Zprávy

Paroubek a Havel se při společném obědě shodli v názoru na EU

Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) a bývalý prezident Václav Havel se v úterý při společném obědě shodli v názoru na Evropskou unii a euroústavu. "Mluvili jsem spíš o Evropské unii. Naše názory jsou velmi totožné, řekl bych i na euroústavu," řekl Paroubek ČTK a deníku Právo po dvouhodinovém setkání s Havlem v jedné z malostranských restaurací. Bývalý prezident se mimo jiné vyslovil pro pokračování ratifikace evropské ústavy. "My bychom si plivli sami do tváře, kdybychom ten proces náhle zastavili," uvedl. Jeho a Paroubkovy názory na problematiku EU jsou si podle něj blízké.

Pro pokračování ratifikace euroústavy se již dříve vyslovil i premiér. Naopak občanští demokraté soudí, že po francouzském a nizozemském "ne" nemá cenu o nynějším textu euroústavy hlasovat. I současný prezident Václav Klaus ji považuje za mrtvý dokument. Klausův předchůdce ale míní, že smlouva je podepsaná, a tím pádem je tu závazek, že podstoupí ratifikační proces. "A najednou ho nepodstoupit, to by bylo jakési plivnutí na vlastní podpis. Myslím si, že to pokračovat má," řekl Havel na dotaz ČTK. Podle něj je přitom možné, že euroústavu neschválí ještě i další státy. "Může se stát leccos, může se stát, že se bude přepisovat, vyvíjet nebo odkládat, takových možností je mnoho a takových zákrut a zádrhelů bylo v dějinách Evropské unie mnoho, daleko vážnějších, než je toto," prohlásil. Pochybuje ale o tom, že by se tím měla evropská integrace zastavit. "To je vlak rozjetý naštěstí tak, že ho nikdo nezastaví," dodal.

Paroubek a Havel spolu v úterý podle vlastních slov hovořili o světové i domácí politice, šlo prý o soukromou, společenskou schůzku. "Hovořili jsme třeba o mé (červnové) cestě do Japonska a do Číny, vyřídil jsem panu (bývalému) prezidentovi také pozdrav japonského císaře," uvedl předseda vlády. Dodal, že společný oběd navrhl on.

Na velehradské národní mši zazněla výzva k většímu hledání Krista

Výzva k většímu hledání Krista zazněla na úterní národní pouti ve Velehradě na Uherskohradišťsku. Největší katolické bohoslužbě, která se koná u příležitosti svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, přihlíželo téměř třicet tisíc poutníků. Zúčastnila se jí také řada politiků včetně prezidenta Václava Klause s manželkou Livií. Mši předsedal kardinál Miloslav Vlk, hlavní promluvu měl biskup František Lobkowitz. "Všichni cítíme, že musíme něco hledat, něco znovu najít a objevit. Zkusme znovu hledat poklad, který má charakter věčnosti, který je v Kristu," uvedl Lobkowitz. Ve své promluvě také nesouhlasil s tvrzením, že Češi jsou nejateističtějším národem v Evropě. "Hluboce s tím nesouhlasím, i naše dnešní setkání je toho důkazem, víra je stále přítomná v české společnosti," uvedl. K věřícím shromážděným na počest soluňských bratrů, kteří přišli na Velkou Moravu šířit křesťanskou víru, promluvil také Klaus. "Velehrad je významným místem naší historie, je živoucím pomníkem. Tato setkání jsou také příležitostí pro hledání toho, co nás spojuje a naplňuje, což jsou hodnoty křesťanské lásky a úcty k bližnímu," řekl.

Tři Češi byli zachráněni na rakouské hoře Grossglockner

Tři české alpinisty, kteří se v pondělí ocitli v nouzi na hoře Grossglockner kvůli špatnému počasí, v úterý nalezl vedoucí tamní chaty a poskytl jim ubytování. Oznámila to agentura APA, podle níž nikdo z trojice není zraněn. Alpinisté vystoupili na vrcholek hory, při cestě dolů je ale zaskočila zima, sněžení a mlha. Skupina nevěděla jak dál a byla nucena za velmi chladného počasí přenocovat v nadmořské výšce 3700 metrů, přestože neměla u sebe výbavu na bivakování. V pondělí večer alpinisté volali mobilním telefonem o pomoc záchranáře, ale ti nemohli pro mlhu zahájit pátrací akci ze vzduchu. V úterý ráno se za horolezci vydal vedoucí horské chaty s jedním zaměstnancem a přivedl je k sobě do bezpečí. Na chatu se poté vypravili pěšky další záchranáři a lékař.

