Zprávy středa, 21. června 2000

Vážení posluchači, u českého vysílání Radia Praha vás vítá Josef Kubeczka. Na úvod přehled zpráv:

A nyní podrobněji:

Evropská unie slibuje nové podněty pro jednání s ČR na konci roku

Česká republika a dalších pět pokročilých kandidátů členství v Evropské unii se na jejím vrcholném zasedání v portugalské Feiře nedočkaly výrazně nového podnětu pro své další jednání o přistoupení. Dověděly se, že jeho důkladným hodnocením a perspektivami se bude zabývat prosincový summit ve francouzském Nice. "Evropská rada v Nice zhodnotí proces rozšiřování a zváží, jak dále pokračovat v procesu přistupování," píše se v usnesení z dvoudenního rokování. Šéfové států a vlád "patnáctky" uchazečům vzkázali, že jsou odhodláni zachovat dynamiku procesu rozšíření a že je budou hodnotit výlučně podle jejich výsledků. Nesplnilo se tedy očekávání, že se EU zmíní o nové kvalitě jednání či o ochotě se ve druhém pololetí pustit do klíčových problémů poté, co byly při rozhovorech otevřeny již všechny kapitoly. Unie nijak specificky nezareagovala na znepokojení vyjádřené zmíněnou "šestkou" v nedávném prohlášení ministrů zahraničí z Lublaně, v níž ji mimo jiné vyzvali, aby do konce roku nabídla časový rozvrh dalšího postupu a umožnila do konce příštího roku rozhovory ukončit.

Prodej IPB byl podle Václava Havla v dané situaci jediný možný krok

Urychlený odprodej Investiční a Poštovní banky (IPB) Československé obchodní bance (ČSOB) byl podle prezidenta Václava Havla za dané situace jediný možný krok, aby byla ochráněna stabilita bankovního systému a práva vkladatelů této doposud třetí největší české banky. Prezident Havel to řekl po úterní schůzce s premiérem Milošem Zemanem v Lánech. Zeman prezidentovi vysvětlil, že neprodlený odprodej IPB si vyžádala krize likvidity v této bance a krach jednání s někdejším majoritním vlastníkem IPB Nomurou, které podle Zemana zavánělo vydíráním. Nový vlastník IPB, ČSOB, má podle prezidenta předpoklady složitou situaci zdárně vyřešit. "Každá další minuta rozpaků či váhání by stála daňové poplatníky další a další peníze. Za dané situace nevím, jaké lepší řešení by mohlo být než to, které bylo zvoleno," ospravedlnil prezident způsob, jakým bylo během dvou dnů rozhodnuto o osudu IPB.

Zeman nebyl podle informací ČTK jediným, s kým prezident rozebíral situaci v IPB. Po schůzce se Zemanem za ním do Lán přijel generální ředitel ČSOB Pavel Kavánek. Podle Havlova mluvčího Ladislava Špačka mu Kavánek vysvětloval, jaké má ČSOB s IPB plány.

Richard Falbr a guvernér Tošovský odmítli Klausovu kritiku postupu ohledně IPB Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Richard Falbr a guvernér České národní banky (ČNB) Josef Tošovský odmítli kritiku, kterou předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus vyslovil na adresu ČNB kvůli uvalení nucené správy na Investiční a Poštovní banku (IPB) a velmi rychlý odprodej tohoto ústavu Československé obchodní bance. "Faktem je, že příprava pro privatizaci banky (IPB) se prováděla za vlády Václava Klause, že se v tom angažovala řada jeho ministrů a poradců," řekl po úterním setkání odborářů s představiteli ČNB Falbr. Míní, že Klaus a jeho někdejší spolupracovníci by měli vysvětlit, proč byla banka IPB nabídnuta a prodána japonské Nomuře. Tošovský prohlásil, že ozdravení IPB zlepší celý český bankovní systém.

