Zprávy

KLDR podle Zaorálka nezměnila postoj k šestistranným rozhovorům

Pchjongjang nezměnil svůj postoj k návratu k šestistranným rozhovorům o severokorejském jaderném programu. Uvedl to při své návštěvě Soulu předseda české Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, který jihokorejské představitele informoval o výsledcích svých jednání na severu Korejského poloostrova. Severokorejští představitelé vyslovili souhlas s tím, že je zapotřebí v dialogu pokračovat, ale dodali, že překážkou je nepřátelská politika Spojených států. K nedávné pracovní schůzce mezi zástupci USA a KLDR v New Yorku o návratu k šestistranným jednáním severokorejští činitelé Zaorálkovi řekli, že návrh Američanů analyzují, ale že jim není úplně jasný. Bližší podrobnosti o podstatě americké nabídky nesdělil.

Zaorálek se také vyjádřil k dohadům z poslední doby o možném jaderném pokusu v KLDR. "O této otázce nebyl příliš zájem hovořit, protože se jedná o pomluvy a spekulace, které nestojí za řeč," prohlásil. Dodal, že mu to ale neřekl žádný z vysoce postavených představitelů KLDR, s nimiž se v Pchjongjangu sešel, ale pouze pracovníci zahraničního odboru parlamentu. Tuto standardní odpověď ovšem používají severokorejští činitelé od samotného počátku dohadů o nukleární zkoušce.

K šanci návratu České republiky jako nástupkyně Československa do Dozorčí komise, která dohlíží na příměří mezi korejskými státy v demilitarizované hraniční zóně, Zaorálek poznamenal, že sami Češi nevidí praktický smysl, aby v ní byli. V úterý již uvedl, že KLDR si návrat České republiky do komise nepřeje. Pchjongjang již dávno nemá o existenci Dozorčí komise zájem, což odpovídá tradiční severokorejské strategii omezování komunikace na minimum. Zaorálek v KLDR dále prohlásil, že Pchjongjang by měl změnit svou současnou politiku, která jej vede do izolace. "Je to špatná cesta, jež znamená ztrátu mezinárodního mínění, protože Severní Korea je stále poslem špatných zpráv," vysvětlil Zaorálek.

Šéfové rumunského a českého Senátu: Odmítáme vícerychlostní EU

Všechny členské státy Evropská unie musejí mít i do budoucna stejná práva bez ohledu na to, kdy se staly jejími členy. Shodli se na tom ve sředu v Praze předsedové rumunského a českého Senátu Nicolae Vacaroiu a Přemysl Sobotka, který přislíbil pomoc Rumunsku pro jeho zdárné začlenění do unie k 1. lednu 2007. "Odmítáme, aby se Evropa stala vícerychlostní. Evropa má 25 a po přistoupení Rumunska a Bulharska bude mít 27 členů. To jsou všechno rovnocenné státy s plnými právy, na kterých byla založena Evropská unie," řekl Sobotka po setkání s Vacaroiem. Sobotka mu přislíbil, že horní komora nebude ratifikaci dohody o vstupu Rumunska do EU zdržovat. "Projednáme to urychleně a s předpokládaným pozitivním výsledkem," uvedl.

Vacaroiu ocenil pomoc a podporu, které se jeho zemi dostalo z Česka pro začlenění do NATO i pro přípravu na vstup do EU. "Nám se díky ní podařilo odstranit to, v čem jsem zůstávali pozadu při vyjednávání," podotkl Vacaroiu. Chtěl by využít pomoci českých odborníků hlavně v legislativní oblasti i ve zbývajícím půldruhém roce příprav na členství v EU.

Kauza Příplata prý není problém v česko-rumunských vztazích

Vleklá kauza českého podnikatele Františka Příplaty netvoří podle předsedy rumunského Senátu Nicolaeho Vacaroia problém v dobrých česko-rumunských vztazích. Vyřešení případu je plně v rukou soudu, řekl ČTK Vacaroiu. Příplata je obžalován z ošizení rumunského státu a z účasti na vraždě místního odboráře. Rumunský nejvyšší soud má verdikt vynést tento pátek. "Tento případ nevytváří žádný problém v dobrých vztazích mezi Českou republikou a Rumunskem. Naše stanoviska se shodují, totiž že pravda je pravda," uvedl Vacaroiu po jednání s šéfem české horní komory Přemyslem Sobotkou v Praze. "Je v zájmu české strany, aby tento proces byl co nejdřív ukončen," dodal Sobotka.