Další český horolezec pohřešován na rakouské hoře Grossglockner

Sotva se podařilo v oblasti rakouské hory Grossglockner zachránit tři české horolezce, kteří se tam ocitli v kritické situaci, bylo v úterý vyhlášeno pátrání po dalším pohřešovaném Čechovi. Podle sdělení tyrolské policie jde o 64letého muže, který se v pondělí vydal sám do jižní stěny hory. Poté, co ještě v úterý v poledne nebyl zpátky ve své horské chatě, požádal jeho přítel o vyhlášení poplachu. Záchranáři ze středisek v Kalsu a Lienzi se vydali pohřešovaného hledat, ale odpoledne museli akci dočasně ukončit vzhledem k vysokému lavinovému nebezpečí v místě zásahu.

Jihomoravští záchranáři jsou mistry světa v sutinovém vyhledávání

Titul mistra světa si z víkendového mezinárodní utkání záchranných psů ve Francii přivezli jihomoravští kynologové. Záchranáři obsadili první místo v sutinovém vyhledávání, v soutěži družstev pak skončili v konkurenci 30 týmů z 15 států světa pátí. "Je to nejlepší umístění, kterého se nám podařilo dosáhnout," řekl v úterý ČTK vedoucí výpravy Zdeněk Katolický. "Naším velkým nepřítelem bylo vedro, které Francii o víkendu sužovalo," uvedl Katolický. Vysoké teploty byly podle něj těžké především pro psy, kteří na vedra nejsou z Česka příliš zvyklí. I proto možná celkově na mistrovství vyhráli Chorvaté, míní záchranář. Mistrovský titul pro pětičlenný jihomoravský tým vybojovala Lenka Cvachová se sedmiletým psem plemene border kolie. Úkolem Cvachové bylo nalézt do 40 minut pět osob skrytých v sutinách domu. Záchranářce ke splnění zadání stačilo jen 12 minut. Skvělý výsledek prý nepokazil ani fakt, že v kategorii vyhledávání osob v terénu skončili až v druhé polovině výsledkové listiny. Plošné vyhledávání spočívalo v prohledání lesnatého porostu o rozloze 100 na 300 metrů, kde museli najít pět skrytých lidí. Výsledky jihomoravského týmu pokládá Katolický za nejlepší dárek k letošnímu 30. výročí existence Záchranné brigády kynologů Jihomoravského kraje.

"Řeřicha - chocholouš," zní Dobruškou na letních kurzech češtiny

Prosedět v době prázdnin stovku hodin ve školních lavicích se rozhodly desítky cizinců či krajanů, kteří se chtějí naučit česky. Jeden z nejobtížnějších možných kurzů mohou navštěvovat díky letním programům výuky češtiny Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. "Řeřicha - chocholouš, opakujte," uvádí učitelka Ludmila Horáková rovnou do tvrdé reality posluchače kurzu pro začátečníky v jedné z prvních hodin. "Dílo - dýně - Dyje," pokračuje. Žáci se mají naučit, že háček nebo měkké 'i' hlásky změkčuje. Většina to nakonec dokáže a následuje konverzace. "Jak se jmenujete?" - "Nevim". "Jste Čech?" - "Ano," tvrdí neochvějně jeden cizozemec.

Studenti za sebou mají rozřazovací testy, na jejichž základě byli rozděleni do skupin podle jejich dosavadních znalostí. Například o červencový intenzivní letní kurz češtiny, pořádaný už 16. rokem, projevilo zájem 51 studentů, z nichž vzniklo pět tříd. Největší zájem o češtinu letos mají Američané, jichž se do kurzu přihlásilo 17, Švýcaři (šest), Francouzi a Rusové (po pěti), Němci a Nizozemci, ale také Australan, Korejec či Japonec. V učebnách základní školy na pražském Albertově tráví každý den pět hodin a vydržet to budou muset až do konce měsíce.

V srpnu mohu zájemci navštěvovat kurz Čeština a kultura. Nejvíce přihlášených, hned tři, je díky vládnímu stipendiu z africké Namibie. V kurzu se nebudou jen mořit s českou výslovností a gramatikou, ale čeká je navíc spousta výletů, návštěv koncertů, výstav a filmových projekcí a přednáškami a besedami s českými osobnostmi. "Letos chystáme například besedu s Ivanem Klímou nebo prohlídku Masarykova bytu v Černínském paláci," prozradila šéfka jazykově-kulturních kurzů Hana Kopřivová. Plánuje se také výlet do lednického zámeckého areálu spojený s ochutnávkou jihomoravských vín.

