Denní souhrn zpráv Zprávy

04-11-2006

ČSSD nechce předčasné volby a duhovou koalici, chce svou šanci

Předsednictvo ČSSD odmítá předčasné volby a duhovou vládu. Naopak trvá na tom, aby sociální demokracie dostala příležitost sestavit vládu. S tímto postojem půjde na úterní jednání předsedů pěti parlamentních stran s prezidentem Václavem Klausem, řekl po schůzce představitelů ČSSD předseda strany Jiří Paroubek. Sociální demokracie požaduje postup podle ústavy. To znamená, že prezident by měl vzhledem k neúspěchu jednání o vládě pověřit pokusem o její sestavení někoho dalšího. Sociální demokracie proto také rozhodně nepodpoří senátní návrh novely ústavy, který má projednat sněmovna. Podle něho by prezident mohl rozpustit sněmovnu, pokud vláda podá demisi a s návrhem na rozpouštění sněmovny by souhlasila nadpoloviční většina poslanců. Tím by se podle ČSSD posílila role prezidenta a naopak oslabila pozice sněmovny a vlády.

Na shodu stran to zatím nevypadá, Klaus asi převezme iniciativu

Na dohodu politických stran o východisku ze současné situace to zatím nevypadá, takže iniciativu asi bude muset převzít prezident Václav Klaus. Mluvčí prezidenta Petr Hájek ČTK řekl, že Klause postoj socialistů a jejich bleskové odmítnutí navrženého řešení zklamalo. Pokud Klaus na úterní schůzce uvidí, že širší dohoda stran není možná, lze očekávat, že bude iniciativní, soudí mluvčí. Nechtěl spekulovat o tom, zda to znamená, že prezident někoho rovnou jmenuje dalším premiérem. Předseda ČSSD Jiří Paroubek se podle Hájka asi nechce s ostatními stranami "sejít" na průhledném řešení a možná spoléhá na to, že získá nějaké "přeběhlíky" z jiných stran. Prezident ale opakovaně prohlásil, že vládu opřenou právě o hlasy "přeběhlíků" odmítá.

Šéf zelených Martin Bursík si myslí, že teď jsou dvě možnosti. Buď se domluví všichni s výjimkou ČSSD, nebo Klaus "opráší ústavu" a již v úterý či nejpozději ve středu vybere nového premiéra a začne druhý pokus o sestavení vlády. To nyní Bursík považuje za realističtější než možnost dohody. K novým volbám se lze dopracovat i tehdy, když tři vlády za sebou nezískají důvěru dolní komory. Současně je ale podle Bursíka možné dál projednávat novelu ústavy, která má zavést novou možnost, jak mířit k volbám. Měla by totiž dovolit, aby prezident sněmovnu rozpustil i tehdy, když vláda podá demisi a s rozpuštěním souhlasí třípětinová většina dolní komory. Lidovci sice nechtějí podpořit vládu, která by potřebovala i hlasy KSČM, novelu ale podporují bez ohledu na postoj komunistů.

Poslanec Pohanka pro Právo: Podpořím jakékoli stabilní řešení

Poslanec Michal Pohanka, jenž nedávno vystoupil z klubu ČSSD, podpoří ve sněmovně jakékoli stabilní řešení politické situace. Řekl to v rozhovoru pro Právo. Nevyloučil přitom, že by hlasoval i proti ČSSD, kdyby se ostatní strany shodly na projektu stabilní vlády proti ní. Do situace, kdy by musel hlasovat proti ČSSD, by se prý Pohanka nikdy nechtěl dostat. Tvrdí, že s ČSSD má společné programové cíle, takže v řadě hlasování bude na její straně. Zatímco ODS se snaží dovést zemi k předčasným volbám, ČSSD usiluje o možnost vytvořit stabilní vládu.

