Zprávy

Česká vláda čeká s hodnocením referenda

Česká vláda počká s hodnocením výsledků francouzského referenda o euroústavě na zasedání Evropské rady, které se má uskutečnit za tři týdny. Premiér Jiří Paroubek novinářům řekl, že v úvahu přichází více variant dalšího postupu včetně celoevropského referenda. Zdůraznil, že Česko bude dál usilovat o přijetí euroústavy. Uspěchat reakci na výsledek nedělního hlasování by nebylo dobré ani podle ministra zahraničí Cyrila Svobody. Podle předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je výsledek referenda mimo jiné také odmítnutím rozšiřování EU. Neznamená ale, že by se proces ratifikace měl zastavit, sdělil ČTK. Podle senátora a odborového předáka Milana Štěcha (ČSSD) euroústaba přes určité kompromisy přináší občanům pevnější zakotvení individuálních a kolektivních práv. Podle jeho prohlášení čeští odboráři rozhodnutí Francie litují, na druhou stranu chápou francouzské obavy ze ztráty "sociálního rozměru Evropy". "Nezdá se, že jde o odmítnutí euroústavy obecně, ale o odmítnutí tendencí ignorující sociální Evropu," sdělil Štěch ČTK. "Respektujeme vůli francouzských voličů, jde o jejich suverénní rozhodnutí. Samozřejmě osobně lituji výsledku referenda," uvedl Paroubek.

Premiér považuje za možné, že Česko bude o euroústavě hlasovat v parlamentu, ne v referendu, které vláda dosud preferuje. Předseda vlády už si dal zpracovat právní analýzu, zda k přijetí euroústavy parlamentem bude stačit prostá většina, kterou koalice disponuje. Zatím ale kabinet o žádné změně rozhodovat nebude. Česká vláda bude podle Paroubka pokračovat v kampani osvětlující náplň dokumentu tak, jak byla připravena s rozpočtem na tento rok 80 milionů korun.

Klaus: Ústava je věcí minulosti, poškozuje evropskou integraci

Evropská ústava v současném znění je věcí minulosti a nepřispěje ke sjednocování Evropské unie, naopak proces integrace svojí přehnanou ambiciózností poškodí, uvedl prezident Václav Klaus. "Tato moje obava, o které jsem dlouhou řadu let a často mluvil, se bohužel naplnila, a to není pro nikoho z nás žádným vítězstvím," řekl novinářům Klaus v reakci na výsledky francouzského referenda, v němž se voliči vyslovili proti přijetí tohoto dokumentu. Prezident si myslí, že méně ambiciózní dokument a jiná verze euroústavy by měla u lidí asi větší šanci. "Jde o to, co v ní bude napsáno," míní. Klaus současně varoval před bagatelizováním výsledku všelidového hlasování v druhé největší zemi EU. Pokud euroústava nebude v EU platit, podle Klause se nic strašlivého nestane. Hlava českého státu je přesvědčena, že výsledek francouzského referenda "zřetelně obnažilo hluboký příkop, který existuje mezi evropskými politickými elitami a občany jednotlivých evropských zemí".

Klaus nebude na vládě, zve Paroubka na Hrad a kritizuje ho

Prezident Václav Klaus se nezúčastní středečního zasedání vlády, kam ho dopisem pozval premiér Jiří Paroubek - zahajuje státní návštěvu Finska a zve předsedu vlády v úterý na Hrad. Klaus svojí odpovědí na Paroubkův dopis ostrý spor obou ústavních činitelů o kompetence v zahraniční politice nijak nezmírnil: Paroubka obvinil z toho, že se svojí účastí ve francouzské kampani na podporu euroústavy zcela nevhodně a přímo vměšoval do vnitřní politiky suverénní země. Paroubek chtěl na jednání vlády s Klausem hovořit o chystané cestě do Rakouska plánované na 8. června. "O svém právu účastnit se schůzí vlády dobře vím. Nevím ovšem nic o tom, že by mohl být prezident premiérem na zasedání vlády předvoláván," citoval Klaus ze své odpovědi Paroubkovi. Nesouhlasí s Paroubkem v tom, že se veřejnosti dostávají informace o postojích prezidenta a premiéra k zodpovědnosti za zahraniční politiku. Ústavní činitelé se přou o poslání prezidenta v zahraniční politice České republiky. Debata se vyhrotila minulý týden, když premiér pohrozil Klausovi omezením jeho zahraničních cest, pokud na nich hlava státu nebude tlumočit názory české vlády. Paroubek si myslí, že prezidentova role v zahraniční politice podléhá vládě, Klaus má opačný názor. Premiérovi vadí zejména to, že Klaus v zahraničí ostře kritizuje evropskou ústavu, jejíž schválení považuje vláda za svou hlavní prioritu.

