Zprávy

Senát podpořil odsouzení komunismu, jak o něm jedná Rada Evropy

Senát podpořil návrh evropské rezoluce o odsouzení komunistických zločinů. O přijetí dokumentu v těchto dnech rozhoduje Parlamentní shromáždění Rady Evropy (RE). Česká horní komora vyjádření k rezoluci zařadila na začátek středeční schůze, aby se k věci stihla vyslovit aktuálně. Schválit rezoluci, která poukazuje na masivní porušování lidských práv v zemích s komunistickým režimem, senátorům doporučil výbor pro lidská práva. Ani jeden ze senátorů se nepostavil proti přijetí.

Hlasování se zdrželi oba senátoři za KSČM - Vlastimil Balín a Eduard Matykiewicz. Nepřidali se ještě místopředseda Senátu Petr Smutný ze sociální demokracie a předseda lidoveckých senátorů Adolf Jílek. "Jsem velmi rád, že návrh rezoluce byl přijat v tak výrazném počtu. Senát považuje tuto rezoluci za významnou a elektronickou poštou bude výsledek našeho hlasování ihned oznámen do Štrasburku," prohlásil po hlasování předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

Rezoluce konstatuje, že totalitní komunistické režimy, které panovaly ve střední a východní Evropě v minulém století a které jsou v několika zemích světa stále u moci, se bez výjimky vyznačovaly masivním porušováním lidských práv. Vyzývá všechny komunistické a postkomunistické strany, aby přehodnotily svou minulost, a pokud tak neučinily, aby se jasně distancovaly od zločinů totalitních komunistických režimů. Rezoluce podle předkladatelů vydláždí cestu k usmíření a dá impulz historikům, aby se daným obdobím zabývali. Za neschopnost rozloučit se s minulostí jsou kritizováni čeští komunisté.

Jak uvedl senátor a tvůrce novely za výslovný zákaz propagace komunismu Jaromír Štětina, rezoluci se ve shromáždění Rady Evropy snaží čeští a ruští komunisté zablokovat. Je proto podle něj důležité, aby se z Česka dostalo předkladatelům dokumentu podpory. Proti přijetí rezoluce delší dobu bojují mimo jiné čeští komunisté v čele s místopředsedou strany Václavem Exnerem, který je označován za představitele konzervativního křídla v KSČM. Antikomunisté naopak zorganizovali petici za přijetí rezoluce. Na internetových stránkách www.svetbezkomunismu.cz ji podepsalo více než 2700 lidí.

Ústav pro zkoumání a zveřejňování zločinů KSČ má v Senátu zelenou

V Česku možná vznikne Ústav paměti národa, který by lépe než dosud shromažďoval, zkoumal a zveřejňoval zločiny komunistického režimu na českém území. Má mít na starosti také dokumenty bezpečnostních složek bývalého režimu včetně komunistické Státní bezpečnosti. Podobné instituce už mají na Slovensku, v Polsku nebo v Německu. Se vznikem ústavu počítá senátorský návrh zákona, který horní komora v prvním čtení podpořila značnou většinou. Na další projednávání budou mít nyní senátní výbory tři měsíce kvůli tomu, aby předlohu dostala k projednání Poslanecká sněmovna až v po volbách.

Zákon, který předložili hlavně senátoři ODS a zástupci dalších pravicových stran, má podle místopředsedy horní komory Jiřího Lišky (ODS) umožnit dostatečně objasnit dobu nesvobody. "Velkým důvodem pro zřízení ústavu jsou nejen vysoké preference KSČM, ale především nostalgie po minulém režimu a bagatelizování jeho zločinů," podotkl senátor ODS Jan Hálek.

Ústav by měl zlepšit přístup k dokumentům z let 1948 až 1989 a centralizovat kvůli tomu informace z dosavadních archivů. Měl by tak získat dokumenty o komunistických bezpečnostních složkách od ministerstev vnitra, obrany a spravedlnosti i od vojenských a civilních tajných služeb. Výjimkou mohou být "dokumenty hodné zvláštního zřetele", s jejichž výběrem by souhlasil nově vzniklý sněmovní výbor či komise pro sledování procesu zpřístupňování. I tyto archiválie a dokumenty by ale po uplynutí pěti let měly být předány ústavu.