K výzvě Langrovi týkající se terorismu se židovská obec nepřipojí

Pražská židovská obec se nepřipojí ke třem židovským organizacím, jejichž jménem tři muži žádají ministra vnitra Ivana Langra (ODS) o předložení hodnověrných důkazů, že této komunitě hrozil od 23. září teroristický útok. Obec podle předsedy Františka Bányaie policii věří. "Předpokládáme, že vnitro ví, co dělá, spoléháme na to," řekl ČTK. Langer o výzvě nic neví, zatím ji nečetl, a proto ji nekomentoval.

Kabinet schválil zesílení bezpečnostních opatření v metropoli na mimořádném zasedání v noci na 23. září. Důvodem byly zprávy tajných služeb o chystaném teroristickém útoku. Policie i specializované útvary od té doby střežily desítky objektů. Zesílená opatření prý měla útočníky odradit, někteří odborníci je ale kritizovali. Vláda už opatření omezila. Trojice signatářů výzvy se domnívá, že šlo o "politickou mediální hru", která měla odvést pozornost od skandálů českých politických špiček. Zároveň muži vyjádřili názor, že tvůrce kampaně prokázal, že má o židovském světě "méně informací, než by si opatřili případní teroristé".

MfD: Stát uzavřel nevýhodný dodatek smlouvy o mýtném

K problémům kolem zakázky na stavbu mýtných bran na dálnici přibyl další. Mladá fronta Dnes zjistila, že smlouva s firmou Kapsch, která systém elektronického mýtného v Česku buduje, má utajovaný mnohastránkový dodatek. Podle MfD je dodatek výhodný pro Kapsch, zatímco pro stát může znamenat, že bude muset neplánovaně platit další peníze. Dodatek letos v dubnu podepsal bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL), který MfD přiznal, že neví, co přesně podepsal. "Četl jsem to pouze zběžně, bylo to hodně stran. Ale moji lidé mi řekli, že je to výhodné pro stát. Tak tam snad nic špatného není," reagoval na dotaz, co dodatek obsahuje.

Dodatek podle listu ale dělá těžkou hlavu současnému ministru dopravy Aleši Řebíčkovi. Ten prý problémy s utajeným dodatkem, který současné vedení ministerstva objevilo až nedávno, řešil i na středeční schůzce s ministrem financí Vlastimilem Tlustým a příští středu o něm chce informovat vládu. Firma Kapsch totiž dodatek - stejně jako znění podstatných částí kontraktu - odmítá zveřejnit. K mlčenlivosti zavázala i ministerstvo dopravy, píše MfD. Dodatek podle listu zřejmě mění některé podmínky, za nich společnost Kapsch tendr na mýtné vyhrála a podle několika zdrojů deníku obsahuje i ujednání o tom, že v případě nutnosti zřídí Kapsch provizorní zařízení u mýtných bran a stát ponese část nákladů na jejich provoz.

V areálu plzeňské Škody hoří roztavené železo

V areálu plzeňské Škody vypukl v pátek večer vypukl požár. V jedné z hal se vylilo asi 50 tun rozžhaveného železa. Na místě jsou hasiči z několika jednotek, řekl mluvčí krajských hasičů František Vaško. Rozlité železo se podařilo zchladit a uhasit, hasiči se šesti cisternami likvidují požár, který se rozšířil na budovu.

Severočeští celníci zajistili v autě pět kilogramů heroinu

Severočeští celníci zajistili v pátek večer při běžné silniční kontrole na sjezdu z dálnice D8 u Lovosic na Litoměřicku více než pět kilogramů heroinu. Cena heroinu se pohybuje průměrně kolem 1000 korun za gram při prodeji "na ulici", velmi se ale liší podle okresů. Někde tak může stát 800 a jinde třeba 1800 korun. Zadržené množství drogy by se tak dalo rozprodat zhruba za 5,5 milionu korun. Muže celníci předali policistům, hrozí mu až desetiletý trest. Pes, kterého celníci u nočních kontrol používají, na auto štěkal a škrábal. Vůz proto podrobili celkové prohlídce. Heroin našli ve sportovní tašce v pěti igelitových balících zabalených v ručníku.

