Denní souhrn zpráv Zprávy

07-10-2006

Ministr Vondra: Česko-polské vztahy musíme rozvíjet

Zrušení vízové povinnosti pro nové členské země EU není podle českého ministra zahraničí Alexandra Vondry nesplnitelné. Polsko a Česká republika na této otázce spolupracují, potvrdil Vondra v Polsku po setkání s polskou šéfkou diplomacie Annou Fotygovou. Nečeká ale změnu vízového režimu před listopadovými americkými volbami do Kongresu. "Před volbami nelze očekávat zásadní průlom, co se týká víz," řekl Vondra ČTK po jednání s Fotygovou. "Nicméně se musí připravovat půda v této věci a to už činíme v těsné spolupráci s Polskem," dodal. Budou-li na tom obě země pracovat, lze očekávat průlom do dvou let po volbách v USA, doufá. Vondra s Fotygovou mluvil také o protiraketové základně. Česko i Polsko jsou kandidáty na její vybudování, rozhodnutí americké strany, kde základny postaví, ale nepadne do konce roku, tvrdí Vondra.

Šéf české diplomacie se v sobotu setkal i s polským premiérem Jaroslavem Kaczynským, s nímž se shodl, že je třeba, aby obě země, které mají mnoho společných zájmů, spolupracovaly. "Navzdory politickým turbulencím a volebním patům v Praze a ve Varšavě musíme česko-polské přátelství rozvíjet," uvedl ministr.

Alexandr Vondra: Solidarita dala základ nové česko-polské spolupráci

Polsko-česko-slovenská Solidarita, původně ilegální hnutí, dala základ nové česko-polské spolupráci. Na její tradici mohou Češi a Poláci nyní stavět při prosazování společných zájmů v Evropě, řekl v sobotu ČTK v jihopolské Vratislavi šéf české diplomacie Alexandr Vondra. Ministr zahraničí se zúčastnil ve městě, které hrálo klíčovou roli ve formování česko-polských vztahů, zahájení konference k 25. výročí založení hnutí. "Už v minulosti jsme viděli, že se vyplatí bojovat společně, proto bychom v tom měli pokračovat," zdůraznil Vondra. Vratislav je pro Česko branou na sever, proto by podle Vondry stálo za to posílit infrastrukturu, aby si obě strany byly ještě blíž než dnes. "Je tu založena tradice, která může být inspirací do budoucna," dodal. Konference ve Vratislavi pokračuje celý víkend. Promluví na ní zástupci Česka, Polska i Slovenska. Součástí akce jsou výstavy, koncerty a filmové projekce.

Vznik tehdy Polsko-československé Solidarity v roce 1981 znamenal podle politiků zúčastněných na konferenci průlom v sousedských vztazích. Do té doby byly všechny pokusy podle Vondry umělé. "Mezi Čechy a Poláky bylo dost nedůvěry. U nás byla tendence se na Poláky dívat jako na veksláky a oni se na Čechy dívali jako na zbabělce," popsal Vondra. V 80. letech minulého století se začaly party mladých lidí v utajení scházet v horách na česko-polských hranicích. "Samozřejmě to přinášelo i celou řadu humorných historek. V mlze jsme se třeba ztratili, a když jsme uviděli postavu, nevěděli jsme, zda je to státní policie nebo polský kolega," vzpomíná Vondra. Rozdíl mezi národy byl podle něj při schůzkách patrný. "Podebatovali jsme, popili a Poláci poté zaveleli k husímu pochodu a sestupovali zpět do vnitrozemí, zatímco my jsme, pod vedením Václava Havla, bloudili po lesích a obtěžkáni získanými písemnostmi se chaoticky hledali," popsal ministr, který se schůzek v Krkonoších, Beskydech či Orlických horách účastnil téměř každých čtrnáct dní. "Byl to opravdu sportovní výkon," podotkl.

