Zprávy Radia Praha

Česká republika vysílá do Evropské komise Miloše Kužvarta

Poslanec ČSSD a bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart se má stát prvním českým zástupcem v Evropské komisi. Vláda podle očekávání jeho nominaci schválila, a to navzdory námitkám lidovců a unionistů. "Hlasování dopadlo jednoznačně pro pana Kužvarta," řekl premiér Vladimír Špidla (ČSSD), který vládě jeho jmenování navrhl. Dodal, že Kužvart byl nominován na období od roku 2004 do roku 2009. Přitom například opoziční ODS předpokládá, že letos na podzim, před sestavením nové Evropské komise s pětiletým mandátem, se bude o českém favoritovi znovu jednat. Menší koaliční strany již předem daly najevo, že se jim Kužvart jako eurokomisař nezamlouvá, ale vyvolávat kvůli němu vnitrokoaliční roztržku nemíní. Kritici sociálnědemokratickému politikovi vyčítají, že nemá dostatek zkušeností na mezinárodní půdě, ani silnou pozici na domácí politické scéně. Špidla však tvrdí, že jako úspěšný ministr má Kužvart dostatek předpokladů uspět i v Evropské komisi. Česko bylo jednou z posledních přistupujících zemí, které své kandidáty do Prodiho komise zveřejnily. Původně se očekávalo, že vláda schválí nominaci do konce ledna, nakonec o této personální otázce rozhodla s několikadenním zpožděním. Třiačtyřicetiletý Kužvart je v seznamu dosud ohlášených komisařů benjamínkem. Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy působil v 80. letech v Ústředním ústavu geologickém v Praze a publikoval v samizdatových časopisech. Na ministerstvu životního prostředí pracoval v letech 1990 až 1994, poté působil jako poradce se zaměřením na systémy řízení ochrany životního prostředí. Do sociální demokracie vstoupil v roce 1995. Ministrem životního prostředí byl v letech 1998 až 2002.

Evropská komise nominaci Miloše Kužvarta vítá

Evropská komise považuje nominaci Miloše Kužvarta na prvního českého komisaře za "skvělou volbu", sdělil mluvčí předsedy Romana Prodiho Reijo Kemppinen. "Jsme potěšeni, že česká vláda dospěla k rozhodnutí o svém kandidátovi. Domníváme se, že to je skvělá volba pro tuto práci," řekl Kemppinen v krátkém komentáři. Dodal, že nominace musí být ze strany EK potvrzena, což se stane, až se Prodi podívá na kompletní seznam 10 komisařů navržených vládami vstupujících zemí. Předpokládá, že to bude do konce týdne.

Kužvart byl předposledním kandidátem, na kterého se ještě čekalo. Nejpozději ve čtvrtek by mělo být veřejně oznámeno poslední jméno kyperského komisaře, jímž bude podle diplomatů ministr financí Markos Kyprianu. Kužvartovu nominaci uvítala také poslankyně EP Ursula Stenzelová, rakouská spolupředsedkyně Parlamentního výboru přidružení EU-ČR. Poznala ho nejen jako člena tohoto výboru, ale také při vzrušeném a dlouhém jednání kolem temelínské elektrárny. "Jeho nominaci přijímám dobře. Byl vždycky velmi konstruktivní; v minulé vládě patřil k těm, komu velmi záleželo na vysoké úrovni jaderné bezpečnosti; nebyl zcela přesvědčen o nezbytnosti Temelína. Měl k jaderné energetice vyvážený a opatrný přístup." Podle Jeana-Christopha Filoriho, mluvčího komisaře Güntera Verheugena, má EK plnou důvěru v uvážlivost české vlády a věří, že do komise vyslala nejlepšího zástupce.