Vývoj situace v IPB

Provoz většiny poboček banky, kterou po pátečním uvalení nucené správy převzala Československá obchodní banka (ČSOB), se v úterý vrátil k normálu, když provoz byl po celý den plynulý. ČSOB už také začala s prvními personálními změnami. "Bylo již dáno několik výpovědí na úrovni vrcholového managementu," řekl mluvčí ČSOB Jan Stolár s tím, že podobné kroky lze ještě v nejbližší době očekávat. ČSOB ve věci převzetí IPB navázala kontakt s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Podle oznámení antimonopolního úřadu se nyní upřesňují náležitosti, potřebné k zahájení příslušného správního řízení. Spojením IPB s ČSOB se bude úřad zabývat, až obdrží návrh na zahájení správního řízení o povolení fúze. Analytici v londýnské City považují způsob, jakým česká vláda vyřešila problémy kolem IPB, za pozitivní krok. Podle jejich názoru udělala vláda dobře, že jednala rychle, s prodejem IPB neotálela a navíc vybrala dobrého partnera.

Rychlý postup ČNB a vlády při uvalení nucené správy na IPB a při prodeji této banky ČSOB ocenila i Občanská demokratická aliance (ODA). "Odpovědnost za situaci v IPB padá plně na hlavu ODS a ČSSD, které tuto banku měly pod společnou kontrolou řadu let. IPB byla bankou opoziční smlouvy," řekl předseda ODA Daniel Kroupa. Způsob uvalení nucené správy na IPB a její následné převzetí ČSOB vyvolalo obavy u řady poslanců. Většina z nich nepřímo hovoří o nejasném pozadí obchodních transakcí vedených státem a ČNB. Shodují se, že budou po vládě požadovat na jednání Poslanecké sněmovny vysvětlení.

KB se bude na bývalém vedení domáhat náhrady škody z kauzy B.C.L. Představenstvo Komerční banky (KB) v úterý rozhodlo, že se bude v občansko-právním řízení domáhat náhrady škody na minulých členech představenstva KB kvůli případu rakouské firmy B.C.L. Trading. Novinářům to řekl předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky Radovan Vávra. "Je velmi pravděpodobné, že během týdne rozšíříme okruh lidí, na nichž se budeme domáhat náhrady škody, i na některé bývalé zaměstnance Komerční banky," řekl Vávra. Na kterých konkrétních pracovnících se bude KB náhrady škody domáhat, nedokázal zatím Vávra uvést. Operace s rakouskou společností B.C.L. výrazně ovlivnila loňské hospodaření KB, protože banka byla nucena na tento případ vytvořit rezervy ve výši 8,4 miliardy korun. K zahájení podobného řízení by po projednání na představenstvu mělo podle Vávry dojít i u jiných podobných případů.

Volební novela bude nejsledovanější bodem 20. schůze Senátu Vládní návrh novely volebního zákona bude jedním z nejsledovanějších bodů schůze Senátu, která začne ve středu. Senátory čeká několikadenní maratón, ve kterém mají projednat řadu dalších významných norem. Součástí programu s téměř 50 body jsou například návrhy zákona o Státním fondu rozvoje bydlení, novely zákona o financování politických stran, novely obchodního zákoníku či ústavní novely umožňující operativnější spolupráci českých vojáků s jejich partnery v NATO. O volební novele by se mělo podle informací ČTK hlasovat v pátek. Někteří senátoři nevyloučili ani to, že předpokládaná nepřítomnost některých jejich kolegů vyvolá snahy hlasování oddálit. Schůze má totiž pokračovat i v následujícím týdnu.

Miloš Zeman nepřesvědčil všechny senátory ČSSD o potřebě volební novely

Předsedovi vlády a sociálních demokratů (ČSSD) Miloši Zemanovi se v úterý nepodařilo přesvědčit všechny senátory jeho strany, aby hlasovali pro navrženou volební novelu. Předlohu podle dostupných informací nechce podpořit minimálně pět senátorů této strany a tak je její osud v Senátu nadále nejistý. Sám Zeman po jednání připustil, že někteří senátoři jsou proti novele; dál však jednání senátorského klubu nekomentoval a odkazoval na výsledek hlasování o předloze na schůzi Senátu.

