První česká opera Dráteník slaví 180 let

18-02-2006

Dnes se vydáme za operou. I na ty se mohou vztahovat různá nej... Mohou být opery nejhranější, nejslavnější, nejdelší, ale jen jedna může být první. A první českou operou byl Dráteník, který rozhodl nejen o osudu Františka Škroupy, ale i české hymny. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Kdyby první česká opera Dráteník neuspěla, František Škroup by se možná rozhodl pro právnickou kariéru a české země by obohatil o nějaký paragraf. Přesto se do Sbírky zákonů dostal, ale jako autor písně Kde domov můj?, státní hymny. Nebýt jí, jméno jednoho z nejvýznamnějších objevů tehdejšího pražského hudebního života by upadlo v zapomnění.

První původní česká opera Dráteník zazněla v únoru před 180 lety. Bylo půl čtvrté odpoledne a přesto bylo Stavovské divadlo vyprodané. Autorem byl 25 letý student práv, zapálený skladatel a zpěvák František Škroup.

"Premiéra byla očekávána s velkým napětím. Zúčastnili se jí nejvýznamnější osoby tehdejšího kulturního života. Ze skladatelů to byl třeba Václav Jan Tomášek, potom to byl Josef Jungman, tehdy ještě velmi mladý František Palacký a František Ladislav Čelakovský. I v tisku měla opera velký ohlas a nezůstalo u jednoho provedení,"

uvedla Markéta Kabelková z Českého muzea hudby. Škroup kromě studia hrál a komponoval a s přáteli pomýšlel na původní českou zpěvohru na současné téma. A tak vznikl Dráteník vyprávějící o měšťanské dceři na vdávání, která už má milého, ale otec jí vyhlédl ženicha. Hlavní postavou byl slovenský dráteník, kterého hrál sám Škroup. Operu s úspěchem převzala další divadla a z repertoárů vymizela až před půlstoletím. Naposledy hrálo Dráteníka před osmi lety Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích k výročí vzniku Československa a loni studenti a pedagogové pardubické konzervatoře. Právě úspěch Dráteníka dovedl Františka Škroupa na rozcestí a on se místo dokončení práv rozhodl pro hudbu. A přišly další opery.

"Dnes je jeho dílo prakticky zapomenuté, nehraje se, možná i něco neprávem. Ale mezi nejznámnější tituly určitě patří opera Oldřich a Božena, která potom byla přepracovaná do němčiny. Dále je to Libušin sňatek, Drahomíra a Mořský geus. To byla opera na nizozemské národní dějiny. Je kuriozní, že Škoup je autorem vůbec prvního díla pojednávajících o nizozemských dějinách. A potom asi jeho úplně nejvýznamnějším dílem je opera Kolumbus, která ale byla provedena poprvé až v roce 1942."

Zdařilejší byla spolupráce s Josefem Kajetánem Tylem, která vyvrcholila roku 1834 uvedením hry Fidlovačka s písní slepého žebráka Mareše Kde domov můj? Ta zapsala oba autory do historie. Škroup působil 20 let jako první kapelník Stavovského divadla a z tohoto postu mohl vybírat repertoár a působit na vkus obecenstva. Uváděl například Wagnerova díla ještě dříve než většina německých scén. Kvůli neshodám s ředitelem a zřejmě i konkurenčnímu boji byl na hodinu propuštěn. A tak se autor první české opery nemohl ani rozloučit s obecenstvem.

"Hledal něco, co by odpovídalo jeho schopnostem, praxi a samozřejmě i příjmům. V roce 1860 se mu dostalo nabídky z Rotterdamu, kde se místní obchodníci rozhodli, že jim ke správnému společenskému lesku schází ještě opera. Škroup první sezónu absolvoval s velkým úspěchem, v další sezóně přijel znovu, ale zdravotně už na tom nebyl nejlépe a potom v roce 1862 v únoru nečekaně zemřel."

18-02-2006