Celníci už zadrželi u českých pašeráků i mnohem větší množství heroinu. Například v únoru 2001 objevili 88 kilogramů této drogy na česko-slovenském hraničním přechodu Břeclav-dálnice. Drogy byly ukryty v podvozku nákladního auta. Češi pašují heroin také do zahraničí. Maďarští celníci loni v červnu objevili v kamionu řízeném českým občanem zásilku 92 kilogramů heroinu.

Policie obvinila bankéře, že okradl vlastní banku

Policie obvinila dvaatřicetiletého ředitele pobočky ČSOB v Toužimi na Karlovarsku, že s pomocí třiapadesátiletého Nizozemce žijícího v Praze okradl vlastní banku o 35 milionů korun. Píše to Právo. "Po vzájemné dohodě vyhotovili a předložili bance listiny důležité pro sjednání úvěrové smlouvy, které obsahovaly nepravdivé údaje. Banka vyplatila 35 milionů korun, které muži použili pro svoji potřebu," řekla Právu náměstkyně krajské státní zástupkyně Dagmar Lindenthálová. Bankéř svou pomoc podle Práva ocenil provizí ve výši 18 milionů, které mu cizinec musel vyplatit. Miliony z banky měly být oficiálně určeny na krytí pohledávek z obchodních styků. Nizozemec podle Práva peníze vesele utrácel, což prý dokládá i fakt, že v Praze obýval byt po bývalém ministru financí prvorepublikové vlády Aloisovi Rašínovi, zařízený vzácnými starožitnostmi.

Happening varoval před vysokými emisemi a globálním oteplováním

Mladí aktivisté, kteří na pražském Palackého náměstí demonstrovali v maskách ledního medvěda nebo tučňáka, nepřišli upozornit na příchod chladného počasí. Happening měl naopak varovat před nebezpečím globálního oteplování. U příležitosti světového dne boje proti klimatickým změnám lidé demonstrovali i v jiných evropských městech. Například v Londýně se protestů účastnily tisíce lidí. V Praze se sešla jen asi desítka aktivistů. Požadovali, aby česká vláda zpřísnila limity emisí oxidu uhličitého a více investovala do obnovitelných zdrojů energií. Aktivisté kritizovali také nedávné rozhodnutí ministerstva životního prostředí, podle něhož se má v dalších letech zvýšit objem emisních povolenek oxidu uhličitého zhruba o pět procent. Podle ekologů je toto rozhodnutí v naprostém rozporu s politikou ochrany klimatu.

Česká republika nemá s naplněním svého závazku v Kjótském protokolu problémy díky propadu hospodářství v 90. letech, nyní se její emise oxidu uhličitého pohybují o 25 procent níž, než tomu bylo před šestnácti lety. S 13 tunami oxidu uhličitého na hlavu ale Češi patří mezi největší znečišťovatele Evropy.

Odborový svaz dopravy podpořil protesty kvůli zákoníku práce

Odborový svaz dopravy (OSD) se připojil na svém celorepublikovém sjezdu k podpoře nového zákoníku práce, včetně případných protestních akcí. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) je chystá na 25. listopadu kvůli záměrům vlády odložit účinnost nového zákoníku. Roční odklad normy již navrhl dříve odstupující kabinet premiéra Mirka Topolánka. Odklad vysvětlil množstvím chyb, které jsou prý v zákoně obsaženy. Také legislativní rada vlády nedávno odklad o jeden rok podpořila. Zákoník práce je kodexem, kterým se řídí pět milionů zaměstnanců a stovky tisíc zaměstnavatelů.

