Denní souhrn zpráv Zprávy

21-04-2006

Levice ve sněmovně opět prosadila zákoník práce

Sněmovna hlasy sociálních demokratů a komunistů přehlasovala tento pátek Senát a znovu schválila nový zákoník práce. Zastánci zákoníku tvrdí, že jde o moderní předpis, který umožňuje větší smluvní volnost, ale zároveň zachovává nezbytnou úroveň ochrany zaměstnanců. Kritici z řad pravicových politiků a podnikatelů soudí, že předloha snižuje konkurenceschopnost firem, zvyšuje náklady zaměstnavatelů a je výhodná jen pro předáky velkých odborových organizací. Kritikům vadí například pasáž, podle níž by kolektivní smlouvu mohla uzavřít i jen největší odborová skupina. Nelíbí se to ani menším odborovým centrálám. V rozporu s Ústavou je podle kritiků část zákoníku, podle níž by odbory mohly při ohrožení bezpečnosti práce rozhodovat o zastavení výroby. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach však uvedl, že stejné ustanovení je i v nyní platné legislativě. Pro zákoník bylo 106 ze 178 přítomných poslanců. Zákoník nyní posoudí prezident Václav Klaus; také on ho může vetovat a rovněž k jeho přehlasování by sněmovna potřebovala nejméně 101 hlasů. Předpokládá se, že o případném prezidentském vetu by dolní komora hlasovala koncem května, tedy těsně před volbami.

Levicoví poslanci schválili zákon o neziskových nemocnicích

V České republice zřejmě vznikne síť neziskových nemocnic. Sporný návrh zákona, který s ní počítá, prosadili tento pátek ve sněmovně sociální demokraté a komunisté. Dolní komora tak přehlasovala senátní veto, a to hlasy 107 ze 171 přítomných. Kritici zákona o nemocnicích tvrdí, že ohrozí některé nemocnice a pacienty. Člen zdravotního výboru sněmovny Petr Tluchoř z ODS zákon označil za bezprecedentní pokus o znárodnění nemocnic. Zastánci zákona naopak říkají, že zaručí dostupnou péči všem. Ministr zdravotnictví David Rath občanské demokraty obvinil z toho, že se bojí nezávislé kontroly hospodaření nemocnic v krajích řízených hejtmany ODS. Kromě sociálních demokratů a komunistů pro normu hlasoval i unionista Svatopluk Karásek. Občanští demokraté, lidovci a další poslanci US-DEU ji nepodpořili. Nyní předlohu posoudí ještě prezident Václav Klaus. Předloha možná nakonec skončí u Ústavního soudu.

Hasiči po šesti dnech uhasili požár německého odpadu v Libčevsi

Hasiči v pátek odpoledne zlikvidovali požár nelegálně uloženého německého odpadu v Libčevsi na Lounsku. Odpadky společně s vojáky rakovnické posádky hasili od neděle. Požářiště budou do konce týdne hlídat, aby se odpad znovu nevzňal. V areálu bývalého kravína nyní hořelo asi 3500 tun odpadů v silážním skladu. Při předchozích dvou požárech v halách shořelo dalších asi 1500 tun. Odhaduje se, že původní objem odpadů se v Libčevsi snížil na třetinu. Nyní podle starostky Libčevsi Vlasty Staňkové převažuje popel. Na jeho odvoz a likvidaci zbytků komunálního odpadu dostane obec od ministerstva financí 1,9 milionu korun. Starostka uvítala postoj spolkové země Sasko-Anhaltsko, která uznala, že část odpadů pochází z Německa. Ocenila i práci policie, která už stíhá první viníky odpovědné za nelegální převoz německých odpadů do Čech. Policie kvůli tomu obvinila šest lidí. Tři z nich jsou podezřelí z navážení odpadu právě na skládku v Libčevsi. Ostatní organizovali dovoz německého odpadu na skládky v Jirkově a Tušimicích na Chomutovsku. Mezi obviněnými je i jeden německý občan. Německý odpad z ilegální skládky u Libčevsi by měla odstranit německá spolková země Sasko-Anhaltsko. Takový je výsledek čtvrtečního jednání německého spolkového ministerstva životního prostředí se zástupci zvláštní odpadové agentury a představiteli spolkových zemí Saska-Anhaltska a Bádenska-Württemberska. Sasko-Anhaltsko ale chce zjistit, kolik odpadu pochází z Německa.

