Zprávy Radia Praha

Vláda odsoudila teroristické útoky v Izraeli vůči nevinným lidem

Kabinet odsoudil víkendové teroristické útoky palestinských organizací proti Izraeli. "Domnívám se, že tyto organizace, ať už jde o hnutí Hamas nebo Islámský džihád nebo jiné, nejsou příliš daleko od organizace Al- Káida," řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Miloš Zeman. Al-Káida saudskoarabského teroristy Usámy bin Ládina je odpovědná za zářijový útok na Spojené státy. "Vláda naprosto rozhodně odsuzuje tyto teroristické akty," dodal Zeman.

Palestinská extremistická organizace Islámský džihád a radikální křídlo hnutí Hamas podnikly o víkendu teroristické sebevražedné útoky na Izrael, při kterých zahynulo 31 lidí a 275 jich bylo zraněno. Izraelská vláda odpověděla vzdušným útokem na Gazu a úřad palestinského prezidenta Jásira Arafata. Hamas, který se k atentátům přihlásil, oznámil, že nehodlá ukončit povstání proti Izraeli. Arabský tisk zemí Perského zálivu odmítl západní kritiku atentátů. Podle většiny tamních vládních listů jsou útoky odrazem izraelské politiky vůči Palestincům.

Úvahy o možném vojenském zásahu proti Iráku odmítl Miloš Zeman komentovat

Premiér Miloš Zeman odmítl komentovat úvahy o možném vojenském zásahu proti Iráku. Podle prezidenta Václava Havla by ale v případě dohody mezinárodního společenství Česká republika úder proti Iráku podpořila. "Nevidím zatím důvod, proč bych se k tomu měl vyjádřit. Budou-li shromážděny dostatečně věrohodné důkazy k tomu, že Irák je zapleten do mezinárodní teroristické sítě, pak se k tomu mezinárodní společenství jistě určitým způsobem postaví," řekl novinářům Zeman.

Prezident v nedělním rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že přestože není příznivcem bombardování za každou cenu, nevylučuje možnost chránit v krajním případě lidská práva a svobody silou.

Právě Irák bývá označován za další možný terč amerického tažení proti terorismu. Válku terorismu vyhlásili Američané po zářijových útocích na mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku a budovu amerického ministerstva obrany ve Washingtonu. Spojené státy také požadují, aby Irák přijal opět týmy, které budou z pověření OSN kontrolovat, zda se v zemi nevyrábí či neskladují zbraně hromadného ničení. Úvahy o možném vojenském útoku proti Iráku však před nedávnem zlehčil americký ministr zahraničí Colin Powell.

Podle premiéra Zemana hovořil o chystaném útoku na budovu RFE Gross s Růžkem

Premiér Miloš Zeman se rozchází s prezidentem Václavem Havlem ve vyjádřeních ohledně přípravy útoku na pražskou budovu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Zatímco Zeman počátkem listopadu v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že se proti této rozhlasové stanici chystal teroristický útok, prezident jeho informace popřel. Premiér novinářům řekl, že o chystaném útoku na budovu Rádia Svobodná Evropa hovořili ministr vnitra Stanislav Gross a ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek. O přípravě atentátu spolu podle premiéra jednali Muhammad Atta, který v září narazil letadlem do Světového obchodního centra v New Yorku, a příslušník irácké tajné služby, jenž v Praze působil jako diplomat. "Sdělil jsem, že nevylučuji, že se tito lidé bavili o fotbale, ledním hokeji, který je v Iráku obzvláště oblíbený, případně o počasí. Ale lze se domnívat, že toto (příprava útoku na budovu rádia) mohlo být tématem jejich rozhovoru," uvedl v pondělí Miloš Zeman.

Václav Havel v pondělním rozhovoru pro CNN rovněž uvedl, že Atta byl v Praze dvakrát: loni a letos. O plánech útoku proti rozhlasové stanici ale podle něj není nic známo. Prezident dále uvedl, že hrozby proti Rádiu Svobodná Evropa se vyskytly, ale stalo se tak dva či tři roky předtím, než se Atta setkal s iráckým diplomatem.