Vláda nejednala o soužití homosexuálů, zákon připraví poslanci

Homosexuálové a lesbické ženy v Česku nemají ani po středečním jednání vlády důvod k radosti. Vláda stejně jako minulý týden návrh zákona o registrovaném partnerství vůbec neprojednávala. Normu odmítají hlavně lidovci. Podle předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska mezi nimi převažuje názor, že pokud sociální demokracie na návrhu trvá, bylo by vhodnější, aby ho předložili poslanci. Zákonodárci z Unie svobody se již nechali slyšet, že budou přípravu nového návrhu ve sněmovně iniciovat. Na poslance a poslankyně se chce obrátit také Gay a lesbická liga a Gay iniciativa. Představitelé homosexuální menšiny dnes netajili své rozčarování nad postojem kabinetu. Desítka aktivistů a aktivistek z Gay a lesbické ligy odpoledne přišla ministryním a ministrům před Úřad vlády dát najevo své zklamání. "Vláda zamítnutím návrhu zákona opět nesplnila jeden ze svých slibů. Lesby a gayové teď musí dál čekat na zákon, který by řešil důležité právní problémy jejich partnerského soužití," napsala liga ve svém prohlášení. Kladný postoj vlády by podle ní nijak heterosexuální většinu nepoškodil, zlepšil by ale život gayů a leseb i jejich rodičů a příbuzných. Podle předsedy Gay iniciativy Jiřího Hromady se veřejnost ke svazkům osob stejného pohlaví tak odmítavě jako politici nestaví. Podle loňského průzkumu G-Ligy a sdružení Interaktiv.cz přijetí zákona o registrovaném partnerství podporovaly tři čtvrtiny lidí. Zákon o registrovaném partnerství patří k jednomu z osmi požadavků EU k úplnému odstranění diskriminace menšiny homosexuálů a lesbických žen. Jednotlivé členské státy proto postupně právní úpravy svazků osob stejného pohlaví přijímají. Zatím platí v osmi z nich - v Belgii, Dánsku, Finsku, Nizozemsku, Německu, Portugalsku, Švédsku a ve Francii.

Špidla: Česko stojí o uvolnění vízové povinnosti vůči USA

Česká republika stojí o uvolnění vízové povinnosti vůči Spojeným státům, řekl premiér Vladimír Špidla novému velvyslanci USA v Praze Williamu Cabanissovi. Diplomat Špidlu ujistil, že se zasadí o to, aby vízová procedura byla co možná nejprůhlednější a nejdůstojnější. Znovu uvedl, že smyslem vízové povinnosti rozhodně není izolovat Českou republiku. "Víza požadujeme od mnoha zemí po celém světě," řekl Cabaniss po setkání s premiérem. Cabaniss přicestoval do Prahy počátkem ledna. Od té doby se již setkal s prezidentem Václavem Klausem a šéfem Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem. Rovněž Zaorálek požádal Cabanisse o zjednodušení procesu udělování víz pro české občany. Zatímco Češi potřebují pro vstup na území USA víza, Američané pro cestu do tuzemska nikoliv.

Svoboda: Po vstupu do EU vízum do Austrálie elektronicky

O vízum do Austrálie by Češi v budoucnu mohli žádat elektronickou poštou, řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda, který je na návštěvě v Sydney. Ke zjednodušení styků s Austrálii by podle něho mělo přispět i otevření australského zastupitelského úřadu v Praze. Česká republika chce po vstupu do Evropské unie mít s Austrálii stejný vízový režim, jako mají současné členské státy. Jejich občané sice musí mít do Austrálie vízum, ale žádají o ně elektronickou poštou. Ke zjednodušení kontaktů by podle ministra mělo dojít i po otevření zastupitelského úřadu Austrálie v Praze. V současnosti totiž musejí čeští občané pro vízum do Vídně nebo Varšavy. "Českou republiku navštívila delegace australského parlamentu, která ve své písemné zprávě označila Českou republiku za nejlepšího lídra našeho regionu střední Evropy, a jasně požádala vládu Austrálie, aby byl otevřen úřad na území České republiky, tedy v Praze," řekl Svoboda.

Šéf české diplomacie je na cestě už od konce ledna. Svou misi po Asii a Oceánii zahájil v Kazachstánu, odkud se přesunul na Filipíny. Po Austrálii ho čeká ještě Nový Zéland. Do České republiky se má vrátit 11. února.

