Denní souhrn zpráv Zprávy

19-02-2006

Vláda už může zaplatit dluhy velkých nemocnic

Vláda může v příštím týdnu zaplatit dluhy velkých nemocnic distributorům léků. Prohlásil to premiér Jiří Paroubek v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Premiér netvrdí, že distributoři dostanou celých 400 milionů korun, ale stát je podle jeho slov bude mít k dispozici a dluhy může vyrovnat podle jednotlivých smluv.

Krok distributorů léků, kteří ve středu přestali dodávat třem největším dlužníkům, označil Paroubek za gangsterské vydírání. Podle něj měla většina nemocnic podepsané splátkové kalendáře, ale distributoři na tyto smlouvy nedbali.

Podle Asociace velkodistributorů léčiv tři nejzadluženější nemocnice mají uhradit 400 milionů korun. Asociace ale bude navíc požadovat také penále.Samy nemocnice přitom také dostávají peníze od svých dlužníků pozdě. Dluh zdravotního pojištění nyní dosahuje výše asi 10 miliard korun.

Lékaři by mohli od 1. dubna dostávat víc peněz

Premiér Jiří Paroubek, ministr zdravotnictví David Rath a prezident České lékařské komory Milan Kubek se dohodli na změně úhradové vyhlášky za zdravotní péči. Nemocnice a lékaři by mohli od 1. dubna dostávat zhruba o pět procent peněz víc než loni v prvním pololetí. Novinářům to v neděli řekl ministr Rath. Zvýšit úhrady podle něj dovolí snížení schodku Všeobecné zdravotní pojišťovny. Stát jí od konce roku dal několik miliard korun.

Podle nynější vyhlášky, proti níž chtějí mnozí zdravotníci 24. února protestovat na Staroměstském náměstí, by úhrady měly být o tři procenta vyšší než loni. Předpis stanovuje i limity. Výkony, které se do nich nevejdou, pojišťovny neproplatí. Za překročení hrozí srážky plateb. Cena lékařské práce se navíc letos zvedla, za stejné peníze tak doktoři provedou méně úkonů a limit vyčerpají dřív. Někteří začali proto již pacienty odmítat.

Nynější vyhláška se podle premiéra nezmění. Od 1. dubna začne platit její novela. Jiří Paroubek řekl, že vláda by měla v týdnu rozhodnout o uvolnění 3 až 3,5 miliardy korun na zvýšení zdravotního pojištění, které odvádí stát za děti, studenty, nezaměstnané či důchodce. Stát by měl za jednoho svého pojištěnce platit o 126 korun víc, upřesnil David Rath. Od února platí 560 korun.

Podle ministra Ratha schodek VZP v únoru činil sedm miliard korun. Loni se pohyboval kolem 14 miliard. K jeho poklesu přispělo to, že konsolidační agentura zaplatila pojistné za zrušené státní podniky, stát poskytl odvody za své pojištěnce dřív a nyní je navíc zvýší.

Zmírnění úhradové vyhlášky od dubna navrhovala lékařská komora. "Požadavky ČLK budou splněny," uvedl její prezident Milan Kubek. Podle ČLK by se sankce ve vyhlášce neměly vztahovat na lékaře a nemocnice, které limity překročí nejvýše o deset procent. Regulace by se neměly týkat ani léků a zdravotnických prostředků, které schválil revizní lékař.

Podle lídra opoziční ODS Mirka Topolánka znamená příprava novely vyhlášky "přiznání chyby". Za deficit VZP podle něj mohly právě ministerské vyhlášky, podle nichž měly zdravotní pojišťovny vyplácet za péči víc, než vybraly na pojistném. Topolánek vyzval premiéra i Ratha, aby do voleb už žádné další kroky nepodnikali.

V pondělí dostanou pracovní návrh změn vyhlášky zdravotní pojišťovny k projednání.