Dopravní odboráři rovněž vyzvali zástupce státu, který je majoritním vlastníkem Českých aerolinií, aby okamžitě zamezili dalšímu ekonomickému propadu aerolinek. Loni se firma propadla do ztráty 456 milionů a letos očekává ztrátu minimálně 600 milionů. Proto aerolinie požádaly stát i o finanční injekci dvě miliardy korun, o které zatím ministerstvo financí nerozhodlo. Ministerstvo chce údajně najmout poradenskou firmu, která by provedla restrukturalizaci ČSA.

České ministerstvo obrany vyznamená ruské veterány

České ministerstvo obrany vyznamená ruské válečné veterány. Záslužný kříž udělil ministr obrany Jiří Šedivý maršálovi Alexandru Jefimovovi a posmrtně armádnímu generálovi Vladimiru Govorovovi. Vyznamenání předá v úterý v Moskvě jeho náměstkyně Jaroslava Přibylová. Ministerstvo připravuje také předání dalších záslužných křížů pro 49 ruských válečných veteránů.

V Milovicích na Nymbursku uctili památku italských vojáků

V Milovicích na Nymbursku čeští i italští váleční veteráni uctili památku italských válečných zajatců, kteří tam zahynuli během první světové války. Akce na vojenském hřbitově, kde je pochováno zhruba 5280 Italů a několik stovek převážně ruských a srbských zajatců, se zúčastnil také italský velvyslanec Giorgio Radicati a představitelé obce. "Hřbitov byl založen v roce 1915, kdy po vstupu Itálie do války začali do tří táborů v Milovicích proudit první zajatci. Pohřbívalo se zde až do roku 1945, proto zde například najdeme i hroby vojáků prvorepublikové československé armády," řekl ČTK správce milovického hřbitova Miroslav Čerepušťák.

Italští vojáci zemřeli v zajateckých táborech většinou na španělskou chřipku nebo následkem hladu. Po roce 1918 tam vznikl společný pomník obětem. Italské delegace do Milovic začaly jezdit již ve třicátých letech. Přijíždějí vždy 4. listopadu, tedy v den svátku italských ozbrojených sil. Tradici pietní akce nenarušil ani pobyt sovětských vojsk v Milovicích po roce 1968.

Výuka moderních dějin se na středních školách podle učitelů lepší

Střední školy se snaží zlepšovat kvalitu výuky dějepisu a klást velký důraz na dějiny 20. století. Podle zástupců gymnázií a dalších středních škol, které ČTK oslovila, učí dějepisáři žáky lépe se orientovat v období poválečných let v Československu, velkou váhu přikládají tématu holokaustu. Podle mínění pedagogů je ale časově náročné osnovy zvládnout, na výuku moderních dějin někde nemusí zbýt dost času. "Máme velmi kvalitního dějepisáře, je asistentem na pedagogické fakultě, specializuje se přímo na holokaust," tvrdí například ředitelka pražského Gymnázia Sázavská Růžena Preissová. Škola pro zájemce pořádá také seminář politologie, ve kterém se moderní dějiny probírají až do současnosti, historii 20. století se žáci učí také v základu společenských věd. Děti jezdí například na pravidelné exkurze Památníku Terezín, organizovaly také přednášku pro veřejnost s lidmi, kteří byli do Terezína deportováni. Ředitelka jedné pražské obchodní akademie si myslí, že snaha dějepisářů je velká. Na výuku předmětu ale není na obchodní škole tolik času a děti přicházejí ze základních škol s nedostatečnými znalosti.

S neznalostí moderní historie se snaží bojovat také společnost Člověk v tísni, která školám v listopadu zdarma poskytuje dokumentární filmy o zločinech komunismu a zprostředkovává diskuse s pamětníky. O posílení výuky dějin 20. století na evropských školách dlouhodobě usiluje také Rada Evropy. Podle ní by se měly školy věnovat tématům nacionalismu, holokaustu, dobrovolné i nucené migrace, problémům žen. Školy mají navštěvovat muzea, seznamovat žáky se vzpomínkami pamětníků a používat audiovizuální média a archivy.