Příplatův případ se táhne od konce roku 2000 a byl provázen řadou odkladů a dalších komplikací. Obžaloba viní českého podnikatele z toho, že se v září 2000 podílel na vraždě rumunského odborového funkcionáře Virgila Sahleana. Odborář usiloval o zrušení kupní smlouvy, podle níž získaly většinový podíl ve válcovnách trub Tepro v rumunských Jasech české Železárny Veselí. Smlouvu podepsal Příplata. Zaměstnanci firmy Tepro tvrdí, že vraždu si objednali čeští majitelé, neboť odborový předák smlouvu odmítal jako nevýhodnou. Odvolací soud loni 8. října Příplatovi zvýšil za údajné nabádání k vraždě Sahleana navrhovaný trest ze šesti na osm let. Nově také uznal Příplatu vinným z ošizení rumunského státu při privatizaci firmy Tepro. Za to ho poslal do vězení na 14 let, ačkoli soud první instance ho v této kauze obvinění zprostil. Podle rumunských zákonů je platný jen delší trest. Příplata jakýkoli podíl na obviněních vždy rozhodně odmítal.

MMR: Stavební zákon podpoří rozvoj regionů i výstavbu bytů

Nový stavební zákon podpoří rozvoj regionů i výstavbu bytů. Tvrdí to ministerstvo pro místní rozvoj, jehož návrh ve středu schválila vláda. ČTK o rozhodnutí ministrů informoval Luboš Šikula z tiskového odboru vlády. Ministerstvo navrhuje, aby zákon začal platit 1. ledna 2006. Schválit ho však ještě musí parlament a podepsat prezident. Některé stavby, například rodinné domky do 150 metrů čtverečních a tří nadzemních podlaží, bude zřejmě možné začít stavět jen na základě ohlášení. Odpadne tak složité vyřizování stavebního povolení. "Urychlení výstavby by znamenalo jednoduší život pro investory i stavební firmy," řekl ČTK mluvčí Metrostavu František Polák.

Například stavba tunelu Mrázovka v Praze se kvůli řadě odvolání zdržela o tři roky. Stavba se tak prodražila, magistrát hlavního města jen na inflační přirážce zaplatil kolem půl miliardy korun navíc, uvedl Polák. Dodal, že zátěž to znamenalo i pro obyvatele okolních domů. Současný stavební zákon umožňuje řadu odvolání k jednomu problému. "Jedna věc se prošetřuje mnohokrát, to nám připadá nadbytečné," doplnil Polák.

Vláda souhlasí se změnou v systému zabavování majetku zločinců

Vláda premiéra Jiřího Paroubka podpořila návrh novely trestního řádu, který urychlí zabavování majetku zločincům. Změna zjednoduší řešení případů, kdy se zločinci ukradených předmětů a peněz stačili zbavit nebo je utratit. Pokud novelu odsouhlasí i poslanci, senátoři a prezident, soudy jim budou moct zkonfiskovat i jiný majetek. Novela ministerstva spravedlnosti se týká i věcí a peněz použitých ke spáchání zločinu. Zločinci by tak v budoucnu mohli přijít o prostředky, které se snažili investovat a uchránit před zabavením.

"Novela obecně rozšiřuje paletu možností odčerpání výnosů z trestné činnosti, kromě věcí se budou moci samostatně zajišťovat i jiné majetkové hodnoty, jako jsou podíly nebo pohledávky," popsal záměr mluvčí ministerstva Petr Dimun. Podle něj je jedním z hlavních cílů úpravy zjednodušit a zrychlit současnou složitou proceduru při konfiskaci výnosů z trestné činnosti v rámci EU.

Stát vyčlení dvě miliardy korun na sanaci těžby uranu ve Stráži

Stát vyčlení z privatizačních výnosů v letech 2006 až 2012 téměř dvě miliardy korun na sanaci důsledků chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem. Návrh ministerstva průmyslu a obchodu schválila vláda, sdělil ČTK její tiskový odbor. Po těžbě uranu vznikla největší ekologická zátěž na území České republiky. Chemickou těžbu uranu ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku od druhé poloviny 60. let prováděl státní podnik Československý uranový průmysl Příbram. Od roku 1990 do roku 1996 pokračoval jako právní nástupce státní podnik Diamo.

