Zprávy

Zemřela herečka Stella Zázvorková

Ve věku 83 let zemřela známá česká komediální herečka Stella Zázvorková. Ve svém bytě v pražských Dejvicích zřejmě náhle podlehla infarktu. Zprávu o úmrtí herečky potvrdila mluvčí motolské nemocnice Eva Jurinová, kde se herečka dlouhodobě léčila. Za svou šedesátiletou profesní kariéru ztvárnila Zázvorková přes pět desítek divadelních rolí. Téměř třicet let byla členkou Městských divadel pražských, hrála ale i na mnoha dalších pražských scénách. Nezapomenutelné jsou především její filmové role - objevovala se v titulech, které jsou ve zlatém fondu české a československé kinematografie. Ve filmu a v televizi zahrála na 180 postav. Podle blízkých přátel rodiny by se poslední rozloučení mohlo konat v pražském Divadle ABC. Nenadálá smutná zpráva zarmoutila Jiřinu Bohdalovou, která byla se Stellou Zázvorkovou na přelomu 50. a 60. let v angažmá v Městských divadlech pražských. "Na všechny se vždy vzpomíná v dobrém, ale v případě Stelly se k tomu člověk nemusí nutit. Byla můj vzor i učitelka, také proto mi v začátcích kariéry říkali malá Zázvorková," uvedla Bohdalová.

Na eurokampaň půjde až 200 milionů korun

Na vládní informační kampaň o euroústavě půjde až 200 milionů korun: letos na osvětu připadne zhruba 80 milionů korun a v příštím roce dalších maximálně 120 milionů korun, pokud se bude konat referendum. Jednomyslně to ve středu schválila vláda. Ministerstvo zahraničí původně počítalo s 218 miliony korun. Kampaň bude v první fázi ryze informační, od října se v ní budou promítat různé názorové proudy, uvedla ředitelka vládního odboru pro informování o evropských záležitostech Petra Mašínová. Jestliže se bude konat všelidové hlasování, potom by se přesvědčování ujaly politické strany. Ještě před prázdninami by měly do České republiky přijet dva kamiony s 50.000 výtisků ústavní smlouvy, které vláda objednala v tiskárně Evropské komise. Dalších 100.000 kusů dokumentu by měly vytisknout tuzemské tiskárny. Mašínová usiluje také o to, aby text euroústavy otiskly české deníky.

Prezident vetoval zákon o kolektivním vyjednávání

Prezident Václav Klaus ve středu vetoval zákon o kolektivním vyjednávání a vrátil jej Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Vládní novela podle prezidenta rozšiřuje platnost kolektivních smluv i na podniky, které se vyjednávání vůbec nezúčastnily. Jedny soukromoprávní subjekty by tak podle něj měly právo rozhodovat o jiných subjektech bez jejich souhlasu. Jde o normu, kterou již jednou Ústavní soud zrušil jako neústavní a stanovil tři podmínky, které musejí být splněny, aby zákon nebyl v rozporu s platnou ústavou. "Ani jednu z těchto podmínek nový zákon nerespektuje," uvedl prezidentův mluvčí Petr Hájek. Novelu kritizovali zejména občanští demokraté. ODS vadí to, že novela počítá s rozšiřováním vyšších kolektivních smluv na menší firmy pouze oznámením ve Sbírce zákonů, které by provádělo ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo naopak považuje novelu za příspěvek k vytváření prostředí pro rovnou hospodářskou soutěž. Vláda chce dosáhnout toho, aby kolektivní smlouvy vyššího stupně v jednotlivých odvětvích byly ze zákona závazné i pro firmy, které mají více než 20 zaměstnanců.

