Zprávy

Premiéři V4 se sejdou až v Kroměříži, do Brna nepřijedou

Premiéři zemí takzvané visegrádské čtyřky se sejdou ve středu dopoledne na zámku v Kroměříži. Původně se měli ještě v úterý odpoledne sjet do Brna, prohlédnout si hrad Špilberk, zajít na neformální večeři a ráno vyrazit do Kroměříže. Podle informací z Úřadu vlády nakonec politici brněnský program zrušili kvůli časové zaneprázdněnosti. Obyvatelé jihomoravské metropole tedy nebudou mít možnost po ránu zahlédnout českého a slovenského premiéra Vladimíra Špidlu a Mikuláše Dzurindu při společném běhu, který měli původně v plánu.

Očekává se, že Špidla, Dzurinda a jejich kolegové z Maďarska a Polska Péter Medgyessy a Marek Belka budou na kroměřížském zámku jednat především o dalším osudu visegrádské spolupráce v rozšířené Evropské unii. Setkají se poprvé od chvíle, kdy jejich země 1. května spolu s šesti dalšími nováčky vstoupily do EU. Očekává se, že premiéři podepíšou deklaraci určující další spolupráci čtyř středoevropských zemí.

Dosud Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko spojovala hlavně snaha o vstup do euroatlantických struktur. Po splnění tohoto úkolu by mohlo být novým cílem posílení a zvýraznění regionální spolupráce v rámci visegrádské čtyřky či rozšíření tohoto uskupení o Rakousko a Slovinsko. Premiéři budou asi diskutovat také o chystané ústavní smlouvě EU.

Visegrádskou skupinu vytvořily v roce 1991 Maďarsko, Polsko a bývalé Československo. Rozdělení Československa v roce 1993 pak změnilo visegrádskou trojku na čtyřku.

Brusel dal zelenou rozvoji českého venkova, dostane 678 mil. eur

Až na 678 milionů eur v příštích třech letech se mohou těšit obyvatelé českého venkova. Příslušný výbor Evropské komise dal v úterý "zelenou" horizontálnímu plánu pro rozvoj venkova, který počítá v letech 2004 až 2006 s příspěvkem 542,8 milionu eur ze společné pokladny a 135,7 milionu eur z českého státního rozpočtu. "Stihli jsme lhůtu pro rychlé spuštění plánu rozvoje venkova. Je to pozitivní signál určený obyvatelům českého venkova, svědčící o tom, nakolik jsme odhodláni pomoci přispět k rozvoji udržitelného a konkurenceschopnějšího zemědělství, zvyšujícího příjmy a vytvářejícího nová pracovní místa," uvedl komisař Franz Fischler v komuniké EK.

"ČR je fakticky první novou členskou zemí, která schválení svého plánu dosáhla. Je to úspěch," řekla ČTK mluvčí českého zastoupení při EU Petra Mašínová. Předpokládá, že po definitivním schválení plánu v EK, které by mělo být již jen formální tečkou, by první peníze na konkrétní projekty mohly dorazit na přelomu května a června, zatím v podobě zálohy ve výši desetiny celkové sumy, tedy zhruba 54 milionů eur.

Plán je zaměřen na podporu zemědělců hospodařících v méně příznivých oblastech, na ochranu životního prostředí a podporu jiného využití zemědělské půdy, například zalesňování. Dalšími cíli plánu je zlepšení struktury pracovních sil v zemědělství z hlediska věku a vzdělání včetně podpory dřívějších odchodů do důchodu, jakož i na podporu zakládání producentských organizací či využití obnovitelných zdrojů energie, například pěstování rychle rostoucích dřevin a rostlin.