ČSÚ:ČR plní maastrichtská kritéria, ale roste kvůli tomu pomaleji

Česká republika loni jako jediná ze čtveřice nových členských zemí EU ze střední Evropy splnila tři že čtyř maastrichtských kritérií nutných pro přijetí eura. Zaplatila za to však nižším tempem hospodářského růstu, protože Polsko, Slovensko a Maďarsko rostly i při vyšší inflaci rychleji. Uvádí to analýza makroekonomického vývoje, kterou zveřejnil Český statistický úřad. Česká ekonomika se ve srovnání s ostatními středoevropskými státy vyvíjela v letech 1997 až 2004 nejpomaleji a průměrné tempo růstu bylo nižší i proti patnáctce zemí EU. Relativní úroveň hrubého domácího produktu na obyvatele k průměru evropské pětadvacítky v letech 1997 až 2000 dokonce klesala. Česku se však dlouhodobě daří dodržovat cenovou stabilitu. Například spotřebitelské ceny vzrostly od roku 1996 do letošního března o 37,2 procenta, což byl nejnižší přírůstek ve srovnání s ostatními středoevropskými zeměmi, které loni vstoupily do EU. Česko plní také požadovanou úroveň úrokových sazeb a loni snížilo i schodek veřejných rozpočtů pod tři procenta hrubého domácího produktu. Ještě o rok dříve to bylo téměř 12 procent. Na příznivějším výsledku se projevil nižší schodek státního rozpočtu i převod nevyčerpaných téměř 26 miliard korun do rezervních fondů. Daří se i českému vývozu, podíl českého zboží na zahraničních trzích roste a příznivě se vyvíjejí i směnné relace. To znamená, že zatímco ceny dováženého zboží rostly v letech 1993 až 2004 v průměru o 1,1 procenta ročně, vývozci mohli zdražovat až o 2,5 procenta ročně. Český vývoz se v roce 2002 podílel na světovém obchodu 1,5 procenta.

Krajanská organizace v Kanadě ocení bratry Mašíny a Paumera

Krajanská organizace České a slovenské sdružení v Kanadě (ČSSK) vyznamená 5. června bratry Ctirada a Josefa Mašínovi, Milana Paumera a další tři bývalé československé občany in memoriam za jejich odpor proti komunismu po únoru 1948. Předání se podle ČSSK zúčastní čeští senátoři Edvard Outrata, Martin Mejstřík a Josef Pavlata, stejně jako velvyslanec v Kanadě Pavel Vošalík. Mašínové založili po nástupu komunistů k moci ozbrojenou odbojovou skupinu. Při jejich činnosti zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později při jejich útěku do západního Berlína tři východoněmečtí policisté. V říjnu 1953 se podařilo pětičlenné skupině přejít do východního Německa a poté do západního Berlína. Milan Paumer byl postřelen, ale on i bratři Mašínové se nakonec dostali do americké zóny. Václav Švéda a Zbyněk Janata byli chyceni a spolu se strýcem bratrů Mašínových, Ctiborem Novákem, v Československu popraveni. Mašínové a Paumer nikdy nebyli v Československu odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly USA o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Paumera kvůli promlčení odložilo. Český Senát loni doporučil udělit Mašínům státní vyznamenání. President Václav Klaus doporučení nepřijal. Zatímco Paumer se vrátil v roce 2001 do ČR, bratři Mašínové zůstávají v USA. Podle nich promlčení trestnosti jejich činů nedostačuje a podle nich svědčí o tom, že v České republice nefunguje správně právní řád.