Sněmovna odmítla vyvlastňování pozemků

Poslanecká sněmovna nepřijala zákon, který měl urychlit výstavbu silnic, dálnic nebo železnic a ve veřejném zájmu by umožňoval vyvlastňování soukromých pozemků. Předlohu již dříve vetoval Senát, podle kterého některé části zákona byly v rozporu s ústavním pořádkem. Levicoví předkladatelé zákona ve sněmovně nedokázali pro předlohu zajistit potřebný počet hlasů. Proti předloze se vyjádřil ministr životního prostředí Libor Ambrozek a ostře se proti ní stavěli také poslanci ODS. Ředitelství silnic a dálnic, které je největším investorem silničních staveb v zemi, rozhodnutí sněmovny zklamalo. Podle mluvčího společnosti Jana Hořeního se tak mohou některé stavby zpožďovat. O několik let tak už byla zpožděna stavba okruhu Plzně, v současné době je ve skluzu výstavba tříkilometrového úseku před Hradcem Králové na dálnici D11. Odmítnutí zákona kritizuje i Svaz podnikatelů ve stavebnictví. "Stavby důležitých komunikací se budou prodlužovat a zároveň zdražovat. Doplatí na to i stavební firmy, kterým porostou kvůli pozastavení stavby náklady," řekl generální ředitel podnikatelského svazu Miloslav Mašek. Vyvlastnění ve veřejném zájmu je podle něj v Evropě obvyklé a navrhovaný zákon je navíc omezil na nejnutnější míru.

Studium se má znovu započítávat do odpracované doby

Doba studia se má podle poslanců znovu započítávat do odpracované doby. Sněmovna toto ustanovení vložila do poslaneckého návrhu novely zákona o zaměstnanosti, kterou schválila. Novela má podle sněmovny do zákona zavést pasáž, podle níž se "doba soustavné přípravy na budoucí povolání" bude považovat za takzvanou náhradní dobu zaměstnání. Pro získání nároku na podporu v nezaměstnanosti se ale má absolventům započítávat jen šest měsíců studia, dalšího půl roku by museli odpracovat. Nový zákon o zaměstnanosti kritizovala Studentská komora Rady vysokých škol. Novela situaci studentů podle komory trochu zlepší, problém ale neřeší. Studium by podle ní mělo být uznáno jako aktivita rovnocenná pracovnímu poměru. Loni v září úřady práce evidovaly přes 58.000 absolventů bez práce, což je o 7500 méně než ve stejném období roku 2003. Absolventi škol tvoří podle ministerstva 7,5 procenta všech nezaměstnaných, o každé volné místo se uchází sedm absolventů. Zatímco ekonomické nebo právnické směry zažívají již léta přetlak, na trhu práce chybějí především lidé s přírodovědným a technickým zaměřením. Málo kvalifikovaných lidí podle odborníků produkuje i učňovské školství.

Systém nemocenského pojištění čekají změny

Vláda ve středu schválila návrh na změny v systému nemocenského pojištění. Návrh počítá s tím, že v prvních dvou týdnech nemoci budou nemocenskou vyplácet zaměstnavatelé, současně se jim ale sníží odvod na náhrady za zaměstnance z 3,3 na 1,4 procenta ze mzdy. Nemocní v prvních třech dnech nemoci budou dostávat 30 procent průměrné mzdy - nyní dostávají jen 25 procent. Pro zaměstnavatele zdravotně postižených by mělo platit speciální řešení - polovina výdajů spojených s úhradou náhrady mzdy jim bude hrazena ze státního rozpočtu. Nemocenská bude náležet lidem od 15. kalendářního dne nemoci, a to za kalendářní dny. Ostatní dávky nemocenského pojištění, tedy ošetřovné, těhotenský příspěvek a mateřská, budou lidem náležet už od prvního kalendářního dne vzniku nároku na tyto dávky z nemocenského pojištění, tedy stejně jako dosud. Návrh počítá i se sankcemi, pokud lidé budou systém nemocenských dávek zneužívat. Pokud budou na neschopence a nebudou se správně léčit, mohou dostat pokutu až dvacet tisíc korun. Zpětně mohou přijít i o výplatu celé nemocenské. Pokud návrh schválí parlament a podepíše prezident, začne platit v červenci příštího roku.