Novelu jsou rozhodnuti podpořit senátoři ODS, ČSSD je nejednotná a senátoři zbývajících stran ji nepodpoří. ČSSD a ODS, které ji prosadily ve sněmovně, mají v Senátu 47 křesel a pro schválení novely je třeba souhlas alespoň 41 z 81 senátorů v případě, že všichni budou jejímu schvalování přítomni.

Poslanci Evropského parlamentu jednali i o bezpečnosti jaderné energetiky Česká republika má co do jaderné bezpečnosti nejpřísnější předpisy v Evropě. Za deset let se jí podařilo plně vyrovnat evropské legislativě, řekla v úterý důrazně členům Výboru pro životní prostředí, zdravotnictví a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu v Bruselu předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Vystoupila na schůzi věnované tématu rozšíření EU a životní prostředí. Drábová kladla důraz na to, že jihočeská jaderná elektrárna Temelín se připravuje na spuštění nejpřísnějšími zkouškami, jichž se účastní experti z USA i Evropské unie, a přizvala další odborníky. Bezpečnost jaderné energie mohou podle ní zajistit pouze kompetentní majitelé licencí a spolupráce na mezinárodní úrovni.

Ministr Vetchý navštívil britský parlament a Královskou kolej Na závěr dvoudenní návštěvy v Británii se český ministr obrany Vladimír Vetchý seznámil s činností britského parlamentního výboru pro obranu a navštívil rovněž Královskou kolej obranných studií. Na půdě britského parlamentu se setkal s předsedou branného výboru Brucem Georgem, s nímž jednal o dvoustranných vztazích i o členství České republiky v NATO. George v této souvislosti ocenil, že přestože měla Česká republika při vstupu do NATO "tvrdý start", dobře při této zkoušce obstála. Tématem rozhovorů byla také evropská bezpečnostní identita. Ministr Vetchý uvedl, že pro českou vládu je tato otázka mimořádně důležitá, především v souvislosti s plánovaným vstupem České republiky do Evropské unie.

Jiří Dienstbier jednal v Bělehradě se srbským ministrem spravedlnosti

Zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii Jiří Dienstbier jednal v úterý v Bělehradě se srbským ministrem spravedlnosti Dragoljubem Jankovičem. Podle agentury Tanjug vyjádřil bývalý československý ministr zahraničí znepokojení nad situací v Kosovu a za vážné označil problémy spojené se zadržovanými lidmi, kteří celé měsíce čekají na soud. Představitel OSN se v této souvislosti také zajímal o status albánských vězňů v srbských věznicích a o některé probíhající procesy. Srbský ministr si podle agentury Tanjug při jednání stěžoval na "pasivitu mezinárodního společenství a jeho orgánů" vůči problémům Srbů a příslušníků dalších nealbánských národností, kteří v Kosovu zmizeli.

Ve středu, kdy Jiří Dienstbier návštěvu v Jugoslávii ukončí, má na programu setkání s jugoslávským ministrem zahraničí Živadinem Jovanovičem a před odletem uspořádá tiskovou konferenci.

Podle ředitele vyzbrojovacího úřadu je zájem o spolupráci s ČR Řada západoevropských společností má zájem nejen o prodej zbraní do ČR ale i o to, aby české firmy spolupracovaly na jejich výrobcích. Na veletrhu vojenské pozemní techniky Eurosatory v Le Bourget u Paříže to ČTK řekl ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování ministerstva obrany Jaroslav Štefec, podle něhož v tomto směru velice pomáhá členství v NATO. Podle Štefce nejde o offsety, ale především o transfer technologií a o možnost podílet se na výrobě finálního produktu nejen pro českou armádu, ale i pro další země aliance i mimo ní. Různé nabídky na spolupráci se objevují v oblasti "klasické" zbrojní výroby jako jsou děla či rakety, ale i pokud jde o technologicky komplikovanější výrobky jako je například radarová technika, dodal Štefec.