Mladí Češi a Němci: Česko-německá spolupráce má stále mezery

První rok členství v Evropské unii nepřinesl dramatické změny v česko-německých vztazích, mladým Čechům a Němcům však odpadly některé bariéry při žádosti o studium v sousední zemi. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Česko-německého fóra mládeže. "Česko-německé vztahy dostaly vstupem České republiky do EU nový rozměr, ale v té své původní dimenzi žádná velká změna nestala," uvedl mluvčí fóra Jan Ryjáček. Čeští a němečtí europoslanci podle něj spolupracují při prosazování evropské politiky, setrvačnost horkých témat ve vzájemných vztazích obou zemí je ale podle Ryjáčka stále velká. "Je možné, že za rok, před volbami do Poslanecké sněmovny, znovu zažijeme podobné vyhrocení vztahů, jaké si pamatujeme z doby před minulými volbami," dodal. Anketa fóra mládeže ukázala, že čeští a němečtí europoslanci udržují kontakty. Drtivá většina německých členů EP si myslí, že se vstupem Česka do EU se česko-německé vztahy zlepšily. Shodný názor má však jen třetina jejich českých kolegů. Podobný průzkum mezi starosty v česko-německém pohraničí zjistil, že asi polovina obcí má kontakty v sousední zemi. Hlavní překážkou intenzivnější spolupráce na místní úrovni je jazyková bariéra.

Katarský princ byl odsouzen na dva a půl roku do vězení

Člen katarské královské rodiny Hámid bin Abdal Sání byl odsouzen za sexuální kontakty s mladými dívkami ke dvěma a půl roku vězení. Verdikt vynesl Obvodní soud pro Prahu 2, který Sáního zároveň vyhostil s ČR na neurčito. S podmíněnými tresty odešly od soudu i tři mladé ženy, které podle policie Sánímu dívky sháněly. Oslovovaly je na ulici s nabídkou výdělku 2000 korun. Kuplířkám soud navíc uložil povinnost podrobit se sociálním a psychologickým programům nápravy a převýchovy.

Výstava ve Vídni k 60. výročí odsunu Němců z Brněnska

Odsun Němců z Brněnska po druhé světové válce, od něhož v těchto dnech uplyne 60 let, mapuje od pondělka nová výstava ve Vídni. Expozici pod názvem Šedesát let od Brněnského pochodu smrti připravilo Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) a umístilo ji do prostor staré radnice v prvním obvodu metropole. Na přelomu května a června 1945 bylo při akci, někdy nazývané také pochod smrti, odsunuto z Brna kolem 20.000 Němců. Stalo se tak ještě předtím, než odsun německého obyvatelstva z Československa schválila v srpnu téhož roku Postupimská konference. Šest desítek let staré události dokreslují v rámci výstavy dobové fotografie a mapy. Tisíce osob při odsunu z Brna putovaly od 31. května do Pohořelic, mnozí zemřeli přímo na cestě vyčerpáním, jiní byli údajně ubiti či zastřeleni. Podle informací policejních vyšetřovatelů z počátku roku 1996 zemřeli při pochodu tři lidé, dalších 457 potom v táboře v Pohořelicích na úplavici, stařeckou sešlostí, vysílením či po nevhodné stravě. Podle historických údajů pochod po dvou dnech dorazil do Pohořelic a asi 15.000 Němců se podařilo převést do Rakouska. Zbytek lidí zůstal v Pohořelicích v táboře.

Velké pivovary hlásí za víkend značně vyšší prodeje sudových piv

Výrazně vyšší zájem o sudové pivo všech značek hlásí za minulý víkend největší české pivovary. Oproti loňskému závěru května se letošní nárůsty pohybují v pásmu od 20 do 30 procent. Vyplývá to z ankety ČTK. Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj potvrdil vyšší prodej u všech točených značek - Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel i prémiové dvanáctky Pilsner Urquell. Nejvyšší nárůst ale letos neznamenalo nejprodávanější české pivo Gambrinus, ale Radegast, desítka i dvanáctka. "Zajistila to severní Morava," řekl mluvčí pivovaru Alexej Bechtin. Prazdroj nemusel posilovat směny, víkend byl standardní špičkou. Problémy s dodávkami nebyly. Tropický závěr května bude mít podle Jana Boroše z Pivovarů Staropramen pozitivní vliv na květnové výsledky prodeje, které se kvůli nepříznivému počasí zpočátku nevyvíjely příliš dobře. "Aby však byl nárůst skutečně markantní, je potřeba, aby teplé počasí vydrželo delší dobu bez výrazných teplotních výkyvů," řekl ČTK Boroš. Vyšší tržby a obsazenost mají díky rekordním teplotám i hostinští a provozovatelé restaurací. Češi pijí sudové pivo stále více. Podle svazu pivovarů Jana Veselého jej vypili loni 53 procent, zbylých 47 procent si kupují domů, ve zbytku Evropy je to 70 procent.