V EU bude v budoucnu celý Balkán, myslí si komisař Verheugen

Günter Verheugen, komisař Evropské unie pro rozšíření, je přesvědčen o tom, že v budoucnosti budou do EU patřit všechny balkánské země. Řekl to v úterý v Praze, pouhých jedenáct dní po dosud největším rozšíření unie v její dosavadní historii. Verheugen zopakoval, že Rumunsko a Bulharsko budou přijaty v roce 2007 a že Chorvatsko je nyní v "čekárně". Verheugen ale upozornil na to, že rozšiřování unie pro toto uskupení v budoucnu nebude nejdůležitější prioritou. EU se také bude muset v příštích letech koncentrovat na výraznější hospodářský růst a vytvoření pracovních míst. V žádném případě to však neznamená odsunutí dalšího rozšiřování, zdůraznil komisař. "Nevytváříme žádnou novou velkou skupinu," poznamenal k dalšímu rozšíření. EU se 1. května rozrostla o deset nových zemí včetně České republiky. Verheugen míní, že tím se stala nejen silnější, ale už přímo kontinentální mocností a jako taková musí přijmout odpovědnost a stát se "světovým hráčem". Rozšíření unie o Turecko podle Verheugena závisí především na tom, jak bude tato země schopna splnit politická kritéria, běžná v západních demokraciích.

Verheugen byl v České republice na jednodenní návštěvě. Setkal se s premiérem Vladimírem Špidlou a návštívil ministra zahraničí Cyrila Svobodu, který se v motolské nemocnici zotavuje po autonehodě. Podle Svobodova mluvčího Víta Koláře šlo o soukromou návštěvu, při které komisař zraněného ministra pozdravil. Komisař měl také přednášku pro studenty na pražské Vysoké škole ekonomické.

Česko dle šéfky výboru RE učinilo pokrok v ochraně lidských práv

Česká republika v oblasti ochrany lidských práv učinila obrovský pokrok. S tímto poznáním končí svůj několikadenní pobyt v Česku předsedkyně monitorovacího výboru Parlamentního shromáždění Rady Evropy (RE) Josette Durrieuová. Po úterní schůzce s Durrieuovou to ČTK řekl předseda Senátu Petr Pithart. "Paní předsedkyně odjíždí s poznáním, že tato země udělala obrovský pokrok. Snadno jsme se shodli, že žádná dokonalost tady neexistuje, že některé problémy zůstávají," uvedl Pithart. Připustil, že například problémy s uprchlíky mohou narůstat v souvislosti s částečnou přeměnou Česka z tranzitní v cílovou zemi. "Nemůžeme vyloučit, že se Romové ve větší míře než dosud budou ze Slovenska stěhovat k nám," podotkl předseda Senátu. Česko ale podle něj už má příslušné instituce, v zásadě správná pravidla i vhodné pracovníky pro řešení těchto problémů, ačkoli právě těchto lidí není dostatek. S tím se jednoznačně ztotožnila i Durrieuová, dodal Pithart.

Šéfka monitorovacího výboru v pondělí ČTK řekla, že problémy, se kterými si Češi ještě musejí poradit, jsou podobné problémům ostatních zemí západní Evropy. Konkrétně jmenovala otázky soužití romské menšiny s majoritní částí společnosti a postavení uprchlíků včetně vybavení uprchlických táborů.

Robertson navštívil Svobodu v nemocnici, popřál brzké uzdravení

Brzké uzdravení popřál bývalý generální tajemník NATO George Robertson českému ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi, který se ve fakultní nemocnici Motol zotavuje po autonehodě. Svobodu, který v dubnu podstoupil operaci krční páteře, Robertson navštívil v úterý přímo v jeho nemocničním pokoji. Robertson řekl, že i on měl před lety těžkou autonehodu. "V roce 1976 jsem měl velmi těžkou nehodu. Mé auto mělo kolizi s vojenským landroverem. Měl jsem velké štěstí, že jsem přežil. S těžkými zraněními jsem strávil tři měsíce v nemocnici," uvedl Robertson, který prý nyní řídí velmi opatrně a vždy má bezpečnostní pásy.

Robertson za Svobodou přišel soukromě, na vlastní přání a předtím ještě zavítal za dětmi na zdejším onkologickém oddělení. Šéfa české diplomacie nazval dobrým přítelem. Oba se znají například z porad členských států Severoatlantické aliance. Stejně jako před pěti lety vítal jako její tajemník nové členy včetně České republiky, stejně tak i nyní pogratuloval Svobodovi k nedávnému vstupu země do Evropské unie.

Za svého přítele považuje bývalý šéf aliance i českého premiéra Vladimíra Špidlu, s nímž se krátce sešel ve sněmovně. "Protože si pana Robertsona velmi vážím, tak jsem se s ním setkal. Mluvili jsme o vývoji v Iráku, o situaci na západním Balkánu či o dalším vývoji NATO," řekl Špidla ČTK.