Farář půjde na šest let do vězení za vydrancování kostela

Šest let by měl ve vězení za zpronevěru církevního majetku strávit jednapadesátiletý římskokatolický farář Petr Chovanec. Rozhodl o tom senát Okresního soudu v Bruntále. Podle rozsudku Chovanec za minimální částky prodal mobiliář a zvon z kostela Archanděla Michaela v Dětřichovicích na Bruntálsku. Vše v hodnotě několika milionů korun. Soud do vězení na tři roky poslal i třiatřicetiletou Šárku Fidrichovou z ostravského památkového ústavu, která zpracovávala žádost na vývoz zvonu do zahraničí. Dvaašedesátiletý šéf památkářů Jiří Gwuzd, který povolení podepsal, dostal tříletý trest s podmíněným odkladem na čtyři roky. Soud tresty v rozmezí od dvou do sedmi let udělil i dalším osmi lidem, kteří se na vydrancování památky přímo či nepřímo podíleli. Podle soudu se Chovanec společně s dalšími obžalovanými dohodli na odvezení vybavení a zvonu z kostela. Kromě zvonu postupně zmizely i dva oltáře, lavice a skříň na varhany. Za majetek, který byl na seznamu národních památek, inkasoval 27.000 korun. Odvezení mobiliáře zdůvodnil úklidem kostela. Zvon z roku 1564 jeden z obžalovaných na podzim roku 1996 ukryl ve své stodole, kde vzácná památka zůstala až do roku 2000.

O výstavbě mešity rozhodnou Orlované v průzkumu veřejného mínění

O výstavbě mešity v Orlové na Karvinsku rozhodnou tamní občané v průzkumu veřejného mínění. Rozhodlo o tom zastupitelstvo města. Starosta města Vladimír Farana novinářům řekl, že vyhlášení klasického referenda by bylo legislativně velmi složité. Průzkum veřejného mínění však zřejmě bude mít shodnou podobu jako referendum, a lidé tak půjdou asi v první polovině března hlasovat do volebních místností. "Je to složitá a důležitá otázka pro město Orlová, a proto by o ní měli rozhodovat občané města," řekl Farana. Výstavbu mešity chce v Orlové financovat Islámský svaz se sídlem v Saudské Arábii. Kromě mešity by součástí komplexu měla být i knihovna, prodejna potravin a exotického zboží a krátkodobé ubytovací zařízení. Součástí komplexu bude také park. Město původně na parcele, kde by mešita mohla vyrůst, chtělo vybudovat benzínovou čerpací stanici. Výstavba celého komplexu by měla stát zhruba 200 milionů korun. Islámský svaz však nemá v České republice zastoupení a finanční transakce by se tak uskutečnila prostřednictvím společnosti SLATGAME, která se podle obchodního rejstříku zabývá mimo jiné provozováním výherních automatů a reklamou. Jednání zastupitelstva se zúčastnila také řada občanů, jejichž názory na výstavbu mešity byly značně rozdílné. Zástupce investora Muhamed Gutiqi novinářům řekl, že vyčká na závěr průzkumu. Je však rozhodnut, že pokud se výstavbu mešity nepodaří prosadit v Orlové, pokusí se s návrhem oslovit jiné město. Mezi zástupci investora se hovořilo například o Ostravě. Pro Orlovou se investor rozhodl především proto, že leží v blízkosti lázní v Karviné a Klimkovicích na Novojičínsku, kam se jezdí léčit řada obyvatel arabských zemí.

V maltské Vallettě odhalena pamětní deska Jana Palacha

V maltské metropoli Vallettě byla v úterý večer odhalena pamětní deska studenta Jana Palacha. Význam slavnosti podtrhl svou účastí i maltský prezident Quido de Marco. Sdělily to zdroje z velvyslanectví České republiky v Římě, které rovněž zastupuje české zájmy na Maltě. Za ČR se odhalení desky účastnil kromě předsedkyně ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny Vlasty Parkanové (ODS) rovněž poslanec ČSSD Jan Kavan. Kavana pozval di Marco do Valletty především jako bývalého předsedu Valného shromáždění OSN, a to na schůzku, které se také účastní Kavanovi předchůdci ve funkci i nynější předseda VS OSN. Odhalení Palachovy pamětní desky přihlíželi i další maltští představitelé v čele s rektorem místní univerzity a studenti. Na Maltě existuje i česká krajanská komunita čítající asi 90 osob. Tu zastupoval její předseda Vítězslav Nezval, příbuzný slavného českého básníka stejného jména. Nezval žije na Maltě již několik desítek let a vyučuje na univerzitě ve Vallettě informatiku.

