Zprávy

Volby vyhrála ODS, ale není zřejmé, zda bude i vládnout

ODS vyhrála po deseti letech volby do Poslanecké sněmovny. Před sečtením výsledků z posledních okrsků, zejména v Jihočeském kraji ale není jisté, zda si levicové strany ve sněmovně udržely většinu, nebo obsadí přesně polovinu poslaneckých křesel. Kromě ODS, ČSSD a KSČM bude mít ve sněmovně zastoupení ještě KDU-ČSL a Strana zelených. Dosud vládní US-DEU zcela propadla.

Volební nadšení v ODS vystřídalo napětí, čeká se na výsledky

Volební nadšení v tiskovém středisku občanských demokratů vystřídalo odpoledne napětí z toho, zda spolu s lidovci a zelenými dokáže ODS ustát ve sněmovně těsnou koalici 101 hlasů. Prvotní odhady hovořili o tom, že ODS bude schopna zformovat koalici jen s lidovci. Zpřesněné výsledky ale ukazují, že občanští demokraté budou muset zřejmě přibrat i zelené. I tak ale nemusí mít nejtěsnější většinu 101 hlasů ve dvousetčlenné dolní komoře. Změna situace je patrná i v náladě ve volebním štábu ODS. "Bude to asi napínavé až do posledního okamžiku. Já ale pořád věřím, že součet hlasů nelevicových nekomunistických stran bude větší než je 51 mandátů v Poslanecké sněmovně a ČR tak bude mít šanci na změnu a na potřebné reformy, které potřebuje," řekl novinářů místopředseda ODS Ivan Langer. Volební výsledky zatím dávají šanci na středopravou koalici ve složení ODS, KDU-ČSL a zelení. "Koalice 101 je hodně málo, ale když se lidé a politické strany chtějí dohodnout, tak to může stačit," řekl Langer. Mírné zklamání bylo patrné i u další politiků ODS. Veřejně to sice nikdo neuvedl, ale v tiskovém středisku ODS ve Slovanském domě byla změna nálady viditelná.

Sociální demokraté sice ztrácí na ODS, ale někteří přesto slaví

Sociální demokraté sice ztrácí téměř tři procenta na konkurenční ODS, ale někteří z nich přesto slaví. Považují volební zisk nad 30 procent za úspěch, který ještě před několika měsíci nikdo nečekal. Nejveselejší byl místopředseda vlády a ČSSD Zdeněk Škromach, který byl lídrem na Zlínsku a zvítězil tam nad svým protějškem, místopředsedou ODS Petrem Nečasem. Škromach přišel do Lidového domu se svým maskotem, nepostradatelným plyšovým lvíčkem a vykřikoval: "Morava, Morava" a "Jirka, Jirka ...". Tedy křestní jméno šéfa ČSSD Jiřího Paroubka. ODS by prý přál, vyhraje-li volby a dohodne s lidovci a zelenými stojedničkovou koalici, aby za takového rozložení sil sestavovala vládu. Sociální demokraté by totiž považovali takový kabinet za velmi nestabilní. Optimistický byl také jihočeský volební lídr ČSSD a ministr kultury Vítězslav Jandák. Liboval si, že s největší pravděpodobností přivede do Poslanecké sněmovny z jižních Čech jednoho poslance navíc proti minulému volebnímu období. Novinářům řekl, že je permanentní optimista, protože doufá, že žije v demokratické zemi.

Za zelené by o případné koalici vyjednávalo předsednictvo

Případná koaliční jednání povedou za Stranu zelených předseda Martin Bursík a místopředsedové Dana Kuchtová, Petr Štěpánek a Džamila Stehlíková. Bursík ČTK řekl, že se příští týden sejde republiková rada zelených, kterou bude předsednictvo informovat o jednáních a která dá vyjednavačům další mandát. Šéf zelených neočekává nejednotnost ve straně. Nedávné založení levé frakce označil dnes "za legraci, ve které měla prsty sociální demokracie". Zelení zřejmě poprvé v historii vstoupí do Poslanecké sněmovny a možná promluví i do sestavování nové vlády. Podle předběžných volebních výsledků bude vládu skládat ODS. Oslovit může lidovce, zelené a ČSSD. Právě sociální demokraté se zdáli být na začátku volební kampaně nejbližšími partnery zelených. Bursík před několika měsíci uvedl, že program zelených má nejblíže právě k ČSSD. Postupně se ale tyto strany oddalovaly. Před týdnem se setkal v Ostravě s předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Zelení několikrát zopakovali, že možná koaliční jednání povedou v duchu programu, nikoli osobních sympatií či antipatií. Připraveni jsou podle Bursíka být i "důslednou opozicí".