Školák nevěřil, že za ním bývalý šéf NATO přijede až do Plzně

Čtrnáctiletý vozíčkář David Hodan z Plzně do poslední chvíle nevěřil, že ho přijede do školy navštívit bývalý šéf Severoatlantické aliance George Robertson. Robertson mu to totiž slíbil před rokem v Praze, když se s ním setkal coby s vítězem literární soutěže na téma Co bych dělal, kdybych byl generálním tajemníkem NATO. Robertson v úterý svůj slib splnil. "Abych pravdu řekl, jsem opravdu překvapený. Nevěřil jsem, že si lord Robertson na mě udělá čas, a když se to náhodou stane, tak, že to bude tak brzy," řekl ČTK žák 7. třídy 15. Základní školy v Plzni. Kvůli onemocnění periferních nervů je upoután na vozík. Robertson chlapce ale hned po příchodu ujistil, že když mu návštěvu slíbil, tak ji také vykonal. "Jsme přece přátelé. Stejně jako je můj přítel premiér Vladimír Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda, které jedu také navštívit, tak jsi můj přítel i ty. Všichni tři jste moji přátelé," řekl brýlatému chlapci.

Lord se Davida zeptal, zda nyní něco píše. "Mám rozepsanou povídku a rozhlasový příběh. Chtěl bych být novinářem nebo spisovatelem," přiznal se David ke svému snu. Hodně čte. K jeho koníčkům patří i počítače. David přinesl lordovi jako dárek plzeňské pivo, na oplátku dostal hrneček s Robertsonovým jménem, přívěsek na klíče a další dárky. Robertson si pivo pochvaloval. "Všichni vědí, že je to nejlepší pivo na světě," dodal zdvořile. Lord si poté prohlédl školu a pobesedoval s ostatními školáky.

Soutěž, které se Hodan zúčastnil, vyhlásilo Hnutí na vlastních nohou Stonožka během pražského summitu aliance v roce 2002. David vyhrál s odpovědí, že naprosto netuší, protože takovou zodpovědnost by mít nechtěl.

Václav Klaus poznává Vysočinu

Prezidenta Václava Klause s manželkou v úterý přivítalo v Telči na Jihlavsku zaplněné náměstí Zachariáše z Hradce. Bylo mezi nimi i několik desítek japonských turistů, pro které byla návštěva prezidenta vítanou atrakcí a zpestřením prohlídky města zapsaného na seznam památek UNESCO. První dáma při vystoupení Podjavořičanu zavzpomínala na své působení ve folklorním souboru a na to, jak s manželem zkoušeli zvedanou figuru. Upustil mě na asfalt, svěřila se Livia Klausová za smíchu lidí. Telč navštívili prakticky všichni českoslovenští prezidenti, také německý prezident Richard von Weizsäcker. Při Klausově návštěvě město vydalo pohlednici se záběrem na telčské náměstí a zámek s prezidentovou podobiznou.

Prezident s doprovodem ukončil druhý den pobytu na Vysočině návštěvou firmy Bosch Diesel, která zaměstnává 4700 lidí a v Jihlavě investoval kolem 13 miliard korun.

Další čeští vojáci odcestovali do Kosova

Do mise KFOR v jihosrbském Kosovu odletělo v úterý 94 vojáků 5. česko-slovenského praporu. Pětisetčlenný prapor nahrazuje v misi příslušníky 4. praporu, který byl v Kosovu o měsíc déle, než je obvyklé. Jeho poslední vojáci se vrátí domů 18. května, kdy bude rotace jednotky ukončena. Z České republiky do KFOR v těchto dnech odlétá 410 profesionálů, převážně z táborského 42. mechanizovaného praporu a další muži ze 4. brigády rychlého nasazení. Sto vojáků ze Slovenska se na místo přepraví samostatně. "Máme chránit místní obyvatelstvo, střežit administrativní hranici se Srbskem, vyhledávat nelegálně držené zbraně a hledané osoby," řekl před odletem tiskový důstojník jednotky Jiří Trojánek. Čeští a slovenští vojáci také doprovázejí autobusy se srbskými dětmi a od švédských vojáků převzali například i ostrahu památníku bitvy na Kosově poli.

