Zprávy Radia Praha

Prezident Klaus na návštěvě Polska, mluvil o Iráku a Evropské unii

Prezident Václav Klaus ve Varšavě stejně jako nedávno v Bratislavě hovořil s politiky zejména o irácké krizi, ale také o Evropské unii a regionální spolupráci. Měsíc po svém zvolení do prezidentské funkce je Polsko druhým sousedním státem, který Klaus navštívil. Jako první přivítal Klause v prezidentském paláci jeho polský protějšek Aleksander Kwašniewski. Po asi půlhodinovém rozhovoru mezi čtyřma očima se pak sešly obě delegace. Přestože se objevily na veřejnosti zprávy o tom, že Klausovy cesty do zahraničí budou méně náročné, ani počtem lidí v doprovodu ani programem se nijak zvlášť neliší od návštěv jeho předchůdce Havla. Během jednání se prezidenti shodli na tom, že postoje obou zemí k irácké krizi jsou velmi blízké. A to i přesto, že Poláci se na rozdíl od Čechů přímo účastní vojenských operací v Iráku. Klaus se s Kwašniewským také shodl na tom, že válka v Iráku nesmí destabilizovat svět. Konflikt by podle nich měl skončit co nejrychleji a s co nejmenším počtem obětí. Pak by měly přijít na řadu otázky obnovy Iráku, přičemž by se diskusí o nich měly účastnit také Česká republika a Polsko, míní prezidenti. Hovořili také o Evropské unii. "Nevidím žádnou alternativní cestu, po které by Česká republika mohla jít," podotkl Klaus. Oba politici se dohodli na potřebě rozvíjet regionální spolupráci včetně již existujících struktur, tedy i visegrádské skupiny, do které kromě České republiky a Polska patří Maďarsko a Slovensko. Prakticky o stejných tématech Klaus mluvil také s maršálkem Senátu Longinem Pastusiakem a s šéfem Sejmu Markem Borowským. Během procházky Varšavou pak Klaus řekl, že pro Prahu bude velmi dobré, pokud se jí podaří s Varšavou udržet rovnocenné a vyvážené vztahy. V pátek Klaus zavítá do severopolského přístavního města Gdaňsk. Tam se například setká i s někdejším polským prezidentem Lechem Walesou.

Americký ministr zahraničí Powell ocenil rozhodnutí vlády Česka vyslat do Kuvajtu nemocnici

Americký ministr zahraničí Colin Powell ocenil rozhodnutí české vlády vyslat do Kuvajtu pod mandátem operace Trvalá svoboda vojenskou polní nemocnici. Označil to za "naprosto zřetelné a konkrétní humanitární gesto", uvedl po setkání s ním šéf české diplomacie Cyril Svoboda. "V rozhovoru jsme se shodli, že právě tento typ pomoci je mimořádně naléhavý, protože lidé, kteří trpí, potřebují pomoc," řekl Svoboda. Dodal, že nemocnice bude poskytovat pomoc každému, kdo to bude potřebovat. Bude sice formální součástí české protichemické jednotky, ovšem s možností působit ve válčícím Iráku, kde momentálně nemohou vyvíjet činnost mezinárodní Červený kříž ani nevládní organizace. "Vyjádřili jsme společně naději, že obě komory (českého) parlamentu vysloví souhlas s rozhodnutím vlády. Česká i americká strana mají zájem, aby se to stalo co nejdříve," sdělil dále. Podotkl, že Spojené státy nabízejí pro nemocnici pomoc, například její dopravu z Česka do Kuvajtu. Takový krok by napřed musel schválit Kongres USA. Svoboda se s Powellem sešel na dvacet minut na žádost amerického ministra. Mluvili v podstatě pouze o Iráku. Powell vyložil, že přijel do Bruselu se spojenci v NATO a s členskými státy Evropské unie debatovat převážně o poválečné obnově této země. Svoboda v této souvislosti připomněl české zkušenosti v Iráku, zájmy Česka a také irácký dluh vůči ní. Byl ujištěn, že Washington koncipuje obnovu jako multilaterální akci. Vzhledem k tomu, že vojenská polní nemocnice, vybavená vlastní ozbrojenou ochranou, bude působit v rámci široké protiteroristické operace Trvalá svoboda (Enduring Freedom), nikoli operace Svoboda pro Irák (Iraqui Freedom), a bude podřízena jen českému velení, nelze Českou republiku formálně považovat za součást protiirácké ozbrojené koalice, vyložil ministr. Svoboda potvrdil, že Praha podporuje stanovisko Evropské unie z 20. března, podle něhož by se poválečná obnova měla odehrávat pod dohledem Rady bezpečnosti OSN a na základě jejího mandátu. Přeje si, aby probíhala ve správní režii OSN, přičemž Severoatlantická aliance by se zapojila jako záruka bezpečnosti a Evropská unie by byla pověřena ekonomickou stránkou.