V pohraničí odhalili pamětní česko-polsko-německý obelisk

Pamětní obelisk, který připomíná společnou minulost Čechů, Poláků, Němců v pohraničních vesnicích Kopačov a Oldřichov na Hranicích, byl odhalen při sobotní páté Evropské pouti v Trojzemí. Kopačov a Oldřichov sice stojí na různých stranách česko-polské hranice, v minulosti však šlo o jednu obec. Po druhé světové válce z ní museli odejít odsunutí Němci. ČTK to řekl hrádecký starosta Martin Půta. "Asi dva půl metru vysoký obelisk v Kopačově se stal také symbolem současné spolupráce mezi národy z Trojzemí. S myšlenkou na památník přišli zhruba před pěti lety bývali němečtí usedlíci z Kopačova a Oldřichova a k vybudování obelisku přispěla města Bogatyně v Polsku, Hrádek nad Nisou u nás a Žitava v Německu," dodal Půta. Na trojstranném obelisku jsou české, polské a německé texty.

Kopačov a Oldřichov od sebe poprvé oddělila třicetiletá válka v 17. století, po níž v jedné části obce zůstali katolíci a v druhé protestanti. V době socialismu bránil lidem z Kopačova a Oldřichova v kontaktech vysoký plot se strážními věžemi. Nové vztahy začaly po roce 1989, kdy se do oživování zaostalého Trojzemí pustila hlavně tři největší města - osmitisícový Hrádek, osmnáctitisícová Bogatyně a šestadvacetitisícová Žitava.

Skupina kongresmanů vyzývá vládu USA, aby postoupila ve věci víz

Američtí kongresmani vyzývají vládu Spojených států, aby zahájila dialog s novými zeměmi Evropské unie usilujícími o bezvízový styk s USA. V dopise adresovaném ministryni zahraničí Condoleezze Riceové také nabádají k podpoře spolupráce s těmito státy s cílem zjednodušit cestování. Dopis vzešlý z iniciativy demokratického poslance Dennise Kuciniche a s podporou jeho republikánského kolegy Johna Shimkuse podepsalo dohromady 25 členů Kongresu USA. Kucinich věří, že další poslanci a senátoři se k němu připojí, až se vrátí na Kapitol po listopadové volební přestávce. Signatáři mimo jiné připomínají červnový závazek administrativy prezidenta George Bushe ze summitu Spojených států a Evropské unie ve Vídni, kde USA "souhlasily s důležitostí vzájemného bezvízového styku mezi USA a EU". Podle kongresmanů je nyní nutný "konkrétní čin", stojí v dopise, jehož kopii získala ČTK v New Yorku.

Český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář označil dopis za "sympatický pokus získat podporu Kongresu". Právě federální parlament má ve Spojených státech rozhodující pravomoc zařadit země do bezvízového programu. Pozorovatelé se shodují, že bez podpory vlády by takové snahy ovšem neměly velkou šanci na úspěch.

Vízová praxe je dosud taková, že držitelé pasů nových členů EU při cestách do USA víza potřebují, zatímco Američané směřující opačným směrem nikoli. Do Spojených států mohou bez víz cestovat jen občané 27 států světa. Mezi nimi je většina starých členských zemí EU, z nováčků jen Slovinsko.

KSČM nadále dává přednost vládě národní shody s omezeným mandátem

Komunisté nadále dávají přednost vytvoření vlády národní shody s časově omezeným mandátem. Na tiskové konferenci při zasedání ÚV KSČM v Nymburku to řekl předseda strany Vojtěch Filip. Upřesnil tak informaci Mladé fronty Dnes, že komunisté nabízejí ODS dohodu o přechodné vládě odborníků. Komunisté rovněž zopakovali tři podmínky pro podporu jakékoli vládě. Požadují zajištění růstu životní úrovně obyvatel a sociálních jistot, odmítají privatizaci podniků jako způsob řešení schodku státního rozpočtu a vojenskou základnu cizího státu na území České republiky. Rozpočtu by podle komunistů mohlo pomoci snížení výdajů na zahraniční mise české armády.

Filip se na tiskové konferenci vrátil ke kritice postupu prezidenta Václava Klause, který podle něj rozhodnutím nejmenovat nového premiéra dříve než po senátních a komunálních volbách "spíše prohlubuje tu poltickou krizi". Předsedovi ODS Mirku Topolánkovi by podle tisku komunistické hlasy podporující řešení směřující k předčasným volbám nevadily. Takové řešení ale zřejmě narazí na odpor lidovců a zelených, kteří vládu podporovanou nebo tolerovanou komunisty odmítají.