Poslanci schválili zákon o střetu zájmů; pokuty až půl milionu

Poslanecká sněmovna schválila zákon o střetu zájmů, jehož cílem je posílit kontrolu majetku politiků a dalších veřejných funkcionářů. Zákon se nebude vztahovat na manžele a manželky veřejných funkcionářů. Společné jmění manželů však pod zákon o střetu zájmu spadá. Předloha by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2007. Musí ji však ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Zákon počítá s tím, že pokuty za porušení zákona budou moci dosáhnout až částky půl milionu korun. Minimální pokuta za neplnění povinností vyplývajících ze zákona by měla být 30.000 korun. Oproti vládní předloze poslanci navíc snížili limit pro oznámení o příjmech a darech z vládou navrhovaných 300.000 korun na 100.000. Přijatý zákon by se měl týkat například členů vlády, poslanců, senátorů a šéfů ústředních státních orgánů, soudců, členů Komise pro cenné papíry, ředitelů Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Pod zákon by měli spadat rovněž policisté, státní zástupci, členové statutárních, řídících, dozorčích a kontrolních orgánů a také vedoucí zaměstnanec právnických osob vzniklých ze zákona.

Poslanci ale zároveň chtějí chránit funkcionáře před zneužitím údajů o jejich majetku a příjmech. Zavedli proto evidenci přístupů do elektronické báze s údaji veřejných funkcionářů. O každém nahlédnutí se tak povede záznam do protokolu. Bude obsahovat údaje o tom, kdo do databáze vstoupil, a o co se zajímal. Toto ustanovení kritizuje organizace Transparency International, podle níž má lidem co nejvíce znesnadnit přístup k informacím.

Změnou oproti původnímu vládnímu záměru je i to, že dodržování zákona bude kontrolovat Nejvyšší správní soud. Původně vláda uvažovala o tom, že zákon budou kontrolovat ústřední a krajské rady pro posuzování zákona o střetu zájmů.

Podle Transparency International patří Česká republika v rámci Evropské unie mezi státy s největší mírou korupce. Ze zemí evropské pětadvacítky dopadly hůře pouze Lotyšsko a Polsko. Na žebříčku zahrnujícím 159 zemí se Česko dělí o 47. až 50. příčku s Řeckem, Namibií a Slovenskem.

Sněmovna nezamítla majetková přiznání, přesto mají jen malé šance

Poslanecká sněmovna sice nezamítla komunistický návrh na zavedení majetkových přiznání, šance na schválení tohoto zákona je ale přesto malá až mizivá. Parlament totiž s největší pravděpodobností nestačí projednávání této sporné normy dokončit do červnových voleb, a tím předloha "spadne pod stůl". Legislativní pravidla jsou taková, že po volbách by pak její autoři museli předložit zcela nový návrh a nová sněmovna by se jím zabývala úplně od začátku. Dolní komora nyní propustila návrh zákona k projednání výborům. Běžnou lhůtu pro debatu výborů však poslanci ještě prodloužili, ačkoli komunisté ji chtěli naopak zkrátit.

Debata o nemocnicích opět ve znamení obvinění a silných slov

Parlamentní debata o vzniku neziskových nemocnic se i ve středu odehrávala ve znamení vzájemných obvinění a slovních útoků místy až osobní povahy. Zejména ODS tvrdí, že komunisté a sociální demokraté v čele s ministrem zdravotnictví Davidem Rathem připravují zákonem vyvlastnění mnoha nemocnic, případně jim hrozí zrušením. Rath zase obviňuje občanské demokraty z toho, že odporem k zákonu dokazují svůj zájem na tom, aby na nemocnicích sami nebo jejich známí vydělali. Rozprava tak kopíruje několik debat, které sněmovna již dříve na toto téma absolvovala. Zatím není jasné, kdy přesně poslanci o zákonu rozhodnou, mělo by to ale být ještě na této schůzi.