Poslanci jsou překvapeni, že je vláda nežádá o vyslání polní nemocnice

Poslanci napříč politickým spektrem jsou překvapeni, že je vláda stále nepožádala o vyslání armádní polní nemocnice pro Irák. Žádost o vyslání nemocnice není součástí ani schůze, která bude zahájena v úterý 8. dubna. Poslanci jsou překvapeni tím, že vláda o nemocnici jedná na mimořádném zasedání, ale s předložením žádosti do sněmovny otálí. Náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek nicméně řekl, že o vyslání nemocnice se intenzivně vyjednává. Vláda by mohla návrh na vyslání nemocnice sněmovně předložit dodatečně i během schůze. Riskuje tak ale, že zařazení nového bodu by mohlo v souladu s jednacím řádem sněmovny vetovat dvacet poslanců. Proti vyslání nemocnice se staví poslanci KSČM, kterých ke 41. První náměstek ministra obrany Škopek informoval, že o vyslání nemocnice se nyní jedná se spojenci, tedy především s USA a Velkou Británií a věc je diskutována také v OSN. Nemocnice má být technicky připravena k odjezdu 5. dubna, ministr obrany Jaroslav Tvrdík předpokládá její odjezd po ukončení politických diskusí okolo 20. dubna. Lékaři a ostatní personál odletí, v případě parlamentního souhlasu, nejprve do Kuvajtu a až to situace dovolí, měli by se přemístit do jižního Iráku, pravděpodobně do okolí města Basra, kde je humanitární situace stále horší. Variantou nasazení nemocnice je i rozptýlení personálu v místních zdravotnických zařízeních.

Čeští vojáci v Kuvajtu se stěhují z města zpět do tábora v Dauhá

Zpět na spojeneckou základnu v Dauhá se stěhují příslušníci 1. česko-slovenského praporu, kteří dosud byli umístěni přímo v kuvajtském hlavním městě. Novinářům to řekl velitel praporu Dušan Lupuljev. Podle něj je důvodem přesunu především zvyšující se riziko teroristických útoků proti vojákům a také to, že základna je asi o 60 kilometrů blíž k irácké hranici. Kuvajtu samotnému už také velké nebezpečí nehrozí. Na bývalém výstavišti v centru města Kuvajt byla většina ze 469 vojáků české a slovenské armády dislokována 24 dní, v noci odjeli zpět na základnu v Dauhá. Nyní jsou všichni, až na ty, kteří tábor na výstavišti bourají, zpět v obří spojenecké základně a střeženi americkými vojáky. Podle Lupuljeva je v Kuvajtu situace klidná a vojáci se připravují na společné cvičení s Němci a Američany. V současné době je vyhlášen nejvyšší stupeň pohotovosti. S postupem spojeneckých vojsk k Bagdádu se totiž zvyšuje pravděpodobnost, že irácký režim Saddáma Husajna použije zbraně hromadného ničení.

Z Kuvajtu se vrátil první český voják, kvůli zdravotním problémům

Kvůli zdravotním problémům musel česko-slovenskou protichemickou jednotku v Kuvajtu opustit první její příslušník. Kaplan jednotky přicestoval ve čtvrtek ráno komerční linkou do Prahy a ihned odjel na vyšetření do Ústřední vojenské nemocnice. Novinářům to telefonicky řekl velitel 1. česko-slovenského protichemického praporu Dušan Lupuljev. "Zranění, které měl, se ukázalo vážnější, než se původně předpokládalo," řekl Lupuljev. Kaplan Pavel Ruml se před časem v Kuvajtu zranil, když zřejmě v důsledku únavy a očkování proti antraxu omdlel a při pádu si zlomil nos. Zřejmě také utrpěl otřes mozku. Jeho cesta zpět do Prahy ale s tímto úrazem bezprostředně nesouvisí. "Je i podezření na jiné onemocnění, které nemá souvislost s jeho působením v misi," řekl Lupuljev. Aby bylo toto podezření vyvráceno, musel kaplan do pražské nemocnice.