Mínění v Právu: Polovina lidí si přeje za premiéra nestraníka

Více než polovina Čechů si přeje, aby prezident Václav Klaus pověřil sestavením vlády nestranického odborníka. V průzkumu agentury STEM pro sobotní deník Právo se tak vyjádřilo 53 procent oslovených. Předsedu ČSSD Jiřího Paroubka preferuje 38 procent lidí, pro druhý pokus šéfa ODS Mirka Topolánka je 30 procent lidí a pokus jiného občanského demokrata podpořilo 36 procent respondentů. Podle Práva se ukazuje, že by veřejnost přivítala obdobné řešení, jako zvolil v roce 1998 tehdejší prezident Václava Havel, když do čela vlády nakonec jmenoval nestraníka Josefa Tošovského, který předtím působil v čele centrální banky.

První pokus o sestavení vlády měl po červnových volbách předseda vítězné ODS Topolánek. Jeho menšinový kabinet však nezískal důvěru sněmovny a ve středu podá demisi. Necelých 60 procent oslovených v průzkumu uvedlo, že Topolánkův kabinet důvěru získat neměl. Prezident nyní bude vybírat příštího předsedu vlády, chce ho jmenovat po senátních a komunálních volbách, které budou koncem října. Ústava mu žádný termín neukládá a neřeší ani, kdo by měl jednání o nové vládě vést. Tři pětiny občanů si podle průzkumu STEM také myslí, že by se měly konat předčasné volby, píše Právo.

Za první pololetí letošního roku vyřídila sněmovna 34 petic

Celkem 34 petic, pod které se podepsalo téměř 276.000 lidí, vyřizovala v prvním pololetí letošního roku Poslanecká sněmovna. Nejvíce lidí, a to přes 233.000, se podepsalo pod petici, kterou chtěli zdravotníci zabránit přijetí zákona o neziskových nemocnicích. Uvedená petiční kampaň byla jednou z největších v uplynulém čtyřletém volebním období sněmovny. Informaci o peticích připravil pro sněmovnu její petiční výbor.

Jednou z větších petičních akcí prvního pololetí byla také petice s názvem "Zrušme komunisty". Podepsalo ji 11.535 lidí. K této petici za zákaz propagace komunismu se již v roce 2005 na internetových stránkách www.zrusmekomunisty.cz připojila řada občanů, kteří tímto způsobem podpořili senátní návrh novely trestního zákona.

Stejně jako ve druhé polovině roku 2005 i v první polovině letošního roku byly sněmovně doručeny petice odmítající uzákonění registrovaného partnerství osob téhož pohlaví. Ve čtyřech peticích se proti těmto svazkům postavilo 61 lidí. Ve druhém pololetí loňského roku dostala sněmovna k uvedené problematice 15 petic, které podepsalo více než 5000 lidí. Další petice se týkaly například nesouhlasu s výzkumem kmenových embryonálních buněk, požadavku na omezení propagace násilí ve sdělovacích prostředcích, požadavku na zvýšení trestů za týrání zvířat a nesouhlasu se zavedením takzvaných státních maturit.

Petice pro sněmovnu shromažďuje její petiční výbor. Podle jejich zaměření je pak předává příslušným výborům dolní komory. Obecně platí, že obsahuje-li petice požadavek na změnu nějakého zákona, její text dostanou všechny poslanecké kluby a příslušné odborné sněmovní výbory a ministři. Poslanci a ministerstva zváží, zda změnu zákona navrhnou.

Česká astronomická společnost udělila cenu Littera Astronomica

Česká astronomická společnost udělila popularizátorovi astronomie Oldřichu Hladovi z pražské Hvězdárny a planetária cenu Littera Astronomica za rok 2006. ČTK to řekl tajemník společnosti Pavel Suchan. Cenu převezme v pátek 13. října ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti pronese přednášku nazvanou "Několik slov o hvězdách". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie. Poprvé byla udělena v roce 2002. Jejími držiteli se dosud stali Josip Kleczek z Astronomického ústavu Akademie věd, předseda Učené společnosti České republiky, astrofyzik Jiří Grygar, Antonín Rükl a Pavel Příhoda z pražské Hvězdárny a planetária.

