zastavit, protože od spáchání činu poklesl veřejný zájem na potrestání a změnila se ekonomická situace i právní úprava podnikání.

V Brně vrah zastřelil expolicistu prý spojeného i s kauzou soudce Berky

Neznámý pachatel v pondělí večer zastřelil v Brně-Žebětíně bývalého kriminalistu. Vrah na muže vystřelil v místě jeho bydliště ve chvíli, kdy oběť autem pravděpodobně přijížděla ke svému domu. Novinářům to řekl šéf vyšetřovacího týmu Libor Kachlík s tím, že motiv vraždy zatím policisté neznají. Podle televize Prima zastřelený muž v minulosti fungoval i v kauze podezřelých konkurzů ústeckého soudce Jiřího Berky; to ale policie zatím nepotvrdila. Pachatel na auto vystřelil mezi 22:00 a 22:30 několik ran z dosud neurčené střelné zbraně. Podle Primy střílel ze samopalu. Dvě kulky zasáhly šestačtyřicetiletého expolicistu do hlavy. Muž odešel od policie před pěti lety. Nyní podnikal v několika oborech, například ve stavebnictví a zprostředkování obchodů. Jeho podnikatelské aktivity nyní policie zkoumá.

Za útok granátem mezi Romy ve Smiřicích dostala dvojice 12 let

Krajský soud v Hradci Králové potrestal Patrika Vacha a Josefa Potočka 12 lety vězení za útok granátem při loňském incidentu mezi romskými rodinami ve Smiřicích na Hradecku. Granát naštěstí neexplodoval. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce i obžalovaní si ponechali lhůtu na podání odvolání. Hradecký soud vloni v prosinci uložil Potočkovi 12,5 roku a Vachovi 13 let vězení, pražský vrchní soud letos v březnu však případ vrátil hradeckému soudu. Vrchní soud vrácení případu zdůvodnil tím, že není jasné, kolik lidí mohl granát zabít a jak dospěl prvoinstanční soud k tomu, že obžalovaní chtěli někoho usmrtit, proto hradecký soud vyslechl několik dalších svědků. Předseda senátu Jiří Vacek nyní při zdůvodnění rozsudku uvedl, že po odhození granátu bylo ohroženo v místě dopadu minimálně devět lidí. "To, že granát nevybuchl, je jen náhoda a štěstí," řekl Vacek. Podle něj se podařilo prokázat, že obžalovaní chtěli granát při incidentu skutečně použít.

Mecenáš studentů a chemik Bader převzal cenu ministra zahraničí

Americký chemik a mecenáš českých studentů Alfred Bader v Brně převzal cenu Gratias Agit. Udělil mu ji ministr zahraničí Jan Kohout. Cena patří osobnostem, které pomohly šířit dobré jméno ČR v zahraničí. Bader za cenu poděkoval slovy: "Radost je na mé straně, když vidím výsledky mladých nadějných chemiků a historiků umění," řekl. Bader poskytuje stipendia studentům z oborů chemie a dějiny umění. Podporuje i mladé vědce, na Masarykově univerzitě v Brně například s manželkou Isabelou zřídil a financuje v Česku ojedinělou profesuru Josef Loschmidt Chair. Od roku 1994 se v ČR uděluje chemikům do 35 let Cena Alfreda Badera, s níž se pojí finanční prémie 100.000 korun. Bader se narodil ve Vídni v položidovské rodině, mládí zčásti prožil na jižní Moravě. Ve 14 let byl poslán do Anglie, aby unikl nacistické perzekuci. Odtud byl deportován do Kanady a internován, po propuštění studoval chemii. Po studiích zúročil svůj patent a založil firmu Aldrich Chemical Company. "Na začátku jsme měli obrat 1700 dolarů, teď jsou to dvě miliardy," řekl.

Sport

Eliška Klučinová vyrovnala na mezinárodním vícebojařském mítinku v Kladně český rekord v sedmiboji. Dvaadvacetiletá atletka zvítězila výkonem 6268 bodů, jímž vyrovnala dosavadní maximum Zuzany Lajbnerové z roku 1988. Během dvou dnů na Sletišti si kladenská závodnice vytvořila osobní rekordy v běhu na 100 metrů překážek (14,17), ve skoku vysokém (181), v dálce (618), oštěpu (50,75) a na osmistovce. V kouli zaostala za svým nejlepším výkonem jen o centimetr, na dvoustovce o osm setin. Její dosavadní osobní rekord z loňského mistrovství Evropy do 22 let měl hodnotu 6015 bodů, své maximum si tak Klučinová vylepšila o nevídaných 253 bodů. Dosud až sedmá žena české historie je aktuálně čtvrtou sedmibojařkou v letošních světových tabulkách.

Tenistka Lucie Šafářová vypadla v generálce na Wimbledon v Eastbourne v druhém kole. Na anglické trávě česká jednička prohrála s bývalou první hráčkou světového žebříčku Kim Clijstersovou z Belgie 1:6 a 0:6. Třiadvacetiletá Šafářová dokázala trojnásobné grandslamové vítězce a páté nasazené hráčce vzdorovat jen 39 minut.

Počasí v České republice

Ve čtvrtek čekáme na jihozápadě zataženo až oblačno, občas s deštěm, na severovýchodě převážně polojasno. Teploty 20 až 24 stupňů Celsia, na jihozápadě kolem 18, na horách asi 13 stupňů.

16-06-2010