K hlavním tématům Týdne vědy a techniky patří biotechnologie

Biotechnologie, které jsou ve světě dlouhodobě sledovaným směrem základního vědeckého výzkumu, patří také k hlavním tématům Týdne vědy a techniky, který popularizuje vědeckou práci a její výsledky. Letos ho Evropská unie vyhlásila na 6. až 12. listopad. Také Akademie věd České republiky chce veřejnosti předvést, že se peníze daňových poplatníků nevydávají na vědu a výzkum nadarmo. Čeští vědci mají v oborech, které vyvíjejí nové biotechnologie, úspěchy, podílejí se na evropských výzkumech a jsou také úspěšní s žádostmi o udělení stipendií v zahraničí.

Také v českých laboratořích vědci zkoumají polymerní biomateriály, které umožní růst nových tkání s použitím kmenových buněk. Medicína má podle Františka Rypáčka z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd zájem například o náhrady velmi namáhaných kloubních chrupavek. Existují ale i projekty náhrady ušního bubínku po opakovaných zánětech nebo nosních přepážek po nehodách a úrazech. Biomateriály, které vědci v Ústavu makromolekulární chemie a jinde ve světě vyvíjejí, mají umožnit, aby se tkáň řízeně regenerovala.

Problém je ale podle vědců v tom, že jsou možnosti České republiky a českých firem natolik omezené, že nejsou s to objevené preparáty uvést do praxe. Jde totiž o tak náročnou operaci, že trvá léta a navíc vyjde u jediného preparátu zhruba na deset miliard korun. České objevy proto nezřídka končí u amerických firem.

Pražané rádi jezdí metrem, kritizují trasu B, ukázal průzkum

Pražané rádi jezdí metrem. Vyplynulo z výsledků ankety pražského dopravního podniku, o nichž informují Lidové noviny. V ní 79 procent dotázaných uvedlo, že jezdí metrem rádo a 14 procent proto, že musí. Jen sedm procent respondentů uvedlo, že jezdí metrem nerado. estujícím se podle deníku ale nelíbí příliš dlouhé intervaly metra, hlavně na trase B a večer, kritiku sklidily i chybějící odpadkové koše a hodiny ve vozech. K častějším stížnostem patřila také nenavazující povrchová doprava. Dopravní podnik si však podle LN pochvaluje, že cestující kromě kritiky připojili také vlastní návrhy na vylepšení služeb v metru. Přivítali by například konkrétnější cíle na tabulích označujících směr výstupu z metra, měly by na nich být uvedeny významné budovy nebo instituce. Někteří by rádi využili možnost platit jízdné platební kartou nebo zavedení automatů přijímajících bankovky.

Přehlídka nových českých filmů nabízí v New Yorku pět snímků

Newyorské kino BAMcinématek při prestižní Brooklynské hudební akademii patří po celý tento víkend novým českým filmům. Přehlídku pěti současných snímků odstartovalo v pátek ve zcela vyprodaném sále Šílení režiséra Jana Švankmajera. Filmový festival pro příznivce české kinematografie se koná v New Yorku již posedmé. Tradičně ho provázejí večery otázek a odpovědí s tvůrci, na nichž má obecenstvo příležitost nejen pohlédnout do filmařské kuchyně, ale i blíže se seznámit se situací na české umělecké scéně. Na páteční diskusi po promítání svého filmu odpovídal na dotazy diváků Jan Švankmajer. Na pražském Výstavišti dnes vystoupí soulový zpěvák James Brown

Po dvou letech se dnes před pražské publikum vrátí slavný americký soulový zpěvák James Brown. Třiasedmdesátiletý Brown vystoupí v hale na Výstavišti, tedy na stejném místě, kde při své zdejší premiéře roztančil tisícovky natěšených diváků. James Brown, kontroverzní hudebník a významná osobnost černošského hnutí, patří mezi nejúspěšnější zpěváky všech dob. S počtem 96 hitů, které se umístily v první stovce žebříčku Billboard Chart, se stal žijící legendou. Více singlů v Top 100 měl už jen Elvis Presley.