Za skládku v Libčevsi byla udělena desetimilionová pokuta

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila firmě Bau 24 pokutu deset milionů korun za ukládání německého odpadu v bývalém zemědělském objektu v Libčevsi na Lounsku. Podle zjištění inspektorů firma ukládala odpad bez souhlasu příslušných úřadů pro nakládání s odpady. Vzhledem k prohlášení konkurzu na majetek společnosti Bau 24 by měl pokutu zaplatit správce konkursní podstaty. Protože se však odvolal k ministerstvu životního prostředí, pokuta zatím nenabyla právní moci. Tři lidi kvůli skládce německého odpadu v Libčevsi již policie obvinila z porušování předpisů o oběhu zboží s cizinou i z trestného činu nakládání s nebezpečnými odpady. Hrozí jim za to až pět let vězení. Policisté vyšetřují i firmu Bau 24. Po jejím majiteli René Grünwaldovi policie pátrá i prostřednictvím Interpolu. Libčeves na odvoz zbytku shořelého odpadu získá od ministerstva financí 1,2 milionu korun. Podle starostky Libčevsi Vlasty Staňkové se k úhradě likvidace skládky hlásí i spolková země Sasko-Anhaltsko.

Klaus podepsal zrušení FNM, uvolnil tak peníze na povodně

Prezident Václav Klaus podepsal zákon o zrušení Fondu národního majetku. Zákon spolu s novelou zákona o státním rozpočtu, kterou rovněž podepsal, uvolňuje pět miliard korun na krytí povodňových škod. Norma vládě umožní získat peníze z dividend firem ČEZ a Osinek a ze snížení základního kapitálu společnosti Osinek. Vláda plánuje, že díky účasti státu v ČEZ získá z dividend dvě miliardy Kč a dalších 2,695 miliardy korun získá stejnou formou z Osinku. Snížením základního kapitálu společnosti Osinek získá zbývajících 305 milionů korun. Finanční prostředky budou podle předkladatelů použity například na protipovodňové zábrany, zlepšení regulace vodních toků, výstavbu nových nádrží, vybudování nových poldrů a neškodných rozlivů v krajině.

Klaus se v USA setká s Schwarzeneggerem

Prezident Václav Klaus navštíví pracovně Spojené státy. Bude zde pobývat od neděle do příštího čtvrtka a čeká ho mimo jiné setkání s guvernérem Kalifornie a bývalou hvězdou akčních filmů Arnoldem Schwarzeneggerem. Hlava českého státu otevře v pondělí výstavu fotografií sochařských modelů Emanuela Kodeta a olejů Kristiana Kodeta v Los Angeles. Zde se také setká s vedením radnice. Další den vystoupí na vzpomínkovém shromáždění, které pořádá centrum Simona Wiesenthala u příležitosti dne holokaustu. Hovořit bude též na konferenci institutu Milken a v radě pro mezinárodní otázky. Z Los Angeles se prezident přesune do Chicaga, kde bude přednášet studentům na tamní univerzitě o cestě Česka do Evropské unie. Rovněž v Chicagu ho čeká schůzka se zástupci samosprávy města. Cesta Klause do USA v roli prezidenta je v pořadí již šestá. Naposledy tam pobýval loni v září, kdy se mimo jiné setkal s viceprezidentem Chenneym a ministryní zahraničí Condoleezzou Riceovou. Ve Spojených státech se Klaus zatím nesetkal s prezidentem Georgem Bushem.