Původně mělo do Kosova už minulý měsíc odcestovat o sto vojáků méně. Březnové násilí mezi Albánci a srbskou menšinou ale donutilo Severoatlantickou alianci přehodnotit plány na snižování stavů v KFOR. Čeští a slovenští plánovači nakonec vyhověli přání NATO počet vojáků nesnižovat. Dodatečná stovka ale musela ještě projít výcvikem, a tak byl 4. prapor v misi sedm měsíců místo šesti. Velitelem nového kontingentu a zároveň náčelníkem štábu mnohonárodní brigády Střed v misi KFOR je Aleš Vodehnal, velitelem praporu Antonín Genser.

Česko je správný jednoslovný název země, není důvod jej neužívat

Správným a oficiálním jednoslovným názvem České republiky je Česko. Neexistuje žádný rozumný důvod toto pojmenování neužívat i v oficiálních dokumentech a v cizojazyčných variantách. Shodovala se na tom drtivá většina účastníků veřejného slyšení o rozlišování těchto názvů, které uspořádal Senát. Česká republika je podle odborníků politickým názvem země, který se může měnit, kdežto Česko jako název zeměpisný je trvalý a obsažený v řadě norem. Český úřad zeměměřičský a katastrální jej uvedl v oficiálním seznamu jmen států už v roce 1993. "Pojmenování Česko je zaznamenáno již v 18. století a z hlediska slovotvorného zcela odpovídá té nejklasičtější a nejkrásnější češtině," uvedl při slyšení předseda Senátu Petr Pithart. Zároveň ale přiznal, že s jeho užíváním má problém. Připomněl i vyjádření exprezidenta Václava Havla, který má při vyslovení slova Česko pocit, že po něm lezou slimáci.

Pithart podobně jako ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva poznamenal, že užívání jednoslovného názvu nelze nadiktovat ani přikázat vyhláškou či zákonem. Oliva varoval před násilným zavádění Česka, neboť pro jeho širší užívání by to mohlo mít opačný efekt. Odmítl také doporučení, aby se v obchodním rejstříku nevyskytovala jména firem, která anglický překlad Česka názvy nemají ve správném jazykovém tvaru Czechia, ale užívají podobně jako třeba sportovci slovo Czech.

Historici budou moci i nadále zkoumat dokumenty vytvořené Stb

Historici a další badatelé budou moci i nadále zkoumat dokumenty, jež do konce roku 1989 vytvořila Státní bezpečnost (StB), tedy tajná policie československého komunistického režimu. I když budou v materiálech citlivé osobní údaje o dosud žijících osobách, bude možné dokumenty studovat bez jejich předchozího souhlasu. Počítá s tím nový archivní zákon, který schválila Poslanecká sněmovna. Ještě ho musí posoudit Senát a podepsat prezident Václav Klaus. Předloha se liší od návrhu, který do sněmovny poslala vláda a který vyvolal zděšení mezi historiky. Báli se, že omezí možnost bádat v archivech a že třeba výzkum nacistických a komunistických zločinů zablokuje. Původní zákon počítal s tím, že bude-li chtít badatel zjistit okolnosti historické události, musí zjistit, zda žijí lidé figurující v příslušných dokumentech. Pokud ano - měl je požádat o svolení do dokumentů nahlédnout. Souhlas se dal ale těžko očekávat od lidí, jimž mohl hrozit postih za jejich minulost.

Návrh na zrychlení adopcí jde do finále, sněmovna ho nezamítla

Adopce se možná zrychlí, takže malé děti by se dřív dostaly do náhradních rodin a nemusely by prožít mládí v různých ústavech. Má k tomu přispět lidovecká předloha novely, která ve sněmovně úspěšně odolala návrhu na zamítnutí a postoupila do závěrečného čtení. Dolní komora by tak o ní měla rozhodnout v příštích dnech. Původní znění novely počítalo s tím, že matka může dát souhlas s adopcí bezprostředně po porodu. Její souhlas by podle návrhu nabyl účinnosti až po šesti týdnech od narození dítěte, takže ochrana ženy v šestinedělí by byla zachována. Nynější praxe, kdy je možné souhlasit s osvojením až šest týdnů po porodu, vede podle lidovců k průtahům a vleklým soudům. Matka se totiž někdy po porodu "vytratí", nelze se jí dotázat, a dítě tak může přijít o šanci na to, že se rychle dostane do náhradní rodiny.