Před 50 lety byla v Československu otevřena první samoobsluha

Současníkovi to musí připadat jako naprostá samozřejmost. Když jde nakupovat potraviny, zamíří do samoobsluhy, supermarketu nebo hypermarketu. S vozíkem jezdí v bludišti regálů, vybere si zboží, u pokladny zaplatí a odejde. Realita dneška. Před padesáti lety, když se 1. června v Husitské ulici v Praze na Žižkově otevírala první samoobsluha, to byla pro československý socialistický maloobchod nová forma prodeje. Žádné fronty a regály plné zboží - po otevření to v obchodě na živé žižkovské tepně vypadalo, jakoby socialismus opravdu fungoval. Ale důvod byl jiný. "Lidem se tento způsob prodeje zpočátku vůbec nezamlouval, ale brzy ocenili jeho výhody," zavzpomínal na ony časy známý mykolog Miroslav Smotlacha, tehdejší zaměstnanec v potravinářství. Pultové prodejny potravin tedy dostaly konkurenci v podobě samoobsluh, ale chvíli trvalo, než si zákazníci zvykli. Ve větší míře byl tento druh obchodů zaváděn až v letech 1958-1959.

Historie samoobslužných prodejen s potravinami sahá až do 6. září 1916, kdy jistý Clarence Saunders otevřel v Memphisu v americkém státě Tennessee obchod zvaný Piggly Wiggly. Navzdory skeptickým hlasům i nezvyklému názvu se projekt ujal a v roce 1917 si koncept Self-Serving Store nechal Saunders patentovat. Fenomén Piggly Wiggly se rychle šířil a do konce 30. let bylo po celé Severní Americe 2600 prodejen.

ACNielsen: Češi nakupují v moderních obchodech, staré prodejny mizí

Češi v posledních letech dávají při nákupech přednost moderním typům obchodů, jako jsou supermarkety a hypermarkety. Velké oblibě se těší také menší obchody umístěné ve velkých nákupních centrech. Naopak původní samoobslužné prodejny, jsou již delší dobu mimo hlavní zorné pole českých spotřebitelů, kteří podle odborníků patří mezi nejmodernější zákazníky ve střední a východní Evropě. Podle průzkumu společnosti ACNielsen utrácí v Česku největší část svého rozpočtu za nákupy v hypermarketech a supermarketech již 70 procent lidí. Například v Maďarsku je jejich podíl 56 procent a v Polsku jen 35 procent. Jak uvedla Dana Slámová z ACNielsen, obliba hypermarketů v ČR rostla především na úkor tradičních obchodů, které nyní preferuje již jen 19 procent Čechů. V tuzemsku se v letech 2000 až 2004 zvýšil počet hypermarketů o 110 procent na 162 obchodů.

Tajemný klavírista je možná Čech

Vytrvale mlčící neznámý klavírista, kterého začátkem dubna našla britská policie, je možná hudebník pocházející z Česka. S odvoláním na svědectví dalších českých muzikantů to o víkendu napsaly britské noviny i český list Nedělní svět (NS). Britská charitativní organizace, která pomáhá při pátrání po nezvěstných osobách, ale podle agentury AP uvedla, že v identifikaci záhadného pianisty nebyl zatím zaznamenán žádný pokrok. Podle Nedělního světa se členové populární české rockové skupiny 80. a 90. let Pražský výběr Michael Kocáb a Klaudius Kryšpín na základě fotografií publikovaných v tisku shodli, že mlčícím podivínem by mohl být jejich někdejší talentovaný kolega Tomáš Strnad. Jestliže bubeník Kryšpín si je prý stoprocentně jistý, že neznámý pianista je Strnad, Michael Kocáb o tom zcela přesvědčen není. Tvrdí totiž, že jej 10. dubna, tedy tři dny po údajném nalezení na anglickém pobřeží, potkal u benzinové pumpy na okraji Prahy. Vypadal tehdy velmi nejistě, řekl Kocáb Nedělnímu světu. Kocáb tvrdí, že se snažil pomoci s pacientovou identifikací, nemocnice jej však prý k němu vůbec nepustila a nedostal ani odpověď na písemný vzkaz, který pianistovi poslal. Mluvčí českého policejního prezidia Blanka Kosinová řekla, že policie nemá mezi pohřešovanými hlášeného nikoho jménem Tomáš Strnad. "To ale ještě nic neznamená, mohl říct, že jede na půl roku do ciziny, a tak se po něm nikdo neshání," uvedla. Čím dál více sílí dohady, zda případ tajemného pianisty není zajímavou marketingovou strategií, jejímž cílem je prosadit neznámého hudebníka. Už na počátku týdne o tom spekuloval francouzský deník Le Figaro a něco podobného naznačil v televizi Nova i Michael Kocáb.