Delegace kongresmanů z USA chce pomoci zrušit víza pro Čechy

Osmičlenná delegace amerických kongresmanů v pátek v Praze slíbila, že v Kongresu navrhne změnu zákona, která umožní, aby Češi, Poláci a Maďaři mohli do USA cestovat bez víz. O vízové problematice členové dolní komory Kongresu mluvili s premiérem Jiřím Paroubkem a prezidentem Václavem Klausem. "Po návratů do Spojených států zjistíme, jak by bylo možné ten zákon změnit," sdělila po schůzce s Klausem šéfka delegace, republikánka Jo Davisová. Washington by podle ní neměl "trestat" své spojence a přátele, mezi které Česká republika patří. Podle Davisové bude vše záležet na tom, zda se podaří ke změně zákona přesvědčit většinu členů Kongresu. Současný americký zákon neumožňuje zrušit vízovou povinnost zemím, jimž americké úřady zamítají více než tři procenta žádostí o víza. Čechům Američané každoročně odmítnou devět až deset procent žádostí, což je nejméně v postkomunistických zemích s výjimkou Slovinska, které má s USA již bezvízový styk. Například v Polsku je to dvojnásobek. Kongresmani - šest demokratů a dva republikáni - s premiérem a prezidentem také jednali o transatlantické spolupráci a o zahraničních vojenských misích. Českým představitelům poděkovali za to, že Česká republika vyslala své vojáky do Iráku a Afghánistánu.

Ministr Cyril Svoboda jedná v Kanadě o vízech

Otevřením českého generálního konzulátu v Torontu zahajuje v pátek ministr zahraničí Cyril Svoboda čtyřdenní návštěvu Kanady. Cestu završí v pondělí v Ottawě jednáními s představiteli kanadské vlády a parlamentu. Svobodova cesta do Kanady je první návštěvou člena české vlády po klíčových kanadských volbách z konce letošního ledna, kdy třináctiletou vládu liberálů vystřídal konzervativní kabinet. Hlavním tématem politických rozhovorů v Ottawě s ministrem zahraničí Peterem MacKayem, ministrem imigrace Montem Solbergem a s předsedou Poslanecké sněmovny Peterem Millikenem bude zřejmě vízová problematika. Česká republika dlouhodobě naléhá na Kanadu, aby pro české občany zrušila vízovou povinnost a vyrovnala tak asymetrický režim, kdy Kanaďané jezdí do ČR bez víz, zatímco Češi k návštěvě Kanady víza potřebují. Rok a půl trvající období vzájemných bezvízových vztahů skončilo přistěhovaleckou vlnou českých Romů, po níž Kanada v říjnu 1997 víza jednostranně obnovila. K recipročnímu opatření se Praha odhodlala o čtyři roky později, v roce 2004 ale v souladu s politikou EU víza pro Kanaďany zrušila.

K volbám se v cizině zaregistrovalo zatím minimum Čechů

Češi žijící v cizině mají jen mizivý zájem o červnové parlamentní volby. Na českých zastupitelských úřadech v zahraničí se zatím do voličských seznamů zapsalo pouze několik stovek občanů. Uzávěrka pro registraci je v neděli. Dosud nejvíce Čechů, a to zhruba 360, se přihlásilo k volbám do sněmovny ve Spojených státech a na Slovensku. V New Yorku, kde před čtyřmi lety přišlo svůj hlas odevzdat 137 voličů, se do čtvrtka zapsalo 158 českých občanů. Představitelé velvyslanectví ve Washingtonu a generálních konzulátů v New Yorku, Los Angeles a Chicagu, kde bude možné hlasovací lístek odevzdat, předpokládají, že do neděle se ještě další voliči přihlásí. Podle odhadů pobývá ve Spojených státech několik desítek tisíc Čechů s volebním právem, včetně osob, které jsou v USA načerno. Na Slovensku probíhá registrace v Bratislavě; mezi asi 360 voliči zapsanými do pátečního odpoledne je většina s trvalým bydlištěm v metropoli a okolí. Podle odhadu českého konzulátu žije na Slovensku trvale asi 60.000 lidí české národnosti, z nichž české občanství má několik tisíc lidí. V Bruselu se dosud zapsalo do volebního seznamu 220 Čechů. Podle odhadů žije v Belgii dnes asi 5000 Čechů. Asi 150 až 170 lidí bylo do čtvrtka zaznamenáno na volební seznamy ve Francii. Také to je jen malý zlomek Čechů žijících ve Francii. V roce 2002 hlasovalo ve Francii asi 260 Čechů, ale mezi nimi byli i ti, kdo volili na voličský průkaz. Na čtyřech německých konzulátech se zatím přihlásilo více než 100 českých voličů. Odhadem stovka Čechů je zaregistrována k parlamentním volbám také na velvyslanectví v Moskvě a další registrace podle očekávání přibudou o víkendu. Na ruském území se může volit také na českém generálním konzulátu v Petrohradě a v Jekatěrinburgu. V Austrálii a na Novém Zélandu bylo ve voličských seznamech dva dny před nedělní uzávěrkou kolem 60 českých občanů, kteří se chystají jít volit. Odhadem žije v obou zemích 30.000 Čechů.

