Zprávy Radia Praha

Buzková s Marešem vypustí ze školského zákona problém financování

Kraje budou mít možnost podílet se na přípravě vládních dokumentů o vzdělávání. Školský zákon také nebude určovat způsob financování školství. To jsou dva ze tří bodů, na nichž se v úterý shodli ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) a vicepremiér Petr Mareš (US-DEU) na schůzce k návrhu školského zákona.

Členové kabinetu, mezi nimiž kvůli dlouho očekávané předloze vzplál před dvěma týdny ostrý spor, tak postoupili v jednáních o kompromisní podobě návrhu.

Rozdělování peněz bylo jedním ze zásadních rozporů mezi Buzkovou a Marešem, ministryně na rozdíl od vicepremiéra chtěla oddálit čas, kdy všechny peníze na školství budou dostávat kraje. "Tento zákon nebude předjímat nové financování a přesuny na kraje, protože to je věc, kterou má řešit zákon o rozpočtovém určení daní," řekla Buzková po dvouhodinové schůzce novinářům.

Oba politikové byli s výsledky schůzky spokojeni. Myslí si, že se jim podaří zákon přepracovat do podoby, která bude oběma vyhovovat. Jak rychle to ale bude, zatím stále nedokázali upřesnit. Další schůzku naplánovali na příští týden. Nemyslí si ale, že bude poslední. K vyřešení jim totiž zbývá ještě řada formulací a dohod na technické podobně některých bodů zákona.

Ministryni školství Buzkovou čeká kvůli chybějícím penězům ve školství během příštího týdne také schůzka s ministrem financí Sobotkou a s premiérem Špidlou. Sobotka s Buzkovou se na tom dohodli na úterní schůzce o 13. a 14. platech pro učitele. Mluvčí ministerstva financí Marek Zeman uvedl, že se oba ministři shodli na tom, že peníze na školství jsou zásadní otázkou, o jejímž řešení by se mělo definitivně rozhodnout na setkání s premiérem. Připomněl, že státní rozpočet je kvůli reformě veřejných financí a s ní souvisejícím úsporám napjatý. Není možné dát jednomu resortu přednost před druhým, proto budou 13. a 14. platy řešit globálně, řekl.

Mezi Lisabonem a Prahou bude létat pravidelná letecká linka

Mezi Lisabonem a Prahou bude zavedena pravidelná letecká linka. Na společné tiskové konferenci to v úterý oznámili předseda české vlády Vladimír Špidla a jeho portugalský protějšek José Manuel Durao Barroso. Premiéři po jednáních rovněž prohlásili, že obě země mají shodné názory na budoucí uspořádání Evropy či obnovu Iráku.

"Pokud jde o Irák, máme velkou podobnost názorů a jsme pro větší angažovanost Spojených národů," řekl Barroso. Portugalsko se, stejně jako ČR, snaží aktivně zapojit do rekonstrukce Iráku; Lisabon do země rovněž vyslal své vojáky. Dosažení stability a rekonstrukce v Iráku "je jistě v zájmu celé Evropy", dodal Špidla.

Výrazná shoda mezi ČR a Portugalskem vládne i v otázkách budoucí podoby Evropy, zdůraznili oba premiéři. Špidla prohlásil, že jeho kabinet nesouhlasí s myšlenkou "dvourychlostní Evropy", která by podle něj vedla k dezintegraci. "Rovnost mezi státy je podmínka, kterou považujeme za zcela zásadní. Není možné, aby byly nerovnosti" mezi starými a přistupujícími zeměmi, dodal Špidla.

Gates po maratonu jednání v Praze odletěl do Bratislavy

Po maratonu jednání s politiky, počítačovými odborníky, podnikateli i charitativními organizacemi odletěl předseda představenstva Microsoftu Bill Gates v úterý v podvečer soukromým tryskovým letadlem na krátkou návštěvu Bratislavy.

Po vystoupení na konferenci o bezpečnosti počítačů Microsoft Security Summit se Gates po poledni setkal s předsedou představenstva Škody Auto Vratislavem Kulhánkem a poté u kulatého stolu se zhruba padesátkou vysokých manažerů tuzemských firem. Setkání s manažery zahájila ředitelka nadace Konto bariéry Božena Jirků, která přiblížila vhodné formy spolupráce nadací s podniky. Hlavním tématem Gatesovy přednášky byly informační technologie jako konkurenční výhoda ve firemních procesech.