Ústí si přičítá zásluhu na slávě herečky Marlen Dietrichové

Legendární německá herečka Marlen Dietrichová vděčí prý za svůj oslnivý úspěch také Ústí nad Labem. K první filmové roli jí totiž pomohl ústecký rodák Rudolf Sieber, režisér a producent, který se stal později manželem slavné hvězdy. Ústí se pyšní ještě dalšími třiceti republikovými nebo světovými nej... Jejich výčet nabízí ode dneška nová výstava Muzea města Ústí nad Labem na nejfrekventovanějších plochách - v 30 městských trolejbusech.

Ústí se chlubí například nejbohatším podnikatelem v prvorepublikovém Československu. Jmění židovského velkoobchodníka s uhlím a geniálního manažera Ignaze Petschka totiž představovalo 40 miliard korun. Ve městě na Labi vznikla také už čtyři roky před první světovou válkou první česká továrna na gramodesky. Z Ústí je i mýdlo s jelenem, nejslavnější mýdlo v bývalém Československu, nebo myslivec. Nikoli ten, co se stará o les a zvířata, ale přes 150 let stará bylinná lihovina. V Ústí jsou i negativní prvenství. Historici při svém bádání zjistili, že se v Ústí stala v roce 1947 největší nehoda v hromadná dopravě. Srážka dvou tramvají si tehdy vyžádala kolem 30 obětí. Město také proslulo v 80. letech minulého století nejrozsáhlejší demolicí městské zástavby. Modernizaci v socialistickém duchu musely ustoupit celé ulice.

Ochotníci z Ostrovačic zfilmovali román, který se v obci odehrává

Ochotničtí divadelníci z Ostrovačic na Brněnsku zfilmovali román Viléma Mrštíka Pohádka máje, který se z velké části odehrává právě v obci a jejím malebném okolí. Hlavní mužskou roli zamilovaného hříšníka Ríši si ve snímku dlouhém 82 minut zahrál starosta Ostrovačic Tomáš Hájek. Ochotníci ze spolku Ostroš poprvé představili film při ostrovačických oslavách získání titulu městys. "Film se na rozdíl od Mrštíkova románu odehrává v současnosti, nikoliv v 19. století. Ovšem dějová linie je stejná, student Ríša v Praze hýří, a tak jej rodiče pošlou ke strýčkovi do Ostrovačic, kde se zamiluje," řekl Hájek. Ochotníci natáčeli především v obci a okolních Podkomorských lesích, ale také v Praze.

Pohádka máje byla v minulosti zfilmována již dvakrát. Poprvé, ještě v éře němého filmu, si Ríšu zahrál Jiří Voskovec, za druhé světové války byli hrdiny nového zpracování Svatopluk Beneš a Nataša Gollová. Beneš si za ztvárnění postavy vysloužil ostrovačické čestné občanství. Ačkoliv ochotnická verze nemá ambice překonat kvalitou a hereckými výkony profesionální filmaře, pro místní bude mít dozajista jednu velkou přednost. Předchozí filmy se totiž točily na jiných místech.

Na hřbitově v Brně zůstalo dvacet lidí, vysvobodili je strážníci

Dvacet lidí včetně těhotné ženy a několika seniorů zůstalo uvězněno na hřbitově v brněnské čtvrti Královo Pole. Správce pravděpodobně areál dobře nezkontroloval a zamknul bránu na řetěz, řekl ČTK mluvčí městské policie. "Nešťastný Brňan zalarmoval strážníky s tím, že ve tmě zůstalo mezi hroby několik lidí. Prokřehlou skupinku osvobodil policejní technik, který otevřel bránu," uvedl mluvčí. Lidé strávili na uzavřeném hřbitově celkem tři čtvrtě hodiny. "Občas se setkáváme s tím, že na některém hřbitově někdo zůstane, ale tak velká skupina, to je kuriózní. Vzhledem k tomu, že večer již mrzlo, to muselo být dosti nepříjemné," uvedl mluvčí.