Antimonopolní úřad uložil lékárníkům pokutu 300.000 korun

Antimonopolní úřad potvrdil pokutu 300.000 korun České lékárnické komoře za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Důvodem jsou protisoutěžní omezení při propagaci lékáren, poskytování zákaznických slevových karet a další provinění. Antimonopolní úřad lékárníkům uložil pokutu například proto, že ustanovení profesního řádu komory z roku 1998 znemožňuje lékárnám umísťovat svou reklamu do větších vzdáleností od prodejny. Úřad v této souvislosti zdůraznil, že propagace zboží je důležitá pro spotřebitele, který tak je více informován o nabídce na trhu. Komora dále porušila podle ÚOHS zákon tím, že její profesní řád zakazuje uvádět v informacích propagujících lékárnu nabídku a ceny u volně prodejných léčiv. Spotřebitelé tak podle úřadu nemohou získat informace, podle kterých by si mohli vybrat prodejnu s nejvýhodnějšími ceny léků. Lékárnická komora také regulovala poskytování slev a bonusů. V roce 2002 vydala totiž závazné stanovisko, které označuje za neetické uplatňování zákaznických slevových karet a poskytování bonusů a obdobných výhod.

Patria podá rozklad proti rozhodnutí o transportérech

Armádní zakázka na nové obrněné transportéry má další překážky. Finská firma Patria, kterou neuspěla ve výběrovém řízení na dodávku dvou set transportérů za zhruba 24 miliard korun, podá rozklad proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Kvůli jejím námitkám tak ministerstvo obrany zřejmě nestihne podepsat kontrakt s rakouskou zbrojovkou Steyr, která tendr vyhrála, do konce dubna. Antimonopolní úřad totiž nestihne do té doby o stížnosti finské firmy rozhodnout. Ministerstvo obrany přitom několikrát potvrdilo, že smlouva bude podepsána do konce tohoto měsíce. Konečnou podobu smlouvy chce navíc posoudit sněmovní branný výbor, který se příští týden zřejmě nesejde. Opoziční poslanci žádali garance na lhůty dodávek, doprovodné offsetové programy, zapojení českého průmyslu i podobu transportérů. Podle mluvčího ministerstva obrany Andreje Čírtka by však smlouva měla být podepsána ještě před červnovými parlamentními volbami.

ÚOHS zřejmě zastaví řízení proti stavebním spořitelnám

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zřejmě zastaví správní řízení proti stavebním spořitelnám a nebude po nich požadovat pokutu 201 milionů korun. V pátek to uvedl server Euro OnLine. Finanční ústavy Hypo, Wüstenrot, Modrá pyramida, Stavební spořitelna ČS, Raiffeisen a Českomoravská stavební spořitelna dostaly původně v srpnu 2004 pokutu 484 milionů, mimo jiné za údajné dohody o zdražování služeb pro zákazníky. Firmy se ale odvolaly a ÚOHS poté vrátil případ k došetření. Nové prvostupňové šetření neprokázalo podezření ze zneužití společného dominantního postavení ani jednání ve vzájemné shodě při stanovování poplatků za služby klientům. Proto úřad snížil pokutu na 201 milionů za nedovolenou výměnu informací. Také proti této sankci se ale šestice finančních ústavů odvolala. Spořitelny už dříve odmítly, že by se dopustily jednání proti hospodářské soutěži.