Schodek zahraničního obchodu vzrostl v květnu na 10,4 mld. Kč

O 10 miliard a 400 milionů korun vzrostl v květnu schodek zahraničního obchodu České republiky. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že v porovnání se stejným měsícem minulého roku stoupl dovoz v běžných cenách o více než 35 procent. Byl ovlivněn především zvýšenými dovozy nerostných paliv, jejichž hodnota byla o více než 60 procent vyšší než v květnu roku 99. Nárůst cen způsobila dovozní cena ropy.

Do Železáren Hrádek nastoupil předběžný konkursní správce V akciové společnosti Železárny Hrádek u Rokycan, která je součástí společenství Z- Group Zdeňka Zemka, nastoupil předběžný správce konkursní podstaty. Jeho úkolem je zamezit vedení společnosti manipulovat s účetnictvím, zajistit, aby nedocházelo k úniku majetku a prověřit, zda jsou podmínky pro vyhlášení konkursu oprávněné, řekl ČTK předseda podnikových odborů František Novák. Předběžného správce v železárnách jmenoval Krajský obchodní soud v Plzni podle novely zákona o konkursu a vyrovnání na základě podezření, zda je podnik v úpadku a směřuje ke konkursu. "Nové opatření platné od 1. května je proto, aby soud zbytečně neprohlásil konkurs na společnost, která by tím ztratila zakázky a prestiž u svých obchodních partnerů," upřesnila rozhodnutí soudu vedoucí obchodního úseku plzeňského krajského soudu Jana Vyletová. Železárny Hrádek, přestože mají údajně lukrativní zakázky, se potýkají s nedostatkem provozního kapitálu. Vlivem zhoršující se finanční situace, která se projevila ve zvýšeném propouštění zaměstnanců a opožďování výplatních termínů, vyhlásili 5. června odboráři stávkovou pohotovost.

Demonstranti se rozhodli nocovat v poradně Českého Helsinského výboru Skupina obyvatel uprchlického tábora v Červeném Újezdu na Teplicku, která od pondělí protestuje v Praze proti údajnému porušování lidských práv v táboře, se rozhodla nocovat v prostorech poradny pro uprchlíky Českého Helsinského výboru (ČHV) a ve středu odjed na své vlastní náklady do azylového domu České katolické charity. ČTK to sdělila ředitelka poradny pro uprchlíky ČHV Anna Grušová. Dlouhého jednání se zúčastnil i vedoucí pražské kanceláře Úřadu vysoké komisařky OSN pro uprchlíky (UNHCR) Jean-Claude Concolato.

V pondělí protestovalo 11 běženců z Červeného Újezdu před pražským sídlem UNHCR proti průtahům v jejich azylovém řízení a proti poměrům v uprchlickém táboře. V úterý ráno neúspěšně požádali o politický azyl na kubánském velvyslanectví v Praze a poté se odebrali k jednání v poradně pro uprchlíky při Českém Helsinském výboru. Jiná skupina z téhož uprchlického tábora obsadila pražskou pobočku UNHCR 22. března. Celkem 23 uprchlíků z Čečenska včetně malých dětí tehdy údajně přiměla opustit tábor obava o vlastní bezpečnost.

Národní muzeum uspořádalo výstavu o Miladě Horákové Osud Milady Horákové, popravené v 50. letech po vykonstruovaném politickém procesu, mapuje výstava, která začala v Panteonu Národního muzea v Praze. Expozici doplňuje tematická výstava nazvaná "Všem, kteří vzdorovali" o represi komunistického režimu. "Je to historie, která vypovídá o nás," poznamenal na tiskové konferenci Jaroslav Šimek z Národního muzea. Výstava potrvá do 16. července. Pracovníci Státního ústředního archívu a Národního muzea zachytili celý život Horákové: její studia na pražské právnické fakultě, práci na pražském magistrátu, kde měla na starosti péči o mládež, i poválečnou činnost v tehdejším Národním shromáždění, v němž byla poslankyní až do roku 1948. Funkci složila v den smrti Jana Masaryka. Za války pracovala Horáková v odboji v ústředí Petičního výboru Věrni zůstaneme a v roce 1940 byla zatčena a vězněna do konce války. "Už skutečnost, že Milada Horáková byla vězněna téměř celou válku a že ji český soud krátce po válce odsoudil znovu, je ohavná," řekl Šimek. Od smrti Milady Horákové uplyne 27. června půl století, doplňující výstava ale upozorňuje na osudy ostatních, které v 50. letech likvidoval komunistický režim.

