Zprávy Radia Praha

Protitanková střela nalezená u letiště v Ruzyni byla součástí výzbroje vnitra

Ruční protitanková střela, nalezená ve čtvrtek v blízkosti pražského letiště Ruzyně, patří do série, kterou byly v roce 1980 vyzbrojeny složky federálního ministerstva vnitra. Po rozdělení Československa byla v roce 1993 větší část těchto střel převedena na Slovensko. Jak uvedla mluvčí policejního prezidia Ivana Zelenáková, čeští policisté se proto obrátí na své slovenské kolegy, aby v pátrání po původu zbraně pomohli. Kontrola zbrojních skladů v ČR, ze kterých mohla střela zmizet, dosud neskončila. Letiště Ruzyně začali od soboty střežit profesionální vojáci ze 4. brigády rychlého nasazení.

Podle mediálních informací nalezenou zbraň vyrobila bojkovická firma Zeveta. Ta podle televize Prima od roku 1975 do počátku 90. let vyrobila přes čtvrt miliónu těchto zbraní, které nevyvážela do zahraničí.

Skutečnost, že se připravují bezpečnostní prověrky letového personálu, rozhořčila mluvčího odborového sdružení pilotů Czalpa Karla Mündela. Ministerstvo vnitra by podle něj spíš mělo pracovat na ochraně posádek i cestujících před případným zneužitím letadel teroristy, a ne "vymýšlet nesmysly". Ústřední krizový štáb v pátek ustavil meziresortní pracovní skupinu, která má vypracovat pravidla pro bezpečnostní prověrky letového personálu. Piloti by ale podle Mündela už chtěli slyšet, jaká opatření budou přijata, aby se například v letadlech nenacházely volně ležící zbraně, či jak se zlepší kontrola cestujících přes Českou republiku. Zdůraznil, že problematických záležitostí je řada.

Do Evropy asi míří velká zásilka heroinu z Afghánistánu

Afghánské drogové mafie před zahájením odvetných útoků Spojených států zřejmě poslaly do Evropy velké množství heroinu, aby si zajistily přísun peněz. Novinářům to řekl ředitel Národní protidrogové centrály Jiří Komorous s tím, že informace nejsou dosud potvrzené. Podle něj by se drogy měly do Evropy dostat přes Českou republiku. Zahájení útoků v Afghánistánu se začalo po třech týdnech projevovat na českém obchodu s drogami. Začíná být pociťován nedostatek heroinu na pouliční scéně a zvyšuje se jeho cena, uvedl Komorous.

Policisté rozbili mezinárodní drogový gang

Deset lidí podezřelých z obchodování s drogami zadrželi policisté s celníky v srpnu a v září při operaci Kaffara, která rozbila mezinárodní drogový gang. Odhalili také velkou laboratoř na výrobu pervitinu na Domažlicku a v pražském bytě jednoho z podezřelých zajistili lis na úpravu zásilek drog. Při operaci bylo zajištěno 2,7 kilogramu efedrinu, 190 gramů kokainu, deset gramů heroinu, milión korun a nelegálně držené zbraně, uvedli na tiskové konferenci představitelé Generálního ředitelství cel a Národní protidrogové centrály. Mezi zadrženými je podle nich sedm občanů bývalé Jugoslávie, jeden Polák a dva Češi.

České elitní jednotce chemické ochrany se na cvičení NATO podařilo získat plnou důvěru

Elitní jednotce chemické ochrany v Liberci, která je součástí sil okamžité reakce NATO, se podařilo na cvičení v Turecku získat úplnou důvěru spojenců v techniku a dovednosti českých vojáků. Po návratu to uvedl velitel roty Jiří Gajdoš. Chemici dekontaminovali vojenskou techniku a 8000 lidí.

Ministr zahraničí Jan Kavan jedná v Kyjevě o splácení ukrajinského dluhu a o obchodu

Ministr zahraničí Jan Kavan jednal v Kyjevě s nejvyššími ukrajinskými představiteli o formách splácení ukrajinského dluhu vůči České republice a o možnostech zvýšení vzájemného obchodu. Ukrajinský dluh ve výši několika miliard korun by měl být zhruba z 50 procent splacen formou dodávek ukrajinského zboží a z 50 procent formou dodávek zemního plynu.