Lidovci vyčkávají, hovořit o koalicích zatím nechtějí

Lidovci přijali odhady volebních výsledků, které jim předvídají osm procent hlasů, opatrně. O budoucích koalicích je podle lídrů KDU-ČSL možné hovořit až na základě skutečných výsledků hlasování. Společnou vládu s ODS, která by podle odhadů vyhrála se ziskem 38 procent hlasů, nicméně považují za možné povolební uspořádání. Lidovci si přáli získat alespoň deset procent hlasů a zůstat ve vládě, která ale nesmí být závislá na podpoře komunistů. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek za nejdůležitější považuje, aby po volbách nezískali sociální demokraté a komunisté většinu v nové sněmovně. Místopředseda lidovců Cyril Svoboda by byl rád, aby vznikla vláda, která by se nemusela opírat o KSČM.

Zklamaní komunisté nevylučují personální změny ve vedení strany

Komunisté jsou výsledkem voleb zklamáni a nevylučují personální změny ve vedení strany. "Určitě to nepovažuji za úspěch. Budeme se tím výsledkem zabývat," řekl novinářům předseda KSČM Vojtěch Filip v okamžiku, kdy byly známy výsledky z více než 90 procent volebních okrsků. Konkrétní změny nechtěl Filip upřesnit a ke své případné rezignaci uvedl, že je předčasné o ní mluvit. Podle předběžných výsledků získala KSČM necelých 13 procent hlasů voličů, což je zhruba o 5,5 procenta méně než v roce 2002. Od voleb v roce 1996 je to také první pokles voličské podpory.

Unionisté jsou zklamáni, opouštějí sněmovnu i vládu

Unionisté podle očekávání po nynějších volbách opustí poslanecká i vládní křesla. Strana, která má v dosluhující vládě ministry obrany, spravedlnosti a informatiky, získala jen několik desetin procenta hlasů. Šéf US-DEU Pavel Němec výsledky voleb respektuje. "Jsme zklamáni, že liberální směr nebude mít v Poslanecké sněmovně zastoupení," řekl ČTK. Česká republika podle něj takový proud potřebuje, což je výzva i pro další strany, dodal. Unie svobody vznikla v roce 1998 po rozkolu v ODS. Od roku 2002 byla součástí vládní koalice se sociálními demokraty a lidovci. Měla deset poslanců a tři ministry. I když se "stojedničková koalice" potýkala s opakovanými krizemi a během čtyř let sestavila tři vlády, vydržela až do letošních voleb.

Výsledky v jednotlivých krajích

V Plzeňském kraji letos vyhráli volby do sněmovny občanští demokraté se ziskem 36,46 procenta hlasů. Druhá skončila ČSSD, která získala 31,69 procenta voličských hlasů. Třetím komunistům dalo hlas 14,03 procenta voličů. Čtvrté místo obsadili zelení, kteří získali 5,91 procenta hlasů. KDU-ČSL dostala 5,65 procenta hlasů, ostatní kandidující strany nepřekročily pětiprocentní hranici. Výsledky voleb dnes zveřejnil Český statistický úřad na www.volby.cz. V Plzeňském kraji podle nich přišlo k letošním parlamentním volbám 63,92 procenta lidí, což je o téměř šest procent více než v roce 2002.

V Ústeckém kraji letos vyhráli volby do Poslanecké sněmovny sociální demokraté se ziskem 35,46 procenta hlasů. Druhá skončila ODS, která získala 34,78 procenta hlasů. Na třetím místě v tomto regionu skončili komunisté, hlasovací lístek této strany vhodilo do volební urny 16,05 procenta zúčastněných voličů. Čtvrtou příčku obsadila Strana zelených, která získala 6,03 procenta hlasů. Ostatní kandidující strany v regionu nepřekročily pětiprocentní hranici. KDU-ČSL dostala od voličů z Ústeckého kraje 2,23 procenta hlasů. Výsledky voleb dnes zveřejnil Český statistický úřad na www.volby.cz. V Ústeckém kraji podle nich přišlo odevzdat svůj hlas 57,22 procenta voličů, což je téměř o sedm více než v roce 2002.