Sdružení praktických lékařů nadále žádá demisi ministra zdravotnictví

Zástupci krizového štábu lékařů se i nadále připravují na demonstraci proti politice ministra zdravotnictví Davida Ratha. Nepřesvědčilo je ani jeho aktuální prohlášení o připravované změně vyhlášky o úhradách péče. Místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR Jan Jelínek novinářům řekl, že demonstraci by zabránila Rathova demise. Lékaři chtějí demonstrovat na pražském Staroměstském náměstí 24. února. Jelínek připomněl, že zatím nikdo neví, co vlastně bude změna obsahovat.

Lékařům také vadí, že i nová vyhláška byla připravena bez veřejné diskuse. Změnu vyhlášky chápou zástupci krizového štábu zdravotníků jako potvrzení toho, že mají pravdu. "Demonstraci bychom odvolali jedině v případě, že by se ministr rozhodl odstoupit," prohlásil místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR Jan Jelínek.

Ohlášenou změnu vyhlášky chápou zástupci krizového štábu jako potvrzení toho, že mají pravdu. Jelínek připomněl, že zatím nikdo neví, co vlastně bude změna obsahovat. I kdyby byla nová vyhláška z jejich pohledu lepší, nynější bude platit celé první čtvrtletí a dopad na lékaře přijde teprve dodatečně.

Ze všech kroků, které ministr zdravotnictví za dobu svého působení ve funkci provedl, vadí zdravotníkům nejvíce vyhláška o úhradách péče na první pololetí. Postavila se proti ní lékařská sdružení, stomatologická komora a Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje asi 160 menších zařízení.

Lékařům odmítajícím ministrovu politiku vadí, že nová vyhláška byla opět připravena bez veřejné diskuse. "Ministr to nejdříve připraví, prosadí a pak teprve říká, jestli máme nějaké připomínky. V ostatních evropských zemích to bývá naopak, každé změně předchází veřejná debata. Pan ministr se chová jako malý Trautenberk," řekl prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. Zástupci krizového štábu vnímají Rathovy kroky jako nesystematické, neboť podle nich změnu vyhlášky připravil až pod hrozbou demonstrací.

Rathovo vyjádření, že lékaři dostanou od dubna více peněz na péči díky lepším výsledkům Všeobecné zdravotní pojišťovny, komentovali organizátoři protestu slovy, že "výsledky VZP musí být lepší, protože lékaři museli omezit péči, takže pojišťovna nemusela za řadu výkonů platit".

Češi, kteří chtějí v červnu volit v zahraničí, se musejí včas registrovat

Poslance z kandidátek, předložených v Jihočeském kraji, budou moci letos vybírat ve volbách do sněmovny čeští občané, žijící v zahraničí. K výsledkům voleb v tomto kraji se pak připočte hlasování ze všech volebních okrsků v cizině podle působnosti českých velvyslanectví a konzulátů, kromě honorárních. Čeští zájemci o červnové sněmovní volby v cizině by měli už teď myslet na dodržení zákonných lhůt, nutných k jejich účasti. Termíny připomíná náměstek ministra vnitra Václav Henych:

"Čtyřicet dnů před dnem voleb je vlastně poslední lhůta k tomu, aby oni mohli požádat o provedení zápisu do zvláštního seznamu, vedeného zastupitelskými úřady nebo konzulárními úřady. A pak je ještě, řekněme, 10 dní na to, aby případné chyby, nedostatky nebo nějaké chybějící doklady mohli doplnit a předložit. Takže ta doba skutečně není nijak zvlášť dlouhá a myslím si, že by měli začít - teď to trošičku přeženu - hned."

Pokud zelení uspějí ve volbách, budou s nimi jednat ČSSD i ODS

Se Stranou zelených jako možným koaličním partnerem je připravena jednat vládní sociální demokracie i největší opoziční Občanská demokratická strana. Lídři obou největších stran Jiří Paroubek (ČSSD) a Mirek Topolánek (ODS) v televizním pořadu České televize v neděli uvedli, že případná spolupráce se zelenými bude otázkou povolebních jednání.

