Obří Čertovy hlavy jsou vidět znovu po sto letech

26-11-2011

Po sto letech jsou v obci Želízy na Mělnicku opět vidět ze silnice obří pískovcové Čertovy hlavy. Majitel nechal borový les, který unikátní sochařské dílo ukrýval, vytěžit. Skalní reliéfy dvou obřích čertovských hlav vytesal do pískovcových bloků sochař Václav Levý v letech 1841 až 1846.

Václav LevýVáclav Levý Zda plastiky už tehdy obestíral borový les, není zcela jasné. Podle pamětníků byl však již jednou v minulosti vykácen. Většina obyvatel vesnice ale nezná hlavy jinak než schované v lese. Nyní na silnici zastavují auta a lidé si prohlížejí 170 let staré dílo sochaře Levého.

"V minulém století vytvořil v okolí Želíz a Liběchova řadu památek jako Čertovy hlavy, Had, Harfenice a ostatní památky, které jsou v okolí. Hlavy samozřejmě měli lidé možnost navštěvovat, vede k nim turistická stezka,"

řekl starosta obce Drahomír Steinz. Sochy Václava Levého jsou přístupné po okruhu, jehož délka je kolem 15 kilometrů. Čertovy hlavy opravdu připomínají pohádkové bytosti a patří mezi největší z lesních skulptur, měří kolem deseti metrů. Někdo v nich vidí i vodníka s čarodějnicí. Další ze soch je už vzpomínaný Had, který je přeťatý sekerou.

Foto: Petr1868 / Creative Commons 3.0 Unported, 2.5 Generic, 2.0 Generic a 1.0 GenericFoto: Petr1868 / Creative Commons 3.0 Unported, 2.5 Generic, 2.0 Generic a 1.0 Generic V blízkém okolí jeskyně Klácelka pak sochař vytvořil monumentální plastiky a sochy významných osobností a hrdinů českých dějin - Jana Žižky či Prokopa Holého. Jsou zde i postavy trpaslíků, kteří připravují zbraně pro blanické rytíře. Mnozí tato díla považují za vrcholné dílo Václava Levého. Pokud do jeskyně Klácelky vstoupíte, najdete tady výjevy z básně Ferina Lišák od Františka Matouše Klácela, který se se sochařem přátelil. Odtud taky vznikl název jeskyně Klácelka. Když si skalních soch všiml majitel liběchovského zámku, podnikatel a mecenáš Antonín Veit, poslal lidového umělce na studia do Mnichova. Ten se mu po návratu odvděčil tím, že se podílel na opravách zámecké zahrady.

Ale vraťme se k Čertovým hlavám, proč se musely stromy vykácet?

"Před rokem či dvěma nám neřízeně spadly některé stromy na zahradu mateřské školy, která je pod prostorem, kde se nacházejí Čertovy hlavy, proto muselo dojít k pokácení některých vzrostlých stromů, aby nebyla ohrožena bezpečnost dětí a majetku."

Foto: Petr1868 / Creative Commons 3.0 Unported, 2.5 Generic, 2.0 Generic a 1.0 GenericFoto: Petr1868 / Creative Commons 3.0 Unported, 2.5 Generic, 2.0 Generic a 1.0 Generic Vlastník lesa bude ve svahu nyní vytvářet terasy a celou lokalitu zalesňovat.

"Měly by tam být jak listnaté, tak jehličnaté stromy. Momentálně jednáme se zahradním architektem tak, aby byl přístup k Čertovým hlavám podstatně hezčí než v minulosti. Ale za několik desítek let opět vyrostou stromy a hlavy vidět nebudou."

Podle památkářů, které starosta Drahomír Steinz kontaktoval, skalám přímé slunce neuškodí. Spíše naopak. Je pro ně lepší než vlhko a mech, který se na nich tvořil kvůli neprostupnému lesu. Obec se chce ještě poradit se Správou Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko o tom, jaké typy keřů by se hodily na spodní část kopce. Do budoucna, pokud bude potřeba skály restaurovat, chce obec usilovat o dotace na jejich záchranu. To ale teď není podle starosty Steinze potřeba, nejsou v tak špatném stavu.

"Čertovy hlavy jsou atrakce, dominanta obce. Je to na všech pohledech. Jsou vidět až posledních 14 dnů, když skončila těžba toho dřeva."

26-11-2011