Vládní novela přizpůsobuje trestní řád Schengenským dohodám

Vláda schválila návrh novely trestního řádu, který má tento zákon přizpůsobit Schengenským dohodám o volném pohybu osob. Novela se podle mluvčího Libora Roučka týká především mezinárodní spolupráce v trestní oblasti. Nutné je v zájmu právní jistoty přesně vymezit, který orgán činný v trestním řízení je příslušný k provedení konkrétního úkonu, o který požádají zahraniční orgány, dodal mluvčí. Podle Schengenské úmluvy o volném pohybu osob se na hranicích účastnických zemí nekonají celní a pasové kontroly. Současně je toto opatření doprovázeno zvýšenou ostrahou vnější hranice společenství, která má zamezit nelegální migraci. Do schengenského prostoru nyní patří Německo, Francie, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Španělsko, Portugalsko, Itálie a Rakousko.

Novela branného zákona, jejíž věcný záměr schválila vláda, má snížit počet územních vojenských správ, vojenských velitelství i zaměstnanců. Tato úprava bude znamenat roční úsporu 500 miliónů korun. Počet územních vojenských správ se po vstoupení novely v platnost sníží z 86 na 35. Celkový plánovaný počet pracovníků se tak sníží z nynějších 3036 na 1340. Ministerstvo obrany připravuje celkovou reformu armády, která má vést k její profesionalizaci.

Vláda schválila návrh novely zákona o obecně prospěšných společnostech. Cílem je odstranit rozpor s právem Evropské unie, který spočívá zejména v omezení účasti cizinců ve správní radě společností. Zatímco podle nynějšího zákona mohli cizinci tvořit ve správní radě obecně prospěšné společnosti maximálně třetinu, novela toto omezení odstraňuje. Obecně prospěšné společnosti jsou neziskové organizace, které vznikly z iniciativy občanů, a stát je pouze reguluje. Jde například o nemocnice, školy a sociální zařízení, jež vyplňují prostor na trhu vedle státních či soukromých společností.

Zákon o Antarktidě, jehož věcný záměr schválila vláda, zapojí Českou republiku do ochrany bílého kontinentu. Jeho přijetím a ratifikací protokolu k mezinárodní smlouvě o Antarktidě získá ČR konzultativní status s právem hlasování na fóru poradního shromáždění smlouvy o Antarktidě. Cílem zákona je transformace mezinárodněprávních závazků ČR a úprava podmínek ochrany životního prostředí v Antarktidě, které budou platit pro české expedice. Přestože se nyní z výzkumných stanic systematicky odstraňují odpadky, Antarktida zůstává znečištěna 300.000 tun odpadu. V minulých desítiletích ho na bílém kontinentě zanechaly expedice složené z příslušníků více než čtyřiceti států, které ho obývaly a využívaly.

Strážci šumavského parku zbraně odmítají, rybáři schvalují

Záměr ministerstva zemědělství ozbrojit členy stráže přírody se setkává s různými ohlasy. Zatímco strážci Národního parku Šumava zbraně odmítají, rybáři, kteří čelí mnohdy tvrdým útokům pytláků, jsou spíše opačného názoru. Podle návrhu zákona o stráži přírody by měli být zbraněmi vybaveni lidé, jimž dá stát pravomoc zasahovat v lesích a u rybníků proti nezákonným činnostem. Vláda ale kvůli technickým a organizačním nedostatkům v návrhu zákona na 30 dní projednávání této předlohy přerušila. Podle návrhu by mělo dosavadních 25.000 dobrovolných strážců nahradit nejméně 360 profesionálů placených kraji. Stráž přírody by měla být oprávněna například zjišťovat totožnost lidí, které přistihne při protiprávní činnosti, odebírat lovecké zbraně a ulovené živočichy.