"Nás nezajímá ta levice a pravice, tam se ty strany zařazují samy. Nás zajímá, o čem ta budoucí spolupráce bude," řekl předseda Strany zelených Martin Bursík v diskusním pořadu televize Prima. Dodal, že zelení chtějí diskutovat. Záleží na tom, jestli by se s případným partnerem shodli na programu.

Paroubek poznamenal, že současné preference zelených ale nemusejí znamenat, že se tato strana do sněmovny v červnových volbách opravdu dostane. Jejich šanci naznačily poslední průzkumy volebních preferencí, které jim předpovídají zisk něco přes pět procent hlasů nutných ke zvolení. "Počkal bych, jaké budou další trendy," uvedl Paroubek. Připomněl, že Straně za životní jistoty dávaly preference před minulými volbami deset procent, ale nakonec zůstala se třemi procenty mimo sněmovnu.

Volby by podle současných průzkumů vyhrála ODS, těsně za ní by byla ČSSD. Následovali by komunisté (KSČM) a lidovci (KDU-ČSL). Unionisté (US-DEU) by se do sněmovny nedostali.

Zeman pomůže Paroubkovi před volbami s autobusem Zemákem

Bývalý předseda vlády a sociální demokracie Miloš Zeman chce pomoci premiérovi Jiřímu Paroubkovi v předvolební kampani. "Dnes už legendární autobus Zemák vyjede se mnou na palubě, aby podpořil Jiřího Paroubka v Ústeckém kraji," řekl Zeman novinářům, když premiéra vítal na své chalupě v Novém Veselí na Žďársku.

Paroubek a Zeman se již loni v červenci na Jablonecku, kde má svou chalupu premiér, dohodli na volební spolupráci. Zeman tehdy řekl, že Paroubek může počítat s jeho podporou. Naopak odmítl pomoc tehdejšímu předsedovi ČSSD Stanislavu Grossovi, který později rezignoval.

Volební autobus Zemák používal Zeman v parlamentních volbách v letech 1996 a 1998. Nápad s volebním autobusem realizoval Zemanův poradce Miroslav Šlouf. V obojích volbách se Zemanovi s jeho týmem podařilo zvítězit. Jeho spolupracovníci vzpomínají především na rok 1996, kdy na severní Moravě Zeman porazil tehdejšího premiéra a předsedu ODS Václava Klause.

Návrh snížit základní sazbu DPH na 15 procent je podle premiéra nesmysl

Za nesmysl označil v televizním duelu s předsedou ODS Mirkem Topolánkem premiér Jiří Paroubek (ČSSD) návrh ODS snížit základní sazbu DPH z 19 na 15 procent. Změna by podle ODS znamenala pokles příjmů státu, ale také zlevnění velké části zboží a služeb včetně energií. Rovnou daň by podle Topolánka doprovodilo snížení DPH u potravin, a to v jedné z připravovaných variant až na nulu.

"Ve (volebním) programu bude, že zavedeme rovnou 15procentní daň a vyřešíme veškeré problémy. Nikdo nebude touto daní poškozen," uvedl Topolánek v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Připustil, že prosadit nulovou DPH na potraviny bude v Evropské unii těžké. Premiér soudí, že to je zcela nemožné. Další varianty ODS počítají se snížením daně na potraviny na pět procent nebo se zvýšením důchodů k 1. lednu 2007 o částku, o kterou se mohou případně zdražit potraviny.

Volební program chce ODS představit v dubnu a květnu. "Sociální skupiny, které by se mohly cítit ohroženy případným zdražením potravin, budou mít tu situaci vyřešenou. To je klíčové," prohlásil Topolánek.

Předlohou, kterou ODS předložila sněmovně v uplynulém týdnu, by se mohla sněmovna zabývat na schůzi, která bude zahájena v úterý 7. března. O záměru předložit daňové změny informovala ODS již koncem ledna. Jejich návrh ale ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil za předvolební populismus. Snížení základní sazby DPH by podle ČSSD připravilo veřejné rozpočty o 40 až 50 miliard korun ročně na daňových příjmech. ODS podle něj záměrně neříká, jak by tento výpadek příjmů státu, obcím a krajům kompenzovala.