Vláda chce zlepšit péči o děti bez vlastní rodiny

Vláda chce změnit podmínky sociálně-právní ochrany dětí, které se dostaly do krizové situace. Přijala proto novelu čtyři roky starého zákona, která má vylepšit zprostředkování osvojení a pěstounské péče o děti. Jejím cílem je podpora všech forem náhradní péče o děti, které jim umožní vyrůstat v prostředí co nejvíce podobném prostředí rodinnému. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové novela klade důraz i na prevenci sociopatologických jevů, posílení ochrany dětí před nezákonnými manipulacemi při zprostředkování náhradní rodinné péče a na zkvalitnění právního prostředí. Norma dovolí také sledovat vývoj dětí žijících v náhradní rodinné péči nebo v ústavních zařízeních. Nově rovněž stanoví pravidla pro spolupráci se zahraničím ve věcech sociálně-právní ochrany dětí a podmínky, za kterých mohou nestátní organizace působit v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Nová právní úprava má mimo jiné posílit práci s biologickou rodinou a snažit se dítěti zachovat rodinné prostředí. Podle novely budou muset orgány sociálně-právní ochrany pravidelně spolupracovat s rodiči dětí v ústavech i po jejich odebrání z rodiny. I toto opatření by mělo podle Beránkové především řešit sociální situaci rodiny a umožnit tak dítěti jeho návrat domů. Nová právní úprava klade také důraz na vyhledávání žadatelů o děti pocházející například z jiných etnik či dětí handicapovaných, což by mělo vést ke snížení počtu těchto dětí v ústavech.

Koalice se ještě nedohodla o zákonu o střetu zájmů

Představitelé vládní koalice stále ještě hledají konkrétní podobu nového zákona o střetu zájmů. Shodli se ale už na okruhu veřejných činitelů, jichž by se přísnější protikorupční norma měla týkat. Podle chystaného zákona by činitelé měli zveřejnit své majetkové poměry při nástupu do funkce. Spor se dosud vede o rozšíření zákona i na rodinné příslušníky veřejných funkcionářů. Zákon má dát pod veřejný dohled nejen majetkové poměry ústavních činitelů, ale zřejmě také soudců a představitelů krajů a obcí. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky by měl zveřejnění podléhat i majetek ve společném vlastnictví manželů, z nichž jeden je ve veřejné funkci. Koalice vede debatu i o dalším jeho návrhu, aby navíc veřejní činitelé byli povinni předkládat na počátku a konci funkčního období majetková přiznání finančním úřadům. Tento dvojí způsob kontroly - veřejné a finanční - podporuje například i ministr vnitra František Bublan. Normu, o které by vláda měla jednat do konce května, má připravenu ministr spravedlnosti a předseda US-DEU Pavel Němec v několika variantách. Politici by podle návrhu měli přiznávat majetek, jehož hodnota je vyšší než 250.000 korun, a cenné papíry či obchodní podíly ve společnostech v hodnotě nad 50.000 korun. Stejně jako nyní by museli oznamovat vedlejší příjmy, dary a nemovitosti, které si koupili. Jejich oznámení by měla být přístupná na internetu. Za pozdní oznámení by politikům hrozila pokuta až 30.000 korun, za nepravdivé až půl milionu korun. Návrh neobsahuje ustanovení, které by zakazovalo zastupitelům současně vést organizace, které kraj či obec zřídily nebo majetkově ovládají. Tato pasáž v dosud platném zákoně je předmětem stížností u Ústavního soudu.

Odmítnutí justiční čekatelé dostali prodloužené smlouvy

Třiceti odmítnutým justičním čekatelům prodloužilo ministerstvo spravedlnosti smlouvy až do dovršení jejich 31 let. Navíc jim zvýšilo průměrný měsíční plat z původních 15.770 korun na 18.500, tedy zhruba o 3000 korun. Úřad tak zřejmě chce zabránit odchodu kvalifikovaných právníků od soudů do soukromého sektoru. V březnu kvůli nízkému věku odmítl prezident Václav Klaus jmenovat do funkce soudců 32 čekatelů, kteří ještě nedosáhli třiceti let. Dva z odmítnutých čekatelů mezitím již z justice odešli. Další tři vyjádřili přání pracovat jako státní zástupci, ostatní zůstávají na stejných místech. Během uplynulých dvou týdnů osm mladých právníků podalo proti Klausovu odmítnutí stížnost u Ústavního soudu. Podle ministra spravedlnosti někteří z odmítnutých čekatelů do příštího jmenování soudců splní věkovou hranici. O individuálním přístupu ke každému z čekatelů chce ministr Němec s prezidentem Klausem jednat.