Premiér Zeman: Do 10. prosince má být jasné, zda budou nutné změny Temelína

Do 10. prosince by mělo být jasné, zda si dodržení závazků týkajících se bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín vyžádá dodatečná technická opatření na elektrárně. Novinářům to v pondělí řekl premiér Miloš Zeman. Ten je přesvědčen, že výsledek česko-rakouského melkského procesu posouzení bezpečnosti a ekologických dopadů temelínské elektrárny Česko nijak nepoškozuje. "Vláda při vyjednávání o ukončení melkského procesu postupovala s maximální vstřícností, aniž by jakkoli opomněla české národní zájmy," zdůraznil Zeman, který melkský proces ukončil ve čtvrtek v Bruselu podpisem česko-rakouské dohody. Sedm bezpečnostních závazků, které Česko hodlá splnit, se týká většinou analýz bezpečnosti komponentů stavby nebo způsobu posuzování bezpečnosti elektrárny, například nedestrukční testování integrity primárního okruhu Temelína. "V této fázi posuzování nelze jednoznačně prohlásit, že to budou technická opatření toho či onoho typu, protože kdyby tomu tak bylo, tak žádné analýzy nepotřebujeme," řekl premiér na dotaz na vyčíslení nákladů, které si naplnění dohody vyžádá.

Schodek rozpočtu 2002 pokryjí dluhopisy za 44 miliard Kč

Ministři v pondělí schválili zákon o emisi státních dluhopisů za 44 miliard korun na úhradu části schodku státního rozpočtu na příští rok. Dluhopisy budou splatné do 25 let ode dne nabytí účinnosti navrhovaného zákona, řekl ČTK během zasedání kabinetu jeho mluvčí Libor Rouček. Zbylých 2,2 miliardy korun schodku bude podle něj pokryto krátkodobými pokladničními poukázkami. Vláda již jednou návrh zákona o dluhopisech na úhradu schodku rozpočtu na rok 2002 schválila, poté se však změnil návrh státního rozpočtu.

Kabinet prodloužil nulová cla na dovoz letadel na příští rok

Vláda v pondělí také schválila prodloužení nulových cel na dovoz vybraných položek leteckého průmyslu na příští rok. "Jde například některé proudové a turbovrtulové pohony pro civilní letadla, součásti těchto motorů, radionavigační přístroje, vrtulníky, letadla a podvozky," řekl ČTK mluvčí vlády Libor Rouček. Prodloužení nulových cel, zavedených v letošním roce, má být motivováno též poklesem zájmu o leteckou dopravu a zhoršením ekonomické situace přepravců po zářijovém teroristickém útoku na USA. "Přes snížení celních sazeb na nulu se nezvýšily dovozy civilních letadel," sdělilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Podstatně nestouply ani dovozy pro generální opravy a běžnou údržbu. Dovoz položek se sníženou celní sazbou dosáhl jen zhruba pěti procent z celkového množství dovážených náhradních dílů a součástí pro letadla. Za osm měsíců letošního roku se ale ČSA podařilo zvýšit podíl v pravidelné přepravě na tuzemském trhu na 54,5 z 51,7 procenta ve srovnatelném období roku 2000.

Státním zaměstnancům v zahraničí budou výdaje hrazeny v eurech

Náhrady výdajů v eurech budou od příštího roku dostávat státní zaměstnanci, kteří působí v zemích zavádějících od 1. ledna jednotnou evropskou měnu. Vláda tak rozhodla na pondělní schůzi. Z evropské patnáctky od 1. ledna nahradí národní měnu eurem dvanáct zemí. Vlastní bankovky a mince si ponechávají Velká Británie, Švédsko a Dánsko. Česká republika by na euro mohla podle odhadů ekonomů přejít do čtyř let po vstupu do Evropské unie. Ten se očekává v roce 2004. Schválené vládní nařízení nemění koeficienty, podle nichž se stanovuje výše náhrad. Pracovníci příspěvkových a rozpočtových organizací v cizině budou tedy dostávat stejné částky jako dosud, jen přepočítané podle aktuálního měnového kurzu na euro.