Odvolací soud zprostil Hučína obžaloby

Odvolací Krajský soud v Olomouci zprostil tento pátek obžaloby bývalého důstojníka Bezpečnostní informační služby Vladimíra Hučína, který byl obžalován ze šesti trestných činů. Podle obžaloby v 90. letech, kdy pracoval v BIS, podněcoval levicový extremismus, aby mohl na jeho hrozbu upozornit. Odvolací soud se ztotožnil s jednou výjimkou s verdiktem přerovského okresního soudu, který Hučína zprostil obžaloby v plném rozsahu. Krajský soud rozhodnutí soudu nižší instance změnil v bodě, který se týká trestného činu neuposlechnutí rozkazu. Krajský soud v tomto případě zcela zastavil trestní stíhání Hučína. "Nikdo nemůže být potrestán opakovaně za jeden skutek. Hučín byl za neuposlechnutí rozkazu potrestán nejpřísnějším trestem, byl propuštěn z BIS," uvedl soudce Anton Bucheň. Třiapadesátiletý Hučín byl dále obžalován z nedovoleného ozbrojování, zneužití pravomocí veřejného činitele, šíření poplašné zprávy, ohrožení utajovaných skutečností a neoprávněného nakládání s osobními údaji. Podle soudu se trestných činů nedopustil. Podle obhajoby byl proces s Hučínem zahájen na politickou objednávku. Hučín se domnívá, že se stal nepohodlným především proto, že poukazoval na prorůstání vlivu komunistů do vysoké státní sféry. Bývalý zpravodajec BIS kvůli kauze strávil rok ve vazbě. Proti rozhodnutí odvolacího soudu není řádný opravný prostředek. Existuje pouze možnost dovolání k Nejvyššímu soudu.

Soud v jedné z kauz neuznal Křejčířovu vinu

Uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř, který žije na Seychelských ostrovech, byl definitivně zproštěn obžaloby za třímilionový podvod. Krajský soud v Praze potvrdil verdikt Okresního soudu pro Prahu - západ, a vynesl tak první pravomocný verdikt v Krejčířových trestních kauzách. Obžaloba Krejčíře viní z toho, že oklamal majitele soukromých pozemků v Letech u Prahy. Jeho stavební firma DKR INVEST je od nich koupila a Krejčíř slíbil, že zřídí konto, kam převede tři miliony korun. Aby mu uvěřili, ukázal jim prý výpis z účtu, že peníze na konto již splatil. Vlastníci nechali pozemky převést, peníze údajně ale nikdy nedostali. Krejčíř sám u soudu již dříve připustil, že cena zaplacena nebyla. Ani druhá strana však podle něj nedodržela závazky, neodstranila totiž do čtyř měsíců od podpisu právní závady vázané na nemovitost. Krejčíř proto podle obhájce Zdeňka Vincence začal jednat o vrácení pozemku, prodávající o to ale neměl zájem. Sám byl prý dlužen a peníze potřeboval. Krejčíř tedy navrhl slevu z ceny, prodávající ale podali trestní oznámení. Podle soudů ale nebylo Krejčířovi prokázáno, že by již při podpisu smlouvy měl v úmyslu za pozemek nezaplatit. Krejčíř je stíhán jako uprchlý v řadě majetkových i násilných trestních případů. K soudu zatím kromě údajného podvodu ohledně pozemků v Letech doputovala ještě obžaloba za nezaplacení cla a za daňový únik při dovozu tří mercedesů a jednoho porsche před 12 lety. Okresní karvinský soud Krejčířovi uložil dva roky vězení s podmíněným odkladem na dva roky, verdikt zatím ale není pravomocný.

Na policejním prezídiu nechybí podle policistů žádný majetek

Po dvou letech skončilo vyšetřování chybějícího majetku na policejním prezidiu. Ze závěrů kontroly vyplývá, že policie prakticky žádný materiál nepostrádá. Účetní schodek ve výši 111 milionů korun prý způsobila chybějící inventura v roce 2003. Podle mluvčího policejního prezidia Zdeňka Zelenky nikdo není podezřelý ze spáchání trestného činu, případ však nadále prověřuje Inspekce ministra vnitra. Na problém upozornila loni v dubnu Česká televize, podle níž chyběl majetek za 18 milionů. O tom se podle ČT zmiňuje interní zpráva ministerstva. Z materiálu vyplývá, že příčinou nesrovnalostí je pochybení vedoucích pracovníků policie. Prezidium prý postrádalo například nábytek, počítače a vysílačky. Za tento stav mohla podle zprávy mimo jiné absence systému evidence majetku a selhávání inventarizačních komisí. Podle ministerstva vnitra problémy vznikly už v 90. letech a většina těch, kteří pochybili, již na prezidiu nepracuje.