Českou republiku navštíví bývalá tibetská vězenkyně

Jedna z nejznámějších bývalých tibetských politických vězeňkyň navštíví Českou republiku. Sdělilo to občanské sdružení Lungta, na jehož pozvání žena přijíždí. Ngawand Sangdolové bylo podle sdružení Lungta při prvním zatčení jedenáct let, stala se tak nejmladším politickým vězněm na světě. Navíc je i nejdéle vězněnou ženou v Tibetu, ve vězení prý strávila 21 let. V říjnu 2002 byla po velkém mezinárodním nátlaku ze zdravotních důvodů z vězení propuštěna a v březnu 2003 jí úřady dovolily odcestovat do Spojených států. V Praze se tibetská aktivistka setká například s unionistickým poslancem Svatoplukem Karáskem a starostou Prahy 3 Milanem Českým, zástupci tibetských a buddhistických skupin a bude přednášet na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Česká republika podporuje dlouhodobě tibetské aktivisty, kteří bojují proti čínskému útlaku. Na pozvání bývalého prezidenta Václava Havla zemi několikrát navštívil tibetský duchovní vůdce dalajlama, jehož Čína označuje za rozvraceče a separatistu.

Trojice zlodějů ukradla z bytů 22 vzácných obrazů

Trojice mužů, kteří byli zatčeni při nedávné akci Juan, ukradla podle policie při vloupání do bytů 22 originálů vzácných obrazů. Byla mezi nimi například díla Josefa Čapka a Jaroslava Zamazala. Škoda dosahuje 15 milionů korun. Pachatelé se podle policie specializovali na atraktivní lokality v Praze, Středočeském a Severočeském kraji. Jen v centru Prahy mají podle vedoucího odboru obecné kriminality v Praze 1 Milana Lhotana na svědomí 27 vloupání. Kradené věci se většinou snažili prodat pod cenou v bazarech. Všichni tři muži pocházejí z Česka a mají za sebou podobnou kriminální minulost. Policie je obvinila z krádeže, porušování domovní svobody, poškozování cizí věci, neoprávněného držení platební karty a hlavního pachatele i z nedovoleného ozbrojování. Tento muž už byl navíc stíhán nejen v ČR, ale i v Německu a Chorvatsku. Pachatelé jsou ve vazbě, hrozí jim až 12 let vězení.

Pacient po trojnásobné transplantaci opustil nemocnici

Pouhé čtyři týdny po trojnásobné transplantaci opustil Jan Chalupa nemocnici a odešel do domácího ošetření. Před měsícem mu lékaři z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně vyměnili současně srdce, játra a ledviny. Chalupa trpěl závažným srdečním onemocněním, měl cirhózu jater a nefunkční ledviny. Pokud by lékaři transplantovali pouze jeden orgán, ostatní by asi selhaly. Při postupné transplantaci orgánů od několika dárců by měl mnohem větší problémy s jejich přijetím. Lékaři se proto rozhodli vyměnit všechny orgány naráz. Zákrok trval osm hodin. Pro lékaře i Chalupu je velkým vítězstvím zejména to, že jeho organismus cizí orgány snáší. Pacienta z Krnova na Bruntálsku čeká v příštích měsících rekonvalescence v lázních v Teplicích na Přerovsku. Podle lékařů se už několik měsíců po operaci může vrátit k normálnímu plnohodnotnému životu. Podmínkou je úplná abstinence, neměl by kouřit a měl by dodržovat životosprávu. Do konce života bude muset brát léky na omezení negativních reakcí těla na cizí orgány. Chalupa počítá s tím, že se také alespoň příležitostně vrátí ke své profesi truhláře. Právě práce s chemikáliemi v nábytkářské firmě se přitom podle něj negativně podepsala na jeho zdraví.