Aktuální verze sporného návrhu zákona počítá v první fázi se vznikem téměř 140 veřejných neziskových nemocnic, které by měly nárok na smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Mimo jiné by ale musely veškerý svůj zisk investovat zpátky do léčení a rozvoje. Autoři předlohy říkají, že tak chtějí vytvořit základní síť zařízení, která každému zaručí péči. Kritici se obávají toho, že ostatním nemocnicím hrozí likvidace, protože je stát odřízne od veřejného pojištění. Dostávaly by z něj peníze jen za akutní péči. Ostatní zákroky by si lidé museli platit. Rath tvrdí, že se nemocnice do dvou let budou moci rozhodnout, zda se do seznamu neziskových zařízení zařadí, či z něj vystoupí. "Seznam je otevřený," uvedl. Odpůrci zákona ale míní, že se nemocnice nebudou moci rozhodnout svobodně, pokud chtějí přežít. Navrhovaný zákon mimo jiné ostře kritizují hejtmani, kteří jsou většinou členy ODS. Pokud parlament normu schválí, obrátí se na Ústavní soud.

Bavorský premiér vyzývá k dialogu sudetských Němců s Čechy

Bavorský premiér Edmund Stoiber znovu vyzval k dialogu mezi Čechy a sudetskými Němci. Uplynulý rok podle něj přinesl řadu gest, která přinášejí naději na lepší budoucnost české strany a sudetských Němců. Stoiber to prohlásil u příležitosti 20. výročí založení Sudetoněmeckého domu v Mnichově.

Mezi hlavní gesta, která znamenala pokrok ve vztazích ČR a sudetských Němců, zařadil krok české vlády - ocenění protifašistických bojovníků z řad českých Němců. "Připomínám Paroubkovu iniciativu, kterou zásadně vítám," podotkl bavorský premiér. Uvedl také, že na mostě v Ústí nad Labem byla umístěna tabule připomínající masakr na Němcích a připomněl tamní snahy zřídit muzeum připomínající historii Němců v severních Čechách. Vzpomněl i návštěvu českých zákonodárců v Sudetoněmeckém domě, stejně jako pobyt mluvčího sudetských Němců Johanna Böhma v České republice.

Stoiber také znovu naléhal na zrušení amnestijního zákona z roku 1946 a oněch z takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě došlo k vyvlastnění majetku sudetských Němců. Zdůraznil, že Bavorsko profitovalo z přílivu sudetských Němců. Jen do této spolkové země přišly po válce dva miliony Němců odsunutých z východu Evropy. "Snažím se o politický dialog s Českem, abychom mluvili otevřeně a pravdivě o řešení sudetoněmeckých otázek," prohlásil Stoiber. "Čím intenzivnější a širší bude sudetoněmecko-český dialog na kulturní úrovni, tím lépe pro dialog politický," dodal bavorský premiér a tradiční patron sudetských Němců. "Jde o hlavně o etické, nikoliv o materiální otázky. Jde o vítězství lidskosti, práva a evropských hodnot," podotkl.

ÚS: František Oldřich Kinský nemá nárok na zámek ve Šlapanicích

František Oldřich Kinský nemá nárok na vrácení zámku ve Šlapanicích na Kladensku. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí Ústavní soudu, který zamítl jeho žádost o zrušení tři roky starého rozsudku středočeského krajského soudu. Jeho verdiktem přišel Kinský o nárok na restituci zámku. Šlapanická kauza byla v roce 2003 první definitivní prohrou, kterou Kinský v uplatňování restitučních nároků u soudu utržil. Nemovitost dostala Kongregace školských sester, které byl desetihektarový areál vrácen na základě zákona o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací z roku 1990.

Ústavní soud nyní dospěl k závěru, že soudy, které o zámku rozhodovaly, nepoškodily Kinského na jeho právech. Patrně ještě důležitější než samotné rozhodnutí o šlapanickém zámku je odůvodnění tohoto verdiktu. Z něj vyplývá, že Kinský se dožaduje vrácení majetku na základě žalob na určení vlastnictví. Podle soudce-zpravodaje v kauze Pavla Rychetského ale nelze určovací žaloby v těchto případech po právní stránce vůbec uplatnit. "Spor má spíše povahu sporu o obnovení vlastnického práva na základě konfiskací z roku 1945. Ústavní soud ale již vícekrát deklaroval, že konfiskace podle (Benešových) dekretů nelze napadat, pokud to není zákonně podloženo," uvedl Rychetský.