Oldřich Hlad pracuje od roku 1951 v pražské Štefánikově hvězdárně. Vystudoval matematiku a fyziku. V roce 1961 nastoupil jako samostatný odborný pracovník do pražského planetária. Publikuje v populárních a odborných časopisech, připravuje výstavy, podílel se na přípravě učebnic a spolupracuje na populárně vědeckých filmech. Je čestným členem České astronomické společnosti a členem Jednoty českých matematiků a fyziků.

Prahou proběhly kancelářské krysy

Hod šanonem, jízda na kancelářské židli nebo již tradiční sprint na 777 metrů - v těchto disciplínách se v sobotu v centru Prahy utkali úředníci a manažeři při třetím ročníku Běhu kancelářských krys. Letošní novinkou této recesistické akce byl mimo jiné šplh úředníků, řekl ČTK Pavel Cingl z pořádající společnosti Exupery. "Chtěli jsme, aby se manažeři a úředníci setkávali také jinde než jen ve svých kancelářích. Aby při tom navíc pobavili sebe i diváky," vysvětlil Cingl, jak soutěž vznikla. Mezi prvními, kteří se postavili na startovní čáru byl pražský primátor Pavel Bém. "Není to klání sportovní, ale zábava, recese. Beru to jako šanci ukázat, že i úředník umí běhat a házet šanonem," řekl ČTK poté, co udýchaný doběhl do cíle. V závěrečném hodnocení se sice neprobojoval do čela, ale bylo to nejspíše kvůli tomu, že nevyužil možnosti obout si sportovní boty a běžel v polobotkách.

Právě sportovní obuv byla jedinou výjimkou ve společenském oděvu, který úředníkům a manažerům předepisuje jejich podniková etiketa. Udivení Pražané a návštěvníci metropole proto užasle hleděli na mladé ženy v kostýmcích či muže v oblecích a kravatách, kterak s šanony v rukách a mobilními telefony přiloženými k uchu chvátali z Ovocného trhu Celetnou ulicí, kolem Prašné brány a ulicemi Na Příkopě a Havířskou zpět na Ovocný trh. Soustředěné závodníky se navíc neobvykle snažil povzbudit moderátor akce Pavel Anděl, když jim během závodu volal na mobilní telefony. Pokud by se jim nedovolal, mohli být diskvalifikováni. Pádící úředníci se proto zbytkem dechu hlásili do telefonu.

Odměna, tedy víkendový pobyt pro dva a zapůjčený automobil, byla asi dostatečně lákavá, protože se přihlásilo několik desítek závodníků. "Chystáme další ročník a věříme, že Běh kancelářských krys se již stane tradicí," dodal Cingl.

Vodáci se rozloučili se sezonou a uzamkli Lužnici

Symbolickým otočením klíče ve vodě vodáci v Suchdole nad Lužnicí na Jindřichohradecku uzamkli v sobotu řeku, a rozloučili se tak s vodáckou sezonou. Po toku Lužnice do Majdaleny vyrazilo asi 50 lodí, další desítky lidí přihlížely 27. ukončení sezony jen ze břehu. "Bezpečné to je, tady se málokdy stane, že by tu byl nějaký úraz. I když si pamatuji, že letos utopili lidé asi tři lodě," řekl ČTK člen vodáckého klubu v Suchdole nad Lužnicí Josef Franta. Letošní ročník je podle něj výjimečný, protože vodákům zcela netradičně přeje počasí. Slunce ale odvážlivců ochotných sednout do lodi nepřilákalo více než jindy. "Bývalo tu 600 i 700 lidí," podotkl Franta.

Zamčení Lužnice přihlížel také senátor Jaromír Štětina, který je dlouholetým vodákem. "Pozvali mě suchdolští vodáci, tak jsem rád přijel, poněvadž si myslím, že je to úžasná a výjimečná akce. Nikde na světě nezamykají řeku, děje se to jen v Česku a je to výraz toho, že Česko je vodácká velmoc," řekl ČTK Štětina. Do vody se ale neodvážil, vodáky sledoval jen ze sedla bicyklu. "Oni pojedou pomalu, protože je málo vody a budou brodit víc než plout," podotkl.