Kabinet se chce soudit s týdeníkem Respekt a jeho šéfredaktorem

Česká vláda se rozhodla zahájit několik soudních sporů s týdeníkem Respekt a jeho šéfredaktorem Petrem Holubem. Vláda jako celek chce podat na Holuba trestní oznámení a jednotliví ministři pak žaloby pro porušení práva na ochranu osobnosti. Své dobré jméno si každý ze 17 členů vlády ČSSD předběžně cení na deset miliónů korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Miloš Zeman. Holub nyní v týdeníku psal o korupčním chování vlády "nejmladším ministrem Březinou počínaje a nejstarším (ministrem průmyslu Miroslavem) Grégrem konče". Za "pitomý a prolhaný plátek", který lže, označil premiér také týdeník Euro.

Senátoři představili zákon, jenž má z lidí z Libavé udělat občany

Středomoravští senátoři František Mezihorák (ČSSD) a Jitka Seitlová (ODA) se znovu pokusí změnit vojenskou legislativu tak, aby vrátili lidem z vojenského újezdu Libavá občanská práva a svobody. Ty dosud omezují armádní zákony a místo radních řídí život lidí důstojníci. Návrh senátorů má zmenšit vojenský prostor, ze současných sídelních celků udělat obce a vrátit lidem práva volit a rozhodovat o trvalém pobytu, podnikání či pohybu v oblasti. "Neexistuje jiná země NATO, kde by v prostoru pro vojenský výcvik žili civilisté," uvádí Mezihorák. Oba senátoři také upozornili, že obcím v újezdu, které se stále více vylidňují, hrozí zánik. Armáda a část obyvatel ovšem tvrdí, že jsou spokojeni s nynější situací a volí raději jistoty než svobodu.

Obchodní bilance ČR byla po dvou letech aktivní

Obchodní bilance České republiky byla v letošním září po dvou letech aktivní, když přebytek činil 1,8 miliardy korun oproti pasívu 3,2 miliardy korun loni v září. Analytici přitom očekávali deficit sedm miliard. Jak uvedl analytik společnosti Patria Finance David Marek, překvapivý přebytek zářijové bilance zahraničního obchodu dočasně tlumí obavy z negativního vlivu hospodářského vývoje v Evropské unii na domácí ekonomiku. V dalších měsících jsou však podle něj podobně příznivé výsledky obchodní bilance nepravděpodobné. "Zvláště v listopadu a prosinci lze očekávat návrat k dvouciferným schodkům," dodal. Za celý letošní rok očekává deficit obchodní bilance 140 miliard korun.

Albánie vypsala odměnu za pravdivou informaci o českých studentech

Odměnu ve výši půl miliónu leků, což je asi 150.000 českých korun, vypsala albánská policie za pravdivou informaci, která povede k objasnění osudu anebo k objevení tří českých studentů pohřešovaných od začátku srpna v Albánii. Výzva k poskytnutí informace za odměnu byla podle tajemnice českého velvyslanectví v Tiraně Petry Toufarové zveřejněna v oficiálním bulletinu ministerstva vnitra a poté publikována i v albánských sdělovacích prostředcích.

Přijetí česko-vatikánské smlouvy brzdí podle Václava Klause církev

Především o nadějích na brzké schválení připravované česko-vatikánské smlouvy o vztahu státu a katolické církve hovořil předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus (ODS) s papežským nunciem, arcibiskupem Erwinem Josefem Enderou. Klaus podotkl, že přijetí smlouvy doposud brzdila právě církev. Předseda sněmovny ale věří, že smlouva bude uzavřena. Nuncius se setkání s novináři nezúčastnil.

Atentáty na Ameriku posílily přesvědčení EU, že se má rozšířit na východ a na jih

Atentáty na Ameriku 11. září posílily přesvědčení Evropské unie, že se má rozšířit na východ a na jih. Napsal to belgický deník La Libre Belgique. Veškeré pochyby o podobě rozšíření postupně mizí a jedině nepředvídatelné drama by mohlo zabránit v roce 2004 "velkému třesku", tedy rozšíření EU o deset kandidátů, reagoval list na páteční oznámení Belgie coby předsednické země unie, že prosincový summit členů zhodnotí a oznámí připravenost každého kandidáta.

Evropská komise vytýká ČR malou účast státu na restrukturalizaci hutí

Evropská komise vytýká ČR minimální státní intervenci při restrukturalizaci českého hutnictví a také příliš dlouhou dobu samotné restrukturalizace. Novinářům to řekl předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD. Doba restrukturalizace hutí je plánována na deset let, podle Zaorálka by se měla zkrátit asi na polovinu. Podle vládního programu se počítá během deseti let se snížením počtu pracovníků v českých hutích ze současných asi 32 tisíc na 24.700 lidí. Zástupci ministerstva průmyslu budou v Bruselu jednat o schválení restrukturalizace českého ocelářství tento týden.

Ministerstvo dopravy a spojů vypsalo tendr na pronájem brněnského letiště Tuřany

Ministerstvo dopravy a spojů vypsalo obchodní veřejnou soutěž na provozovatele a současně nájemce mezinárodního letiště v Brně-Tuřanech. Na letiště létá třikrát týdně pravidelná vnitrostátní linka ČSA a rovněž se využívá pro charterové lety. Také letiště v Praze Ruzyni by mělo být v prvním pololetí příštího roku nabídnuto k privatizaci. Ministerstvo financí navrhuje vznik akciové společnosti, ve které by 51procentní podíl držel stát a zbytek by byl nabídnut strategickému investorovi. Odhadovaný výnos se pohybuje mezi deseti a 20 miliardami korun.

Ministerstvo spravedlnosti připravuje ve Stráži pod Ralskem justiční akademii

Ministerstvo spravedlnosti připravuje ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku justiční akademii pro celoživotní vzdělávání pracovníků justice. "Jen první etapa výstavby, kterou zahájíme v nejbližší době, si vyžádá 40 miliónů korun," řekl Jan Pachman z ministerstva. Akademie má začít fungovat v březnu 2002. Její kapacita bude zhruba 160 posluchačů. Nutnost zřízení akademie podle Pachmana vychází z novely zákona o soudech a soudcích, která půjde ve sněmovně do druhého čtení.

Pracovníci Temelína udržují výkon reaktoru na 75 procentech

Pracovníci jihočeské Jaderné elektrárny Temelín udržují výkon reaktoru prvního bloku na 75 procentech, při nichž blok dodává do rozvodné sítě zhruba 705 megawattů elektrické energie. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář uvedl, že v této etapě čeká první blok 294 zkoušek.

Předseda poslaneckého klubu sociálnědemokratické strany (SPÖ) v rakouském parlamentu Josef Cap naléhavě vyzval kancléře Wolfganga Schüssela, aby okamžitě zveřejnil dopis komisaře EU Güntera Verheugena, adresovaný rakouské a české vládě. V něm podle informací z minulého týdne Verheugen označuje pochybnosti ohledně české jaderné elektrárny Temelín za odstraněné a vyzývá k ukončení procesu posuzování bezpečnosti Temelína.

O Temelínu by brzy měli jednat politici Rakouska a Česka

Rakouští a čeští politici by měli brzy znovu jednat o procesu z Melku, který má posoudit případnou nebezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Vyplývá to z vídeňského jednání odborníků z obou zemí. Jeden z nich, Jiří Hanzlíček z ministerstva průmyslu a obchodu, řekl, že zbývá projednat ještě několik politických záležitostí. Ty si podle něho musí na své úrovni vyjasnit například ministři zahraničních věcí.

Soud potrestal jednoho ze dvou bývalých dozorců Mírova

Šumperský soudce potrestal jednoho ze dvou bývalých dozorců věznice v Mírově na Šumpersku, obžalované z toho, že svou nedbalostí zavinili útěk vraha Jiřího Kajínka. Obžalovaný Josef Májek dostal za zanedbání svých povinností podmíněný trest osm měsíců s odkladem na dva roky. Podle šumperského soudce Lubomíra Kozáka své povinnosti neplnil ani druhý obžalovaný Petr Bartoš. Avšak s ohledem na čas, kdy nastoupil do služby a kdy vězeň utekl, jeho jednání není trestným činem," uvedl soudce. Májek s rozhodnutím soudce nesouhlasí; tvrdí, že doplatil na to, že ten den měl službu. Oba obžalovaní, kteří jako poslední střežili celu doživotního vězně Kajínka před jeho útěkem, se po celou dobu líčení hájili tím, že cely trestanců hlídali tak, jak bylo ve věznici běžné. Výslech dalších zaměstnanců odhalil mnohé nedostatky, které ve věznici panovaly. Okolnosti Kajínkova útěku se dodnes nevyjasnily.

Pozdější odchod do důchodu a povinné individuální spoření podporuje 39 procent obyvatel

Důchodovou reformu, která by znamenala posun věkové hranice pro odchod do důchodu a zavedení povinného individuálního spoření, podporuje 39 procent obyvatel, 61 procent je proti. Vyplynulo to ze zářijového průzkumu, který zveřejnila agentura STEM. Reformu rozhodně odmítají příznivci levicových stran, ale i stoupenci lidovců. Z voličů pravicových stran by změnu financování důchodů uvítala zhruba polovina.

Současná vláda předpokládá povinné, průběžně financované důchodové pojištění, které by bylo doplněno o dobrovolné kapitálové připojištění. Základní systém by garantoval 56 až 60 procent čistého předdůchodového příjmu, dalších deset až 15 procent výše důchodů by měly zajistit zaměstnanecké a důchodové fondy. Podle pravice by důchodové spoření mělo být povinné, levice to odmítá.

Pěvkyně Magdalena Kožená získala prestižní britskou cenu Gramophone Award

Mezzosopranistka Magdalena Kožená, která za desku s písněmi českých autorů získala ocenění Gramophone Award, je první úspěšnou českou sólistkou ve vokální kategorii ve čtvrtstoleté historii této prestižní britské ceny nazývané "hudebním Oscarem". Kožená zvítězila u kritiků britského časopisu Gramophone zejména díky písním Bohuslava Martinů, autora v zahraniční dosud méně známého, které na CD s Janáčkovou a Dvořákovou hudbou sama prosadila.

První základní škola ve Zlíně ponese Zátopkovo jméno

Jméno několikanásobného olympijského vítěze v běhu Emila Zátopka ponese první základní škola ve Zlíně. Souhlas s tím dala jeho manželka Dana. Ze šestiset žáků školy navštěvují tři čtvrtiny třídy s rozšířenou výukou tělesné výchovy. Ředitel školy František Hnízdil připomněl, že sportovní školu absolvovali desetibojař Tomáš Dvořák, oštěpařka Nikola Tomečková, plavci Daniel Málek a Marcela Kubalčíková, hokejisté Roman Čechmánek a Petr Čajánek a desítky českých reprezentantů.

Emil a Dana Zátopkovi se narodili v týž den, 19. září 1922. Slavný běžec zemřel 21. listopadu 2000. Za 17 atletických let získal čtyři zlaté a jednu stříbrnou olympijskou medaili. Překonal 18 světových a 61 československých rekordů.

Režisérka Helena Třeštíková natočila snímek Hitler, Stalin a já

Hitler, Stalin a já nazvala dokumentaristka Helena Třeštíková televizní snímek věnovaný osudům Hedy Margoliové-Kovalyové, české Židovky, jejíž peripetie života svými proměnami překonávají veškerou fantazii. Hodinový dokument, který režisérka představila novinářům, uvede Česká televize. Třeštíková už několikrát zobrazila dějiny 20. století prostřednictvím životních příběhů.

Hrdinka tohoto snímku se narodila v rodině spoluzakladatele známé pražské továrny Koh-i- noor. V lodžském ghettu prožila několik let a poté byla deportována do Osvětimi. Z pochodu smrti, do něhož byla zařazena, se jí podařilo uprchnout a vrátila se do Prahy. Tam se setkala se svým manželem, který rovněž prošel několika koncentračními tábory. Vstoupil do KSČ, po únoru 1948 se stal náměstkem ministra obchodu, ale v rámci stranických čistek 50. let byl odsouzen k smrti. Paní Heda pak prožila osud manželky "zrádce lidu". Znovu se provdala, po srpnové okupaci emigrovala a domů se vrátila až po listopadu 1989. Na hrdince svého dokumentu Třeštíková oceňuje pozitivismus, to, že se oprostí od nenávisti a tak se snaží vyrovnat s ranami osudu. "Nikdo z jejích blízkých nemá hrob, všichni zemřeli v plynových komorách. Její manžel byl popraven a jeho popel skončil na silnici, aby auto, které urny převáželo, neklouzalo na náledí. Takže evropská tradice mít možnost pohřbívat své mrtvé se v jejím případě nenaplnila," dodala dokumentaristka.

V Brně začala výstava věnovaná českému protikomunistickému odboji

Fotografie a písemné dokumenty především o obětech politických procesů 50. let tvoří výstavu, která začala ve foyeru Moravské zemské knihovny v Brně. Rozsahem nevelká výstava návštěvníky seznámí s osudy dvou desítek známých i méně známých obětí komunistických zločinů. Podle Konfederace politických vězňů komunisté v Československu uvěznili přibližně 240.000 lidí, 234 bylo v letech 1948 až 1960 popraveno.

Kniha Němci ven! má vyvolat novou vlnu diskusí o odsunech

Nově vydaná kniha Němci ven! z produkce nakladatelství Dauphin má podle vydavatele Daniela Podhradského vyvolat novou vlnu diskusí o poválečných transportech Němců z tehdejšího Československa. Publikace obsahuje na 90 svědectví brněnských Němců odsunutých po květnu 1945. Autory knihy, která vyšla v Německu před čtyřmi roky, jsou přímí účastníci brněnského "pochodu smrti" Hanns Hertl, Erich Pillwein, Helmut Schneider a Karl Walter Ziegler. Vzpomínky své i ostatních účastníků transportu shromažďovali přes 50 let. Cílem projektu bylo podle vyjádření autora předmluvy Jána Mlynárika dát prostor druhé straně, tedy Němcům, a vyvolat novou vlnu diskusí.

Zpěvačka Iva Bittová vystoupila ve vyprodaném sále v Moskvě

Známá česká zpěvačka a houslistka Iva Bittová vystoupila ve vyprodaném sále Moskevského kulturního střediska DOM. V ruské metropoli se zúčastnila vokálního festivalu Hluboké hrdlo, nebo nebezpečné hlasivky, na němž se představili umělci z Ruska, USA, Rakouska a dalších zemí. Zpěvačka, která letos v září oznámila, že až do odvolání zastavuje svou veřejnou činnost v České republice v reakci na útok proti jejímu soukromí bulvárními deníky, ČTK sdělila, že ruské publikum ji velmi potěšilo. Uvedla, že jí bylo nabídnuto vystoupení v Petrohradu. Bittová potvrdila, že její vztah se slovenským zpěvákem Richardem Müllerem, který je předmětem zájmu českého bulvárního tisku, stále trvá.

Boskovice chtějí získat ojedinělou obří mapu Moravy a Slezska

Pracovníci regionálního centra a muzejníci chtějí získat pro Boskovice na Blanensku ojedinělou plastickou historickou mapu Moravy a Slezska. Měří více než 150 metrů čtverečních a zobrazuje region mezi lety 1890 až 1930. Její osud je ale nejasný. Neví se ani, kdo, kdy a k jakým účelům ji vyrobil. "Dosud se podařilo zjistit, že byla vyrobena patrně podle starých rakousko-uherských vojenských map," uvedl ředitel Muzea Boskovicka Přemysl Reibl. Doplnil, že jednotlivé části mapy se spojují čepy, přičemž v nejdelší části mapa měří 16 a nejširší 12 metrů. Mapa je zajímavá tím, že na ní nejsou například mnohá vodní díla a některá současná velká města jsou na ní jako malé vesnice.

Počasí

Bude polojasno, až oblačno, místy přeháňky. Ráno ojediněle mlhy. Denní teploty 10 až 15 stupňů Celsia.