Útlum a restrukturalizace rudného, uhelného a uranového hornictví se provádějí od roku 1990 a rozsahem nemají obdobu v ostatních odvětvích hospodářství. Podle ministerstva průmyslu zatíží úplné dokončení útlumu hornictví v letech 2005 až 2050 státní rozpočet zhruba 132 miliardami. Vyplývá to z technických projektů likvidace a analýz sociálně zdravotních dávek.

Vláda přijala zákon, který policistům snižuje odchodné a výslužné

Kabinet podpořil návrh, podle něhož by policisté či hasiči měli v budoucnu v některých případech dostávat nižší odchodné a výslužné. Předlohu nyní posoudí sněmovna. Dá se očekávat, že poslanci opozičních i vládních stran se budou snažit do zákona prosadit určité změny. Platy příslušníků bezpečnostních sborů by se podle ministerstva vnitra neměly zvýšit průměrně o 8000 korun, jak původně plánovalo, ale jen o 2000 korun.

Mají se také změnit pravidla pro vyplácení odchodného a výslužného. Nyní může výše odchodného dosáhnout podle odsloužených let až na osminásobek platu, vládní předloha ho zmrazuje na šestinásobek. Po šesti odpracovaných letech má mít policista nárok na jeden plat, za každý další ukončený rok v práci se odchodné zvyšuje o jednu třetinu příjmu.

Vládě se nelíbí záměr, aby alimenty za neplatící hradil stát

Kabinetu Jiřího Paroubka se nelíbí nápad, aby stát finančně přispíval dětem, na které jeden z rodičů neplatí alimenty, a pak peníze vymáhal na neplatičích zpětně. Návrh poslanců ČSSD předpokládá, že v závislosti na věku dítěte by měla neúplná rodina s jedním dítětem dostávat od 2580 do 3735 korun měsíčně. Nyní jim stát dává takzvaný příspěvek na výživu zhruba ve výši 330 korun. Přes zamítavé stanovisko, o kterém ČTK informoval Luboš Šikula z tiskového odbodu úřadu vlády, iniciativu projedná Poslanecká sněmovna.

Autoři předlohy vycházeli z faktu, že řada rozvedených rodičů s dítětem je v situaci, kdy bývalý manžel výživné neplatí a justice není schopna peníze účinně vymáhat. Takto by třeba rozvedené matce s dítětem výživné vyplatil stát a pak by ho také vymáhal na otci. Autoři předlohy očekávají, že rozpočet by navrhovaná novinka stála půl miliardy korun ročně.

Vláda chce jednat o zrušení vepřína v Letech s jeho majiteli

Vláda chce jednat o zrušení vepřína v Letech u Písku, jenž částečně stojí v místech bývalého koncentračního tábora, s firmou, které vepřín patří. Sdělil to řekl místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Němec, podle kterého však existují i další varianty řešení. "Preferovanou variantou je varianta číslo jedna, a to, aby vepřín na tomto místě v Letech nestál," řekl ČTK Němec. Podle Němce ministři uvažují o tom, že by vepřín stojící na místě tábora, v němž byli za druhé světové války internováni Romové, od jeho majitele odkoupili. Jakou částku by na koupi vláda uvolnila však Němec neupřesnil; neprozradil ani další varianty řešení.

Podle historických pramenů přišlo v táboře o život 326 lidí. Zhruba na jeho místě stojí v současné době vepřín. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. V roce 2000 byl obětem tábora odhalen památník se jmény na hřbitově v nedalekých Mirovicích. Odstranění stavby zneuctívající místo utrpení a smrti mnoha lidí za druhé světové války podporují zejména zástupci romské komunity v Česku i zahraničí i řada mezinárodních institucí, církví i občanů.

STEM: Negativní vztah k Romům mají téměř dvě třetiny lidí

Vztah k Romům se v Česku dlouhodobě zlepšuje, stále je ale negativně vnímá 63 procent lidí. Deset procent z nich pociťuje k Romům dokonce odpor. Pozitivně pohlíží na své romské spoluobčany každý dvacátý člověk. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury STEM. Zhruba tři čtvrtiny lidí nesouhlasí s tím, že by se mělo více dbát na práva romské menšiny. Ve srovnání s obdobným průzkum uskutečněným před deseti lety se počet lidí odmítajících Romy snížil o deset procent.