Řeka Lužnice, která je považována za vodáckou Mekku, je důležitým zdrojem vody pro rybníky třeboňské pánve. Pramení v rakouské části Novohradských hor, sbírá vody z plochy 4226 čtverečních kilometrů a do Vltavy se vlévá po 187 kilometrech poblíž Týna nad Vltavou. Vodáci zahajují plavbu většinou v Suchdole nad Lužnicí nebo v Chlumu u Třeboně a podle stavu vody mohou plout až k ústí do Vltavy.

Přerovská radnice otevřela unikátní stezku lovců mamutů

Do světa lovců mamutů mohou nyní nahlédnout lidé na naučné stezce, která vznikla v Přerově. Její součástí je památník, který stojí v místě nálezů kostí prehistorických zvířat. Na financování projektu se podílela Evropská unie, která poskytla přerovské radnici téměř sedmimilionovou dotaci. ČTK to řekla náměstkyně primátora Elena Grambličková.

Stezka začíná v přerovské místní části Předmostí a vede přes Čekyňský kopec zpět do Předmostí. Na trase více než osm kilometrů dlouhé je umístěno devět zastavení, které mapují nejen pravěkou historii této oblasti, ale i přírodní zvláštnosti. Nejzajímavějším zastavením na stezce nesoucí název Předmostím až do pravěku je památník lovců mamutů. "Muzeum je podle odborníků unikátní tím, že všechny pozůstatky prehistorické fauny zůstaly na svém místě, přesně tam, kde se řekněme mamutí lopatka nebo mamutí kel nebo sprašový kůň nalezl," uvedla náměstkyně primátora.

Podobně se vyjádřil Jiří Svoboda z brněnského archeologického ústavu Akademie věd ČR, který vedl v Předmostí archeologický výzkum. "Památník je prvním zařízením svého druhu v Česku. Něco podobného jsem viděl pouze v Itálii. Co se týče stáří nálezových vrstev, které jsme v Předmostí odkryli, to se pohybuje mezi 25.000 až 28.000 lety," řekl Svoboda.

Naučná stezka společně s památníkem leží nedaleko největšího nalezeného souboru lidských ostatků archaické formy homo sapiens sapiens. Na hromadný hrob narazil v roce 1894 archeolog Karel Jaromír Maška. Nejvýznamnější část pravěkého naleziště je ale již zastavěna sídlištěm.

Písničkářka Suzanne Vega pokřtila ve Švandově divadle knihu

Americká písničkářka Suzanne Vega vystoupila se svým baskytaristou Mikem Viscegliou na koncertě ve Švandově divadle v Praze. Vrátila se tam po třech letech skoro jako domů - už v roce 2003 byla hostem série takzvaných scénických rozhovorů smíchovského divadla. Kruh se tak uzavřel - zároveň totiž pokřtila knížku, kterou z těchto pozoruhodných talk-show se zajímavými osobnostmi připravil Daniel Hrbek. Publikace má název Všechno je sázka a obsahuje záznamy tuctu besed z let 2003 až 2006. Otevírá ji právě rozhovor se Suzanne Vega.

Suzanne Vega se narodila v roce 1959; žije v New Yorku. Debutovala v roce 1985 deskou Suzanne Vega, jež sklidila velký úspěch u posluchačů i kritiky. V roce 1990 za album Days of Open Hand obdržela cenu Grammy. Vydala šest studiových alb a dvě alba retrospektivní; zatím poslední desky Songs Of Red & Gray a The Best Of jí vyšly v letech 2001 a 2003. Nové album hodlá zpěvačka vydat příští rok na jaře. Některé z chystaných novinek Vega už letos v červenci zahrála vedle svých starších hitů pražskému publiku, když vystoupila ve Státní opeře Praha. Její současná návštěva Prahy je už sedmá v pořadí. Ve čtvrtek zazpívala v Olomouci, kde její koncert zakončil 41. ročník mezinárodního festivalu Academia film. Den předtím stihla odtamtud prostřednictvím telemostu zazpívat Václavu Havlovi k sedmdesátinám.