Hlavní softwarový architekt Microsoftu a nejbohatší muž světa navštívil Českou republiku již potřetí. Naposledy zde byl v prosinci 2001.

Do sídla vlády dorazila podezřelá obálka, zřejmě s pracím práškem

Do Úřadu vlády v centru Prahy dorazila v úterý dopoledne obálka, která obsahovala bílý prášek a dopis oznamující, že jde o smrtící látku antrax. Do Strakovy akademie proto krátce po 10:00 přijela speciální chemická jednotka hasičů, která za asistence policie zásilku zajistila a odeslala na expertizu. Podle prvních odhadů hasičů v obálce nebyly bakterie sněti slezinné, ale zřejmě neškodný prací prášek.

Mluvčí kabinetu Anna Veverková uvedla, že zásilka přišla spolu s ostatní poštou do podatelny Úřadu vlády. "V zásilce byla obálka s bílým práškem a dopisem, v němž bylo napsáno, že je to antrax," řekla mluvčí. Komu byla obálka adresována, neuvedla. Dodala, že podobný příklad za dobu vlády premiéra Vladimíra Špidly nepamatuje, i když dopisy "chodí různé". V říjnu 2001 dorazila do sídla české vlády podezřelá obálka, adresovaná tehdejšímu premiérovi Miloši Zemanovi. V té době jednal Zeman s izraelským ministrem zahraničí Šimonem Peresem. I tehdy putovala zásilka na chemický rozbor.

Chod vládní centrály nebyl dnešní událostí nijak narušen, mnozí úředníci vůbec netušili, že na jejich pracovišti zasahovali hasiči a policisté. Premiér ve své kanceláři nebyl, protože je na oficiální návštěvě Portugalska. Podatelnu, kde byla obálka přijata a otevřena, hasiči vydezinfikovali.

Ústavní soud zrušil litoměřickou protikomunistickou vyhlášku

Ústavní soud v úterý zrušil obecně závaznou vyhlášku, jíž se v Litoměřicích zakazuje komunistická, fašistická a nacistická propaganda. Vyhlášku schválili 3. května 1995 litoměřičtí zastupitelé. Návrh na její zrušení podalo ministerstvo vnitra, podle kterého vyhláška porušuje zákon o obcích a také listinu základních práva a svobod. Ústavní soud mu dal za pravdu.

Ministerstvo o zrušení vyhlášky požádalo nejprve bývalé a poté i současné zastupitele Litoměřic, ti ale odmítli. Ministerstvo tvrdilo, že věc již upravuje trestní zákon, litoměřičtí radní ale oponovali, že zákon upravuje jen trestné činy a ne například přestupky. Přestože vyhláška v Litoměřicích platila bezmála deset let, radnice ani jednou neřešila její porušení.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský upozornil, že svobodu projevu či šíření informací lze omezit jen zákonem. "To znamená pro všechny na celém území státu stejně a nikoliv normou nižší právní síly," zdůraznil Rychetský. Propagovat skupiny a hnutí, směřující k potlačení práv a svobod člověka, podle něj již dostatečně omezuje trestní zákon.

Obce, které mají v Česku enormně exkluzivní postavení, i z hlediska ústavního pořádku, jsou autonomní suverénní orgány, uvedl Rychetský. "Ale vydávat právní normy v podobě obecně závazných předpisů či nařízení mohou, jak je to v každém demokratickém právním státě, jen na základě zákona," řekl Rychetský. Za komunistickou, nacistickou a fašistickou propagandu litoměřická vyhláška považuje požadavky na násilnou změnu ústavního pořádku, užívání symbolů těchto zločinných hnutí při jejich propagaci a zpochybňování zločinnosti režimů, jež tato hnutí představovala.

Již v prosinci 1995 zrušil Ústavní soud obdobnou vyhlášku v Ústí nad Labem. V dalších letech Ústavní soud zrušil řadu obecních, takzvaných protikomunistických vyhlášek shodného či podobného znění, jež přijaly radní například v Nové Pace, Jičíně, Pardubicích, Jeseníku či Brně. Podle nálezů soudu byly tyto vyhlášky v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

MPSV: Úrazové pojištění zaměstnavatelů by měla spravovat ČSSZ

Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání zaměstnanců by měla spravovat České správa sociálního zabezpečení. Vyplývá to z návrhu zákona, který vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Povinné pojištění nyní provozují Česká pojišťovna a Kooperativa. Návrh MPSV odmítají podnikatelé, ministerstvo financí své původní zamítavé stanovisko k němu zaměnilo za výhrady.