KSČM nabídla ČSSD podporu ústavního zákona o referendu

Komunisté nabídli sociálním demokratům, že podpoří ústavní zákon o referendu. "Všichni naši poslanci a senátoři budou pro zákon hlasovat, protože je to programová záležitost," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. ČSSD komunistickou pomoc podle místopředsedy Zdeňka Škromacha přijme. Sociální demokraté navrhovali zákon o referendu už mnohokrát v několika volebních obdobích. Nyní ho předložili v souvislosti s ratifikací evropské ústavy. Jeho největším odpůrcem je opoziční ODS, která považuje záměr prosadit při této příležitosti obecný zákon za vydírání. Výkonný výbor KSČM označil postoj občanských demokratů za provokaci a rozhodl se naopak pro všestrannou pomoc nejsilnější vládní straně při prosazování obecného zákona o lidovém hlasování. KSČM nabízí "pomocnou ruku" i přesto, že ČSSD v minulosti komunistický návrh ústavního zákona o referendu nepodpořila, podotkl Kováčik.

Česko představí Evropské unii, jak chce zlepšit své hospodaření

Česká republika představí Evropské unii program na postupné snižování schodků veřejných rozpočtů a konsolidaci fiskální politiky do roku 2007. Tzv. konvergenční program bude ve středu schvalovat vláda, která by ho měla předat Evropské komisi do poloviny května. Program pravidelně předkládají všechny členské státy Evropské unie, které dosud nezavedly euro. "Předložení tohoto programu je zároveň nezbytnou podmínkou pro čerpání prostředků z Fondu soudržnosti," sdělilo ČTK ministerstvo financí. Program vychází ze strategie přistoupení k eurozóně. Tu loni představily ve společném materiálu Česká národní banka, ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu. Strategie předpokládá, že ČR přijme euro na konci desetiletí.

OECD: Střední Evropa sníží náskok západní do 40 let na polovinu

České republice, Maďarsku, Slovensku a Polsku bude při nynějším tempu trvat 30 až 40 let, než sníží na polovinu náskok západní Evropy v příjmu na osobu. Plné vyrovnání je nyní vzdálená perspektiva, uvádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve výhledu, který zveřejnila v Paříži. Rychlejší dohnání náskoku by ale nemělo být mimo dosah, pokud tyto země začnou uskutečňovat efektivnější politiku. Napomůže k tomu jejich nedávný vstup do Evropské unie. Nyní představuje rozdíl v příjmu na hlavu mezi těmito státy na jedné straně a OECD nebo EU na druhé od 39 procent v případě České republiky po 55 procent v případě Polska. OECD odhaduje, že při pokračování tempa z let 1995-2003 bude stažení náskoku na půlku trvat Maďarsku 29, Polsku 37 a Slovensku 40 let. U České republiky žádnou cifru neuvádí.

Pietní akt připomněl krutý osud odpůrců bolševické revoluce

Památce ruských a ukrajinských emigrantů, které sovětské bezpečnostní síly po druhé světové válce odvlekly do sovětských věznic a koncentračních táborů, se v úterý poklonili účastníci pietního shromáždění na pražských Olšanských hřbitovech. Na začátku 20. let našlo v tehdejším Československu nový domov více než 20.000 příslušníků rozprášené Dobrovolnické (Ruské) armády, tzv. bělogvardějců, kteří se nechtěli smířit s nástupem komunismu. Koncem 30. let mělo již 9000 těchto uprchlíků československé občanství. Těsně po ukončení druhé světové války, 11. května 1945, začalo v Praze jejich zatýkání a následná deportace do gulagů. Do bývalého SSSR bylo do roku 1956 odvlečeno zhruba tisíc československých občanů. Přesný počet odvlečených emigrantů je podle Vladimíra Bystrova, předsedy výboru Oni byli první a organizátora pietní akce, téměř nezjistitelný. K pamětní desce na Pravoslavném chrámu zesnutí Přesvaté Bohorodice položili věnce místopředseda senátu Přemysl Sobotka a zástupci prezidentské kanceláře. Po vzpomínkovém aktu se v chrámu uskutečnila panychida.