Židovky, které zemřely na konci války na Šumavě, připomene deska

Pamětní desku ženám, které zemřely v dubnu 1945 při takzvaném pochodu smrti, odhalí v sobotu obecní úřad v Rejštejně na Šumavě. Deska bude připomínat 11 židovských žen, které v malé šumavské vesničce zemřely vysílením, hladem a zimou 23. dubna 1945. ČTK to řekl starosta obce Jaroslav Petráň. Rejštejnem procházel na sklonku války jeden z pochodů smrti. Na tyto úmorné cesty vyháněli nacisté před blížícím se koncem války vězně z koncentračních táborů. Evropou pochodovaly desetitisíce zubožených, hladových a špatně oblečených vězňů, velká část byla na cestě nacisty zabita nebo zemřela.

O tom, co se stalo v dubnu 1945 v Rejštejně, podle starosty vypovídá starý policejní protokol. Podle něj přišlo do obce asi 600 židovských žen. Nacističtí důstojníci, kteří je doprovázeli, zakázali přečkat noc pod střechou, ženy tedy musely přespat pod širým nebem za vsí. "Přitom ještě odpoledne sněžilo," řekl Petráň. Nacisté ani nedovolili, aby se ženy ještě v noci najedly polévky, kterou pro ně tehdejší německý starosta obce nechal uvařit v místních hostincích. Jídlo dostaly až ráno. Zastávku v Rejštejně nepřečkalo 11 žen. Ostatní vězeňkyně je musely samy pohřbít na mrchovišti za vsí, nemohl u toho být starosta ani hrobník, popsal Petráň. Ostatky žen byly po válce z Rejštejna vyzvednuty a pohřbeny v Sušici.

Hnutí Soužití lituje odhalení Benešovy sochy v Praze

Politování nad odhalením sochy někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše v Praze vyjádřilo politické hnutí Soužití, které hájí zájmy národnostních menšin žijících v České republice. Proti památníku již dříve protestovali také sudetští Němci, bavorský premiér Edmund Stoiber i maďarská vláda. Klub českého pohraničí považuje tyto zahraniční výhrady za "nevídanou drzost vměšování do vnitřních záležitostí" České republiky.

"Plně se shodujeme s prohlášením České biskupské konference o odsunu, že nespravedlivý princip kolektivní viny postihl kromě viníků i nevinné," konstatuje se v prohlášení hnutí Soužití, které ČTK poskytl jeho předseda Attila László Kocsis. Do čela hnutí byl zvolen počátkem května na kongresu v Českém Těšíně. Uvedl, že v případě Maďarů žijících v tehdejším Československu byl počet nevinných neporovnatelně vyšší než viníků, a přesto všechny postihl stejný trest. "Zastáváme proto názor, že si Edvard Beneš nezasluhuje, aby jeho socha zdobila naši metropoli," řekl předseda. Připomněl, že Soužití již přes patnáct let, tedy prakticky od svého založení, věnuje velkou pozornost i přehodnocení Benešových dekretů. "Je zapotřebí najít takové řešení, které by bylo přijatelné pro českou veřejnost, ale zároveň by zrušilo dodnes existující diskriminační vliv dekretů," uvádí se v prohlášení.

Poválečné dekrety prezidenta Beneše postihly československé Maďary stejným způsobem jako sudetské Němce. Odsun maďarské menšiny z Československa ale postupimská konference vítězných mocností - na rozdíl od Němců - neschválila. Později pak bylo zhruba 44.000 slovenských Maďarů deportováno do českých zemí na nucené práce. Převážná většina z nich se ale po konsolidaci poměrů vrátila na Slovensko. Nyní žije v Česku na 15.000 Maďarů, z nichž jen malou část tvoří někdejší vystěhovalci ze Slovenska či jejich potomci. Většina dnešních příslušníků této menšiny se usadila v českých zemích v době společného československého státu dobrovolně.

Rakouský pověřenec kritizoval úvahy o rozšíření Temelína

Hornorakouský pověřenec pro příhraniční jaderné elektrárny Radko Pavlovec kritizoval úvahy o možném rozšíření jaderné elektrárny Temelín o další dva reaktory. Pro takové úvahy podle něj "chybějí jakékoli důvody", řekl podle agentury APA. "Pro nové bloky v Temelíně neexistuje žádná potřeba - Česko má elektřiny přebytek a na výstavbu nejsou ani peníze," řekl. Reagoval tak na pondělní vystoupení náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Peciny na pražské konferenci Energie pro život.