Nový zákon by měl platit od 1. ledna 2005, řekla mluvčí MPSV Kateřina Prejdová. Věcný záměr zákona o úrazovém pojištění bude podle ní motivovat zaměstnavatele i zaměstnance k tomu, aby vytvářeli co nejlepší podmínky pro bezpečnou práci. Efektivní pojištění má vedle sociální úlohy plnit i úlohu preventivní a rehabilitační. K tomu by mělo sloužit zavedení motivačního prvku ve formě příplatků a slev na pojistném, dodala.

Změnu stanoviska ministerstva financí vysvětlila mluvčí Eva Nováková nedostatkem času. Současný stav je totiž podle jejích slov zvlášť s ohledem na vstup do EU neudržitelný. Zatímco odboráři založení veřejnoprávní úrazové pojišťovny požadují, zástupci zaměstnavatelů s převedením pojištění do systému ČSSZ nesouhlasí. Dosavadní propojení přes státní rozpočet by bylo podle stanoviska Hospodářské komory ČR převodem na ČSSZ ještě posíleno.

Nynější systém zákonného pojištění vznikl na počátku 90. let jako dočasné provizorium v době, kdy se objevovaly tisíce nových firem. Zákon má podle odborníků nestandardní podobu a nemotivuje zaměstnavatele, aby se víc starali o bezpečnost práce.

Kajínek požádal o obnovu svého procesu

Nejznámější český vězeň Jiří Kajínek požádal v úterý prostřednictvím právníků o obnovu procesu. Žádost je zdůvodněna zejména novými svědky, kteří před téměř 11 lety viděli z vazební cely na vlastní oči střelbu v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory. Za dvojnásobnou nájemnou vraždu a pokus o další byl později Kajínek odsouzen k doživotí. Nový očitý svědek vylíčil okolnosti zločinu jinak, než jak je popsaly soudy.

Návrh na povolení obnovy řízení byl podán dopoledne u Krajského soudu v Plzni, řekl advokát Kolja Kubíček. Vyšly najevo skutečnosti a důkazy soudu dříve neznámé, zdůraznil. Nová fakta by podle něj mohla zásadním způsobem ovlivnit pohled soudu na celou kauzu. Míní, že v obnoveném procesu by soud o vině a trestu pro Kajínka rozhodl jinak.

Předseda plzeňského krajského soudu Zdeněk Jaroš uvedl, že o obnově řízení bude rozhodovat prvoinstanční senát. Obvykle je to záležitost soudce, který se případem zabýval. V tomto případě dostane ale kauzu někdo jiný než Pravoslav Polák. Polák se totiž již léta zabývá jen odvoláními.

Nyní třiačtyřicetiletý Kajínek byl k doživotí odsouzen za to, že zastřelil podnikatele Štefana Jandu, jeho osobního strážce Juliána Pokoše a postřelil Vojtěcha Pokoše. Vraždy si prý objednal podnikatel Antonín Vlasák, jehož Janda vydíral. Kajínek vinu od počátku popíral. Společně s ním byli v případu stíháni i další lidé. Mimo jiné tehdejší policisté z plzeňské zásahové jednotky, které ale soud obžaloby ze zneužití pravomoci veřejného činitele zprostil. Účast policistů na trestné činnosti začala dnes znovu prověřovat Inspekce ministra vnitra.

Průlomové svědectví zveřejnili již v pondělí reportéři televize Nova. Svědek, pobývající tehdy v plzeňské vazební věznici na Borech, prohlásil, že v inkriminovaný květnový den 1993 slyšel s ostatními vězni výstřely, které je přilákaly k oknům. Z nich pak pozorovali nejen finále řádění střelce, ale i jeho cestu z místa činu. Pan J. řekl, že zločinec se pak oklikou na místo tragédie vrátil, a to v době, kdy tam již zasahovali policisté a lékaři. Do tváře vrahovi kvůli vzdálenosti neviděl.

