Denní souhrn zpráv Zprávy

02-03-2006

Putin mluvil hlavně o ekonomice, uznal morální vinu za srpen 1968

Česká republika po 13 letech hostila ruského prezidenta. Vladimir Putin během dvoudenní návštěvy mluvil s českými politiky především o ekonomice - slíbil, že jeho země začne s Čechy jednat o prodloužení smluv o dodávkách plynu a ropy. Největší pozornost domácích i zahraničních médií vzbudilo Putinovo prohlášení, v němž uznal morální odpovědnost Moskvy za vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.

Ve čtvrtek se Putin sešel s premiérem Jiřím Paroubkem, který česko-ruské vztahy označil za nejlepší v historii. Oba státníci se zaměřili na ekonomická témata, o sporných věcech se nebavili. Se šéfy parlamentních komor Lubomírem Zaorálkem a Přemyslem Sobotkou jednal o srpnu 1968, česko-ruské spolupráci i vztahu Ruska k EU. Ve čtvrtek ráno Putin spolu se svým českým protějškem Václavem Klausem uctil na Olšanských hřbitovech památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování Československa.

Paroubek po setkání s Putinem prohlásil, že Rusko vloží část peněz získaných z rekordně drahé ropy do projektů v České republice, zejména v kulturní a vědeckotechnické oblasti. Připomněl i loňský nárůst exportu českého zboží do Ruska o 46 procent na 4,3 miliardy dolarů (přes 100 miliard korun). "V dalších letech lze očekávat další silné nárůsty exportu z Česka do Ruské federace," řekl předseda vlády.

Ve středu se šéf světové velmoci sešel na Pražském hradě s prezidentem Klausem. Oba politici ocenili pragmatismus a respekt ve vzájemných vztazích, které podle nich nesmí zatěžovat minulost. Putin řekl, že ve vztazích obou zemí je důležitá i láska Rusů k České republice a české kultuře. Putin při rozhovoru s Klausem prý velmi detailně vysvětloval ruské počínání v Čečensku, za které Moskva čelí kritice ochránců lidských práv i řady světových osobností (včetně českého exprezidenta Václava Havla). Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který Putina v Praze doprovázel, ve čtvrtek prohlásil, že politický proces obnovy Čečenska je dokončen. Upozornil, že prioritou je nyní ekonomický rozvoj této neklidné republiky Ruské federace.

Naposledy byl ruský prezident v Česku v roce 1993. Tehdy Boris Jelcin označil srpnovou okupaci za agresi, za niž se ale demokratické Rusko nemůže omlouvat, protože za ni nese odpovědnost tehdejší sovětské vedení a předáci komunistické strany SSSR. Nynější Putinovo přiznání morální, nikoli právní odpovědnosti za okupaci Klaus ocenil jako jasné a srozumitelné poselství, které česká veřejnost vnímá. Nevidí ale důvod, proč tuto otázku otevírat nyní. "Byla to pro nás mimořádně tragická chvíle, ale jsem pro pozitivní pohled na přítomnost a budoucnost," řekl český prezident.

Z Prahy si Putin odvezl vzácný obraz Ivana Kramského Hlava rolníka, který za války odcizili z muzea na Krymu němečtí vojáci. Dílo bylo umístěno v Moravské galerii v Brně. Putin se divil, že vzácný obraz jeho země dostává. "Obvykle vracíme něco my. Je to znamení toho, že se v Evropě vytvářejí dobré vztahy," soudí.