Čtyři vojáci praporu z Kuvajtu byli spolupracovníky totalitní Vojenské kontrarozvědky

Čtyři ze čtyř stovek českých příslušníků 1. česko-slovenského protichemického praporu, který nyní působí v Kuvajtu, byli před pádem komunistického režimu v roce 1989 spolupracovníky tehdejší Vojenské kontrarozvědky. Řekl to ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Mezi těmito čtyřmi vojáky je i psycholog praporu a jeho mluvčí Luděk Lávička. "Nemám z toho samozřejmě žádnou radost," řekl ministr. Otázkou podle něj například je, zda budou vojáci i nadále cítit ke svému psychologovi důvěru. Lidé v jednotce by podle něj v tuto chvíli potřebovali především cítit z Česka podporu rodin, ale i politiků, médií a veřejnosti. Vojáci splnili všechny kvalifikační předpoklady a nejsou na místech, která by podléhala lustračnímu zákonu či bezpečnostnímu prověření na vyšší utajení stupně, než je "vyhrazené", řekl ministr Tvrdík. Čtveřice vojáků 1. česko- slovenského protichemického praporu, která před lety pracovala pro komunistickou Vojenskou kontrarozvědku, dostala důvěru svých kolegů a zůstává v Kuvajtu. Řekl to velitel praporu Dušan Lupuljev. Podle něj vojáci o věci diskutovali na základně v Dauhá asi třičtvrtě hodiny a čtveřici vojáků vyslovili stoprocentní podporu.

Václav Havel by měl mít doživotně řády Bílého lva a TGM

Bývalý prezident Václav Havel by měl mít doživotně propůjčeny řádů Bílého lva a Tomáše Garrigua Masaryka I. stupně. Udělení těchto nejvyšších státních vyznamenání Havlovi za jeho přínos pro Českou republiku schválil Senát. Někdejší disident a první muž státu bude mít tato vyznamenání doživotně propůjčena v případě, že to schválí i Poslanecká sněmovna. Senátoři se na návrh Daniela Kroupy rovněž usnesli na tom, že "Václav Havel zasloužil se o stát". Toto ocenění dosud náleželo Masarykovi, prvnímu československému prezidentovi. Záměr vyznamenat Havla našel v horní podpoře u 49 z 56 přítomných senátorů, nikdo nebyl proti. Tři senátoři ODS, dva sociální demokraté, Robert Kolář (US-DEU) a jediný přítomný člen KSČM Eduard Matykiewicz se hlasování zdrželi.

Prezident Václav Klaus se přiklání k návrhu Senátu vyznamenat jeho předchůdce na Pražském hradě Václava Havla. "Bylo by to logické," řekl novinářům Klaus, který je na návštěvě v Polsku. "Bylo by to hezké, kdybych právě panu prezidentovi Václavu Havlovi mohl při předávání státních vyznamenání 28. října ho dát jako prvnímu," poznamenal Klaus s tím, že si chce ale ještě přesně prostudovat, co Senát schválil. Havel ale nicméně vzhledem k postoji sněmovny možná vyznamenání nezíská. Dolní komora se na rozdíl od Senátu nechystá bývalého prezidenta podobným způsobem ocenit. Myšlenka se sice mezi poslanci objevila, ale nezískala širší podporu.