Nové srdce má za 21 let přes 800 Čechů

Za 21 let transplantačního programu v Česku dostalo nové srdce 813 lidí. Od roku 1984, kdy IKEM provedl první transplantaci srdce ve východní Evropě, se operační technika změnila a zlepšily se i výsledky. Dlouhodobě přežívají tři čtvrtiny operovaných. Na čekací listině pražského IKEMu a brněnského centra je 74 pacientů, někteří potřebují srdce urgentně. Na listinu jsou zařazováni nemocní, kteří před sebou nemají víc než rok života. Pokud se jejich stav náhle zhorší, mohou čekání překlenout za pomoci mechanického srdce. V IKEM jsou čtyři, zatím se na nich vystřídalo 15 pacientů. Díky tomuto přístroji se před dvěma roky dočkal nového srdce také padesátiletý Stanislav Babák. "Vše přišlo jako blesk z čistého nebe. Byl jsem zdravý, sportoval. Po přechozené chřipce jsem pociťoval zvýšenou únavu a dýchavičnost," popsal Babák. Když mu lékař natočil EKG, zjistil neuvěřitelnou skutečnost - jeho srdce pracovalo jen na 20 procent. Ihned byl hospitalizován. Po dvou týdnech musel být napojen na mechanické srdce, jeho vlastní už téměř nebylo schopno pracovat. Na dárcovské srdce čekal tři měsíce. Po operaci byl čtyři dny v komatu a pak se učil vše od počátku - číst, psát, mluvit a chodit. Po návratu z nemocnice začal chodit na procházky, trénovat - a na podzim, přibližně půl roku po operaci, uběhl svoji desátou Velkou Kunratickou, s novým srdcem první. Běžel se svým operatérem profesorem Pirkem, který tuto trať absolvuje pravidelně.

S počítačem umí pracovat více než čtvrtina Čechů

Základy práce s počítačem zvládá více než 26 procent Čechů ve věku 18 až 60 let. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro ministerstvo informatiky. Státní informační politika přitom počítá s tím, že do konce příštího roku bude počítačově gramotná polovina populace. Podle ředitele STEM/MARK Jana Tučka zvládají lépe práci s počítačem mladší lidé do 38 let, lidé s vyšším vzděláním, tedy nejméně maturitou, obyvatelé obcí nad 20.000 lidí a muži. Všestranných počítačových expertů je necelé procento tuzemské populace. Nejnižší počítačovou gramotnost mají lidé se základním vzděláním a zástupci nekvalifikovaných profesí, kde dosahuje zhruba pěti procent. Nad průměrem se pohybují specializované profese, například právníci (68 procent), učitelé na vysokých školách (54 procent), policisté, hasiči a vojáci (46 procent) nebo státní úředníci (43 procent). Přístup k PC má podle průzkumu 57 procent lidí a na internet nebo e-mail 49 procent dospělé populace. Kolem 84 procent lidí má přístup k mobilnímu telefonu a 13 procent k notebooku. Průzkum, který je unikátní počtem oslovených lidí a šíří obsažené problematiky, zatím zahrnul 10.000 respondentů. Celkově by se jej mělo zúčastnit 15.000 lidí. Aby jeho účastník vyšel z průzkumu jako počítačově gramotný, musel prokázat znalost základních pojmů z výpočetní techniky, schopnost ovládat počítač, pracovat s textovým editorem, tabulkovým kalkulátorem, grafikou a internetem. Konečné výsledky by měly být známy v závěru července.