Klausův tajemník: Paroubek ohrozil průběh Putinovy návštěvy v ČR

Premiér Jiří Paroubek ohrozil průběh návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v ČR, protože na poslední chvíli požadoval změnu programu, řekl ČTK tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl. Dodal, že v předvečer Putinova příletu poslal Paroubek prezidentovi dopis, v němž "si vynucoval pomocí výhrůžky a určitého vydírání", aby česko-ruské smlouvy nebyly podepsány na Hradě za účasti obou prezidentů, ale až ve čtvrtek během setkání ruského prezidenta a českého premiéra. "Napsal, že pokud mu pan prezident nevyhoví a nedojde ke změně programu, 'může se stát, že příslušní členové vlády České republiky, jakož i představitel ČEB (České exportní banky) se k podpisu na Hrad nemusí dostavit'. Hrozil tedy tím, že zakáže ministrům, aby se té návštěvy zúčastnili," uvedl Jakl. Paroubek ve čtvrtek nechtěl svůj krok komentovat. "Jsou některé dopisy, které si vyměňuje předseda vlády s prezidentem, které skutečně jsou dopisy důvěrnými. Já o tom nehodlám hovořit a už vůbec ne před novináři. Maximálně jsem ochoten o tom hovořit s prezidentem republiky," řekl Paroubek.

Ve středu podepsaly obě země na Hradě dvě memoranda a rámcovou úvěrovou smlouvu. Za českou stranu je svým podpisem stvrdili ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, náměstek ministra vnitra Miroslav Štěpán a generální ředitel ČEB Josef Tauber. Na Hradě byl přítomen také například ministr zahraničí Cyril Svoboda. Paroubka, stejně jako šéfy obou parlamentních komor, přijal ve čtvrtek prezident Putin v Lichtenštejnském paláci.

Podle Jakla nebylo do poslední chvíle jisté, zda se zástupci vlády k jednání na Hradě a podpisu dokumentů dostaví a zda se vůbec zúčastní slavnostní večeře. Hrad ale přesto nechtěl během Putinovy návštěvy o celé věci informovat. "Dovedli jsme si představit, jak by se asi pan prezident Putin díval, kdyby si něco takového přečetl v novinách, že se tady prostě na tom písečku nejsme schopni dohodnout," uvedl Klausův tajemník.

Šéf Senátu: Budeme dál podporovat odpůrce Lukašenkova režimu

I když změna poměrů v Bělorusku zřejmě hned tak nenastane, Senát bude dál podporovat odpůrce autoritářského režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. ČTK to řekl předseda Senátu Přemysl Sobotka po setkání běloruským ochráncem lidských práv Alešem Bialackým, který ve středu večer v Praze převzal cenu Homo homini. Cenu uděluje společnost Člověk v tísni osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů ve světě.

Přemysl Sobotka ocenil, že se běloruská opozice před nadcházejícími prezidentskými volbami v Bělorusku sjednotila. Bialacki podle něj "věří, že i po volbách, které, zdá se, Lukašenko ještě zvládne, zůstane (opozice) sjednocená a bude společně pokračovat". Na obdobu ukrajinské oranžové revoluce to prý ale zatím v Bělorusku nevypadá, podotkl Sobotka. Bialacki se podle něj také zmínil o existenci ruských vojenských základen ve své zemi a o obavách z případné intervence.

Senátoři podle Sobotky budou podporovat běloruskou opozici tak, jako české disidenty v dobách komunismu podporovala západní Evropa. Budou se také snažit Bělorusko opět navštívit. Předseda Senátu připomněl, že se o to letos v souvislosti s prezidentskými volbami pokusili Karel Schwarzenberg a Jaromír Štětina, kteří ale, ač držitelé diplomatických pasů, od běloruských úřadů nedostali víza. V minulosti přijeli za disidenty do Běloruska někdejší senátoři Jan Ruml a Michael Žantovský.

České ministerstvo zahraničí věnovalo loni na podporu demokracie v Bělorusku zhruba čtyři miliony korun. Peníze vynaložilo především na studijní pobyty běloruských aktivistů v Česku, podporu běloruského nezávislého tisku a rozhlasového vysílání a na brožury zabývající se stavem lidských práv v zemi.

Čeští chemici budou od července znovu velet praporu NATO

Čeští vojáci budou od 1. července opět velet mnohonárodnímu praporu chemické, biologické a radiační ochrany NATO. V jeho čele se odborníci z liberecké 31. brigády ocitnou na jeden rok. Prvních šest měsíců se postarají o výcvik praporu. V druhém půlroce bude mnohonárodní jednotka připravená k zásahu proti zbraním hromadného ničení a průmyslovým katastrofám kdekoliv na světě.