Senát vrátil zákon o zoo poslancům

Kvůli nebezpečí daňových úniků senátoři odmítli osvobození zoologických zahrad od daně z příjmů z darů a reklam. Většině z nich vadilo, že daňové odpuštění by mělo začít platit nesystémově od poloviny letošního roku. Výhrady měli i k tomu, že se vztahuje jen na zoo, nikoli na jiné prospěšné instituce, například muzea či knihovny. Sněmovna bude muset znovu projednat i novelu zákona, která má sjednotit správu zemědělských pozemků ve vlastnictví státu. Senátoři měli výhrady k dodatečně vložené pasáži, která předpokládá převedení Galerie Benedikta Rejta v Lounech a Muzea umění Olomouc z kraje zpět na stát. Někteří zákonodárci se obávali, že takový přesun bude fakticky znamenat znárodnění. Novela zákona o puncovnictví a zkoušení drahých kovů, kterou horní komora přijala, ukládá všem klenotníkům povinnost vybavit provozovny patřičnými váhami. Většina obchodů se šperky už je má, zbývající tak budou muset učinit nejpozději v příštím roce. Senát rovněž poměrně hladce schválil novelu veterinárního zákona, jejímž hlavním cílem je harmonizace s právem EU. Zákon má upravit ochranu zdraví zvířat i lidí a zdravotní nezávadnost živočišných produktů. S několika úpravami převážně legislativního rázu naopak vrátil do sněmovny zákon o obchodu se semeny a sazenicemi lesních dřevin.

Prezident Klaus odvolání rady nechce komentovat

Prezident Václav Klaus nechce nijak komentovat odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Je však přesvědčen o tom, že tento krok neřeší otázku arbitráže, kterou vedla společnost CME s Českou republikou kvůli televizi Nova a kterou země prohrála. "No comment," odpověděl Klaus na přímou otázku, co soudí o odvolání rady. Později ale toto rozhodnutí označil za křečovitý tah. Jestli si někdo myslí, že byl takto problém arbitráže vyřešen, tak to se asi mýlí, dodal prezident, který je nyní na návštěvě v Polsku. Radu pro rozhlasové a televizní vysílání na návrh Poslanecké sněmovny odvolal premiér Vladimír Špidla. Pro odvolání rady ve středu hlasovalo 90 ze 179 přítomných poslanců. Pád rady prosadila vládní koalice, která jí dává za vinu mimo jiné prohranou arbitráž se CME. Tato arbitráž znamená, že stát bude zřejmě muset zaplatit firmě zhruba 10,5 miliardy korun za znehodnocení její investice do televize Nova. Politici vládní koalice ale tvrdí, že arbitráž nebyla jediným důvodem k odvolání rady. Hovoří o řadě dalších chyb a také o dlouhodobé nespokojenosti s prací radních. Členové rady ale tvrdí, že odvolání je neplatné. "Prostě odvolávají nás za cenu znásilnění zákona a pak nejsou schopni nám sem poslat ani právně správný dopis," poznamenal člen rady Petr Štěpánek, podle kterého jsou tedy radní stále ve funkcích.

Odvolání Špidlou zpochybňuje i předseda mediální rady Muchka

Předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martin Muchka potvrdil, že rada pochybuje o svém odvolání. "Já v tuhle chvíli ještě podle zákona nejsem odvolán," řekl novinářům k rozhodnutí premiéra Vladimíra Špidly. Podle mluvčí vlády Anny Stárkové by mělo odvolání nabýt platnosti druhý den po převzetí. Premiér radě zaslal dopis s odvoláním, jak mu k tomu ve středu dala mandát Poslanecká sněmovna. Z Muchkova vyjádření ale vyplynulo, že pochybuje o tom, zda bylo odvolání po právní stránce v pořádku. Dokument zpochybnil i člen rady Petr Štěpánek. "Rada musí tuto věc analyzovat, vyjádří se na svém oficiálním jednání," řekl Muchka a dodal, že ho svolá asi na příští týden. Muchka současně uvedl, že členové rady nehodlají činit žádné zásadní kroky, tedy ani rozhodovat o licenci televize Prima. Spekulaci o údajném projednávání licence pro Primu Muchka podle svých slov musel vyvracet i ministru kultury Pavlu Dostálovi (ČSSD). Členové rady podle Muchky chtějí zajistit řádný chod tohoto správního orgánu. Nějaká klíčová rozhodnutí ale prý nepřipadají v úvahu.