Lidé v Brně zablokovali dopravu

Několik desítek demonstrantů zablokovalo v pátek odpoledne na jednu hodinu Hradeckou ulici v Brně. Jedná se o důležitý silniční tah od Hradce Králové do středu Brna a k dálnicím na Prahu i Bratislavu. Protestní blokádu uspořádali lidé z Voroněžské a Záhřebské ulice, kteří nejsou spokojeni s rozsahem protihlukových a dalších opatření při plánované stavbě královopolského tunelu na velkém městském okruhu. Mezi požadavky občanů patří zvýšení protihlukových stěn, zákaz stavebních prací v noci, protihluková okna a přehodnocení projektu mimoúrovňové křižovatky, která má mít vrchol ve výši druhého patra blízkých obytných domů. Klidná demonstrace komplikovala dopravu v odpolední špičce. Ředitelství silnic a dálnic, které je většinovým investorem stavební akce, nehodlá však nátlaku ustupovat. Hygienici změří hluk v okolí stavby po jejím dokončení. Na výsledku budou záviset další opatření.

Pietní připomínka obětí šoa bude poprvé na náměstí

Pietní připomínka obětí nacistické genocidy Židů za druhé světové války se na den Jom ha-šoa uskuteční 25. dubna v Praze na náměstí Míru. Otevřené místo pořadatelé vybrali vědomě, aby akce nebyla spojena jen s židovskou komunitou a těmi, kdo přežili holokaust, ale aby mohla oslovit i širší veřejnost. Čtením jmen a promítáním fotografií bude symbolicky připomenut osud Židů z českých zemí, informoval Institut Terezínské iniciativy spolu s Českou unií židovské mládeže. Za války zahynulo šest miliónů Židů, v českých zemích kolem 80.000 - tedy 89 procent těch, kteří na počátku okupace na území tehdejšího protektorátu žili. Institut k připomínce obětí použije materiály shromážděné v rámci projektu Terezínské album, jehož cílem je sbírat, digitalizovat a zpřístupňovat fotografie a další dokumenty obětí šoa v českých zemích - tak, aby se jejich jména spojila s konkrétními tvářemi. V poslední době se podle pořadatelů akce i v české společnosti šíří takzvaná osvětimská lež. Popírači holokaustu se snaží zpochybnit genocidu Židů a pokoušejí se odlišně interpretovat nejen dějiny druhé světové války, ale také hodnoty, na nichž je založena současná společnost, uvedli pořadatelé.

Klaus věnoval sochaři Zoubkovi čestnou plaketu

Sochař Olbram Zoubek dostal tento pátek, v den svých 80. narozenin, od prezidenta Václava Klause čestnou plaketu. Prezident udělil toto vyznamená teprve podruhé a jubilantovi je předal ve své pracovně. Tu zdobí i jedna z menších Zoubkových plastik. Zoubek vešel do povědomí širší veřejnosti v roce 1969, kdy odlil posmrtnou masku Jana Palacha. Vytvořil také reliéf na jeho náhrobek a na náhrobek jeho následovníka Jana Zajíce. V době normalizace pracoval spolu s výtvarníky Zdeňkem Palcrem, Stanislavem Podhrázským a Václavem Boštíkem jako restaurátor na zámku v Litomyšli na Svitavsku. Ve svém díle vychází zejména z mýtů starozákonních, řeckých a v poslední době i slovanských. U příležitosti jeho jubilea se od začátku dubna koná v Praze na Ovocném trhu retrospektivní výstava čítající více než stovku Zoubkových děl. Zoubkovy nezaměnitelné figury, charakteristické štíhlou vertikálou, modelací povrchu a výraznými gesty a postoji, jsou dnes dobře známé. Zdobí i četné veřejné budovy. Výstavu pod širým nebem uspořádaly galeristka Karolína Bayerová a Městská část Praha 1.

Hvížďala s Havlem napsali pokračování Dálkového výslechu

Pokračování rozhovoru publicisty Karla Hvížďaly s bývalým českým prezidentem Václavem Havlem vydaného pod názvem Dálkový výslech představí jeho aktéři na květnovém veletrhu Svět knihy. Kniha se jmenuje Prosím stručně a kromě samotného rozhovoru, který vede Havel s Hvížďalou, se v ní střídají ještě další dva žánry. "Má to dramatickou strukturu, chtěli jsme, aby to bylo trochu jiné než Dálkový výslech," řekl Hvížďala. Dálkový výslech vedl Hvížďala v roce 1986 z exilu v německém Bonnu. Tehdejšímu disidentovi Václavu Havlovi posílal písemně otázky. Knihu pak vydal u příležitosti Havlových padesátin. Po pádu komunistického režimu se z ní stal trhák, prodalo se čtvrt milionu výtisků. Kniha Prosím stručně vydaná nakladatelstvím Gallery zase vychází před blížícími se sedmdesátinami exprezidenta.