Jára Cimrman zanechal v Bruselu otisk pravé nohy

Český génius a světoběžník Jára Cimrman zanechal svou stopu nejen v bezpočtu vědních a uměleckých oborů, ale i v samotném srdci evropských struktur v Bruselu. Od pátečního večera o tom svědčí otisk jeho pravé nohy, který před zastoupením ČR v Evropské unii slavnostně odhalili restaurátoři Cimrmanova díla Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. Původ otisku vysvětluje pamětní deska, která byla rovněž odhalena ve vestibulu ambasády. Největší Čech - jak dokázalo nedávné televizní hlasování - vystavoval v roce 1910 na bruselské světové výstavě své vynálezy, ale zatím se neví ve kterém pavilonu. Nicméně u trosek shořelého francouzsko-britského pavilonu byl nalezen otisk nohy, který se přesně anatomicky shoduje s Cimrmanovou pravým chodidlem. Máme štěstí, že jde o pravou nohu, řekl Svěrák a připomněl Cimrmanovu anatomickou zvláštnost - a sice, že měl na tomto chodidle mezi palcem a malíkem plovací blánu.

Ze sportu:

Čeští fotbalisté zvítězili v kvalifikaci mistrovství Evropy nad San Marinem 7:0. Po dvou gólech v Liberci vstřelili Jan Koller a Milan Baroš, další branky přidali Marek Kulič, Jan Polák a David Jarolím.

Čeští fotbalisté do 21 let zvítězili v úvodním utkání baráže o postup na mistrovství Evropy nad týmem Bosny a Hercegoviny 2:1. Zápas v Jablonci nad Nisou rozhodl v 70. minutě obránce Martin Latka. Vedoucí český gól vstřelil v prvním poločase Daniel Kolář, ale soupeř brzy po přestávce vyrovnal. Odveta se uskuteční v úterý v Sarajevu.

Fotbalisté Slavie Praha prohráli v přípravě s momentálně patnáctým týmem německé bundesligy VfL Wolfsburg na jeho hřišti 2:4. Za hosty se trefili Vlček, jenž ve 31. minutě snížil na 1:3, a v předposlední minutě zkorigoval výsledek střídající Necid.

Fotbalisté Viktorie Plzeň v přípravném zápase nečekaně zvítězili nad druhým týmem německé ligy 1.FC Norimberk 2:1. Na trávníku ve Weidenu sice brzy prohrávali, ale po přestávce jim zajistili výhru Krbeček a Fillo.

Výsledky 11. kola extraligy ledního hokeje: Liberec - Kladno 3:1, České Budějovice - Sparta Praha 5:2, Třinec - Zlín 5:4 v prodloužení, Slavia Praha - Pardubice 4:5, Vsetín - Vítkovice 1:2, Karlovy Vary - Plzeň 4:1 a Znojmo - Litvínov 4:0. Tabulku vede Znojmo před Českými Budějovicemi a Zlínem. Poslední je pražská Slavia.

Český reprezentant Filip Ospalý zvítězil na mistrovství Evropy v duatlonu. Bývalý kontinentální šampion v olympijském triatlonu v italském Rimini porazil o sedm sekund Portugalce Lina Barruncha a vylepšil své loňské druhé místo. Česká reprezentantka Vendula Frintová získala na stejném šampionátu bronzovou medaili. Obhájkyně titulu nestačila na favorizovanou Portugalku Vanessu Fernanadesovou, která letos vyhrála všechny vrcholné akce v triatlonu, a Španělku Anu Burgosovou.

Stolní tenisté El Niňo Praha se ve třetím utkání základní skupiny Ligy mistrů konečně dočkali vítězství. V domácím hale na Kotlářce si po dramatickém boji poradili s pětinásobným mistrem Polska Odrou Gloska 3:2. Důležité dva body Pražanů získal výborně hrající Dmitrij Prokopcov. Tříhodinové drama rozhodl v závěrečné dvouhře Josef Šimončík, který dokázal porazit 70. hráče světového žebříčku Wang Ceng-i. Hráči El Niňa se ve skupině C posunuli na třetí místo.

Házenkáři Zubří prohráli v odvetě druhého kola Poháru EHF v rumunském Targu Jiu 27:28, po domácím vítězství 30:25 však postoupili do dalších bojů. Valaši sice ve druhém poločase ztráceli už pět branek, ale v bouřlivé atmosféře v závěru zmobilizovali síly a odrazili soupeřův nápor.

Krátce o nedělním počasí v České republice:

Oblačno až zataženo, místy přeháňky. Teploty 12 až 16 stupňů Celsia.

07-10-2006