Podle Peciny ministerstvo zvažuje výstavbu dvou jaderných bloků, které by měly o třetinu vyšší výkon, než mají v Temelíně ty současné. K úvahám o výstavbě bloků přispěl odhad, že podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů bude asi nižší, než koncepce předpokládala. Dalším důvodem jsou komplikace s budoucností těžby hnědého uhlí - severočeské obce se nechtějí nechat zrušit a ustoupit dalšímu rozšiřování povrchových dolů.

Generálním ředitelem Českého rozhlasu se stal opět Václav Kasík

Generálním ředitelem Českého rozhlasu se opět stal Václav Kasík. Rada ČRo jej zvolila na svém středečním zasedání. Kasík byl zvolen již v roce 1999, nyní jej tak čeká druhé funkční období, rovněž šestileté. To začne 1. července. Do užšího finále se dostali tři kandidáti, vedle Kasíka to byl ředitel ČRo 1 - Radiožurnálu Alexandr Pícha a ředitel ČRo - Regina Richard Medek. Kasík byl zvolen ve třetím kole. Do výběrového řízení se přihlásilo celkem 17 zájemců, například sociolog Petr Sak či bývalý šéf ČNTS Jan Vávra; ten však svou přihlášku v dubnu stáhl.

Český tým obsadil druhé místo v mezinárodní soutěži Eurobot 2005

Český R-team z Rychnova nad Kněžnou obsadil druhé místo v mezinárodní soutěži Eurobot 2005 ve švýcarském městečku Yverdon les Bains. Češi uspěli v konkurenci více než 200 skupin soutěžících z 22 zemí světa, sdělil ČTK David Obdržálek z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který tyto soutěže organizuje v Česku. Soutěž se pořádá již od roku 1998 a je zaměřena na mladé amatérské týmy, jejichž úkolem je postavit samostatného robota schopného plnit předem zadaný úkol. Letos roboti hráli podle Obdržálka kuželky, v předchozích letech sbírali kokosové ořechy, hráli biliár, fotbal a dobývali hrad.

Český R-team z Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Rychnov nad Kněžnou postoupil spolu s dalšími dvěma českými týmy Sirael (z MFF UK) a Junior (z DDM Brno) z českého národního kola, které uspořádaly 23. dubna katedra softwarového inženýrství Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a občanské sdružení Robonika. Ve Švýcarsku se R-team postupně probojoval kvalifikačními zápasy až do celkového finále, ve kterém obsadil druhé místo za francouzským týmem Microb Technology. Mezinárodní soutěž se koná již osmým rokem a od loňska i s českým národním kolem.

Světový rok fyziky má svou českou známku

Světový rok fyziky má svou českou známku. Je možné ji od středy zakoupit i s obálkou, na které je portrét amerického vědce německého původu Alberta Einsteina, který formuloval teorii relativity. Známka, kterou vydalo ministerstvo informatiky, je opatřena otiskem razítka s původním Einsteinovým podpisem, řekl předseda Jednoty českých matematiků a fyziků Štefan Zajac. V obrazové části obálky se pod portrétem objevitele teorie relativity, který vytvořil v roce 1955 Max Švabinský, připomínají další Einsteinovy teorie. Autorem výtvarného návrhu emise je akademický architekt Zdeněk Ziegler, autorem rytin je grafik a rytec Václav Fajt.

Známku o rozměrech 40 krát 23 centimetrů vytiskla Poštovní tiskárna cenin Praha ocelotiskem v černé barvě, kombinovaným hlubotiskem v barvě okrové, zelené, modré a červené v tiskových listech po 50 kusech. Je na ní znázorněno logo Světového roku fyziky 2005 (světelný kužel) a Einsteinův postulát o konstantní rychlosti světla.