Národní knihovna chce být centrem evropské digitální knihovny

Úroveň digitalizace starých tisků a rukopisů v Národní knihovně je podle jejího ředitele Vlastimila Ježka tak vysoká, že dává české instituci šanci stát se základem evropské digitální knihovny. Ta by měla shromažďovat a zpřístupňovat co nejvíce textů, které patří k evropskému a světovému kulturnímu dědictví. O založení podobné instituce usilují i jiné země, zejména Francie. "Jejich Gallica je dobrá, ale naše Manuscriptorium je lepší," řekl ředitel Ježek. K optimismu ho vede i to, že čeští pracovníci v tomto oboru jezdí školit své zahraniční kolegy, ačkoli technické vybavení získali mnohem později než západoevropské státy. NK provozuje dvě velké digitální knihovny - Manuscriptorium pro rukopisy a staré tisky a Kramerius pro tiskoviny z minulého století, jimž hrozí zánik kvůli tehdy používanému nekvalitnímu papíru. Databáze Manuscriptorium zpřístupňuje přes 1500 digitálních kopií rukopisů, starých tisků a map se zhruba 600.000 obrazů. Práce na digitalizaci je v knihovně ještě na desítky let, problémem jsou finance, ale NK se daří shánět i sponzory. Ježek věří, že pro digitalizaci dalších dokumentů NK získá peníze ze strukturálních fondů EU. Unie chce na digitalizaci literárního a filmového dědictví kontinentu vynaložit 96 milionů eur, tedy kolem tří miliard korun.

Vondráčková oslaví 40 let svého působení v pop music

Řadou nových projektů oslaví zpěvačka Helena Vondráčková 40 let svého působení v populární hudbě. Uměleckou kariéru zahájila na podzim roku 1965 v pražském Divadle Rokoko. Letos vydá na čtyřech deskách výběr svých největších hitů, doplněný množstvím fotografií a dobových dokumentů, připravuje i nové DVD. Na podzim uspořádá speciální koncert. Chce na něj pozvat řadu přátel a kolegů, s nimiž se během kariéry potkávala na pódiích. Koncert odvysílá televize Nova. Nyní se Vondráčková připravuje zejména na koncerty v zahraničí. Nejprve vystoupí společně s Karlem Gottem a ruským vojenským souborem Alexandrovci v rámci turné k 60. výročí ukončení druhé světové války 23. května ve Varšavě a o tři dny později v Moskvě. V polovině června se rovněž s Gottem vypraví do New Yorku, zazpívá zde v Carnegie Hall. Jako hosty si hlavní hvězdy večera pozvaly Waldemara Matušku a Olgu Blechovou. Letošní koncertní sezonu zpěvačka v prosinci ukončí sérií vánočních koncertů; vystoupí také na pražském Žofíně. Bude také dále vystupovat v české verzi muzikálu Cats (Kočky) v pražském Divadle Milénium v roli kočky Grizabelly, kterou ztvárnila již v dubnu. Uvažuje také o účinkování v muzikálu Hello Dolly v Národním divadle v Bratislavě.

Škoda oslaví 100. výročí jízdou veteránů po Evropě

Automobilka Škoda Auto oslaví letošní 100. výročí výroby prvního automobilu v Mladé Boleslavi řadou aktivit včetně letní jízdy historických vozidel po Evropě. Představí například i nové expozice v mladoboleslavském Škoda Auto Muzeu. Takzvaná Škoda European Tour 2005 začne 7. července v Mladé Boleslavi. Během cesty dlouhé téměř 5000 kilometrů projede deseti evropskými státy pětice historických vozidel, jež jsou všechny součástí stálé expozice Škody Auto Muzeum. Na cestu se tak vydají vozy Laurin & Klement 300 racing car z roku 1920, Škoda 860 Cabrio z roku 1932, Škoda Popular Monte Carlo z roku 1937, Škoda 1101 Tudor z roku 1948 a Škoda Felicia 994 z roku 1964, která je posledním sériově vyráběným kabrioletem v produkci automobilky. Vozy projedou Českou republiku, Polsko, Německo, Belgii, Velkou Británii, Francii, Itálii, Rakousko, Maďarsko a Slovensko. Zpět do Mladé Boleslavi se vrátí 14. srpna. Pět veteránů a jejich posádky se zúčastní i řady akcí pořádaných dovozci Škody v jednotlivých zemích a budou k vidění i na slavnostním zakončení Tour de France v Paříži. V příštím týdnu také Škoda Auto Muzeum otevře novou expozici Slavia věnovanou 100. výročí výroby automobilů v Mladé Boleslavi. Bude v ní 11 historických vozů, které budou záměrně vystaveny nezrenovované, a také sedm historických motorů, vše doplněno billboardy s řadou informací o výrobě vozů i jejich renovaci. Stému výročí výroby aut v Mladé Boleslavi bude věnována i samostatná expozice na chystaném autosalonu v Brně v první polovině června.