Soud se v kauze Hučín zabýval jen podvodem

Okresní soud v Přerově se po dvacetiměsíční přestávce zabýval případem bývalého zpravodajce BIS Vladimíra Hučína, který je obžalován ze sedmi trestných činů. Soud se věnoval pouze jedinému bodu obžaloby, podle nějž se měl Hučín a jeho lékař Jan Chmelař dopustit podvodu s nemocenskými dávkami. Oba muži obvinění odmítají. Protože soudce chce vyslechnout zástupce BIS, odročil jednání na 22. června. Narozdíl od předchozích jednání soud povolil přítomnost veřejnosti v soudní síni, protože v tomto bodě obžaloby se nehovoří o žádných utajovaných skutečnostech.

Podle obžaloby Hučín v roce 2001 od BIS získal neoprávněně 7600 korun na nemocenských dávkách, ačkoliv byl v té době již ve vazbě a vězeňský lékař jeho pracovní neschopnost ukončil. Chmelař údajně nadále Hučínovi vystavoval doklady potřebné pro výplatu peněz. Chmelař se hájil tím, že o ukončení pracovní neschopnosti nevěděl. "Když lékař vězeňské služby převzal pacienta a ukončil mu neschopenku, měl mě informovat. To se nestalo," uvedl Chmelař. Hučín upozornil, že za obviněním jeho osoby i ošetřujícího lékaře stojí snaha BIS zastrašit a kriminalizovat jeho osobu. "Upozorňuji, že případ poškodil dobré jméno doktora Chmelaře, což bylo zřejmě účelem tajné služby," vypověděl Hučín. Obhájci soud požádali o předvolání kompetentní osoby z BIS, která o výplatě dávek rozhodla.

Hučín je podezřelý, že mimo jiné zneužíval kontrarozvědku ke svým osobním zájmům, šířil mezi lidmi obavy z levicového extremismu či nezákonně přechovával zbraně, munici a tajné materiály. Hučín všechna obvinění popírá. Hrozí mu až deset let vězení.

Značky Prazdroje zvítězily na pivním mistrovství světa v USA

Zlatou, stříbrnou a bronzovou medaili v kategorii "Pilsner českého typu" si z finále Světového pivního poháru World Beer Cup (WBC) odvezly tři značky z portfolia Plzeňského Prazdroje. Po dvou letech tak byly opět za oceánem oceněna česká piva - Velkopopovický Kozel Premium a Kozel výčepní světlý a Radegast Original z Nošovic. Evropská část soutěže WBC, do níž bylo letos přihlášeno 1566 druhů piv z 393 pivovarů ze 40 zemí, se konala o víkendu v německém Höhr-Grenzhausenu. ČTK to řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin.

Libeskindova stavba by měla vzniknout v Revoluční u Vltavy

Praha by mohla být dalším městem, které se může pyšnit stavbou slavného amerického architekta Daniela Libeskinda. Architekt polského původu v úterý v Praze spolu se slovenským galeristou Miroslavem Smolákem představili model zamýšleného Muzea Salvadora Dalího. Mělo by do konce roku 2007 stát na Starém Městě na konci Revoluční ulice, kde je dnes prázdné místo a park. "Města dnes spolu musí soutěžit v různých oblastech. Toto je příspěvek Praze, aby mohla soutěžit na poli kulturním," řekl k modelu sedmipatrové budovy její autor.

Muzeum má zahrnovat vedle Dalího stálé expozice i divadlo s několika sály, knihovnu, ateliéry a apartmány pro umělce, velké výstavní haly pro pořádání veletrhů a muzeálních výstav na způsob kunsthalle, surrealistickou restauraci pro 100 hostů, veřejný depozitář současného umění pro 3000 obrazů, prodejnu uměleckých předmětů a šatnu pro 1000 návštěvníků.