Ve Zlínském kraji zvítězila v letošních parlamentních volbách ČSSD s 33,28 procenta hlasů. Druhá skončila ODS. Podpořilo ji 31,68 procenta voličů. Pomyslnou třetí příčku obsadili lidovci s 13,02 procenta hlasů. KSČM dalo důvěru 11,25 procenta voličů. Zelené podpořilo 5,07 procenta lidí, kteří se dostavili k urnám. Výsledky voleb zveřejnil na stránkách www.volby.cz Český statistický úřad. Volební účast se letos proti posledním volbám zvýšila. Ve Zlínském kraji se do volebních místností dostavilo 66,90 procenta voličů. Před čtyřmi lety jich bylo 60,02 procenta.

V Královéhradeckém kraji letos vyhráli volby do Poslanecké sněmovny občanští demokraté se ziskem 37,66 procenta hlasů. Druhá skončila sociální demokracie, dostala 30,14 procenta hlasů. Třetí místo patří se ziskem 11,52 procenta hlasů komunistům. Čtvrtou příčku obsadila KDU-ČSL, která získala 6,72 procenta hlasů. Strana zelených dostala od voličů z Královéhradeckého kraje 6,69 procenta hlasů, ostatní kandidující strany nepřekročily pětiprocentní hranici. Výsledky voleb dnes zveřejnil Český statistický úřad na www.volby.cz. V Královéhradeckém kraji podle nich přišlo k letošním parlamentním volbám 66,69 procenta voličů, což je o 5,85 procenta více než v roce 2002.

Na Vysočině letos vyhráli volby do sněmovny sociální demokraté se ziskem 35,35 procenta hlasů. Druhá skončila ODS, hlasy jí dalo 27,67 procenta voličů. Třetí jsou komunisté, které volilo 14,66 procenta lidí. Čtvrtou příčku obsadila KDU-ČSL, která získala 12,16 procenta hlasů. Ostatní kandidující strany nepřekročily pětiprocentní hranici. Výsledky voleb dnes zveřejnil Český statistický úřad na www.volby.cz. Na Vysočině podle nich přišlo k letošním parlamentním volbám 67,61 procenta lidí, což je o zhruba pět procent více než v roce 2002.

V zahraničí byla volební účast oproti roku 2002 vyšší

Jen malá část českých občanů žijících v zahraničí využila svého práva volit do Poslanecké sněmovny na zastupitelských úřadech. Podle diplomatů byla nicméně účast vyšší než před čtyřmi roky, kdy měli Češi žijící a pobývající v zahraničí poprvé možnost zapojit se do parlamentních voleb. Především v sousedních zemích a Británii přišlo hlasovat hodně lidí s voličskými průkazy, tedy těch, kteří nebyli zapsáni na voličských seznamech zastupitelských úřadů. K volbám na 108 českých velvyslanectvích a konzulátech po celém světě se letos zapsalo téměř 5000 Čechů. Bylo to zhruba o 2000 více než při minulých volbách. Oficiální odhady hovoří o 70.000 krajanů s českým občanstvím.

Na českém velvyslanectví v Londýně odevzdalo svůj hlas skoro 530 voličů, což je několikanásobně více než v minulých volbách. Drtivá většina těch, kteří přišli volit, byli mladí lidé pod 30 let, což zřejmě do jisté míry odráží skutečnost, že v Británii mohou Češi po vstupu do EU na rozdíl od většiny dalších členských zemí bez zábran pracovat. Podle velvyslanectví má Londýn nejvíce registrovaných voličů po Bratislavě. Pro některé z mladých se dnešní slunečný volební den stal dobrou záminkou pro seznamovací piknik v Hyde parku. Mladí lidé, kteří se většinou navzájem neznali, se domluvili, že se dnes sejdou ve volební místnosti a pak společně vyrazí na skleničku a výměnu zkušeností z toho, jak žijí, pracují či studují v britské metropoli.

V Belgii se dnes České centrum v budově ambasády v Bruselu stalo cílem slunečné víkendové procházky mnoha z početných Čechů, kteří žijí v belgickém hlavním městě. Celkem v obou dnech voleb hlasovalo 451 českých občanů. Ze známějších osobností se po velvyslanci při EU Janu Kohoutovi dostavil například zástupce generálního ředitele pro vnější vztahy v Evropské komisi Karel Kovanda. Nejmenovaný volič, který přišel jako dvoustý a hlasoval navíc poprvé, byl obdarován hrníčkem. Jedna z posledních voliček doběhla pouhých 24 hodin poté, co porodila.