ODS v důvodové zprávě uvádí, že výpadek příjmů státního rozpočtu by byl sice asi 35 miliard korun, kompenzoval by se ale zvýšeným obratem zboží a služeb ve snižované sazbě. Občanští demokraté navrhují, aby sněmovna projednávala jejich návrh ve zrychlením jednání, což umožní schválit předlohu rovnou v prvém čtení. Tento postup ale mohou vetovat dva poslanecké kluby, případně 50 poslanců. ODS mnohdy takovou taktiku vůči vládním návrhům volí. Je tedy pravděpodobné, že zrychlené projednávání předlohy ČSSD zablokuje.

V Česku jsou nyní dvě sazby DPH - základní 19-procentní a snížená pětiprocentní. Ta platí například pro většinu potravin, dětské pleny či lékárenské pomůcky. Stát loni na DPH vybral 147 miliard korun.

Před patnácti lety v České republice začal restituční proces

Před patnácti lety se v České republice začal odvíjet proces navracení neprávem zabaveného majetku. Restituce odstartovalo zejména přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích, který schválil někdejší federální parlament 21. února 1991. Snahou tehdejších československých zákonodárců bylo zmírnit následky některých majetkových křivd, jichž se dopustil komunistický režim. Restituce se rovněž vedle privatizace a liberalizace cen a obchodu staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989.

Vracení majetku umožňovalo více zákonů. K hlavním patří zákon o mimosoudních rehabilitacích z roku 1991, který umožnil vydat lidem určitý majetek, který byl odebrán od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. V roce 1991 byl schválen také zákon o půdě, na jehož základě byly vraceny pozemky. Restituční zákony obsahovaly některé podmínky, které byly později zmírněny. Jedna z nich, jež ztěžovala vracení majetku krajanům, spočívala v nutnosti mít v České republice trvalý pobyt. Tato podmínka padla v roce 1994, kdy ji na základě stížnosti skupiny poslanců zrušil Ústavní soud. Druhá podmínka, jež spočívala v nutnosti být českým státním občanem, zůstala.

Ústavní soud zasáhl do restitučního zákonodárství vícekrát. V březnu 1999 zrušil část zákona o mimosoudních rehabilitacích, a umožnil tak restituovat i národní kulturní památky. Potomkům původních majitelů tak byl například vydán Lobkovický palác v Praze na Hradčanech. Naposledy rozhodovali ústavní soudci loni v prosinci o takzvané restituční tečce. Šlo o ustanovení zákona, na jehož základě se mělo uzavřít vypořádávání restitučních nároků na pozemky do 31. prosince 2005. Ústavní soud toto omezení zrušil pro přímé restituenty a jejich dědice.

Převody půdy přitom koncem loňskému roku provázela aféra se spekulacemi s restitučními nároky. Zejména tato kauza stála křeslo ministra zemědělství Petra Zgarbu (ČSSD) i téměř celé vedení Pozemkového fondu. Ten spravuje státní zemědělské nemovitosti a má v rámci restitucí na starosti vydávání náhradních pozemků.

Zřejmě nejvíce pozornosti v patnáctiletém procesu restitucí však s sebou přineslo vracení majetku potomkům šlechtických rodů. Po přijetí restitučních zákonů dědicové podali kolem 200 žádostí o vrácení hradů, zámků, lesů, pozemků, rybníků a dalšího nemovitého majetku. Do současnosti byly podle dostupných údajů původním majitelům vydány více než čtyři desítky hradů a zámků.

K nejúspěšnějším restituentům patří Colloredo-Mansfeldové, kteří kromě zámku v Dobříši na Příbramsku získali na 17.000 hektarů půdy. Původně rodu ve vleklém sporu připadl i zámek Opočno na Rychnovsku, ale po odmítavém rozhodnutí ústavních soudců okresní soud loni ponechal památku ve vlastnictví státu.

V restitucích uspěla i orlická větev Schwarzenbergů, jíž se vedle zámku Orlík na Příbramsku vrátilo i 11.000 hektarů půdy. Z velkých rodů se vrácení majetku dočkali i Lobkowiczové a část rodu Kinských. Potomek jiné větve této rodiny, František Oldřich Kinský, byl naopak většinou se svými nároky neúspěšný. Také v důsledku jeho kauzy rozhodl loni Ústavní soud, že majetek zabavený státem před 25. únorem 1948 nelze vymáhat takzvanými určovacími žalobami, ale pouze na základě restitučních zákonů.

Navracení církevního majetku tyto normy neupravovaly, řešily jej částečně dva zákony z počátku 90. let formou výčtu vraceného majetku. Původní restituční zákony pominuly i problematiku židovského majetku; částečně byla řešena až v jejich novelách a další legislativou.

Hlavní státní žalobkyně je připravena svou předchůdkyni zprostit mlčenlivosti ve věci odposlechů bývalého šéfa NBÚ

Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká je připravena zprostit mlčenlivosti svou předchůdkyni Marii Benešovou v aféře kolem odposlechů bývalého šéfa Národního bezpečnostního úřadu Jana Mareše. Vesecká prověřuje informace, že bývalé vedení nejvyššího zastupitelství vědělo o odposleších usvědčujících Mareše z kontaktů s lidmi kolem stíhaného soudce Jiřího Berky již v roce 2003, ale nic nepodniklo. Na veřejnost odposlechy pronikly v minulých týdnech.

Zproštění mlčenlivosti podporuje také ministr spravedlnosti. Benešové by podle něj měla vysvětlit, jak s odposlechy nakládala.

Se zproštěním mlčenlivosti souhlasí i premiér Jiří Paroubek (ČSSD). Podle něj by Benešová neměla být zbavena mlčenlivosti jen v případě NBÚ a soudce Berky, ale "ve všem". Předseda vlády bývalou nejvyšší státní zástupkyni označil za "čestnou dámu, která v boji proti korupci udělala hodně".

Benešová čtvrtečnímu deníku Právo řekla, že úřad za jejího působení odposlechy Mareše nepodcenil a že v dané věci podnikla kroky s ohledem na bezpečnost státu. Němec ale v televizi Nova poznamenal, že pokud by zastupitelství chtělo s informací pracovat tak, aby zajistilo bezpečnost státu, tak by mělo tuto informaci poskytnout prostřednictvím ministra spravedlnosti vládě. "Za mého působení se nic takového nestalo. Já jsem nedostal žádnou informaci z Nejvyššího státního zastupitelství směrem k Národnímu bezpečnostnímu úřadu," zdůraznil ministr Němec.

Vesecká televizi řekla, že zatím nemá zprávy o tom, že by bezpečnost státu byla narušena. Pokyn k prověření otázky, zda někdo nepochybil při vyhodnocování odposlechů Mareše, dala před několika dny. Televizi Nova v neděli řekla, že již byly přezkoumány spisové materiály nejvyššího i pražského vrchního zastupitelství a vyslechnuti někteří lidé. "Byla již opatřena vysvětlení některých osob a předpokládám, že v následujícím týdnu bude šetření pokračovat podáním vysvětlení dalších osob," upřesnila.

O tom, že nejvyšší zastupitelství mělo odposlechy již v roce 2003, Novu informoval státní zástupce Libor Nedorost, který na nejvyšším zastupitelství působil. Nyní je postaven mimo službu, protože je stíhán. Navíc je považován za člověka z okruhu Berkovy skupiny. Skupina je stíhána za údajně zmanipulované konkurzy. Nejvyšší státní zastupitelství podle Novy získalo odposlechy od vrchního zastupitelství, které má případ Berky na starosti, protože v odposleších figurovalo Nedorostovo jméno. Zveřejnění policejních odposlechů pak donutilo šéfa NBÚ Mareše k rezignaci.

Stíhaný soudce Berka chce po novinách tři miliony korun

Ústecký konkurzní soudce Jiří Berka, který je stíhán pro zločinné spolčení v kauze údajně zmanipulovaných konkurzů, chce po vydavateli deníku Právo omluvu a třímilionové odškodnění. Nelíbí se mu článek z předloňského července, naznačující jeho spojení s údajně chystanou vraždou reportéra České televize Jiřího Hynka. Pražský městský soud se žalobou na ochranu osobnosti začne zabývat v pondělí.

Informace o údajně chystané vraždě deníku nepotvrdila ani policie, ani státní zastupitelství. Právo se odvolalo pouze na rozhovor s Hynkem. Ten ale později popřel, že by něco takového řekl.

Policie začala skupinu kolem soudce Berky rozkrývat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku, který Berka vyhlásil údajně na základě padělaných dokumentů. O rok později vyšetřovatel obvinil další lidi, mimo jiné údajného organizátora a vysokoškolského pedagoga Ladislava Větrovce. V kauze už byla podána obžaloba, policie ale rozdává další obvinění.

Vyšší zdanění destilátů zřejmě snížilo spotřebu alkoholu

Vyšší zdanění alkoholu v destilátech pravděpodobně snížilo jeho spotřebu. Tvrdí to psychiatři Karel Nešpor a Ladislav Csémy, kteří se věnují závislostem. Od ledna 2004 se zvýšila spotřební daň na litr alkoholu v destilátech o 31 korun (na 265 korun). Před dvěma lety v průměru každý Čech vypil 9,8 litru čistého alkoholu, předchozí rok spotřeba činila 10,2 litru na jednoho obyvatele.

Množství vypitého alkoholu kleslo poprvé od roku 1989, týkalo se to především lihovin. Nešpor s Csémym však připouštějí, že část obyvatelstva se předzásobila koncem roku 2003 a pak čerpala z těchto zásob. "Pro toto vysvětlení svědčí skutečnost, že v roce 2003 mírně stoupla spotřeba destilátů," uvedli. Přesto ale pokles v roce 2004 byl podle nich větší než nárůst v roce předchozím. Údaje za loňský rok zatím nejsou k dispozici.

Česko se v konzumaci lihových nápojů stále drží na jednom z předních míst v Evropě. Proto oba odborníci doporučují vyšší zdanění i u piva a vína. "Vyšší spotřební daň na alkohol v pivu by patrně vedla výrobce ke snižování obsahu alkoholu v jejich produktech, což je žádoucí," tvrdí experti. I kdyby tak Češi vypili stejně piva, množství vypitého alkoholu by se snížilo.

Nadměrné pití alkoholu způsobuje například cirhózu jater, rakovinu úst, hrtanu a jícnu, žaludeční vředy nebo sexuální impotenci. U pravidelných konzumentů se může také objevit řada duševních poruch, mezi nimi i závislost na alkoholu. Pravidelné pití způsobuje také sociální problémy, od agresivního chování přes problémy na pracovišti až po kriminalitu.

Podle odborníků nepřiměřeně konzumuje alkohol asi třetina českých mužů a 14 procent žen. Odborníci také upozorňují na vysokou toleranci Čechů k pití alkoholu a na jeho snadnou dostupnost.

Podle ministra Urbana by případná investice Hyundai v ČR měla činit 800 mil. eur

Pokud se korejská automobilka Hyundai rozhodne definitivně postavit svůj nový závod v ČR, pak do něj investuje 800 milionů eur, tedy asi 23 miliard korun, a zaměstná v něm 3000 lidí. V pořadu Nedělní partie na TV Prima to řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Původně se hovořilo o investici zhruba jedné miliardy eur. Podmínky investice probírali v Praze zástupci automobilky celý tento týden.

"Já jsem v pátek položil na stůl definitivní verzi českého návrhu, o kterém bude jednat, předpokládám do konce února, vedení společnosti Hyundai," řekl Urban. Dokument podle něj obsahuje nejen sliby české strany, ale i závazky korejské firmy. "Já mohu říci, že nabízíme například prostředky za vytvoření pracovního místa. A zároveň Hyundai se zavazuje, jaká bude výše celé investice. To znamená, že to bude 800 milionů eur," doplnil.

Firma zaměstná 3000 lidí přímo v mateřské firmě, zároveň s tím vzniknou další pracovní místa v dodavatelských firmách a podle Urbana by tak investice přinesla celkem 15.000 pracovních míst. Dosud se počítalo s 3000 přímými místy a více než 10.000 pozicemi v dodavatelských firmách.

Urban předpokládá, že jednání s automobilkou budou uzavřena do konce února, nebo do začátku ženevského autosalonu, tedy do 2. března. Pokud Hyundai zvolí ČR, vyroste nová továrna v průmyslové zóně Nošovice v Moravskoslezském kraji.

Urbanův partner v diskusi, předseda Strany zelených Martin Bursík, se zmínil o plánu na vybudování čtyřproudé komunikace do Žiliny, kde má závod partnerská firma KIA. Podle něj by bylo daleko výhodnější využít železničního spojení z Frýdku-Místku do Českého Těšína, odkud už vede železniční spojení na Slovensko. "Ale vůbec to nenarazilo na úrodnou půdu," řekl Bursík.

Podle Urbana však čtyřproudá silnice není předmětem dohody s Hyundai. "Bude to maximálně rekonstrukce té stávající dvouproudé," dodal. Nyní se podle něj jedná o její rekonstrukci.

Slováci žijící v Česku budou moci poprvé volit na dálku

Slováci žijící v Česku budou mít v červnu poprvé možnost volit bez toho, aby museli jet do vlasti. Protože se předčasné volby uskuteční už 17. června, uvažuje premiér Mikuláš Dzurinda o rychlé osvětové kampani, ze které by krajané dostali potřebné informace o tom, jak a kde hlasovat. "Poprvé budou moci volit osobně i korespondenčně," řekl v neděli Dzurinda ČTK při návštěvě Prahy. Do české metropole přiletěl zahájit jedenáctý ročník dnů Slovenského divadla v Praze.

Datum předčasných voleb stanovil pověřený předseda slovenského parlamentu Béla Bugár ve středu, potvrdil tak dohodu politických stran z minulého týdne. Původně měli Slováci jít volit až v září. O formálním zabezpečení voleb v zahraničí bude jednat slovenský kabinet ve středu, už nyní podle Dzurindy podniká některá opatření ministr vnitra.

Lidé, kteří mají české i slovenské občanství, i slovenští studenti a zaměstnanci, by se podle ministerského předsedy měli o možnosti hlasovat dozvědět podrobnosti co nejdříve. Budou si totiž muset předem vyřídit dokumenty. Jednou z možností informační kampaně mohou být podle Dzurindy například inzeráty v českém tisku.

Pořadatelé na pokyn policie ukončili soukromou zábavu skinheadů

Pořadatelé soukromé zábavy příznivců hnutí skinheads ukončili v sobotu krátce před půlnocí na pokyn policie hudební produkci v sále šlapanického hostince. Ze získaného zvukového záznamu vyplynulo, že písně poslední hrající skupiny mohly mít rasový podtext. Několik desítek převážně mladých lidí poté začalo sál bez protestů opouštět. Uvedla to policejní mluvčí Jolana Číhová.

Zvukový záznam se podařilo pořídit policistům zvenčí. Odborníci, kteří se akce zúčastnili společně s policisty, texty posoudili. Skupina, jež písně s možným rasovým podtextem hrála, odjela na obvodní oddělení do Dobřan. Tady musí podat vysvětlení ke své produkci, řekla Číhová. "Ukončení zábavy se odehrálo bez větších komplikací a incidentů. Lidé se postupně rozcházejí domů. Připravený pohotovostní oddíl nemusel zasahovat. Akce v hostinci měla končit asi půl hodiny po půlnoci," uvedla mluvčí.

Hudební kulisou hororu Hostel je čs. pop, uznáním je ale spíš angažování českého kameramana a zvukaře

Tvůrci amerického hororu Hostel použili jako hudební doprovod také ukázky několika popových písniček z repertoáru českých a slovenských interpretů 80. let. Autorem filmové hudby je Nathan Barr, tvůrci však v kratičké scéně zahráli písničky od Michala Davida, Mira Žbirky, Elánu nebo Teamu. "Pro Američany to možná může mít hodnotu něčeho výstředního," řekl ČTK publicista Ondřej Štindl.

Například Michal David zařazení své písně Třetí galaxie pokládá za satisfakci a ocenění své práce. "Použití písně ale není soud o kvalitě," míní Štindl, který před 15 lety uváděl tehdy dočasně pozapomenuté hudební "perly", obvykle poplatné komunistickému režimu, v pořadu Strašidelný zámek na Rádiu 1. Tvůrci snímku totiž podle jeho názoru pouze naplnili svou představu o diskotékové hudbě na Slovensku, kam děj svého nízkorozpočtového snímku umístili.

Film režiséra Eliho Rotha, na němž se jako producent podílel Quentin Tarantino, se točil v Česku za spolupráce českých tvůrců i herců. Snímek plný brutálních scén, který nyní evropská kina uvádějí sloganem "Zkuste se nepozvracet", bude mít českou premiéru 21. února.

Hostel se po svém uvedení do amerických kin počátkem roku držel na prvních příčkách návštěvnosti, Štindl popularitu v USA zúčastněným českým a slovenským hudebníkům nevěští. Ovšem ani počátkem 90. let nepředpokládal třeba Davidův velký comeback na domácí scéně. "Nenapadlo mě to. Asi mě to napadnout mělo, když se to stalo," připustil Štindl.

Zařazení české a slovenských písniček do filmu za ocenění kvalit zdejší hudby nepovažuje ani filmový kritik magazínu Reflex Tomáš Baldýnský. Naopak uznáním kvalit českých filmařů podle něj může být angažování domácího kameramana Milana Chadimy a zvukaře Tomáše Bělohradského do filmového štábu. "To jsou důležité profese, zvlášť pro Američany, kteří dbají na formu filmu. Je to uznání toho, že jsme schopni hrát na jejich hřišti za jejich podmínek," řekl.

Nový James Bond přišel v Praze o zuby.

Nečekané drama provázelo začátek natáčení nového filmu o agentu 007 Jamesu Bondovi v Praze. Jak v neděli informoval britský list Sunday Mirror, nový představitel slavného agenta Daniel Craig přišel hned při natáčení první bojové scény o dva přední zuby. K události prý došlo už začátkem měsíce, ale štábu se podařilo nehodu před zvědavci utajit až do konce první natáčecí fáze v barrandovských ateliérech. Po natáčení na Bahamách a v Anglii se v březnu filmaři znovu vrátí do Prahy.

List tvrdí, že se v Praze nenašel dentista, který by Craiga ošetřil a napravil způsobenou škodu, a tak musel být bleskově dopraven z Londýna jeho osobní zubař.

Vzhledem k tomu, že o obsazení role Jamese Bonda právě Danielem Craigem panují od začátku pochyby, Sunday Mirror využívá této informace k ironickým poznámkám na adresu Craigovy údajně nedostatečné tvrdosti. "Craig hned na začátku nesplnil roli tvrdého chlapíka," konstatuje list. V kritické scéně měl v souboji s teroristou nakonec vyhodit zloducha z okna poté, co zmlátil jeho kumpány, místo toho to byl ale právě Craig, kdo byl z boje vyřazen jako první.

Počasí

Po částečném vyjasnění od jihozápadu znovu přibývá oblačnost. Ojediněle se vyskytují mlhy a déšť. Teploty od +3 od -1 stupně a mírný jihovýchodní vítr. V pondělí se očekává oblačno až zataženo, v západních Čechách déšť. Teploty 7 až 11 stupňů, na západě a na horách kolem 4 stupňů.

19-02-2006