V Paláci Akropolis začal integrační festival Slunce 2004

V pražském Paláci Akropolis začal 10. ročník "festivalu integrace" Slunce 2004. Během týdne se na pódiu vystřídají stovky účinkujících se zdravotním postižením i jejich šťastnější spoluobčané, kteří podobnými problémy netrpí. ČTK to řekla organizátorka akce Vlasta Rydlová. Na festivalu podle ní vystoupí lidé různých věkových skupin, od dětí z mateřských škol až po seniory. "Mezi nimi jsou jak zdraví, tak mentálně nebo tělesně postižení, lidé na vozíčku, hluší, slepí a jsou tam i některé skupiny, které už jsou integrované," dodala Rydlová. Cílem projektu, který pořádá občanské sdružení Sukus, je přispět k vzájemnému poznávání se. Zároveň má být festival inspirací pro diváky.

Integrační festival má již tradičně dvě části - jarní, která potrvá do 16. května, a podzimní, která se uskuteční od 22. do 26. listopadu. Akce se koná pod záštitou senátorky a vozíčkářky Daniely Filipiové a Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové.

Lordan Zafranovič natočí podle Hubačova scénáře Miss Sarajevo

Podle scénáře Jiřího Hubače připravuje rodák z bývalé Jugoslávie a absolvent pražské filmové fakulty Lordan Zafranovič film s názvem Miss Sarajevo. Producentem je Jan Kuděla a jeho Golem Film, který našel koprodukční partnery v jugoslávském Novém Sadu a v Maďarsku. Snímek je situován do Sarajeva roku 1993 a na půdorysu soutěže krásy vypovídá o světě na hranici mezi životem a smrtí, o zoufalé touze uniknout z beznaděje zbořenišť a hledáčku ostřelovačů. Exteriéry se budou z devadesáti procent točit na území bývalé Jugoslávie, zbytek vznikne v tuzemsku.

Ze sportu:

Ještě jeden den si vyžádal Vladimír Růžička na rozmyšlenou, zda přijme nabídku trenéra Ivana Hlinky působit jako jeho asistent u národního hokejového týmu. Kouč a generální manažer pražské Slavie v jedné osobě to řekl ČTK poté, co se s Hlinkou sešel na golfové partičce v Karlových Varech a znovu o možnosti spolupráce jednali. Hlinka se stal v pondělí nástupcem Slavomíra Lenera a Růžičku k sobě chce coby svoji pravou ruku.

Bývalá rakouská atletka Stephanie Grafová, stříbrná z olympiády v Sydney a halová mistryně Evropy v běhu na 800 metrů, bude ústřední postavou středečního losování hokejového mistrovství světa v roce 2005. Slavnostní akt začne ve 13:30 v Innsbrucku, jednom ze dvou hracích měst příštího šampionátu. Druhá část turnaje, který se uskuteční od 30. dubna do 15. května příštího roku, se bude hrát ve Vídni.

Možnost, že v úplatkářské aféře první fotbalové ligy padnou další obvinění, nevyloučil v rozhovoru pro ČTK okresní státní zástupce v Kroměříži Pavel Pukovec. Ten se případem, v němž vedle bývalého fotbalového funkcionáře figuruje pět ligových rozhodčích, oficiálně zabývá od konce minulého týdne.

Fotbaloví rozhodčí nebudou jen čekat na výsledky vyšetřování korupční aféry, ale sami chtějí bojovat o důvěru veřejnosti, která s každým dalším obviněním zjevně klesá. V pondělí se dohodli na založení rozhodcovské unie, která by měla být jakousi stavovskou organizací všech fotbalových soudců, přispívat k jejich výkonnostnímu růstu a zároveň mít možnost celý systém očistit zevnitř.

Michele Scarponi ze stáje Domina Vacanza vybojoval ve čtvrté etapě 57. ročníku Závodu míru druhý etapový vavřín pro Itálii. Ve spurtu po 207 kilometrech vedoucích z Lutherstadtu Eisleben do Beierfeldu zdolal Švýcara Rogera Beuchata a polského jezdce Radoslava Romanika. Z českých jezdců skončil nejlépe devátý Petr Benčík. Vítězství posunulo Scarponiho i do žlutého trikotu vedoucího jezdce průběžné klasifikace.

Petr Korda zakončil své vystoupení na turnaji tenisových veteránů v Římě vítězstvím nad domácím Paolem Caném ve dvou setech. Ani výhra v závěrečném utkání modré skupiny mu ale nepomohla k postupu.

Krátce o středečním počasí v České republice:

Polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Teploty 16 až 20 stupňů Celsia.