Nejstarším nepřetržitě fungujícím spolkem je Vltavan - slaví 140 let

11-06-2011

Spolek plavců a vorařů Vltavan oslavil 140. výročí založení. Oslavy začaly už v pátek bohoslužbou v podskalském kostele Nejsvětější Trojice, kterou sloužil pražský arcibiskup Dominik Duka. Vltavan je nejstarším nepřetržitě fungujícím spolkem v Česku.

Jaroslav ČervenýJaroslav Červený Vzájemně se podporující spolek plavců, rybářů a pobřežných Vltavan, jak zní plné jméno spolku, byl založen v roce 1871, nedlouho po vydání nového spolkového a shromažďovacího zákona. Je to nejstarší nepřetržitě fungující spolek, říká jeho předseda Jaroslav Červený, který přišel do Vltavanu před dvaceti lety jako rodilý Podskalák a milovník vodních sportů.

"11. června roku 1871 osvícení lidé jako byl tehdejší primátor František Dittrich, případně někteří členové z rodu Schwarzenbergů a Lobkowiczů, kteří se zabývali, těžbou a prodejem stavebního dřeva, využili této možnosti a založili spolek vzájemně se podporující v tísni, nouzi, úmrtí či nemoci."

Správní výbor Vltavanu, tablo z roku 1904Správní výbor Vltavanu, tablo z roku 1904 To byla hlavní náplň spolku v době, kdy vznikal. V dobách největší slávy míval kolem 350 členů.

"Voraři a pak pískaři, to byli lidé, kteří na prámech vozili stavební materiál, protože Praha se rozvíjela. Pak tam přibývali rybáři a pobřežní, což byli lidé, kteří udržovali ráz břehu a v neposlední řadě tam přibyli mistři plavčí, to bylo v době, kdy začaly vznikat občanské plovárny."

Tahle řemesla už zůstala jen ve vzpomínkách pamětníků a na zašedlých fotografiích. Při pražské asanaci na přelomu 19. a 20. století zmizelo i staré Podskalí; z původní osady zůstal jen kostel Nejsvětější Trojice a bývalá celnice na Výtoni. Právě tam se kdysi plavilo dřevo ze šumavských lesů. Po vybudování vltavské kaskády už není možné řeku na vorech proplout. Změnili se i členové spolku, dodal Jaroslav Červený.

Bývalá celnice na VýtoniBývalá celnice na Výtoni "V současné době spolek už tak nedbá na takovou příslušnost, kdy Vltava byla živitelkou. I přesto ale v rámci možností jsou členy kapitáni, lodníci, případně další lidé, kteří pracují na lodích a parnících, které brázdí Vltavu. Pak jsou tam lidi, kteří mají něco společného s Podskalím, narodili se tam, líbí se jim ta tradice a společný zájem."

Nyní má spolek necelou stovku členů, na jejich akce pravidelně chodí až několik set návštěvníků. V bývalé celnici na Výtoni je muzeum a spolek pořádá zábavné a kulturní akce, například ples, country parník i pietní akce.

Tryzna za utonulé na řece Vltavě, foto: Archiv VltavanuTryzna za utonulé na řece Vltavě, foto: Archiv Vltavanu "Velkou akcí je tryzna za utonulé na řece Vltavě a památka všem našim členům, kteří zemřeli. Vždycky v předvečer Dušiček vystrojíme smuteční parník. U sochy Vltavy na smíchovské straně pak pokládáme věnec."

Členové Vltavanu mají i svůj kroj - černobílou košili, tmavě modrá saka a bílé kalhoty. K tomu je šerpa a klobouk se světle modrou stuhou.

"Primátor Dittrich viděl takto oblečené francouzské obchodní námořníky, takže z toho vychází jedna z verzí, s tím, že červená šerpa odkazuje na francouzské komunardy. Je to trošku odboj proti Rakousko-uherské monarchii, která používala žlutočernou barvu."

11-06-2011