U nikoho ze 17 hospitalizovaných se SARS nepotvrdil

U nikoho ze 17 pacientů, kteří byli s podezřením na nebezpečný zápal plic přijati v několika posledních dnech do nemocnic v Praze, Brně a Příbrami, se podle ministryně zdravotnictví Marie Součková SARS nepotvrdil. V nemocnici v Praze a Brně máme na pozorování tři pacienty, jejich stav se zlepšuje a nic nenaznačuje, že by měli onemocnění typu SARS," řekla ministryně novinářům. Mezi hospitalizovanými jsou rovněž dvě děti, v Praze dívka a v Brně chlapec. Léčebné a vyšetřovací metody jsou podle Součkové uzpůsobeny tomu, že nemoc se šíří infekcí, tedy nejtěsnějším kontaktem. Pacienti podstoupí potřebná vyšetření během hospitalizace a sledováni jsou i po propuštění z nemocnice. Ministryně uvedla, že předložila na bezpečnostní radě státu projekt na zlepšení vybavenosti infekční kliniky Fakultní nemocnice Bulovka, kde se případy obzvlášť nebezpečných nákaz soustřeďují. Jde o to zamezit průniku vzduchu z pokojů do chodeb a zajistit v pokojích podtlak, aby se infekce nešířila do dalších prostor. Personál má být vybaven speciálními pomůckami. Na celém světě je dosud evidováno 2223 případů SARS, 78 pacientů zemřelo.

V telefonní budce v Olomouci explodovala neznámá nálož

Neznámá nálož explodovala v telefonní budce nedaleko hlavního vlakového nádraží v Olomouci ve čtvrtek kolem 13:15. Při explozi nebyl nikdo zraněn. Okolí místa výbuchu uzavřela policie a na místo přijeli i hasiči. Olomoucký kraj stále žije v obavách z bombových útoků, kterými státu hrozil neznámý vyděrač. "V době výbuchu se v okolí telefonní budky naštěstí nepohybovali žádní lidé, takže exploze nikoho nezranila. Podle svědků to byla velká rána, kterou doprovázel jasný záblesk," řekl šéf krajské záchranné služby Michael Fischer. "Výbuch rozmetal skleněnou výplň telefonní budky a zničil okno nedalekého bytu. Policisté okamžitě uzavřeli okolí exploze a odklonili dopravu ze dvou ulic v blízkosti budky," popsala situaci očitá svědkyně. Olomoucká policejní mluvčí Jitka Dolejšová řekla, že zatím nelze k výbuchu zveřejnit další podrobnosti. Policisté muže, kterého podezřívají z přípravy výbuchu v telefonní budce v Olomouci už zadrželi.

Změny přinesou účinnější boj s hospodářskou kriminalitou

Vedení policie za pomoci tří vyšetřovatelů opět důrazně odmítlo tvrzení policistů odcházejících do civilu, že rozsáhlá policejní reorganizace zpomalí vyšetřování nejzávažnějších hospodářských trestných činů. Propojení Úřadu finanční kriminality a ochrany státu s protikorupční službou přinese účinnější boj s hospodářskou kriminalitou, řekl novinářům policejní prezident Jiří Kolář. V kauze nedojde k žádným průtahům, prohlásili postupně šéfové tří policejních týmů, které na novém Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality vznikly kvůli vyšetřování kauz Investiční a poštovní banky, ředitele televize Nova a senátora Vladimíra Železného a jihlavské společnosti M5.

Stát zřejmě tento týden převede dluh vůči CME do švédské banky

Ministerstvo financí převede podle informací ČTK ještě tento týden 10,5 miliardy korun, které dluží na základě arbitráže společnosti CME, na speciální účet ve švédské pobočce Deutsche Bank. Podle dohody Ministerstva financí se CME tak dluh státu přestane narůstat o úroky. Dosud se dlužná částka denně zvyšuje o dva miliony korun. Podle mluvčího Jaroslava Dědiče ministerstvo financí nyní připravuje smlouvy na převod částky. Dohody bude ještě připomínkovat CME. Pak je podle Dědiče převod otázkou hodin. Ministerstvo provedlo dočasné rozpočtové opatření, aby bylo schopno 10,5 miliardy Kč okamžitě převést, sdělil mluvčí. Uvolnilo tak na platbu prostředky, které má nyní na svých účtech. Banka obnos CME vyplatí až v případě, že švédský odvolací soud potvrdí nález arbitrážního tribunálu v její prospěch. Česko ve Švédsku požaduje zneplatnění celé arbitráže.

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Bude oblačno a občas přeháňky, většinou sněhové. Během dne by srážky měly ustávat a oblačnosti ubývat. Teploty 6 až 10 stupňů Celsia.