Archeologové zřejmě objevili sídlo prvních Vítkovců

pani_z_ruze.jpg

Archeologové zřejmě objevili v Prčici na Sedlčansku dlouho hledané sídlo prvních Vítkovců. Na konci 12. století ho zbudoval zakladatel rodu a jeden z nejvýznamnějších mužů českého království Vítek z Prčice. Po jeho smrti zdědil sídlo syn Vítek III., který se stal zakladatelem dalšího slavného rodu Rožmberků. V roce 400. výročí úmrtí posledního Rožmberka Petra Voka se tak archeologům podařilo objevit hmatatelný důkaz počátků tohoto významného českého rodu.

Foto: Česká společnost archeologická
Senzační objev se archeologům podařilo najít při druhé fázi záchranného archeologického výzkumu, jenž předchází revitalizaci prčického náměstí. Zkoumaná plocha se teď nachází přímo před kostelem sv. Vavřince a přilehlým domem číslo popisné 92, uvedla vedoucí výzkumu České společnosti archeologické Michaela Selmi Wallisová.

"My jsme věděli, že jsme asi v prostoru toho areálu, ale problémem bylo, zda byl vůbec zachován. Loni jsme zkoumali spodní část náměstí a ta byla kompletně zničena mladšími zásahy a převažovaly tam nálezy z období požáru z roku 1701. Je unikátní, že se to tam zachovalo. My jsme měli radost z každé kůlové jámy. Později jsme nalezli část jedné budovy, která byla ovšem téměř zcela zničena zásahy sítí z posledních asi dvaceti let. Je obrovskou škodou, že tam archeologové tehdy nebyli."

Foto: Česká společnost archeologická
Když archeologové odhalili řady kůlových jam po dřevěné středověké konstrukci, začínali potichu doufat. Nelíčené nadšení však zavládlo v momentě, kdy se podařilo objevit základ rozsáhlé stavby.

"Byli jsme samozřejmě nejvíce nadšeni, když jsme našli základy stavby o rozměrech zhruba šest krát deset metrů."

Tady už začínalo být jasné, že se jedná o původní panské sídlo prvních Vítkovců. Z vyzvednuté keramiky vyplývá, že stavba zanikla někdy během přelomu 12. a 13. století. Přesnější údaj bude známý až po zpracování výsledků. Z lokality bylo doposud vyzvednuto i několik cenných nálezů. Mezi nejzajímavější patří bezesporu anonymní uherský denár z poloviny 12. století, který je podle numismatiků v Čechách skutečnou raritou. Je tu i řada dalších zajímavostí, uvedla Michaela Selmi Wallisová.

Velký klíč,  foto: Česká společnost archeologická
"Nález podkováků, hřebíků sloužících k upevnění podkovy. Dále tři klíče, z nichž dva byly veliké. Třetí byl menší, zřejmě od nějaké pokladničky. Máme zde různá kování, tři prsteny, z nichž poslední byl nalezen v sobotu. Je to velký prsten dokonce s kamenem. Tyto nálezy se samozřejmě vymykají běžnému vesnickému prostředí. Takže to jen potvrdilo, že na této ploše se skutečně rozkládal areál prvních Vítkovců, což se dá velmi dobře datovat na základě keramiky, která pochází z přelomu 12. a první půlky 13. století."

Keramická značka,  foto: Česká společnost archeologická
Podle starostky Miroslavy Jeřábkové se podobné archeologické nálezy daly při průzkumu Sedlec-Prčice očekávat. Objev rozsáhlého objektu a keramiky, která se počítá na koše, byl však velkým překvapením. Nálezy podle ní dokazují, že Vítek z Prčice v okolí působil a město bylo významným středověkým sídlem. Jeho syn pak založil druhou prčickou tvrz, jejíž relikty byly nalezeny v roce 1995 při stavebně historickém průzkumu prčického zámku. Nálezy poputují do muzeí a starostka doufá, že se nějaké dostanou do blízkých Sedlčan. Obrys objektu zůstane pod dlažbou. Na místě údajného sídla rodu Vítkovců prý bude silnice a místa k parkování.