Opakovanému vyžadování informací zamezí registry veřejné správy

Postupu úředníků, kteří od občanů i firem opakovaně vyžadují informace, by mělo zamezit přijetí zákona o registrech veřejné správy. Ministři v pondělí schválili věcný záměr příslušné legislativní úpravy. Koncepce registrů veřejné správy vychází ze zásady, že identifikační údaje fyzických a právnických osob i další údaje, které již jednou veřejnému orgánu poskytly, by neměl jiný orgán znovu požadovat. Úředníci budou moci žádat pouze ověření jejich platnosti. Práci na legislativní úpravě bude koordinovat předseda Rady vlády pro státní informační politiku, ministr Karel Březina. Předseda Úřadu pro veřejné informační systémy Jiří Krump má do 31. prosince 2002 připravit návrh zákona o registrech veřejné správy v paragrafovaném znění.

Deficit státního rozpočtu se ke konci listopadu zvýšil

Na téměř 60 miliard korun se ke konci listopadu zvýšil deficit státního rozpočtu. Koncem října přitom činil 35 a půl miliardy korun. Podle informací ministerstva financí činily rozpočtové příjmy ke konci letošního listopadu zhruba 551 miliardu korun a výdaje necelých 611 miliard. Rozpočet na letošní rok byl schválen s deficitem 49 miliard korun včetně loňské ztráty Konsolidační banky. Druhá verze vládního návrhu rozpočtu na příští rok počítá se schodkem přibližně 46 miliard korun.

Regulované nájemné vzroste od prvního července příštího roku o 5 až 7 procent

Po prvním červenci příštího roku budou muset sáhnout občané České republiky hlouběji do kapes - regulované nájemné totiž vzroste o 5 až 7 procent. Podle šéfa odboru cenové politiky ministerstva financí Pavla Maštálka bude nájemné od příštího roku stanoveno cenovým výměrem, který nahradí nynější vyhlášku platnou do konce letošního roku. Růst nájemného se bude nadále odvíjet zejména od růstu indexu cen stavebních prací.

Česká pošta nezdraží posílání dopisů

Posílání dopisů nebo doporučených psaní nebude v novém roce dražší. Ministerstvo financí totž nepovolilo České poště zvýšit ceny základních vnitrostátních služeb. Šéf odboru cenové politiky ministerstva Pavel Maštálka prohlásil, že resort předpokládá možnou úpravu cen až v závěru příštího roku. Pošta navrhovala podle dřívějších informací růst cen v průměru o šest procent. Letos pošta vnitrostátní tarify nezvyšovala. Jenom sjednotila sazbu za posílání dopisů a dopisnic tím, že zvýšila cenu posílání dopisnic o 40 haléřů na 5,40 Kč.

Ministerstvo financí: Falkon Capital by měl zaplatit ČR za odkup pohledávky za Ruskem ještě letos

Do Vánoc by měla firma Falkon Capital zaplatit České republice za odkup pohledávky za Ruskem. Podle náměstka ministra financí Ladislava Zelinky bude platba vázána na speciálním účtu u centrální banky do okamžiku, kdy ruská vláda oficiálně potvrdí úspěšný průběh celé transakce vypořádání dluhu. Česká vláda tak bude moci peníze použít nejdříve po 15. lednu příštího roku. Ruský dluh vůči ČR dosahuje zhruba tři a půl miliardy dolarů. Uzavřené dohody s Ruskou vládou a Falkonem řeší jeho dvě třetiny. Falkon pohledávku za Ruskem od Česka odkoupí řádově za 20 miliard korun, tedy zhruba za 20 procent účetní hodnoty. Vláda s penězi počítá ve státním rozpočtu na rok 2002.