Jako další důkazy předkládá Kubíček plzeňskému soudu výpovědi několika lidí, kteří před lety výrazně přispěli k usvědčení Kajínka a nyní tvrdí, že pod nátlakem policie vypovídali účelově nepravdu. Vesměs se prý chtěli zachránit před vlastním stíháním. Objevil se také člověk, který pobýval v cele s korunním svědkem Pokošem, který mu prý řekl, že Kajínek střelcem nebyl. Policie mu ale údajně slíbila beztrestnost, když ho usvědčí.

SVS od pondělka zakázala dovoz ptáků a drůbeže z Thajska

Státní veterinární správa od pondělka zakázala dovoz ptáků a drůbeže z Thajska, kde se vyskytla ptačí chřipka. "Tento preventivní krok jsme učinili proto, abychom sladili náš postup s postupem Evropské komise," řekl v úterý mluvčí SVS Josef Duben. Dovozy z Thajska byly velmi malé, protože musely splňovat přísné veterinární podmínky, dodal.

Veterinární správa podle Dubna rozšířila zákaz dovozů i na další asijské země. Patří mezi ně Pákistán, Vietnam, Indonésie, Kambodža, Japonsko, Tchaj-wan, Jižní Korea, Laos a Hongkong.

Zákaz platí do odvolání a týká se dovozu a tranzitu všech ptáků, tedy exotických, okrasných i volně žijících, domácí drůbeže, pštrosů a importu z nich vyrobených tepelně neopracovaných živočišných produktů. Opatření se vztahuje i na dovoz a tranzit násadových a konzumních vajec a drůbežího masa, pocházejícího ze zvířat poražených po 1. lednu 2004.

V tuzemsku nebyla podle Dubna ptačí chřipka dosud nikdy zjištěna. Poslední velký problém byl zaznamenán v Hongkongu na konci devadesátých let, kdy zemřelo několik lidí a bylo nutné zlikvidovat velké množství drůbeže. V Evropě se objevilo několik ohnisek naposledy v zimě 2002 v severní Itálii a v loňském roce zjara v Nizozemsku, Belgii a v některých přilehlých spolkových zemích Německa. V Nizozemsku zemřel jeden člověk, veterinární lékař, který se podílel na likvidaci nákazy.

Želary nominovány na Oscara

Mezi nominacemi na letošní nejprestižnější americké filmové ceny - Oscary - je v kategorii cizojazyčných snímků i český film Želary režiséra Ondřeje Trojana. Nejvíce nominací má poslední díl trilogie filmů podle literární předlohy J.R.R.Tolkiena Pán prstenů: Návrat krále.

Nominace Želar je v posledním desetiletí třetím úspěchem české kinematografie. V roce 2001 byl na oscarové ocenění nominován snímek Jana Hřebejka Musíme si pomáhat, jehož producentem byl Trojan. Jednalo se také o snímek z doby nacistické okupace Československa, který se však neprosadil. Oscara dostal o několik let předtím Svěrákův Kolja.

Trojanův snímek měl poměrně pozitivní recenzi v prestižním časopise Variety, ale nedostal se zatím do širší distribuce, což bývá osud většiny cizojazyčných filmů na americkém trhu. Smlouvu na distribuci Želar v USA a Kanadě se nakonec podařilo podepsat minulý týden. "Jsem z toho tak zmatená, že jsem hned pozvala své kamarády na oběd a slíbila ho dokonce zaplatit," uvedla se žhavým mobilem u ucha představitelka hlavní role Aňa Geislerová. Už to podle ní svědčí o dost velké pomatenosti. O této možnosti uvažovala, navíc se jí o tom zdálo. "Dokonce v tom mém snu figurovala pětka a dost mě pobavilo, že jsme pátí nominovaní. Už proto jsem měla pocit, že je to na spadnutí," řekla. Je to podle ní krásný pocit pro všechny, kteří se na tomto snímku podíleli. "Jenom doufám, že nás tam všechny pustí. Mnozí totiž nemáme víza, třeba já," dodala.

"To je bomba," reagoval na zprávu člen činohry Národního divadla v Praze Miroslav Donutil, který v Želarech ztvárnil roli kněze. Je to podle něj krásný pocit hrát ve filmu nominovaném na Oscara. Při natáčení ho pochopitelně možnost, že to dojde tak daleko, nenapadla. "Přál bych proto filmu další úspěch," dodal.