Německý vojenský hřbitov zřídí Praha zřejmě ve Strašnicích Vojenský hřbitov pro uložení ostatků německých vojáků, kteří zemřeli během druhé světové války v Praze, zřejmě vznikne v pražských Strašnicích. S jeho zřízením na pozemcích města vyslovili v úterý souhlas pražští radní. Jejich rozhodnutí musí ještě na červnovém zasedání posoudit pražští zastupitelé. Nejvhodnějším místem pro zřízení vojenského hřbitova je bývalý německý evangelický hřbitov ve Strašnicích, který byl v roce 1945 spolu s veškerým majetkem německé evangelické církve v Praze-Strašnicích zkonfiskován, řekl radní Filip Blažek. Dodal, že hřbitov, který je od roku 1992 majetkem hlavního města, není užíván; nedochovaly se žádné matriky a stav hrobek a hrobů je značně zanedbaný. Výlohy na jeho rekonstrukci byly v roce 1996 odhadnuty na 35 miliónů korun. Náklady na zřízení pietního místa by podle Blažka měla plně uhradit německá strana. Povinnosti týkající se pietního uložení všech obětí druhé světové války vyplývají pro ČR z takzvané Ženevské úmluvy a z bilaterální smlouvy o dobré sousedské spolupráci mezi Spolkovou republikou Německo a ČR.

Na konci druhé světové války byl v Praze soustředěn značný počet raněných vojáků wehrmachtu, kteří svým zraněním podlehli. Většina z nich byla pohřbena na hřbitově v Ďáblicích. V roce 1997 zde společnost Pargent exhumovala a deponovala více než tisíc ostatků německých válečných obětí. Ostatky dalších padlých vojáků, kterých je podle odhadů dalších tisíc, jsou uloženy v občanských urnových hrobech.

Archív žádá lidi o pomoc při hledání fotografií o odsunech Jesenický okresní archív, který je jedním z partnerů připravovaného projektu o odsunech z českého pohraničí v letech 1938 až 1948, se potýká s nedostatkem fotodokumentace o tehdejších událostech. Proto vyzval lidi i instituce, aby mu pomohli se sběrem fotografického materiálu a dalších dokumentů o odsunech Čechů a poté Němců z bývalých Sudet. Ředitelka archívu Bohumila Tinzová ČTK řekla, že pracovníci mají dostatek písemností a seznamů, chybí jim ale fotky a trojrozměrné předměty. "Při odsunech bylo přísně zakázáno fotografování, tak máme k dispozici je pár propagačních filmů, které vznikly na zakázku vlády. Věříme však, že lidé byli vynalézaví, tehdy přes zákaz stejně fotili a dnes se fotografie někde v rodinných archívech najdou," dodala Tinzová.

Americká ambasáda přispěla na naučnou stezku v Jizerských horách

Dvě naučné stezky otevřeli v úterý v Jizerských horách lesníci spolu s ochránci přírody. Jejich vznik podpořilo i americké velvyslanectví, řekla Blažena Hušková z Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor. Jizerské hory křižuje v současné době celkem pět naučných stezek. Ředitel Správy chráněných krajinných oblastí České republiky František Pelc je přesvědčen, že stezky mají středoevropský význam. "Území reprezentují tvář krajiny, kterou tu chceme mít," dodal. Imisní zátěž síry v devadesátých letech podle něj poklesla v Jizerských horách zhruba o 50 procent, imise oxidů dusíku se snížily asi o třetinu. "Ke zlepšení stavu lesů nestačí jen spolupráce ochránců a lesníků, zapojit se musí i nevládní organizace a veřejnost," dodal Pelc.