Ministr Tvrdík: Pokud Češi koupí Gripeny, budou se moci školit ve Velké Británii

Pokud Česká republika koupí od britsko-švédského konsorcia BAe-Saab letouny Jas-39 Gripen, budou se moci čeští vojenští piloti i pozemní personál školit ve Velké Británii. Po setkání s britským ministrem obrany Geoffem Hoonem to novinářům v pondělí řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Hoon naznačil, že londýnské vládě by se kontrakt České republiky s BAe-Saab líbil. "Jde o letoun, který v plném rozsahu plní požadavky české strany," prohlásil Geoff Hoon. Česká vláda bude o nabídce jednat příští týden, dodal ministr Tvrdík. Vládě předložil čtyři alternativy vývoje ozbrojených sil souvisejících s případným nákupem letadel. "Nepovažujeme za šťastný další odklad v této věci," prohlásil český ministr obrany.

Ministři hovořili i o reformě české armády, jejích modernizačních programech, boji s terorismem. Podle Tvrdíka budou v rozhovorech pokračovat i večer na společné večeři. Hoon před novináři vysoce ocenil práci českých vojáků například v Makedonii, kde působili společně právě s Brity.

Šéf norské diplomacie požádal ministra Kavana, aby ČR propustila Solicha

Norský ministr zahraničí Jan Petersen v pondělí v Bukurešti požádal svého českého kolegu Jana Kavana, aby Praha vydala uzbeckého disidenta Muhammada Solicha zpět do Norska. Oficiální norská žádost je na cestě. Ředitel tiskového odboru ministerstva zahraničí Karel Borůvka ČTK telefonicky z Bukurešti řekl, že Kavan Petersonovu žádost podporuje.

Solicha, jemuž Norsko zaručilo statut uprchlíka, zadržují české úřady na základě zatykače Interpolu. O jeho propuštění či vydání do jiné země může rozhodnout pouze soud. Solichova advokátka v pondělí oficiálně požádala o udělení azylu v Česku pro svého klienta. Petersen se s Kavanem sešel během ministerského zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v Bukurešti.

Solicha zadržela česká policie ve středu na ruzyňském letišti. Do Prahy přiletěl na pozvání rozhlasové stanice Svobodná Evropa. V pátek jej pražský městský soud vzal do vydávací vazby a hrozí mu vydání do Uzbekistánu, kde by podle pozorovatelů mohl být odsouzen i k smrti.

Ministr Kavan na konferenci OBSE podpořil plán boje proti terorismu

Česká republika podle ministra zahraničí Jana Kavana plně podporuje akční plán Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) boje proti terorismu. Šéf české diplomacie to prohlásil v první den konference OBSE v Bukurešti. Proti terorismu jako globálnímu ohrožení míru a bezpečnosti je možno účinně bojovat jen společným úsilím, prohlásil Kavan v projevu. Poznamenal, že akční plán boje proti terorismu, jehož návrh připravilo ke schválení Rumunsko, které letos OBSE předsedá, je odpovědí na teroristické útoky proti USA z 11. září a přispěje i k upevnění spolupráce OBSE se zeměmi střední Asie.

Bývalý ministr vnitra Obzina odmítá, že by porušil zákon

Zákon jsem neporušil - tvrdí bývalý komunistický ministr vnitra Jaromír Obzina. Ten v pondělí stanul před Obvodním soudem pro Prahu 6, aby se zodpovídal z organizování akce s krycím názvem Asanace. V rámci Asanace komunistická StB nutila nezákonným způsobem signatáře Charty 77 k tomu, aby si sami podali žádost o vystěhování z Československa. Spolu s Obzinou jsou obžalováni ze zneužívání pravomocí za akci Asanace ještě další čtyři vysocí funkcionáři resortu vnitra: Oldřich Mézl, Zdeněk Němec, Vladimír Stárek a Zdeněk Wiederlechner.

Hlavní líčení v této kauze je naplánováno do příštího úterý. Soudkyně Kateřina Kohoutková hodlá vyslechnout zhruba 60 svědků. Protože se někteří svědci z jednání omluvili, proces poté bude s největší pravděpodobností odročen na příští rok.