Želary vznikly jako koprodukční projekt českých, rakouských a slovenských filmařů, stály téměř 50 milionů korun. Hlavní role ztvárnili vedle Geislerová a maďarského herce Györgyho Cserhalmiho Jaroslava Adamová, Jaroslav Dušek a Iva Bittová. Na plátně se objevili i herci rakouští a slovenští, jeden z Německa a také Čechoameričan Jan Tříska. Scénář napsal Petr Jarchovský podle úspěšné literární předlohy Květy Legátové.

Při vzpomínce na oběti holokaustu zaznělo Terezínské oratorium

Pietní vzpomínka na oběti holokaustu vyvrcholila v úterý v Praze, v den 59. výročí osvobození osvětimského koncentračního tábora, uvedením Terezínského oratoria od Franze Waxmana. Dílo zhudebňující básnické texty dětí zavlečených za druhé světové války do ghetta v Terezíně končí zvoláním Nezapomeňte na nás.

Na jevišti Státní opery Praha bylo v česko-rakouské produkci na 200 účinkujících - sólistů, hudebníků a členů pěveckých sborů složených z dospělých i dětí. Skladba Američana německého původu, napsaná v polovině 60. let, měla českou premiéru. Dochované a Waxmanem užité texty jsou svědectvím o touze dětí po návratu domů. Většina z jejich autorů však během války zahynula.

Společnou odpovědností lidí je podle Heinze Fischera, místopředsedy rakouského parlamentu, aby minulost byla varováním a aby na světě zvítězila svrchovanost nedělitelných lidských práv. "Věřím, že jsme se poučili," prohlásil dnes v Praze. "Svět se proměnil, ale ne k lepšímu," konstatoval v proslovu předseda Senátu Petr Pithart a kritizoval současnou rezignaci na samostatné myšlení, rozhodování a jednání. Nelíbí se mu nynější hledání kolektivních viníků a stoupající poptávka po uměle vytvořených nepřátelích, ať už jsou jimi podle něj pro někoho lidé "zkaženého Západu", nebo pro jiné vyznavači islámu.

Do Státní opery Praha byly na koncert pozvány stovky bývalých vězňů nacistických koncentračních táborů, ale i žáci a studenti, politici a diplomaté.

V České republice by se měl stát 27. leden, kdy si židovské a romské organizace připomínají oběti holokaustu, významným dnem. Návrh již prošel Poslaneckou sněmovnou. Senát ale minulý týden předlohu rozšiřující počet významných dnů dolní komoře vrátil.

Porodní asistentky v Senátu neuspěly se snahou o změnu zákona

Porodní asistentky zatím neuspěly v Senátu ve své snaze o změnu zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Zdravotnický výbor horní komory se s jejich návrhy neztotožnil. Asistentky tvrdí, že jim zákon v rozporu s příslušnou směrnicí EU znemožní vykonávat samostatně jejich profesi. Šanci ale budou mít ještě v příštích dnech při schvalování zákona na schůzi Senátu.

Členové zdravotnického výboru se dokázali shodnout pouze na tom, že ministerstvo zdravotnictví nesmí odmítnout udělení akreditace pro studijní obory jen kvůli tomu, že by po absolventech těchto oborů nebyla "dostatečná společenská poptávka".

Zákon se totiž kromě podmínek pro výkon povolání sester, sanitářů, terapeutů, masérů či záchranářů týká také jejich vzdělávání ve státem uznaných oborech. Schválení zákona je nutné kvůli květnovému vstupu Česka do EU, neboť umožní zdravotníkům ze zemí unie pracovat ve všech členských státech evropského společenství.

Stávkovou pohotovost horníků ukončí až verdikt o privatizaci dolů

Odboráři Severočeských dolů (SD) a ČEZ zůstanou ve stávkové pohotovosti do té doby, než vláda rozhodne o privatizaci uhelné firmy. "Nelíbí se nám lobbystické snahy náměstka ústeckého hejtmana Jaroslava Foldyny, který prosazuje při privatizaci dolů jednu firmu," uvedl v úterý šéf severočeských hornických odborů Miroslav Tlapák.

Foldyna vyjádření horníků radikálně odmítl. "Zásadně takové osočování nepřijímám," řekl sociální demokrat Foldyna. O postupu odborů dnes v Mostě jednal krizový štáb odborových organizací SD a ČEZ.