Slovácké muzeum sbírá předměty související s pálením slivovice

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti připravuje novou stálou expozici, která přiblíží historii podomácké výroby slivovice. Etnografové nyní do svých sbírek sbírají nebo vykupují od lidí starší funkční i nefunkční zařízení a doplňky pálenice. Mají zájem také o podomácku vyrobené destilační přístroje, staré lahve, nádoby na uchování pálenky nebo etikety. Podomácká výroba slivovice neodmyslitelně patří ke Slovácku, stejně jako její požívání je součástí každodenního života zdejších obyvatel. Slivovice je pro místní lidi reprezentativním nápojem, určitým symbolem a také fenoménem stejně jako lidový kroj, lidová hudba a tanec. Slivovice slouží nejen k reprezentaci majitele, ale i celého regionu. Podle historiků plní i funkci takzvaného rituálního nápoje doprovázejícího významné okamžiky v životě.

Podle lidové pověsti zjevil tajemství pálení slivovice zdejšímu lidu pánbůh odměnou za pracovitost, skromnost a zbožnost. Archeologické nálezy potvrdily, že postup výroby destilátů byl znám již v neolitu, historické prameny dokládají používání destilátů od 14. století. Původně se zřejmě destilovalo jen víno, brzy však hospodáři k pálení využívali i ovoce, především švestky. Velký rozmach pálení slivovice nastal od první poloviny 19. století, kdy bylo v roce 1835 císařským patentem povoleno rolníkům svobodně pálit kořalku z vlastního ovoce a pro vlastní potřebu do objemu jednoho vědra, což představovalo 56 litrů.

Fanoušci Sparty v Praze zkratovali soupravu metra

Fanoušci hokejové Sparty v Praze poškodili soupravu metra. Pod vlak ve stanici Hlavní nádraží hodili hliníkovou tyč, která zkratovala napájení vlakové soupravy. Následný zkrat pak vyvolal ve stanici dým. Policie musela stanici vyklidit. "Všechno zhaslo, lidé začali vybíhat ven. Byla to hrozná rána, všude jenom kouř," řekla iDnes jedna z cestujících. Lidé nejdříve tvrdili, že rozjaření fanoušci hodili pod soupravu světlici. To se ale později nepotvrdilo. Sparta hrála zápas hokejové extraligy na stadionu v pražských Holešovicích. Zlínské mužstvo porazila 7:1.

Tenista Berdych titul v Paříži neobhájí, vyřadil ho Hrbatý

Český tenista Tomáš Berdych loňský titul na turnaji série Masters v Paříži neobhájí. Ve čtvrtfinále podlehl jednadvacetiletý osmý nasazený hráč v česko-slovenském duelu za hodinu a 35 minut Dominiku Hrbatému 4:6, 6:1, 2:6 a v této sezoně už tak svou sbírku dvou turnajových trofejí na okruhu ATP nerozšíří. Za hlavní důvod své prohry označil Tomáš Berdych vynikající výkon svého slovenského soupeře. Hrbatý má v Paříži na dosah premiérový letošní titul na okruhu ATP. Postup do finále mu v sobotu usnadnily zdravotní potíže Tommyho Haase. Německý tenista semifinále za stavu 6:4, 1:0 pro Hrbatého kvůli střevní chřipce vzdal a definitivně přišel o šanci kvalifikovat se ještě na Turnaj mistrů.

Bude vát silný vítr a tvořit se ledovka

Na silnicích se bude tvořit ledovka, varují meteorologové. Po celý víkend pak bude v České republice vát silný vítr. V horských polohách proto mohou vznikat na silnicích místy sněhové jazyky. Bude zataženo, teploty 1 až 5 stupňů Celsia.

04-11-2006