Pavel Telička je rád, že Rakousko odblokovalo kapitolu energetika

Hlavní vyjednavač s Evropskou unií Pavel Telička uvítal dohodu premiérů Česka a Rakouska o jaderné elektrárně Temelín, neboť v Bruselu otevřela cestu k projednání kapitoly "energetika". Česko-rakouskou dohodu, která završila takzvaný melkský proces vyhodnocování bezpečnosti elektrárny, nechtěl více komentovat. "Z mého pohledu je podstatné, že se vracíme ke kapitole energetika. To je pro mne jako vyjednavače skutečně podstatné," řekl Telička na dotaz ČTK. Ke čtvrtečním bruselským jednáním se nechtěl vyjádřit. "Abych hodnotil práci členů vlády, zvlášť když jsem tam nebyl, to tedy není v mém zvyku," dodal. Podle něj by měli dohodu objektivně prozkoumat analytici. Důležité je, že obě strany mají vůli problém Temelína posunout někam dále, míní. "Situace byla mimořádně nezdravá," konstatoval Telička. Fakt, že Praha s Vídní zakončily proces z Melku je podle něj důležitý i pro ostatní kandidátské země.

Praha se v dohodě zavázala ke splnění sedmi bezpečnostních požadavků na provoz Temelína. Vídeň naopak přestane blokovat uzavření kapitoly energetika. Rakousko prosadilo, že bilaterální závazky budou v protokolu ke smlouvě o přistoupení ČR do EU. I přesto české ministerstvo zahraničí nevnímá výsledek jednání jako neúspěch, ale jako kompromis. Premiér Miloš Zeman v pátek řekl, že dohoda je úspěchem pro Českou republiku i Rakousko. Formu uzavření Melku ale označil jako spornou vicepremiér Pavel Rychetský. Objevily se i hlasy, že uzavření Melku úspěchem pro českou diplomacii neskončilo.

Podle kancléře Klestila je dohoda o Temelínu důležitý první krok

Ujednání mezi českým premiérem Milošem Zemanem a rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem o jaderné elektrárně Temelín je podle rakouského prezidenta Thomase Klestila "důležitý první, ale nikoli poslední krok". Uvádí se to v prohlášení prezidentské kanceláře, které bylo v pondělí vydáno ve Vídni. Dosaženou dohodu obou šéfů vlád hodnotí Klestil jako "základnu pro naplňování skutečných bezpečnostních podmínek, jež by se měly stát i právně závaznou součástí dokumentů o vstupu ČR do EU". Konečným cílem musí ale být nastolení problematiky jaderné energie na celoevropské úrovni a vypracování scénářů všeobecného odstoupení od tohoto druhu energie, uvádí rakouský prezident. Ten potvrzuje, že on osobně je v zásadě proti uvedení Temelína do provozu, vyslovuje se ale proti vetování vstupu ČR do EU, protože rozšíření Evropské unie je v zájmu Rakouska i celé Evropy.

Podle Güntera Verheugena vyjednaly Česko a Rakousko dobrou dohodu

Pro Česko i Rakousko plyne řada výhod ze čtvrteční dohody o Temelínu. Stala se příkladem toho, jak by sousedící země měly řešit své spory, řekl v pondělí českým a evropským poslancům sdruženým v Parlamentním výboru přidružení člen Evropské komise Günter Verheugen, který mezi Prahou a Vídní zprostředkoval a uspořádal vrcholnou schůzku minulý čtvrtek. Právo Česka svrchovaně rozhodovat o své energetice nebylo zpochybněno. Zároveň Praha dohodou zajistila, aby se energetika nestala překážkou přistoupení do EU a vylepšila své vztahy s důležitou sousední zemí. Vytvořila také podmínky pro zdokonalení bezpečnosti Temelína, což je stejně dobrá zpráva pro Čechy jako pro Rakušany. "Výsledek je pro Prahu vynikající," prohlásil Verheugen. Kritické hlasy označil za nedostatek sebevědomí, který je typickým českým povahovým rysem. "Češi nemají důvod k sebekritice - mohou být hrdi," prohlásil před poslanci českého a Evropského parlamentu. Rakousko podle něj zase dosáhlo řešení bilaterálního problému, který hrozil zablokovat proces rozšíření; vyvarovalo se velkých potíží. Také otázka jednotných evropských jaderných standardů se stala podstatně viditelnější.