Koncert předznamenal středeční Evropský svátek hudby Mše zkomponovaná francouzským romantikem Charlesem Gounodem k poctě sv. Cecílie, patronky hudebníků, zazněla v úterý na koncertě ve Smetanově síni vpředvečer nekomerční slavnosti Evropského svátku hudby. Interprety byli amatérští zpěváci a instrumentalisté z Prahy, Slaného a Pacova. V den slunovratu 21. června vycházejí muzikanti podle hlavní organizátorky Zdeňky Kukalové do ulic, na prostranství a do veřejných budov, kde nezištnými vystoupeními přinášejí radost sobě a kolemjdoucím posluchačům. První impuls vzešel v roce 1982 z Francie. "Svátek hudby je setkáváním s hudbou i v místech, kde většinu dní v roce vládne smutek a beznaděj - v nemocnicích, diagnostických ústavech, uprchlických táborech a dětských domovech a domovech seniorů mohou být koncerty krásným dárkem umělců všem, kteří se Svátku hudby nemohou zúčastnit aktivně," řekla Kukalová. Šestý Svátek hudby v České republice pořádaný letos stejnojmenným nadačním fondem se uskuteční podle evidovaných hlášení ve 190 městech.

Karlínské divadlo odjelo s muzikálem do Japonska Do Japonska, kde představí úspěšný muzikál My Fair Lady, se vydalo pražské Hudební divadlo Karlín. Navštíví deset měst, kde stočlennou výpravu čeká do 18. července dvacet představení, mimo jiné v Tokiu, Ósace, Hirošimě a Sapporu. Inscenace My Fair Lady má za sebou přes 150 repríz. Hrát se bude česky, jen některé mluvené scény jsou kvůli titulkovacímu zařízení zkráceny. Hlavní písně však zaznějí v angličtině. Po účinkování pražského Národního divadla a Státní opery Praha je Karlín v krátké době už třetí významnou pražskou scénou, která potěší japonské publikum.

Menzel a Kratochvílová pokřtili Guinnessovu knihu 20. století

Encyklopedií zajímavých, důležitých i kuriózních situací, událostí a osobností je Guinnessova kniha 20. století, kterou vydalo nakladatelství Olympia. Její českou verzi obohatil výčet domácích událostí, jejichž význam překročil region a patří do světové galerie. Obsahuje i jména atletky a světové rekordmanky Jarmily Kratochvílové a herce, režiséra a držitele Oscara Jiřího Menzela, kteří ji v úterý pokřtili. "Věřím, že v příštím vydání bude českých jmen více," řekl Menzel při této příležitosti. Guinnessova kniha rekordů vychází od poloviny 50. let. V Československu se poprvé objevila v roce 1975. Olympia jako její výhradní vydavatel ji pravidelně připravuje od roku 1990, o šest let později byla poprvé doplněna rekordy českými.

Praha daruje Českému svazu ledního hokeje pozemky na Hagiboru Hlavní město Praha daruje Českému svazu ledního hokeje pozemky v lokalitě Hagibor, na kterých by měla vyrůst víceúčelová sportovní hala pro potřeby hokejového mistrovství světa v roce 2003. Se záměrem vyslovili v úterý souhlas pražští radní pod podmínkou, že nový stadión bude kolaudován do roku 2003. Sdělil to pražský primátor Jan Kasl. Podle informací z minulého týdne by se mělo jednat přibližně o 3500 metrů čtverečních v hodnotě 15 až 20 miliónů korun, které by měly dopomoci hokejovému svazu získat kontrolní vliv v celém projektu.

Krátce o středečním počasí v České republice:

Skoro jasno až polojasno, během dne ojediněle s možností přeháněk nebo bouřek. Teploty 30 až 34 stupňů Celsia.

Tolik zprávy Radia Praha.