Advokát Kinského Jaroslav Čapek po nynějším verdiktu ani neočekává, že by mohl s dalšími stížnostmi u Ústavního soudu uspět. "Předpokládám, že zbývající nevyřešené stížnosti budou mít stejný osud jako tato," řekl ČTK. Za svého klienta podal jen v uplynulém týdnu 36 ústavních stížností. Asi 20 předchozích jich ještě předtím bylo vyřešeno. S žádnou dosud neuspěl.

Ministerstvo financí vydalo dluhopisy v objemu 30 miliard japonských jenů

Ministerstvo financí v minulých dnech dokončilo zahraniční emisi státních dluhopisů v objemu 30 miliard japonských jenů, tedy 6,1 miliardy korun. Roční kupon činí 2,75 procenta a dluhopisy jsou splatné v roce 2036. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva financí Petra Krainová. Dluhopisy o jmenovité hodnotě jeden milion jenů jsou vydané na doručitele a všechny koupil jediný institucionální investor mimo EU. Jeho jméno ministerstvo nesdělilo. "Transakce představuje emisi s dosud nejdelší splatností," uvedla Krainová. Česká republika se tak podle mluvčí připojila k dalším mezinárodním emitentům, včetně vlád Polska a Maďarska, které státní dluhopisy v japonských jenech již vydaly.

Vláda plánuje, že část letošního rozpočtového schodku, který představuje 74,4 miliardy korun, uhradí vydáním dluhopisů za 65,2 miliardy korun. Návrh nyní leží ve sněmovně. Podle emisního kalendáře, který ministerstvo zveřejnilo loni v listopadu, může stát letos vydat střednědobé a dlouhodobé dluhopisy nejvýše za 150 miliard korun. Předpokládaný objem emisí je však 110 miliard Kč s desetiprocentní odchylkou oběma směry.

Poslanec Tlustý: Sobotka hájí zájmy ČSOB, připraví stát o 11 miliard Kč

Ministr financí Bohuslav Sobotka nehájí podle šéfa poslaneckého klubu ODS a předsedy dozorčí rady České konsolidační agentury Vlastimila Tlustého zájmy státu, ale soukromé banky ČSOB. Pohledávky, které stát od banky koupil za 11,1 miliardy Kč, chce prý Sobotka prodat zpět ČSOB za korunu. Odpor dozorčí rady ČKA vůči této transakci je skutečným důvodem, proč chce Sobotka tuto radu vyměnit, řekl Tlustý na mimořádné tiskové konferenci.

Vlastimil Tlustý se podle ministra Sobotky mstí za plánované odvolání z čela dozorčí rady České konsolidační agentury. Informuje prý nekorektně a nepravdivě o snaze vyřešit sporné pohledávky po bývalé IPB a snaží se vše politizovat. Tlustý prý věci "vytrhává z kontextu, informuje zkresleně, nepravdivě a hovoří o věcech, které se buď nestaly, nebo nebyly rozhodnuty". Resort podle něj nemůže rozhodnout skrytým a pokoutným způsobem, protože každé řešení musí být schváleno Evropskou komisí a vládou.

ČSOB zatahování do politického sporu odmítá a tvrdí, že případné právní vady pohledávek si mezi sebou musí vyřešit ČKA s ministerstvem financí. Sporné pohledávky pocházejí z doby prodeje majetku zkrachovalé Investiční a Poštovní banky. Ten koupila v roce 2000 právě ČSOB a za problémové úvěry se zaručil stát. Banka poté na ČKA převedla mimo jiné pohledávky v nominální výši zhruba 17 miliard korun, za které stát podle Tlustého zaplatil asi 11,1 miliardy Kč. Nyní je chce Sobotka údajně prodat bance za korunu. ČKA má přitom podle Tlustého šanci sporné dluhy bance vrátit a žádat peníze zpět.