Krajané a jejich potomci mohou rovněž od srpna navštěvovat v Dobrušce zvláštní kurz pro ty, kteří už svůj jazyk pozapomněli. Přihlásili se krajané z 35 zemí. "Mají výuku češtiny, literaturu, zpívají české písně, čtou si pohádky, hrají divadelní scénky, mají svůj časopis," uvedl zástupce ředitele jazykového institutu Zdeněk Pressl.

Pokračuje mezinárodní festival Letní slavnosti staré hudby

V Praze pokračuje mezinárodní festival Letní slavnosti staré hudby. V úterý večer připravil návštěvníkům zajímavý hudební zážitek belgický flétnista Barthodl Kuijken. Koncert v Barokním sále na Starém Městě v Melantrichově ulici byl postaven na konfrontaci Bachovy barokní hudby a hudby jeho druhorozeného syna Karla Filipa Emanuela Bacha, který reprezentuje styl směřující ke klasicismu. "Zaměřím se na určité období, kdy otec i syn složili skladby pro podobné obsazení. Generační rozdíl stylů je velmi patrný," řekl v úterý před koncertem Kuijken. V době, kdy vznikala neslavnější a nejkomplikovanější díla Johanna Sebastiana Bacha, se jeho syn Karel Filip Emanuel nepustil cestou plagiátorství, ale skládal v jiném, citovějším, vypjatějším a romantičtějším stylu, poznamenal flétnista.

Déšť zahnal návštěvníky Rock for People do pivních stanů a hospod

Areál stadionu v Českém Brodě na Kolínsku v úterý nevypadal, že se na něm koná jedna z největších tuzemských hudebních přehlídek. Vydatný déšť, který od ranních hodin budil návštěvníky letošního ročníku festivalu Rock for People, do odpoledne neustal. Většina lidí proto hledala před lijákem úkryt, především ve velkých stanech s čepovaným pivem a blízkých hospodách. Zatímco v pondělí v kotli pod festivalovými scénami stály tisíce tleskajících a skandujících fanoušků, v úterý se tam v bahně a loužích pod deštníky a v pláštěnkách choulily nanejvýš stovky lidí. Méně vybavení z nich použili jako improvizovanou ochranu proti dešti třeba velké černé pytle do odpadkových košů, pár odvážnějších kdesi ukořistilo obrovské slunečníky. Přesto lidé před deštěm z Rock for People neutíkali; velké festivalové parkoviště bylo plné aut. Nejvíce zaplněný byl velký stan, v němž se ukrývalo třetí pódium. Zcela symbolicky si v tomto stanu zablácení a chladem zkřehlí návštěvníci, kteří se zde skrývali před deštěm, mohli s kapelou E!E zazpívat jejich píseň s refrénem "Jsi humusák...jako já!". Někteří rockeři byli zablácení s požitkem, jiní z nutnosti

Vyprodaným koncertem skončila letošní Smetanova Litomyšl

Mahlerovou Písní o zemi se v pondělí do posledního místa vyprodané hlediště na nádvoří litomyšlského zámku rozloučilo se 47. ročníkem mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. Letošní ročník byl v historii přehlídky nejdelším a nejrozsáhlejším. Jeho programy přilákaly přes 17.000 diváků a posluchačů, řekl ČTK umělecký ředitel festivalu Vojtěch Stříteský. "Byl to jeden z nejlepších ročníků, a nejen proto, že obsahoval v osmnácti dnech 24 představení. Nejde nám o to, trhat rekordy, ale chceme aby lidi odcházeli naplněni radostí, poznáním a možná i ponaučením, protože letošní ročník s podtitulem Smíření apeloval i na jejich lidství," řekl Stříteský. Letošní Smetanova Litomyšl začala 17. června. Dominovaly jí velké vokálně-instrumentální skladby - oratoria a opery, mezi nimiž byla i duchovní tvorba Antonína Dvořáka a Petra Ebena. V dramaturgii festivalu se odrazilo 60. výročí konce druhé světové války.

Cyklisté Lazar s Bláhou vybojovali stříbro na dráhovém ME

Poprvé na vrcholné akci dosáhla na medaili česká cyklistická dvojice Petr Lazar a Martin Bláha. Na evropském šampionátu v italském městě Dolmina vybojovali jezdci Dukly Praha stříbro v bodovacím závodě dvojic. Ze zlata se radoval belgický pár Matthew Gilmore a Iljo Keisse.

Počasí

Oblačno až polojasno. Místy přeháňky. Během dne ustávání deště. Teploty 17 až 21 stupňů, na horách kolem 12. Mírný západní vítr.