EMV nyní neuvažuje o arbitráži vůči ČR, do budoucna ji nevylučuje

Investor televize TV3, lucemburská společnost EMV, teď neuvažuje o arbitráži vůči vlastníkovi licence na vysílání televize Martinu Kindernayovi, ani proti České republice. Prohlásil to člen představenstva EMV Jan Obrman. Pokud se ale situace v krátké době uspokojivým způsobem nevyřeší, arbitráž zůstává jednou z možností, kterou EMV bude spor o televizi TV3 řešit.

V současnosti TV3 přes terestrické vysílače i satelit a kabel vysílá pouze titulek, který oznamuje, že televize je k 6. prosinci nucena na základě rozhodnutí rady zastavit vysílání. Kindernay se dostal do sporu s TV3 a jejím investorem EMV poté, co televizní rada odmítla povolit převod licence na Kindernayem stoprocentně vlastněnou lucemburskou firmu KTV, a to podle dohody Kindernaye s EMV. Kindernay pak požádal o převod na českou firmu RTV Galaxie, což rada schválila. Podle Obrmana rada ani neprověřila, zda RTV Galaxie Kindernayovi skutečně patří.

RFE/RL rozšiřuje vysílání do Střední Asie

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda rozšíří vysílání do Střední Asie. Stanice přidá vysílací hodiny v ázerbájdžánštině, turkmenštině a jazyce fársí, kterým se hovoří v Afghánistánu. Prodlouží se také délka vysílání Rádia Svobodný Irák v arabštině. Mluvčí rádia Sonia Winterová prohlásila, že rozšíření vysílání se nepřekrývá s plánovaným projektem Rádio Svobodný Afghánistán. Stanice má zřídit vysílání do Afghánistánu v tamních jazycích paštštině a darí, a informovat tak Afghánce o důvodech amerických útoků.

RFE/RL vzniklo v roce 1949, aby šířilo necenzurované zprávy do zemí za železnou oponou a podporovalo demokratické hodnoty.

Václav Havel má rád brusinky; žabí stehýnka se na Hradě nejedí

Především speciality české kuchyně se vaří na Pražském hradě pro státní návštěvy. Vína na slavnostních tabulích jsou výhradně moravská, pivo a minerální vody české. I suroviny jsou "z českých luhů a hájů", říká mistr kuchař Ladislav Nodl, který s prezidentskou kuchyní spolupracuje už dvacet let. "Abych dal lidi do obrazu, aby si nemysleli, že se tam dělají žabí stehýnka, langusty a pávi. V menu najdete i bramborovou polévku, lívance nebo moravské koláče," dodává s úsměvem. Pro zahraniční hosty se vaří speciality staročeské kuchyně jako kančí kýta se šípkovou omáčkou nebo kachna plněná jablky, ale i moderní česká jídla. Na zvláštní nároky nebo požadavky českého prezidenta si Nodl nemůže vzpomenout. "Pan prezident Havel je velice střídmý člověk. Má rád brusinky: bude-li něco na smetaně, tak dostane zvlášť dvě tři lžíce brusinek, protože je má rád," říká mistr kuchař.

S karlovarským orchestrem zahraje v Praze houslistka Vanessa Mae

Na pražském Výstavišti zahraje ve středu večer v Paegas Aréně světová hvězda thajsko-čínského původu Vanessa Mae, která vedle akustických houslí využívá i housle elektrické. Dvaadvacetiletou sólistku, mající image popové hvězdy, bude doprovázet Karlovarský symfonický orchestr. Atraktivní hráčka a v poslední době i zpěvačka a modelka, singapurská rodačka, hraje na housle od pěti let. V deseti již vystupovala s filharmonií a o tři roky později excelovala v obtížných partech houslových koncertů Čajkovského a Beethovena. Hraje však i skladby Beatles či Michaela Jacksona a vlastní tvorbu. Její koláže hudebních stylů "klasičtí" hudební kritici odsuzují.

Počasí na úterý

Většinou zataženo, v Čechách místy déšť, ráno i mrznoucí, na horách déšť se sněhem. Nejvyšší teploty 0 až 4 stupně Celsia.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio