Zprávy Radia Praha

Vláda nesouhlasí s poslaneckými návrhy na přímou volbu prezidenta

Vláda nesouhlasí s návrhy zákonů, které by umožnily přímou volbu prezidenta a které ji k posouzení předložily dvě skupiny poslanců. Jednokolovou volbu hlavy státu navrhovali zástupci ODS. Návrh dvoukolových voleb ale vypracovali poslanci vládních stran, tedy US-DEU, KDU-ČSL a ČSSD. Ani návrh stranických kolegů vláda nepodpořila, protože i v něm vidí chyby. Ministrům se na návrhu zákona předkládaného koaličními poslanci nelíbilo třeba to, že prezidentského kandidáta by mohlo navrhovat deset poslanců, deset senátorů nebo 20.000 občanů. Vládě se také nelíbilo, že v případě rovnosti hlasů po druhém kole voleb by měl o nové hlavě státu rozhodnout los. Kabinet předloží vlastní návrh zákona, který by umožnil přímé prezidentské volby. Vládní návrh by měl rovněž nově vymezit kompetence nejen prezidenta přímo voleného lidmi, ale také dalších ústavních činitelů. Zamítavé stanovisko vlády však nebrání projednání zákonů v parlamentu. Pro schválení ale jejich předkladatelé pravděpodobně nezískají potřebný počet hlasů.

Stát bude s H&C znovu jednat o podmínkách smlouvy o D47

Stát obnoví jednání s izraelskou Housing&Construction o podmínkách realizační dohody o výstavbě dálnice D47 z Lipníka do Ostravy, kterou uzavřely obě strany v červnu. Rozhodla o tom vláda na svém zasedání. Důvodem je podle ministra dopravy a spojů Milana Šimonovského zpoždění harmonogramu projednávání prováděcích dohod, který je součástí realizační dohody. Ministr má s investorem znovu jednat o některých nepřesných formulacích ve smlouvě, které vymezují odpovědnost státu za rizika projektu. Podle Šimonovského však toto rozhodnutí projekt D47 neruší. Stát má na jednání s investorem dalších 12 měsíců bez hrozby sankcí z obou stran.

Evropskou komisi znepokojuje schodek českých veřejných financí

Evropská komise podle očekávání vyjádřila znepokojení nad výší deficitu veřejných financí v České republice. Podle předpovědi, kterou komise zveřejnila, dosáhne letos český rozpočtový schodek 6,4 procenta hrubého domácího produktu a ve dvou následujících letech nelze podle ní očekávat jeho snížení kvůli absenci přesvědčivého konsolidačního programu. Bilanci veřejných financí v Česku charakterizují podle komise "vysoké mandatorní a kvazimandatorní výdaje, potřeba pokrýt náklady spojené s transformací a náklady vznikající pokračující restrukturalizací podnikové sféry". Rozpočtový deficit v roce 2003 dosáhne podle odhadů 6,6 procenta HDP, neboť se v něm odrazí i náklady vyvolané letošními srpnovými povodněmi. O rok později vyčísluje komise schodek na 6,3 procenta HDP. Česku se nedávno dostalo výtek kvůli výši schodku od ministrů financí a komisař pro ekonomiku a finance Pedro Solbes to potvrdil: "V některých případech zůstávají schodky (kandidátských zemí) poměrně vysoké a pro Evropskou komisi je to důvod k vážnému znepokojení," řekl na tiskové konferenci.

Sněmovní schůze začne 26. listopadu, rozhodne o státním rozpočtu

Schvalování státního rozpočtu na příští rok a vládního návrhu zákona, který českým občanům umožní volit své zástupce do Evropského parlamentu (EP), bude patřit mezi důležité body nejbližší schůze Poslanecké sněmovny, která začne už za necelých 14 dnů. Poslanci by při ní měli zvolit také zvláštní parlamentní komisi, která má dohlížet na zpřístupňování svazků bývalé tajné komunistické policie, tedy Státní bezpečnosti. Schůze začne v úterý 26. listopadu a bude potrvá zřejmě déle než týden. Schvalování rozpočtu nebude patřit mezi její první body. Jeho druhému čtení by se měla věnovat po 13. prosinci. O jeho schválení by měla hlasovat 48 hodin po druhém čtení, tedy zhruba v týdnu od 16. prosince. Pokud by ale sněmovní výbory projednaly jednotlivé rozpočtové kapitoly rychleji, mohla by sněmovna o konečné verzi rozpočtu hlasovat i na počátku prosince. Sněmovna zatím schválila jen celkové příjmy a výdaje a jeho deficit přes 111 miliard korun. Jednotlivé rozpočtové kapitoly teď posuzují sněmovní výbory. Zákon o volbách do EP má občanům umožnit to, aby si do něj zvolili zástupce po vstupu Česka do Evropské unie. Zatím se předpokládá, že tuto první šanci dostanou čeští voliči 14. a 15. června roku 2004. Se vznikem parlamentní komise pro dohled na zpřístupňování svazků StB počítá zákon z letošního jara, na jehož základě se mohou občané s dokumenty StB seznamovat. Nepřístupné jsou i nadále věci, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit bezpečnostní zájmy státu nebo ohrozit lidské životy. Sněmovna by při schůzi měla v prvním čtení projednat i návrh zákona o přijetí úvěru od Evropské investiční banky na odstraňování letošních povodňových škod, zvolit viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a finančního arbitra a projednat vládní zprávy o stavu zemědělství a životního prostředí.

NATO neříká, aby Česká republika dala či nedala víza, ale naznačuje

Severoatlantická aliance České republice neradí, zda má či nemá udělit víza běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, případně jeho ukrajinskému kolegovi Leonidu Kučmovi. Naznačuje nicméně, že by byla radši, kdyby se oba pánové na summitu v Praze neobjevili. "NATO neříká, zda mají dostat víza či nikoli. Necháváme to otevřené. Otázka udělení víz přísluší jen a jen České republice," sdělil zdroj v sídle aliance, který nechtěl být jmenován. "Je na Praze, aby zvážila, co považuje za důležitější," dodal. Usoudil ovšem, že po běloruských hrozbách na adresu Česka by pro Prahu mělo být "snazší se rozhodnout". Činitelé v NATO připouštějí, že i o této věci se s Prahou "konzultuje"; naznačují, že pokud Minsk bude trvat na Lukašenkově přítomnosti, mohlo by neudělení víz přijít vhod jako poslední, krajní možnost. V Kučmově případě je situace jiná v tom, že ho Spojené státy považují za osobně odpovědného za povolení dodávky radarového systému do Iráku. Jeho přítomnost v Praze je tedy nežádoucí, ale jinak chce aliance potvrdit zájem o intenzívní spolupráci s Ukrajinou a uspořádat schůzi Výboru NATO-Ukrajina na ministerské úrovni. Kučma také podle informací v Bruselu zatím o vízum nepožádal; stále se tedy neví, jak bude Ukrajina v Praze zastoupena, bude- li. Pokud by však prezident chtěl přece jen přijet, bude aliance zřejmě doufat v české odmítnutí víza stejně jako v Lukašenkově případě.

Lukašenko hrozí odvetou, pokud nedostane vízum na summit NATO

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko pohrozil, že pokud mu Česká republika nevydá vízum k účasti na pražský summit NATO, přestane Bělorusko střežit své hranice a vpustí do západní Evropy tisíce ilegálních přistěhovalců a rovněž drogy. Sdělila to agentura Reuters.

Senát ve čtvrtek rozhodne o ochraně summitu NATO a euroreferendu

Zajištění bezpečnosti summitu NATO v Praze a referendum o vstupu do Evropské unie mají být prvními body, jimiž se bude ve čtvrtek zabývat Senát. Jeho schůze bude poslední v předvolebním složení. Mandát třetiny senátorů, v jejichž obvodech se letos konaly volby, totiž končí většinou až 23. listopadu. Noví senátoři se funkce ujmou složením slibu až počátkem prosince. O zajištění bezpečnosti summitu NATO v Praze americkými stíhačkami bude Senát rozhodovat ve zkráceném jednání; summit totiž začne už příští týden ve čtvrtek. Senátoři by podle očekávání měli americkou účast na ochraně českého vzdušného prostoru schválit. Obdobně naloží i s ústavním zákonem o referendu, které se týká vstupu Česka do EU. Předlohu tohoto zákona horní komora v září vzala za svou. Senát zřejmě schválí také vládní návrh, podle něhož bude česká polní nemocnice v Afghánistánu do konce roku stažena. Zároveň kabinet navrhuje, aby v této zemi zůstal do konce příštího roku v rámci mnohonárodního zdravotnického zařízení dvacetičlenný lékařský tým. V nedalekém Kuvajtu by pak mělo podle vlády i příští rok působit na 300 vojáků z liberecké protichemické jednotky. Kromě řady drobných novel má Senát projednat zákon o vzniku ministerstva informatiky. Tento úřad, v jeho čele má stát od příštího roku unionista Vladimír Mlynář, vláda ve sněmovně prosadila přes odpor ODS a části komunistů. Jeden ze senátních výborů doporučil zákon vrátit sněmovně a upravit v něm postavení ministerstva dopravy.

Liga lidských práv žádá kvůli summitu o pomoc Benešovou

Liga lidských práv požádala nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou o zvážení, zda by na dění na pražských policejních stanicích při summitu NATO nemohli dohlížet státní zástupci. "Podle nás to zákon umožňujeme. Chceme zjistit právní názor nejvyšší státní zástupkyně. Požádali jsme ji také o schůzku," řekl pracovník ligy a zároveň právní koordinátor Občanských právních hlídek Jiří Kopal. Liga již v uplynulých dnech několikrát zdůraznila, že dozor nemůže vykonávat inspekce ministra vnitra nebo kontrolní orgány policie. "Je to zcela v rozporu s Ústavou, zákonem a policie by tak vlastně kontrolovala sama sebe, což je nesmysl. Státní zástupci jsou na tom ale zcela jinak," uvedl koordinátor. Podle zákona o státním zastupitelství vykonává tento státní orgán dozor nad dodržováním právních předpisů "v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení, ochranná nebo ústavní výchova, a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda". Zákon tedy přesně nemluví o policejních stanicích, z jeho logiky však zcela jasně vyplývá, že sem mají státní zástupci přístup, doplnil Kopal.

Evropská komise chce poskytnout Česku na nápravu záplavových škod 129 milionů eur

Evropská komise hodlá České republice poskytnout 129 milionů eur (téměř čtyři miliardy korun) na odstranění škod po letošních záplavách. Komise navrhla uvolnit tuto částku z nově vzniklého evropského fondu solidarity. Návrh podléhá schválení Evropského parlamentu a Rady ministrů EU; jejich souhlas se čeká už tento pátek. Komisař Michel Barnier chce pak příští týden podepsat dohody s adresáty, jimiž jsou vedle kandidátského Česka také členské státy unie Německo, Rakousko a Francie. Předpokládá, že všechny vlády budou mít peníze k dispozici do konce roku. Celkem má být těmto zemím postiženým letos povodněmi rozděleno 728 milionů eur.

Socialisté budou ve Varšavě jednat o sjednocené Evropě

Evropští socialisté budou 14. a 15. listopadu ve Varšavě jednat o globální spoluodpovědnosti sjednocené Evropy, rozšíření Evropské unie a o budoucnosti sociální demokracie. Zasedání se zúčastní předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla a místopředseda ČSSD Petr Lachnit. V Evropské sociálnědemokratické straně (PES) jsou sdruženy sociálnědemokratické, socialistické a labouristické strany evropské patnáctky a kandidátských zemí Evropské unie. Evropští socialisté se scházejí střídavě v sídlech členských stran. Několik akcí se v minulých letech konalo také v Lidovém domě, pražském sídle ČSSD. V pátek odpoledne naváže na zasedání socialistů schůzka takzvané laekenské skupiny. Jejího jednání se účastní Špidla v doprovodu Pavla Teličky, který je hlavním vyjednavačem podmínek vstupu Česka do unie.

Český dům v Moskvě státu do konce roku vydělá patrně 60 miliónů

Český dům v Moskvě by od letošního dubna do konce roku mohl státu vynést zhruba 60 miliónů korun. Ředitel Správy českých center Milan Sedláček řekl, že tuto částku lze očekávat na základě účetních uzávěrek. Lukrativní objekt začala správa v dubnu znovu provozovat poté, co propukl skandál kolem sporných nájemních smluv se společností Hotel Český dům. Tato firma za pronájem platila 28 miliónů korun. Policie zkoumala podezření, že stát by mohl nevýhodnou smlouvou na pronájem komplexu po dobu pěti let přijít až o 100 miliónů korun. Podezřelými v kauze byli bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba a ředitel společnosti Hotel Český dům Stanislav Brei. Úřad pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti minulé úterý ukončil vyšetřování, zatím ale nijak nerozhodl. Věc má nyní na stole státní zástupce.

Státní zástupce obžaloval Srbu z plánování vraždy novinářky

Státní zástupce Barnabáš Liška obžaloval bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srbu a další čtyři podezřelé z plánování vraždy novinářky. Obžaloba zahrnuje i podezření z nedovoleného ozbrojování. Případ byl předán Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Policie podle žalobce shromáždila dostatek důkazů o tom, že si Srba u své přítelkyně Evy Tomšovicové objednal vraždu novinářky Mladé fronty Dnes Sabiny Slonkové. Srbovi se údajně nelíbily její články, ve kterých upozorňovala na Srbův velký majetek a podezřelé obchodní aktivity. Na základě výpovědi Tomšovicové jsou Srba a další lidé stíháni také kvůli podezření z korupce.

Olomoucký arcibiskup dostane vyznamenání rakouského "Reichsbundu"

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner převezme v sobotu "Evropský prsten Aloise Mocka", který jako své vyznamenání každoročně uděluje rakouská katolická organizace "Reichsbund". Podle sdělení rakouské agentury APA, bude Graubner oceněn za mimořádné zásluhy o sjednocování Evropy a konkrétně za usmiřovací iniciativy, které přesahují hranice Česka. Graubner vyvolal pozornost letos na jaře, když sloužil mši v Norimberku v rámci každoročního srazu Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Ocenění bude Graubnerovi předáno v Olomouci při studijním zasedání "Reichsbundu", které se tam uskuteční ve dnech 15. - 17. listopadu.

Konference o židovských zvycích a osudech jednotlivců

O židovských zvycích, osídlení a osudech židovských rodin hovořili účastníci deváté konference Židé a Morava v Muzeu Kroměřížska v Kroměříži. Zároveň tam byla otevřena výstava 80 barevných fotografií Jaroslava Klenovského Židovské památky Moravy a Slezska. Podle pražského vrchního rabína Karla Sidona, který přiblížil život Židů v Dolních Kounicích na Brněnsku, změnila po roce 1989 česká společnost pohled na židovskou komunitu. Ta se v minulém režimu k víře nehlásila, protože to bylo nebezpečné. Proto se těžko odhaduje, kolik Židů je členy deseti českých židovských obcí, a kolik žije stále mimo ně. K židovství se podle posledního sčítání přihlásilo 1568 osob. Pražská židovská obec se domnívá, že věřících a praktikujících Židů je asi 2300. Svoji židovskou identitu si uvědomuje kolem 7500 občanů. Podle Zdeňka Zbořila z Ústavu politologie Univerzity Karlovy v Česku stále existuje antisemitismus. Připomněl, že v uplynulých deseti letech bylo obžalováno asi 2000 osob podle zákonů, které postihují šíření nenávisti z náboženských, národnostních a rasových důvodů a potlačují práva a svobody občanů.

Počasí

Bude polojasno až oblačno a ojediněle déšť nebo přeháňky. Ráno a dopoledne místy mlhy nebo nízká oblačnost z mlh. Nejvyšší teploty 9 až 13 stupňů Celsia.