Na Barrandově vznikají tři zvukotěsné ateliéry

V listopadu budou podle vyjádření zástupců majitelů společnosti Barrandov Studio hotovy tři nové zvukotěsné ateliéry na pražském Barrandově. Projekt bude stát více než sto milionů korun, jeho součástí budou dva ateliéry, každý o rozloze tisíc hektarů, třetí ateliér bude stát na dvou tisících hektarech. "Tím vznikne největší zvukový ateliér v Evropě. Překoná tak doposud vedoucí Cinecittá v Římě. Větší rozlohou tak zůstane pouze ateliér v Pinewoods Studios v Londýně, který ovšem není zvukotěsný," uvedli zástupci Barrandov Studio po položení základního kamene ateliérů. Díky novým ateliérům se podle předsedy dozorčí rady společnosti Tomáše Chrenka zvýší produkce zahraničních i českých filmů a také reklam.

V Telči je výstava grafických listů Jiřího Johna

V Telči na Jihlavsku probíhá výstava unikátních grafických listů z pozůstalosti významného českého grafika Jiřího Johna. Příznivci umění mohou obdivovat kolekci 35 grafik. Výstavu prací rodáka z nedaleké Třeště na Jihlavsku obohatí i katalog vydaný třešťskou pobočkou Muzea Vysočiny. "Uspořádání výstavy umožnila výrazná podpora autora monografie o Jiřím Johnovi Jaromíra Zeminy a Johnovy manželky Adrieny Šimotové," řekla místostarostka Telče Hana Müllerová. John (1923 až 1972) se řadí mezi největší české grafiky. Mimo malbu a grafiku se projevil také jako ilustrátor a návrhář gobelínů. V letech 1954 až 1958 byl spoluautorem památníku židovských obětí nacismu v Pinkasově synagoze v Praze. Do české výtvarné kultury přinesl zcela nové pojetí obrazu, a to takzvanou krajinu - zátiší. Největší pocty se mu dostalo v roce 1971, kdy ho porota mezinárodní grafické soutěže v Itálii nazvala jedním z nejlepších grafiků své doby.

Sportovní svazy stále nemají čtvrtinu slíbených peněz od Sazky

Českým sportovním svazům stále chybí plná čtvrtina slíbených příjmů od Sazky za rok 2005 a v dohledné době zřejmě peníze na svazové účty nepřijdou. Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) dostal od loterijní společnosti zhruba o 185 milionů korun méně, než stanovil rozpočet. Svazy mají zatím jen příslib, že rozdíl bude doplacen do září. Zpoždění plateb netrápí velké svazy jako fotbal, hokej, lyžování či atletika, které mají jiné zdroje příjmů. V menších svazech si však stěžují, že museli korigovat své plány, nebo si brát úvěry. Terčem kritiky je hlavně skutečnost, že se svazy o problémech dozvěděly až v době, kdy s penězi napevno počítaly. Vedení loterijní společnosti odmítá, že by za problémy stála multifunkční hala Sazka Arena, která značně zatížila firemní rozpočet. Propad vysvětluje změnou zákona o dani z přidané hodnoty, od níž byly loterijní společnosti před rokem 2005 osvobozeny. Sazka hodlá na konci května poprvé po změně zákona požádat o odpočet DPH, ale podle ministerstva financí je nepravděpodobné, že by uspěla. Sazka podle svého mluvčího Zdeňka Zikmunda vytváří stejné zdroje jako před výstavbou Sazka Areny. V důsledku změny zákona o DPH ale loni zhruba čtvrt miliardy korun místo do rukou akcionářů zamířilo do státního rozpočtu.

Počasí

Očekáváme opět téměř jasno, odpoledne ale bude oblačno až zataženo s přeháňkami a místy s bouřkami. Teploty vystoupí na 18 až 22 stupňů.

21-04-2006