Odboráři obou firem vyhlásili stávkovou pohotovost v polovině listopadu. Horníci prosazují odložení privatizace. Současně chtějí přesvědčit premiéra Vladimíra Špidlu, aby vláda při prodeji státního podílu v SD prosadila garance proti negativním dopadům privatizace na region.

Od května získá peníze na spolupráci s Rakouskem celá Vysočina

Evropské peníze na rozvoj přeshraniční spolupráce s Dolními Rakousy budou od května čerpat obce i občanské iniciativy z celého kraje Vysočina. Do vstupu České republiky do Evropské unie mohou z pěti okresů kraje tyto dotace získat jen zájemci na Třebíčsku a na Jihlavsku, řekla v úterý novinářům náměstkyně hejtmana Marie Černá. Protože ale kraj s Rakouskem nemá společnou hranici, dostane na podporu sousedské spolupráce nejvýše 4,5 milionu korun.

Prostředky z evropských fondů na přeshraniční spolupráci s Rakouskem kromě Vysočiny čerpá i Jihomoravský a Jihočeský kraj. O rozdělení zhruba 29 milionů určených do roku 2006 na podporu kulturní výměny, společných sportovních akcí a na vzájemné poznávání, se podle Černé dosud jedná. U sousedních krajů se ale vzhledem k délce společné hranice předpokládá nejméně dvojnásobné množství dotací než pro Vysočinu.

Příhraniční regiony dosud čerpaly peníze z evropského předvstupního programu Phare. Společný řídící výbor v něm rozhodoval o přidělení dotací ve vymezených okresech všech tří krajů. Po vstupu do unie bude stejné aktivity podporovat evropský program Interreg a jednotlivé kraje budou o rozdělení dotací rozhodovat samostatně.

Podle rady kraje Vysočina by správcem fondu pro její teritorium mělo být Sdružení obcí Vysočiny. Sdružení v rámci programu podá jeden projekt; žadatelé v kraji se pak budou o podporu na konkrétní akce ucházet podobně jako v grantovém programu.

Táborské slavnosti piva jsou vyprodány, přijelo 45 pivovarů

Až 600 lidí denně bude mít do čtvrtka možnost stát se skutečnými odborníky na české pivo. Právě tolika zájemcům se totiž poštěstilo získat vstupenky na tradiční Reprezentační slavnosti piva v Táboře, které začaly v úterý. Ve zdejším hotelu Amber hotel Palcát mohou ochutnat až 90 druhů pěnivého moku, řekl ředitel pořadatelské firmy Rival Alois Srb. Podle něj jsou všechny vstupenky již vyprodané.

Slavnosti mají také oficiální část v podobě soutěže o Zlatou pivní pečeť, do které se letos přihlásilo 45 pivovarů s 192 vzorky. Loni jich degustátoři v devíti kategoriích posuzovali 180. Podle Srba bude soutěž letošní nejvýznamnější přehlídkou tuzemských pivovarů.

Zatímco loni na nestrannost rozhodování poroty, která je složená hlavně ze sládků a manažerů českých pivovarů, dohlížela největší světová kontrolní a certifikační firma SGS, letos její roli převzala společnost Inspekta. Soutěž o Zlatou pivní pečeť má letos 11 kategorií. Dvě nové jsou určeny minipivovarům, jichž v republice působí asi 17.

Loňský výstav tuzemských pivovarů podle odhadů zřejmě vzrostl o dvě procenta na 18,5 milionu hektolitrů. V roce 2002 narušily pivovarům obchody povodně, loni jim naopak nahrálo horké léto. V roce 1992 bylo v Česku přes 70 pivovarů, nyní jejich počet klesl pod 50.

Sport:

Dorostenka Michaela Balatková se stala mistryní světa ve sprintu na biatlonovém šampionátu juniorů ve francouzském Haute Maurienne. Letos devatenáctiletá závodnice dnes v silném větru a sněhové vánici na šestikilometrové trati při střelbě vstoje třikrát minula terč, ale přesto o 2,5 vteřiny porazila domácí Marion Blondeauovou. Dvanáctá dojela Tereza Hlavsová.

Počasí:

Noc z úterý na středu má být zatažená, občasné sněžení by se mělo vyskytovat hlavně v jižní polovině území. Teploty -4 až -8 stupňů Celsia. Ve středu bude zpočátku zataženo, ve východní polovině území občasné sněžení. Během dne se od západu částečně vyjasní. Teploty -5 až -1 stupňů Celsia.