Ve Francii volilo asi 450 lidí, tedy o 200 více než při posledních volbách. Ze známějších osobností hlasoval v Paříži jen poslanec ODS Martin Kocourek, který sem přijel jako divák na mezinárodní mistrovství Francie v tenisu. Mezi dalšími hlasujícími byla i doyenka české krajanské obce ve Francii, devadesátiletá Marie Dubinová, která byla patrně jednou z nejstarších Češek, které se v zahraničí voleb zúčastnily.

Vyšší zájem o letošní parlamentní volby zaregistrovali rovněž na zastupitelském úřadu ve Vídni. Svůj hlas odevzdalo včetně pracovníků ambasády a stálé mise celkem 202 lidí, což je o 80 více než před čtyřmi lety. Téměř tři čtvrtiny z nich tvořili ti, kteří se dostavili s voličskými průkazy. V celém Rakousku žije asi 10.500 českých občanů.

Voleb na čtyřech konzulátech v Německu se zúčastnilo více než 300 voličů, přičemž mnoho lidí přicházelo s voličskými průkazy. V Berlíně přišlo k volbám 109 voličů, v Mnichově kolem 120 lidí, v Bonnu 59 voličů a v Drážďanech 22 Čechů. V minulých volbách přitom k volebním urnám v Německu přišlo méně než 200 lidí.

Do volebních místností na českém velvyslanectví v Bratislavě přišlo více turistů a lidí na služební cestě než českých občanů trvale žijících na Slovensku. Návštěvníci tvořili dvě třetiny hlasujících. Celkem letos odvolilo na Slovensku 288 Čechů, před čtyřmi roky to bylo 376 českých občanů. Tehdy však mohli Češi volit i na konzulátu v Košicích. Na Slovensku žije podle posledního sčítaní lidu víc než 40.000 lidí, kteří se hlásí k české národnosti. Dvojí občanství má ovšem jen přibližně desetina z nich.

Z odhadovaných několika desítek tisíc Čechů s volebním právem žijících ve Spojených státech dorazilo do volebních místností ve Washingtonu, New Yorku, Chicagu a Los Angeles dohromady 466 voličů. K volbám se předem zapsalo na 550 občanů, kteří trvale nebo dočasně žijí v USA. Ze zaregistrovaných voličů přišly hlasovat zhruba dvě třetiny. Při započítání turistů pak účast přesáhla 80 procent, řekl ČTK český konzul z Washingtonu Martin Klučar, podle něhož byl zájem o volby letos v USA podstatně vyšší než před čtyřmi lety, kdy se v zahraničí volilo poprvé. V Kanadě, kde byly zapsány tři stovky voličů, se do volebních místností v Ottawě, Montrealu a Torontu dostavilo na základě údajů z ottawského velvyslanectví celkem 248 občanů, včetně 36 turistů. Rovněž v Kanadě žije několik desítek tisíc Čechů s volebním právem. V australském Sydney se k volbám dostavilo 56 voličů, z toho deset přišlo s voličským průkazem. Zaregistrováno bylo 84 lidí, řekl ČTK konzul Karel Šrol. V Sydney byla volební místnost pro voliče z celé Austrálie, kromě hlavního města Canberry, dále z Nového Zélandu a pacifické oblasti.Podle konzula čítá česká komunita v Austrálii asi 16.000 lidí. Jsou mezi nimi starousedlíci, turisté a v poslední době také dost studentů.

Češi ve volbách potrestali ČSSD za skandály, shodují se agentury

Světové tiskové agentury se v reakci na první odhady výsledků letošních parlamentních voleb v Česku shodují, že Češi potrestali sociální demokraty (ČSSD) za skandály, které otřásaly zemí během osmi let jejich vlády. Voliči podle agentur dali přednost konzervativní Občanské demokratické straně (ODS), i když jejich pocity týkající se reforem avizovaných touto stranou byly podle průzkumů spíše smíšené. Agentury rovněž poukazují na vysokou volební účast, která podle posledních údajů činila 63,6 procenta. "Zdá se, že toto volební vzepjetí přispělo k porážce sociálních demokratů. Jejich dobré ekonomické výsledky (šestiprocentní hospodářský růst v roce 2005, pokles nezaměstnanosti pod devět procent) zastínila obvinění z korupce a snahy ovlivňovat soudní řízení," napsala agentura AFP. Podle AFP uškodila sociálním demokratům také jejich neskrývaná ochota spolupracovat s komunisty. "Češi potrestali sociální demokraty za špinavé skandály...během jejich vlády," shoduje se s AFP agentura Reuters. Pokud se podle ní potvrdí volební odhady, bude Česká republika po Polsku druhou zemí mezi exkomunistickými "nováčky" v Evropské unii, která má euroskeptickou vládu.