Na Děčínsku se po stu letech uhnízdil vzácný dravec

Párek vzácného orlovce říčního, který se páří na umělém hnízdě u Velkého rybníka u Rybniště na Děčínsku, pozorují od počátku týdne pracovníci Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Naposledy tito vzácní dravci hnízdili v Čechách před sto lety. Hnízdo postavili na stožáru vysokého napětí podle nákresu německých ochránců přírody severočeští energetici v roce 2003. Pracovníci chráněné krajinné oblasti si od nového ptačího příbytku slibovali, že přiláká párek orlovců říčních z nedaleké saské Lužice. Dva roky ale zůstávalo hnízdo prázdné. Ožilo až letos. Do Labských pískovců se začal před deseti lety vracet i sokol stěhovavý. Němečtí ochránci přírody začali tehdy vypouštět sokoly z umělých chovů do volné přírody. Někteří z těchto dravců se poté zabydleli i v Česku.

Fotbalista Ruman si zahraje bundesligu

Český fotbalista Petr Ruman přestupuje do Mohuče a poprvé v kariéře si tak zahraje v německé nejvyšší soutěži. Osmadvacetiletý ofenzivní záložník působil od roku 1999 v druholigovém Fürthu, kde měl smlouvu ještě na příští sezonu. V novém působišti by měl Ruman podepsat dvouletý kontrakt. Bývalý fotbalista Baníku Ostrava zaujal představitele Mohuče již v době, kdy proti nim hrál v druhé lize. "Prezentoval se tam jako flexibilní a nebezpečný ofenzivní hráč, který velmi dobře zapadne do našeho herního systému," uvedl manažer týmu FSV Christian Heidel na adresu Rumana, jenž v 168 zápasech za Fürth nastřílel 38 branek.

Jaroš s Maškem se chystají na dvě osmitisícovky

Na poslední chvíli museli horolezci Zdeněk Jaroš a Petr Mašek měnit plány před cestou do Himálaje na náročný "dvojboj" Nanga Parbat (8126) a K2 (8611 metrů). Minulý týden totiž z jejich týmu kvůli pracovním povinnostem vypadl Zdeněk Hrubý, a dvojice tak před nedělním odletem musela spoustu věcí změnit. Oba čeká první pokus v životě o výstup na dvě osmitisícovky v rámci jedné expedice, K2 je navíc považována za jednu z nejtěžších hor na světě. "Když budeme v časové tísni, Nanga Parbat jde stranou, hlavní je K2," řekl Jaroš, jenž má na svém kontě již pět vrcholů nad 8000 m včetně Čo Oju s běžcem na lyžích Martinem Koukalem. O vrchol K2 se s Maškem pokoušeli již dvakrát. Blízko úspěchu byli v roce 2001, kdy dosáhli při cestě Česenovým pilířem výšky 8100 metrů nad mořem. Počasí je ale dál nepustilo. Společně se česká dvojice vydává do vysokých hor počtvrté. Letadlem už poslali do Himálaje 420 kilogramů materiálu, který mají díky sponzorům v letošním roce srovnatelný s nejbohatšími expedicemi světa.

A jaké bude počasí:

Čekáme většinou polojasno. Odpolední teploty 13 až 17 stupňů, na horách kolem deseti.

Tolik zprávy Radia Praha