Mnohonárodní prapor chemické, biologické a radiační ochrany NATO vznikl v prosinci roku 2003 a skládal se z 600 až 700 specialistů z 11 evropských zemí, USA a Kanady. Téměř polovinu mužstva tvořili Češi a veleli jednotce v celém roce 2004. Příslušníci praporu chránili olympijské a paralympijské hry v Aténách a summit NATO v Turecku. Podle náčelníka generálního štábu Pavel Štefky se během působení českých chemiků v praporu rozplynuly jakékoliv pochybnosti o jejich odborných schopnostech a nyní mohou své zkušenosti rozdávat. "Centrála NATO mnohonárodní prapor pod českým velením hodnotila vysoko," konstatoval Štefka.

Aféra kolem Mareše nenarušila vztahy s NATO, řekl Paroubek

Aféra kolem bývalého ředitele Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jana Mareše podle premiéra Jiřího Paroubka nenarušila vztahy s NATO. Uvedl to po čtvrtečním jednání s bezpečnostním ředitelem Severoatlantické aliance Thomasem McKeeverem. Ten se podle ministra vnitra Františka Bublana zajímal o to, zda aféra neměla vliv na informační tok mezi centrálou NATO a NBÚ.

Podle Paroubka byla provedena kontrola zaměřená na informační systém NBÚ, která nezjistila únik informací. Paroubek dodal, že v dubnu přijede pravidelná inspekce z NATO, která systém prověří. V minulých letech nebyla podle Paroubka zjištěna žádná pochybení. "Předpokládám podobný výsledek," řekl premiér.

Mareš počátkem února odstoupil kvůli zveřejněným policejním odposlechům, v nichž hovoří s Vladislavem Větrovcem, považovaným za hlavního aktéra skupiny kolem obviněného konkurzního soudce Jiřího Berky. Policie jeho členy podezírá ze zmanipulování řady konkurzů. Mareš spojení s podezřelou skupinou popírá. Již před tím obvinila policie z korupce bývalého sekčního šéfa NBÚ Vladimíra Šišu. Paroubek doplnil, že stále ještě není známo jméno nového šéfa NBÚ. Řekl, že vybrat vhodnou osobu není lehké a že se to patrně stane až po červnových volbách. Úřad dočasně vede náměstkyně Zdeňka Jůzlová.

Martínek: ČR musí zjednodušit kontrolu rozdělování peněz z EU

Česká republika bude muset od roku 2007 zjednodušit kontrolu rozdělování peněz z fondů Evropské unie, řekl ve čtvrtek ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Současná několikanásobná kontrola je podle něj příčinou pomalejšího rozjezdu a nižšího čerpání peněz z EU. "Současné období je varováním. Musíme jednoznačně zjednodušit systém kontroly. Budeme odstraňovat věci, které se v tomto období ukázaly jako zbytečné," řekl Martínek.

V letech 2007 až 2013 bude moci ČR z evropských fondů čerpat kolem 100 miliard korun ročně. Podle Martínka to bude první a zřejmě poslední období, kdy bude příliv peněz takto velký, a ČR by jej měla co nejlépe využít. Přidělených zhruba 775 miliard korun chce ČR rozdělovat mezi úspěšné projekty prostřednictvím 24 různých operačních programů. Jednotlivé úřady a kraje se nyní dohadují, kolik prostředků budou moci prostřednictvím svých programů rozdělit. Téměř všichni chtějí více peněz, než jim v pracovním návrhu přidělilo ministerstvo. Celkové dodatečné požadavky dosahují mnoha desítek miliard Kč.

Prezident podepsal zákon o elektronickém mýtném pro kamiony

Nákladní vozidla s hmotností nad 12 tun budou na českých dálnicích platit od roku 2007 mýtné. Předlohu, která výběr mýtného umožní, podepsal prezident republiky Václav Klaus. Vláda chce zavedením mýtného zmírnit nadměrné zatížení dálnic, které trpí zejména mezinárodní kamionovou dopravou. Zavedení mýtného by mohlo podle ministerstva dopravy přinést do státní pokladny ročně až deset miliard korun. Od počátku roku 2007 by se tak mýtné mělo vybírat na českých dálnicích, rychlostních komunikacích a silnicích první třídy. Dohromady zhruba na 2100 kilometrech. Na dálnicích a rychlostních komunikacích by měla vozidla s hmotností nad 12 tun platit 4,05 koruny na kilometr, na silnicích první třídy to bude 1,90 koruny. Nyní stát kamionům prodá dálniční známky za necelou miliardu korun ročně. Osobní vozy mají mýtné začít platit nejdříve v roce 2012.