Ve volebních místnostech zemřeli dva lidé

Ve volebních místnostech zemřeli v pátek dva lidé. Za posledních deset let byly v ČR zaznamenány dva podobné případy. Osmasedmdesátiletá žena zesnula kvůli selhání srdce přímo ve volební místnosti na náměstí Jiřího z Lobkovic v Praze 3. ČTK o tom informovala mluvčí pražské záchranné služby Simona Cigánková. Přestože byl ve volební místnosti v Praze právě lékař záchranné služby, který se ženě snažil okamžitě pomoct, zachránit se ji už nepodařilo, uvedla mluvčí.

Selhání srdce bylo zřejmě také příčinou úmrtí voliče v Bludově na Šumpersku. Podle předsedkyně volební komise Hany Činkové se udělalo špatně muži přímo ve volební místnosti. Ačkoliv se ho záchranná služba snažila zhruba 40 minut oživit, zemřel. "Volby jsme na jednu hodinu přerušili, pak již pokračovaly normálně," řekla ČTK Činková. Mluvčí záchranné služby uvedl, že muž zemřel na selhání srdce.

MfD: Krejčíř dostal informace o tajném svědkovi

Jeden z nejbližších spolupracovníků uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře Milan Moravec se rozhodl tento týden přejít na stranu policie a vypovídat. Policisté ho proto ihned ve čtvrtek večer zařadili do programu na ochranu svědků a ukryli na neznámém místě. Krejčíř se tajnou informaci dozvěděl a už v pátek dopoledne ji zveřejnil na svých internetových stránkách. Informuje o tom dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Svědectví Moravce může mít podle MfD na vyšetřování kauzy Krejčíře velký vliv, protože muž dělal podnikateli pět let domovníka v jeho luxusní vile v Černošicích u Prahy. Policie je nyní znepokojena tím, že se Krejčíř informaci o Moravcově zájmu spolupracovat dozvěděl tak rychle. Na internetu ji údajně zveřejnil dokonce dřív, než stačil ministr vnitra František Bublan podepsat rozhodnutí o ochraně svědka. Krejčíř tak má zřejmě informátora na významné pozici, protože o ochraně Moravce vědělo pouze asi šest lidí od policie a na Vrchním státním zastupitelství, píše MfD. Bublan dnes vyloučil, že by za únikem informací stál policejní prezident Vladislav Husák. Případ ale jinak nechtěl komentovat. "Ode mě nic neuslyšíte," řekl na dotaz novináře. Připustil však, že kriminalisté zkoumají, od koho informace unikly. Ministr uvedl, že mohou pocházet od osoby které se případ dotýká, neupřesnil však, koho má na mysli.

EP hodlá tlačit na ČR a další země, aby ratifikovaly ústavu EU

Evropský parlament (EP) hodlá nyní tlačit k ratifikaci zablokované euroústavy všech sedm členských států EU, které tak dosud neučinily a odložily tento krok na neurčito. Řekl to předseda EP Josep Borrell na adresu Česka, Británie, Polska, Irska, Dánska, Švédska a Portugalska. Všech 25 zemí EU podepsalo ústavní smlouvu, a mají proto povinnost si pospíšit s ratifikací bez ohledu na loňské zamítnutí euroústavy v referendech ve Francii a Nizozemsku, uvedl šéf EP na páteční tiskové konferenci při návštěvě Finska. To slíbilo ratifikovat text v rámci svého předsednictví unie ve druhé polovině roku. "Je důležité vědět, zda je více či méně než pět států, které souhlasí s projektem (euroústavy), protože to vždy znamená jinou politickou situaci," vysvětlil Borrell svůj záměr obrátit se v tomto duchu na nadcházející summit Evropské unie, které do konce června předsedá Rakousko.

Dosud ratifikovalo euroústavu 15 členů, dva ji odmítli a osm se dosud nevyjádřilo. V případě, že se pro text vyjádří v referendech či parlamentech alespoň 20 států, bude podle dohodnutých pravidel svolán mimořádný summit EU k této otázce. Ministři zahraničí EU se minulý víkend dohodli, že "doba na zamyšlení se" nad euroústavou bude prodloužena do června příštího roku. Podle agentury Reuters se tak rozhodli, protože nevidí možný pokrok v této citlivé otázce do voleb ve Francii a Nizozemsku v květnu 2007. Je také potřeba více času pro vysvětlení smyslu a obsahu euroústavy občanům.