Na základě státních záruk by ČSOB mohla případné ztráty ze špatných a neexistujících úvěrů požadovat od ministerstva financí. Právní rozbory však podle Tlustého dokazují, že tyto záruční smlouvy vypršely a banka nemá na peníze nárok.

ÚS zakázal protahovat rozhodnutí o výplatě peněz za mandáty ED

Ústavní soud zakázal ministerstvu financí protahovat rozhodnutí o výplatě státního příspěvku za mandáty Evropských demokratů (ED). Peněz za 15 pražských zastupitelů se strana neúspěšně domáhá již více než tři roky. Ústavní soud kritizoval ministerstvo za to, že dosud nerozhodlo, přesto že jej k tomu již loni v červnu vyzval Městský soud v Praze, který původní zamítavé stanovisko zrušil.

Ministerstvo financí rozhodnutí Ústavního soudu respektuje a podle své mluvčí Petry Krainové zahájí správní řízení, v němž se rozhodne, zda budou příspěvky vyplaceny. Dosud podle ní ve věci nerozhodlo kvůli dohodě s ED o tom, že obě strany vyčkají verdiktu Ústavního soudu. Zákon prý v tomto případě o přidělení příspěvků nehovoří zcela jasně a podle právního názoru ministerstva vnitra ED zákonem stanovené podmínky nesplňují.

Ministerstvo financí odmítlo příspěvek vyplatit proto, že strana podle něj nesplňovala zákonem stanovené podmínky. Vycházelo z ustanovení zákona, který hovoří jen o příspěvku stranám, hnutím a jejich koalicím. Strana ve volbách v roce 2002 kandidovala do pražského zastupitelstva pod názvem Demokraté Jana Kasla - Sdružení politické strany Evropští demokraté a nezávislých kandidátů. Podle šéfa strany Jana Kasla však šlo ze strany ministerstva o jasnou diskriminaci. Věří, že ministerstvo peníze vyplatí. Pro stranu jde o částku, která může rozhodnout o její další existenci.

Soud zprostil obžaloby jednoho z účastníků loňského CzechTeku

Tachovský okresní soud zprostil obžaloby čtyřiadvacetiletého muže, který byl obviněn z toho, že při loňském CzechTeku u Mlýnce na Tachovsku autem najížděl na policisty. Muž to popíral. Policisty prý ve tmě neviděl. Soud mu neprokázal, že chtěl někoho zabít nebo zranit. "Z předložených důkazů jasně nevyplynulo, že obžalovaný chtěl policisty ohrozit nebo jim úmyslně ublížit. Měli černé stejnokroje a nebyli nijak označeni. Ve tmě je zřejmě opravdu nemohl vidět," uvedl soudce Josef Junek. Rozsudek není pravomocný, žalobkyně se odvolala. Nelíbil se jí způsob, jakým soud prověřoval důkazy.

Státní zástupkyně vinila mladíka z toho, že 30. července v noci na louce u Mlýnce najel do skupinky policistů a jednoho z nich autem "nabral". Policistu ale nezranil. Byl obžalován z útoku na veřejného činitele. Hrozilo mu až pět let vězení. "Jel jsem z dálnice autem na louku, ale tam jsem se zapíchl do příkopu. Policisty, kteří mě údajně zastavovali, jsem ve tmě vůbec neviděl," řekl obžalovaný. Policisté ho pak prý vytáhli z auta ven a tloukli ho. Poničili mu údajně přední sklo vozu. Policista u soudu uvedl, že dostal ránu blatníkem do nohy. Nebyl však zraněn. Sám připustil, že ho řidič ve tmě nemusel vidět.

ČOI řešila sedm stížností na diskriminaci Romů v restauracích

Česká obchodní inspekce (ČOI) řešila loni sedm stížností na diskriminaci Romů v restauracích. Kontroly potvrdily jednu z nich. Inspekce o tom informovala na svých webových stránkách. Jedna restaurace v Budišově nad Budišovkou na Opavsku dostala za to, že Romy místní personál nepustil do podniku, pokutu 10.000 korun. Za prvních pět měsíců roku 2005 obdrželi inspektoři čtyři podněty, tedy víc než za celý rok 2004. Další tři stížnosti pak dostali v září a v listopadu.