Fringe Festival bude v Praze čtvrtým rokem

Mezinárodní festival Fringe, pořádaný v Praze po vzoru edinburské přehlídky, získal už podle pořadatelů respekt. Šestidenní nabídka bezmála dvou stovek divadelních a hudebních akcí otevřených všem uměleckým formám se uskuteční od 31. května do 5. června čtvrtým rokem. Dostáváme daleko kvalitnější a zajímavější přihlášky, pražský Fringe Festival začíná být také odrazovým můstkem pro soubory, které se chystají prorazit ve světě, uvedli britští organizátoři na středeční tiskové konferenci. Přehlídky divadla, hudby, tance, poezie, loutek, improvizací a akcí pro děti se v ulicích, parcích a sálech Malé Strany zúčastní 37 ansámblů a na dvě stě performerů z desítky zemí světa, včetně českých. Produkce odstartují skotští dudáci. Přihlásit se může každý, organizátoři vybírají. Spektrum je podle nich široké a může zasáhnout až k loutkohercům z Vietnamu nebo operním zpěvákům z Kolumbie. Už nyní je známo 70 zájemců o vystoupení v Praze v roce 2006.

Festival Fringe založili v Praze tři Britové. Jak říkají, od počátku našli pro svou myšlenky podporu oficiálních míst i sponzorů. Podobných přehlídek inspirovaných Edinburghem se koná po světě už na padesát.

Ze sportu:

Výsledky předehrávaného 30. kola první fotbalové ligy: Jablonec - Mladá Boleslav 2:0, Drnovice - Brno 1:3, Slovácko - Sparta 2:0, Teplice - Ostrava 2:0, Opava - Příbram 0:2, Slavia - Zlín 1:0, České Budějovice - Olomouc 1:2 a Blšany - Liberec 1:1. Po předposledním kole nejvyšší soutěže je jasné, že do druhé ligy doprovodí Opavu fotbalisté Českých Budějovic.

Novým trenérem české hokejové reprezentace se stane Alois Hadamczik. Zkušeného kouče, který doposud vedl juniorský národní tým, zvolil jako nástupce Vladimíra Růžičky na svém středečním zasedání v Praze výkonný výbor Českého svazu ledního hokeje.

Změny pravidel v tuzemské nejvyšší soutěži přinesou atraktivnější hru vyhovující útočnějšímu hokeji, ale i možné potíže s přechodem na mezinárodní scénu. Myslí si to extraligoví trenéři oslovení ČTK. Asociace profesionálních klubů odsouhlasila návrat k postavení mimo hru na střední červené čáře a odpískání zakázaného uvolnění až ve chvíli, kdy se dotkne bránící hráč puku.

Ruský útočník Andrej Petrakov je další zahraniční posilou hokejistů Třince. Devětadvacetiletý centr, který hrál poslední čtyři sezony ve své zemi druhou nejvyšší soutěž, podepsal ve slezském klubu roční smlouvu. ČTK to potvrdil předseda třineckého představenstva Evžen Delong.

Po vzoru olympijských her angažovali v Liberci pro přípravu mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009 do svého týmu člověka se zkušenostmi z předešlých šampionátů. Výkonným ředitelem libereckého organizačního výboru se stal Rakušan Rudolf Höller, který působil v roli generálního sekretáře na únorovém mistrovství v německém Oberstdorfu.

Radek Štěpánek ukončil středeční čekání na české vítězství ve dvouhře na Roland Garros. Šestnáctý nasazený hráč zdolal Florenta Serru z Francie, který hrál v soutěži na divokou kartu, po setech 6:3, 6:4 a 6:1 a poprvé v kariéře postoupil v Paříži do třetího kola. Jeho soupeřem v boji o účast v osmifinále bude další Francouz Sebastien Grosjean.

Ján Svorada vyhrál úvodní etapu závodu Kolem Bavorska, která skončila hromadným finišem po 186 kilometrech v Sonthofenu. Šestatřicetiletý cyklista si tak připsal svůj první triumf v dresu české stáje eD'system-ZVVZ, do níž přestoupil před sezonu.

Už od pondělí má atlet Tomáš Dvořák jasno, že na víkendový mítink do Götzisu pojede. Ve svém druhém letošním desetiboji by rád dosáhl na limit atletického svazu pro účast na srpnové mistrovství světa v Helsinkách. První pokus v italském Salu se mu před třemi týdny nevydařil, navíc bývalého světového rekordmana minulé pondělí potrápila křeč ve svalu.

Krátce o čtvrtečním počasí v České republice:

Skoro jasno až polojasno. Teploty 23 až 27 stupňů Celsia.