Ve Zlíně začal festival filmů pro děti a mládež, první den patřil herci Michaelu Yorkovi

Ve Zlíně a blízkém okolí začal jubilejní 45. ročník Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež. První festivalový den věnovali organizátoři britskému herci Michaelu Yorkovi a jeho ženě Pat, kteří na Moravu zavítali na třídenní návštěvu. Přehlídka do soboty 4. června nabídne divákům rekordních 418 filmů ze 43 světových kinematografií. Manželka herce, který proslul především rolí D'Artagnana ze Tří mušketýrů, přivezla do Zlína část své výstavy fotografií slavných osobností světové kinematografie. "Tato výstava je součástí putovní výstavy, která začala v Los Angeles a bude putovat po světě až do roku 2007, kdy se vrátí zpět do Kalifornie," řekla Yorková na vernisáži s tím, že i s manželem Českou republiku několikrát navštívili a zamilovali si ji.

Přívalový déšť na čas ochromil Prahu a zaplavil na jihu Čech domy

Přes Prahu se přehnala bouře s krupobitím. Bouřku provázel silný vítr. Kroupy měly většinou v průměru přibližně centimetr, místy byly i větší. Kroupy někde zcela pokryly zemi. Lidé hledali úkryt v pasážích, obchodech a chodbách domů. Na Kampě vítr s kroupami lámal větve. Potoky vody se valily například po Václavském náměstí, kde také vítr kácel stánky. Kvůli prudké bouři skončily v nemocnici dvě ženy. Na jednu spadla větev ze stromu, na druhou se zřítil květináč. Obě utrpěly úraz hlavy, uvedla mluvčí záchranné služby. Déšť a kroupy provázené silným větrem přerušily na několika místech hromadnou dopravu. Počasí zaměstnalo i hasiče. Provoz tramvají na několika linkách přerušily stromy, které spadly na trolej, některé křižovatky zaplavila voda. Bouře poznamenala i provoz metra. Voda se přes halu Českých drah dostala na nástupiště stanice Hlavní nádraží. I když se v nádražní hale museli lidé na mnoha místech brodit kalužemi, provoz vlaků omezen nebyl. Prudký déšť místy s kroupami zaplavil několik rodinných domů na Prachaticku, Českobudějovicku a Českokrumlovsku. Nejhorší situace byla ve Strunkovicích nad Blanicí, kde voda natekla do osmi domů. Déšť zaplavil i jedno auto, které podle důstojníka stálo na ulici. Evakuovat obyvatele zatopených domů hasiči nemuseli.

Třetí den po sobě naměřili meteorologové v Praze teplotní rekord. I když v pondělí nebyla dosavadní hodnota překročena tak výrazně jako o víkendových dnech, nový rekord v Klementinu zaznamenali. Jako maximální hodnotu tam odečetli 31,7 stupně Celsia, čímž bylo dosavadní maximum pro tento den překročeno o 0,4 stupně Celsia. Klementinské maximum je podle odborníků konečné, neboť krátce před 14:30 se nad Prahou strhla prudká bouře. Po ní bylo v Klementinu naměřeno 21,6 stupně Celsia, tedy o celých deset stupňů méně.

Počasí

Jaké počasí čekáme? Tropické počasí s teplotami až 34 st. C už v noci a úterý vystřídá citelné ochlazení. V noci bude oblačno až zataženo, teploty 16 až 12, v úterý oblačno až polojasno s teplotami 15 až 19 stupňů C.