Nadace Jana Pivečky pokračuje i po smrti svého zakladatele

Čítárnu především pro školní mládež zprovozní v září ve Slavičíně na Zlínsku Nadace Jana Pivečky. Zařízení ponese jméno spisovatele a ilustrátora Petra Síse. Podle pracovníků nadace by čítárna měla přispět k většímu zájmu dětí o literaturu. Informovala o tom ředitelka nadace Božena Filáková. V čítárně, která bude umístěna v domě na Horním náměstí, se budou jednou týdně konat veřejná čtení z vybraných knih. Čítárna ponese jméno Síse, který je autorem a ilustrátorem několika knih pro děti. Zabývá se i grafikou, malbou a krátkými animovanými filmy. Nyní žije v New Yorku. "Při jedné ze svých návštěv České republiky přijal pozvání pana Pivečky. Činnost naší nadace mu byla sympatická, proto se se rozhodl nás podpořit," řekla Filáková. Ve Slavičíně počítali s tím, že čítárna bude otevřena již dříve. V souvislosti s nedávným úmrtím zakladatele nadace Jana Pivečky se ale její realizace zpozdí. "Dotkne se to i dalších projektů, programová ani grantová činnost však nebude nijak omezena," konstatovala Filáková. Nadace byla založena v roce 1996 a od svých počátků podporovala především projekty výchovy a vzdělávání, ekologické aktivity či aktivity směřující k budování občanské společnosti. Jedním z posledních projektů je výroba tradičních valašských papučí.

Na "majora Zemana" dorazila již čtyři trestní oznámení

Již čtyři trestní oznámení obdrželo kvůli novému vysílání normalizačního seriálu Třicet případů Majora Zemana Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 8. Poukazuje se v nich na to, že televize Prima "majora Zemana" uvádí bez doplňující debaty, která by seriál zařadila do historických souvislostí, uvedla žalobkyně Hana Vrbová. "Oznamovatelé se domnívají, že pokud před nebo po odvysílání dílu není beseda, kde by se věci vysvětlovaly v kontextu, tak jde v podstatě o oslavování praktik StB," upřesnila Vrbová. Dodala, že o dalším postupu v této kauze zatím nerozhodla. "Je to úplně čerstvá záležitost," konstatovala. V roce 1999 vysílala seriál na svém prvním programu také Česká televize. Každý díl byl však součástí čtvrtečních komponovaných večerů. Jednotlivým částem předcházel krátký filmový sestřih dobových týdeníků, na ně pak navazoval třicetiminutový dokument vztahující se k tématům dílů a zhruba jednou měsíčně i beseda odborníků. Proti repríze seriálu se ale i tehdy zvedla vlna nevole. V souvislosti s jeho vysíláním lidé podali celkem 13 trestních oznámení, kterými se zabýval policejní vyšetřovatel Prahy 4. Všechna oznámení odložil s tím, že odvysíláním seriálu se pracovníci České televize žádného trestného činu nedopustili. Vyšetřování podle něj neprokázalo, že by lidé, kteří o jeho odvysílání rozhodli, chtěli úmyslně a vědomě propagovat komunistickou ideologii.

Jedno z aktuálních trestních oznámení podala Konfederace politických vězňů. "Tento lživý seriál je oslavou minulého režimu a jeho represivních složek, které potlačovaly lidská a občanská práva," řekla již v lednu předsedkyně konfederace Naděžda Kavalírová. Kromě trestního oznámení adresovaného státnímu zastupitelství zasílají političtí vězni také stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

Počasí

V hlavním městě ve středu padl teplotní rekord. Ve 14:00 naměřili meteorologové v pražském Klementinu 14,6 stupně Celsia. To bylo o dva stupně více než zatím nejvyšší teplota naměřená v roce 1988. Tehdy se rtuť v teploměru vyšplhala k rysce 12,5 stupně Celsia.

Noc bude oblačná až zatažená, místy bude občas slabě pršet. Teploty 9 až 5 stupňů. Ve čtvrtek bude oblačno až polojasno, ojediněle déšť. Teploty 11 až 15 stupňů, na horách kolem 8.