Pošty budou vydávat výpisy z rejstříků

Ověřené výpisy z rejstříků, jako jsou katastr nemovitostí či obchodní rejstřík, budou vydávat i pošty, notáři a některé obce. Dosud museli lidé pro výpisy chodit na příslušné úřady. Předlohu zákona ve čtvrtek podepsal prezident republiky Václav Klaus. Novela zároveň zavádí Portál veřejné správy, který by sloužil jako elektronická podatelna státu. K doručení úředního dokumentu by stačilo poslat e-mail s elektronickým podpisem.

EU se dohodla na snížení výroby cukru o 2,5 milionu tun

Evropská unie se ve čtvrtek dohodla, že kvůli hrozícímu přebytku cukru jednorázově zkrátí v nadcházející sezoně 2006/07 výrobní kvóty o asi 2,5 milionu tun. Návrh Evropské komise, který akceptovali zástupci členských zemí v řídícím výboru pro cukr, pro Českou republiku znamená snížení výrobní kvóty z necelých 455.000 tun na 411.332 tun.

Dozorčí rada ČKA si snížila platy, řád odměňování neschválila

Dozorčí rada České konsolidační agentury snížila zhruba o polovinu platy všem členům, kteří je pobírají. Nově by měli brát fixní plat 85.000 Kč měsíčně, řekl ČTK mluvčí agentury Jiří Pekárek. Členové, kteří jsou zároveň poslanci, i nadále nemají nárok na žádnou odměnu. Dozorčí rada naopak opět neschválila řád odměňování vrcholového vedení. Na menší příjmy vedení ČKA tlačí ministr financí Bohuslav Sobotka. Ten nejdříve takzvaný motivační program ČKA podporoval. Poté však začal výši odměňování v agentuře kritizovat jako neadekvátní a připomínal, že příjmy vedení ČKA jsou vyšší než v České národní bance.

Policie hledá autora výhrůžek ministrům, zvýšila jejich ochranu

Policie hledá autora středečních anonymních výhrůžek několika členům vlády. Neznámý pachatel prý hrozil výbuchem premiéru Jiřímu Paroubkovi, ministru obrany Karlu Kühnlovi a ministru zdravotnictví Davidu Rathovi. Policejní služba, která se zabývá ochranou ústavních činitelů, již přijala zvýšená bezpečnostní opatření a posílila počet svých členů, především v případě premiéra, řekl ČTK šéf ochranné služby Lubomír Kvíčala. "Byli jsme o všem informováni a upozornili i ochranku z okolí premiéra a dalších činitelů. Následně jsme zvýšili bezpečnostní opatření, tedy i počet osob," pověděl Kvíčala.

Policie prý má důkaz, že Krejčíř chtěl padělat směnku ČSSD

Policie má prý důkaz, že uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř chtěl padělat směnku dokládající, že v březnu 2002 půjčil ČSSD 60 milionů korun na předvolební kampaň. Vyšetřovatel zajistil fax, z nějž někdo komunikoval se Seychelskými ostrovy, kde Krejčíř nyní i s rodinou žije. "Obsahem komunikace byl grafický návrh budoucí směnky, obsahující osobní údaje bývalého předsedy vlády ČR Stanislava Grosse a dále ručně psané poznámky upřesňující barevnou úpravu směnky," sdělila ČTK mluvčí protikorupční policie Jaroslava Vodičková. Krejčíř přitom minulý týden ČTK napsal, že je hotova expertiza od renomované švýcarské firmy, která podle něj potvrzuje, že je směnka s Grossovým podpisem pravá.

Policie podle Vodičkové případ šetří pro podezření z trestných činů padělání peněz a poškozování cizích práv. Kde a u koho byl fax nalezen, policie nesdělila. Přístroj podle Vodičkové zkoumal znalec, který komunikaci se Seychelami a její obsah vyčetl z paměťových médií faxu. Krejčíř, který je podezřelý z rozsáhlé majetkové i násilné trestné činnosti, uprchl loni v červnu policistům při domovní prohlídce. V říjnu v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes prohlásil, že v roce 2002 půjčil sociální demokracii 60 milionů korun za slib, že mu strana pomůže mimo jiné získat státní podnik Čepro. Strana to popřela.

Policejní komisař ukončil vyšetřování případu exposlance Doležala

Policejní komisař ukončil vyšetřování případu bývalého poslance Vladimíra Doležala a radního Prahy 10 Tomáše Hrdličky, kteří jsou stíháni za korupci. "Vyšetřovatel nyní kompletuje spis a v nejbližší době obviněné pozve k prostudování spisu," řekla ČTK žalobkyně Zdeňka Galková. Dodala, že oba ještě mohou navrhnout doplnění důkazů. Doležal i Hrdlička obvinění odmítají, na policii ale zatím nechtěli vypovídat. Podle obhájce Miloše Červinky se Doležal k případu vyjádří, až se seznámí se spisem. "Policie ale nemá jediný přímý důkaz," uvedl Červinka.

V turecké vazbě jsou podle českých soudců dva roky nevinní Češi

Pražští soudci chtějí dostat z turecké vazby zpět do republiky dva Čechy, kteří jsou v Turecku už téměř dva roky stíháni za pašování heroinu. Důkazy získané při hlavním líčení v jiné, ale související kauze svědčí o tom, že oba muži jsou nevinní, řekl ČTK předseda senátu pražského městského soudu Petr Novák. Podle něj se již případu věnuje konzul v Istanbulu, pomoc přislíbil i ministr spravedlnosti Pavel Němec. Vedení městského soudu se chystá vyzvat ministerstvo spravedlnosti k tomu, aby tureckou stranu požádalo o vydání Čechů a navrhlo převzetí jejich stíhání českými úřady. "Můj slib, že se budeme věcí zabývat, abychom dostali naše občany domů, trvá," řekl k tomu ČTK Němec. Novák ho o případu informoval na schůzce spjaté s aférou kolem zatykače na podnikatele Tomáše Pitra.

Policie již zná bližší okolnosti k masakru ve Velkém Meziříčí

Po čtyřech měsících bádání v archivech zmapovali kriminalisté podrobněji okolnosti masakru, který se odehrál na sklonku druhé světové války ve Velkém Meziříčí na Žďársku. Podle policie to může pomoci odhalit viníky. K uzavření kauzy a předání soudu to ale nestačí - jsou nutné výslechy případných svědků žijících v Německu. Jedním z nich je podle dostupných informací Rudolf Malik, který údajně zastřelil při popravách nejméně dva lidi. "V Česku jsme udělali vše, co bylo možné. Na objasňování kauzy spolupracujeme s německou policií. Kdy a s jakým závěrem ji uzavřeme, nelze říci," řekl ČTK policista Igor Crha, který se případem zabývá.

Při masakru 7. května 1945 zemřelo 63 lidí. V době, kdy již na většině míst Evropy válka ustala, se komando mladých mužů z Hitlerjugend rozhodlo, že potrestá lidi, kteří se zapojili do vzniku nové samosprávy ve městě. "Díky archivům již známe přesný počet obětí, víme kdo byl na kterém místě a jak byl popraven, což je velmi důležité," uvedl kriminalista. Z historických dokumentů vyplývá, že členové komanda popravili 7. května 1945 celkem 59 lidí. Problémem podle Crhy je, že není známa většina členů popravčích čet.