Kontroly budou pokračovat i letos. Vedle restaurací se zaměří také na butiky, kde se objevují případy diskriminace při zkoušení oblečení. Nerovně ale nepřistupují někteří podnikatelé v Česku jen k Romům. Existují například dvojí ceny, zahraniční turisté platí víc. Diskriminovány bývají i matky, které personál nechce do některých provozoven pustit s kočárkem.

Rada dala Nově pokuty za reality show ve výši 16,8 milionu korun

Televize Nova dostala od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dalších 19 pokut v celkové výši 16,8 milionu korun za svou reality show Big Brother. Podle názoru rady Nova opět porušila zákon tím, že mezi 06:00 a 22:00 nabídla v pořadu takové vulgární, erotické a obscénní záběry, které mohly ohrozit mravní, psychický a fyzický vývoj dětí a mladistvých. ČTK to řekl předseda rady Petr Pospíchal. Již dříve rada udělila Nově ze stejného důvodu pokuty ve výši 25 milionů korun, nyní se tak celková suma zvýšila na 41,8 milionu korun; to je nejvyšší pokuta, kterou kdy rada dala za jeden pořad.

Také TV Prima dostala od Rady na jejím zasedání tento týden pokutu za svou reality show VyVolení, a to ve výši půl milionu korun. Důvod je stejný jako v případě Big Brother na Nově. Celkový výše pokut u Primy se tak vyšplhala na 22,5 milionu korun. Obě televize se již proti prvním uděleným pokutám ve výši pět milionů pro Primu a čtyři pro Novu odvolaly k soudu.

V Temelíně byla objevena netěsnost v odstaveném druhém bloku

Energetici v noci na středu zjistili ve druhém bloku Jaderné elektrárny Temelín zřejmě netěsnost armatury odvzdušňující třetí parogenerátor. Druhý blok je od počátku ledna odstaven kvůli plánované výměně vysokotlakého rotoru turbogenerátoru a elektřinu nevyrábí. Odstávka měla původně trvat do konce ledna, ale pravděpodobně se kvůli nové závadě prodlouží, řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Kvůli netěsnosti bylo několik tisíc litrů chladicí vody, která obsahuje kyselinu boritou, odvedeno drenážním systémem do sběrné nádrže v kontrolovaném pásmu. "Jde o poruchu v technologii, která nemá dopad na životní prostředí ani na zdraví zaměstnanců," řekl Nebesář. Dodal, že při závadě neunikly radioaktivní látky do životního prostředí. Kvůli poruše je nutné blok dochladit, aby technici mohli problém přesně identifikovat a odstranit. Proces dochlazení potrvá do čtvrtka, pak bude možno závadu blíže identifikovat a stanovit její rozsah a harmonogram opravy. První blok elektrárny je nyní v provozu na plánovaném výkonu.

Odpůrci Temelína připomněli, že podobné problémy s únikem vody v primárním okruhu už se v Temelíně vyskytly v červnu a prosinci roku 2004 a v květnu roku 2005. "Únik radioaktivní vody na bloku, který se právě opravuje, je dokladem obzvláště špatné kultury bezpečnosti na Temelíně," sdělila ČTK mluvčí sdružení Jihočeské matky Dana Kuchtová.

V projektu 24 hodin Mozarta se objeví i koncert z Prahy

Monumentální televizní přenos napříč kontinenty bude jedním z vrcholů oslav 250. výročí narození geniálního hudebního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta, které si v pátek 27. ledna připomene celý svět. Projekt s názvem 24 hodin Mozarta zprostředkuje prostřednictvím satelitu milionům diváků do více než 30 zemí záběry z koncertních sálů ve Vídni, Salcburku, Berlíně, Pekingu i z pražského Stavovského divadla. V podání České filharmonie zazní mimo jiné předehra k Mozartově opeře Don Giovanni.