Armáda může uzavřít smlouvu na transportéry, tvrdí právní analýza

Ministerstvo obrany má právo podepsat s rakouskou zbrojovkou Steyr smlouvu na dodávku obrněných transportérů, uvádí se v právní analýze, kterou si armáda nechala vypracovat poradenskou firmou PriceWaterhouseCoopers. ČTK to řekl mluvčí ministra obrany Andrej Čírtek. "Analýza nám říká, že situace s právním řízením nám nebrání v podpisu," prohlásil podle Čírtka ministr obrany Karel Kühnl. Ministerstvo si rozbor svého právního postavení nechalo u konzultantské společnosti zhotovit, když si na průběh výběrového řízení za rekordních 24 miliard korun stěžovaly neúspěšní zájemci o zakázku na obrněnce - finská Patria Vehicles a italský Iveco Fiat.

Zlínský filmový festival skončil projekcí vítězného snímku Blázni

Projekcí vítězného snímku Blázni skončil dnes ve Zlíně 46. ročník Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež. Nizozemský snímek režiséra Martina Koolhovena získal Zlatý střevíček za nejlepší hraný film pro děti. Definitivní tečku za festivalovým programem udělal westernový den na ranči v Kostelanech na Kroměřížsku, kam se sjelo přes osm stovek dětí i dospělých. Zábavní program zavedl návštěvníky do prostředí "Divokého západu". Děti si zkoušely jízdu na koních nebo zhlédly westernové ježdění a práci s lasem. "Kvůli počasí jsme zvolili mokrou variantu a program jsme přesunuli do velké haly, kde si děti zasoutěžily v lukostřelbě, rýžování zlata a dalších hrách," řekl ČTK Jiří Baroš z festivalové produkce. Program zpestřilo také přepadení banky a inscenace rvačky v místním saloonu. V hledištích projekčních sálů zlínského festivalu se během přehlídky vystřídalo téměř 55.000 diváků. Mezi hosty se objevily české i zahraniční celebrity, celkem se akreditovalo téměř 1900 hostů.

Čeští fotbalisté vyhráli nad týmem Trinidadu a Tobaga 3:0

Českým fotbalovým reprezentantům vyšla generálka před odjezdem na mistrovství světa podle představ. Nad týmem Trinidadu a Tobaga dnes vyhráli 3:0 po dvou brankách Jana Kollera, třetí přidal Pavel Nedvěd.

Volejbalistky Felbábová a Novotná skončily v Hamburku druhé

Lenka Felbábová-Háječková s Petrou Novotnou skončily na turnaji Evropského okruhu plážových volejbalistek v Hamburku druhé. Ve finále dnes podlehly domácí dvojici Stephanie Pohlová, Okka Rauová ve dvou setech. Další český pár Šárka Nakládalová, Tereza Tobiášová byl čtvrtý. Felbábová s Novotnou v semifinále vyřadily Nizozemky Sanne Keizerovou a Marrit Leenstraovou a oplatily jim tak porážku z druhého kola hlavní soutěže. Ve finále už ale na favorizované Němky nestačily, třebaže v celkovém součtu uhrály jen o pět míčů méně než bývalé mistryně Evropy. Do průběžného pořadí okruhu získaly české reprezentantky 540 bodů a rozdělí si prémii 6250 eur.

Čeští volejbalisté zvítězili v kvalifikaci ME v Dánsku 3:1

Čeští volejbalisté dnes zvítězili v druhém utkání kvalifikace mistrovství Evropy 2007 v Odense nad Dánskem 3:1 a po úvodní porážce na Slovensku si do tabulky připsali první výhru. V zápasu s outsiderem skupiny B prohráli svěřenci trenéra Igora Prieložného druhý set, v dalších ale uspěli poměrem 25:23 a 25:18.

Počasí

Je oblačno až zataženo, místy s přeháňkami nebo deštěm, hlavně na jihu území. V severozápadní polovině Čech polojasno až oblačno a srážky jen ojediněle. Teploty 13 až 17 stupňů, na horách kolem 10. Foukat bude čerstvý severní vítr místy s nárazy kolem 50 km za hodinu.