Malikovi bylo v době masakru sedmnáct let. Jako člen Hitlerjugend byl vycvičen pro záškodnické akce. Podle svědků zastřelil nejméně dva lidi. Sám tvrdil, že pistoli sice měl, ale nevystřelila mu. Po události ve Velkém Meziřící z Česka uprchl a za účast na vraždění nebyl dosud potrestán. V kauze je zatím jediným konkrétním známým podezřelým. Jeho případem se začala česká policie před časem zabývat po reportáži televize Nova, která upozornila na to, že Malik stále žije v Německu. "Malik mě jako jediný (ze skupiny podezřelých z válečných zločinů) zaujal tím, že projevil něco jako lítost," uvedl k tomu tehdy reportér Novy Stanislav Motl.

Podle Jandáka se má příprava oprav Národního muzea urychlit

Přípravné práce na rekonstrukci hlavní budovy Národního muzea v Praze chce ministr kultury Vítězslav Jandák zkrátit. Zatímco podle původního harmonogramu mají přípravy a vyklizení objektu trvat až pět let, Jandák navrhuje, aby byly exponáty přestěhovány do vedlejší budovy bývalého Federálního shromáždění. Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) ji má opustit koncem příštího roku. "Chceme o budovu v souvislosti s rekonstrukcí muzea požádat. Využijeme pomoci studentů Českého vysokého učení technického, kteří by třeba dělali expertní práce," řekl ministr na čtvrteční tiskové konferenci v Praze. Stěhování by podle něj měl usnadnit most přes silnici.

Peníze na zahájení rekonstrukce má muzeum získat ze zrušeného Fondu národního majetku společně s Národní knihovnou ČR. Ta chce rovněž opravit svou historickou budovu a navíc na konci Letenské pláně postavit objekt nový. Do druhého čtení ve sněmovně prošel začátkem měsíce návrh na to, aby obě instituce dostaly celkem dvě miliardy korun. Poslanci o tom budou diskutovat na následující schůzi sněmovny.

Hlavní budova Národního muzea je v havarijním stavu už léta. Podle ekonomického náměstka ředitele muzea Milana Plačka bude muset být harmonogram prací, rozepsaný na léta 2006 až 2014, opět posunut. O generální rekonstrukci objektu, který se během 110 let prakticky neopravoval, se mluví dlouho. V polovině 90. let byly náklady odhadnuty na dvě miliardy korun, nyní jsou více než dvakrát vyšší.

Jiří Netík bude vystavovat v pražském Musaionu

Brněnský sochař, řezbář a restaurátor Jiří Netík bude od pátku vystavovat svá díla v pražském Musaionu, nové národopisné expozici Národního muzea. Loni byla po mnoha letech znovu otevřena ve smíchovském Letohrádku Kinských. Výstava s názvem Řezbářské mystérium Jiřího Netíka potrvá do 30. dubna. Netíkovy plastiky se vyznačují precizní řezbářskou prací, citem pro prostorové působení skulptury, autor dává vyniknout materiálu. K jeho častým námětům patří církevní a duchovní témata.

Claudia Cardinalová bude hvězdou Febiofestu

Legenda evropské i světové kinematografie, italská herečka Claudia Cardinalová bude hvězdou mezinárodní přehlídky filmu, televize a videa Febiofest. Její 13. ročník se uskuteční od 23. do 31. března v Praze a potom poputuje po šesti českých a osmi slovenských městech. "Na festivalu Cardinalová uvede svou retrospektivu a v závěru pražské části převezme cenu Kristián za přínos světové kinematografii. Zúčastní se i nočního představení, jehož výtěžek poputuje do Domu světla pro nemocné a AIDS," řekl zakladatel a ředitel Febiofestu Fero Fenič. Dalšími hosty budou francouzský režisér Claude Lelouch, německá herečka Julie Jentschová, která hraje v Menzelově snímku Obsluhoval jsem anglického krále, a polský filmař Juliusz Machulski. Z USA přijede režisér Ivan Passer a také herec Christopher Mitchum. Ten uvede klasické hollywoodské snímky, v nichž hrál jeho otec Robert Mitchum.

Počasí

V pátek meteorologové čekají v Čechách zpočátku oblačno, na Moravě a ve Slezsku polojasno, během dne od jihozápadu přibývání oblačnosti a později sněžení nebo déšť. Teploty nula až +4 stupně.

02-03-2006