Projekt Evropské vysílací unie (EBU) ve spolupráci s řadou televizních společností nabídne od pátečního rána až do soboty vedle bohatého proudu Mozartových oper, symfonií a komorní hudby také pásmo krátkých filmů a dokumentů přibližujících život slavného komponisty. Mezi desítkami účinkujících se objeví třeba i jazzová hvězda Dee Dee Bridgewaterová či flétnový virtuos Ian Anderson, frontman legendární skupiny Jethro Tull. Obdobná akce se konala před více než pěti lety u příležitosti připomínky 250. výročí úmrtí dalšího z velikánů světové hudby - Johanna Sebastiana Bacha.

Jiří David bude jako jeden z mála Čechů zastoupen v Sotheby's

Dílo českého výtvarníka Jiřího Davida se bude v únoru dražit v prestižní aukční síni Sotheby's v Londýně. Pro současné české umění je to výjimečná událost, díla tuzemských tvůrců poslední doby se na zahraničních aukcích téměř neobjevují. "Fotografie do aukce přihlásila jistá pařížská galerie, nevím, jakým způsobem je získala," řekl David ČTK. Vyvolávací cena za dvě fotografie ze známého Davidova cyklu portrétů osobností činí 1800 liber (přibližně 74.700 korun).

Sotheby's je vedle aukčního domu Christie's nejprestižnější aukční síní na světě. Z českých umělců, jejichž díla kdy byla u Sotheby's dražena, lze jmenovat Františka Kupku, Václava Brožíka či Jakuba Schikanedera, z modernějších Josefa Sudka a Františka Drtikola. Ze současných či žijících autorů to byl jen fotograf Jan Saudek. "V oblasti současného českého umění je to skutečně výjimečné," řekl ČTK galerista a majitel aukční síně Martin Kodl. Soudí, že bylo velmi odvážné pustit dílo do aukce. Pokud by se navíc vydražilo, byl by to významný signál o tom, že o současném českém umění se ve světě ví.

Ze sportu:

Fotbalové mistrovství Evropy hráčů do 19 let se v roce 2008 uskuteční v České republice. Rozhodl o tom výkonný výbor UEFA na svém středečním zasedání v Nyonu, kde se také zabýval pátečním losováním kvalifikace ME 2008. Ve své tiskové zprávě to uvedla UEFA.

Fotbalový reprezentant Tomáš Jun bude v jarní části sezony hostovat v Besiktasi Istanbul, čtvrtém týmu turecké ligy. Uvedl to deník Sport. Třiadvacetiletý útočník Trabzonsporu jednal v minulých týdnech s bundesligovými kluby Wolfsburgem a Norimberkem, ale bezvýsledně.

Cyklokrosař Martin Zlámalík dostal půlroční distanc za pozitivní dopingový test. Disciplinární komise Českého svazu cyklistiky českému reprezentantovi vyměřila trest za užití efedrinu. Pozitivní vzorek odevzdal Zlámalík po pohárovém závodu 19. listopadu v Plzni.

Český tenista Jan Hernych nenapodobil postupem do semifinále čtyřhry na Australian Open Martina Damma. Spolu s Chorvatem Ivem Karlovičem podlehli největším favoritům deblové soutěže, americkým dvojčatům Bobovi a Mikovi Bryanovým ve třech setech 3:6, 6:3 a 1:6. Pro Hernycha byla nicméně účast ve čtvrtfinále nejlepším výsledkem při dosavadních pěti startech v deblu na grandslamových turnajích. Damm si zahraje o postup do finále v Melbourne znovu po dvanácti letech, jeho spoluhráčem je Ind Leander Paes.

Rychlobruslařka Martina Sáblíková zamíří ve čtvrtek na závěrečnou předolympijskou přípravu. Do Německa odjede společně s dalšími čtyřmi závodníky ze skupiny trenéra Petra Nováka, který předpovídá, že jeho osmnáctiletá svěřenkyně nebude v Turíně daleko od olympijských medailí.

Krátce o čtvrtečním počasí v České republice:

Zataženo až oblačno, občas sněžení. Teploty minus 6 až minus 2 stupně Celsia.