Rekordy související se sněhem a mrazem

Zamrzající Vltava, foto: ČTK

Česká republika se v posledních době ocitla v zajetí sněhu a ledu. Nebývalá nadílka těší děti, ale zároveň přidělává starosti silničářům a řidičům. Je ale také příčinou úsměvných situací. Například v Praze před týdnem zamrzla Vltava, a tak na ni někde vyjeli nejen bruslaři, ale i motoristé. V sobotu totiž nepozorný řidič zaparkoval svou škodovku přímo na zamrzlé řece. Poté, co si všiml, že stojí na ledě Vltavy, bál se odjet. Zavolal tedy hasiče, a teprve oni pomocí jeřábu přemístili jeho miláčka na břeh.

Zamrzající Vltava,  foto: ČTK
Česká republika se v posledních době ocitla v zajetí sněhu a ledu. Nebývalá nadílka těší děti, ale zároveň přidělává starosti silničářům a řidičům. Je ale také příčinou úsměvných situací. Například v Praze před týdnem zamrzla Vltava, a tak na ni někde vyjeli nejen bruslaři, ale i motoristé. V sobotu totiž nepozorný řidič zaparkoval svou škodovku přímo na zamrzlé řece. Poté, co si všiml, že stojí na ledě Vltavy, bál se odjet. Zavolal tedy hasiče, a teprve oni pomocí jeřábu přemístili jeho miláčka na břeh.

Tato historka mě inspirovala k tomu, abych se telefonicky spojil s Miroslavem Markem, šéfem agentury DOBRÝ DEN v Pelhřimově, a zeptal se ho, zda ve svých análech mají nějaké zápisy, které by se týkaly rekordů či kuriozit v souvislosti se sněhem nebo mrazem:

"Se sněhem a s letošní na sníh bohatou zimou souvisí v našich končinách, jak jinak, stavba sněhuláka. Toho vůbec největšího, klasického, v České republice postavili právě o této zimě, konkrétně přímo na Silvestra, čtyři borci v Ratajích v Bechyně. Ten sněhulák, na kterém zmínění borci pracovali patnáct hodin, byl vysoký tři metry a šedesát jedna centimetrů. Když říkám klasického sněhuláka, tak mám na mysli sněhuláka skutečně uváleného z těch tří koulí. Pomocí jakési plošiny byly ty koule dokouleny na sebe, uprostřed obličeje dlouhatánská mrkev, tak že takový ten klasický sněhulák, jakého stavějí děti každou zimu.

Jsme-li u statistických údajů, tak možná stojí za zmínku nejnižší teplota, která byla v České republice naměřena. To jsme u data 11. února roku 1929, kdy v Litvínovicích u Českých Budějovic byla naměřena teplota minus 42,2 stupně Celsia. Ostatně onen únor 1929 byl nejchladnějším měsícem celého dvacátého století v České republice. Existuje ovšem jeden neoficiální záznam v kronice, který hovoří o teplotě minus 44,5 stupně v plícním sanatoriu v Jablunkově na severní Moravě, a to v zimě roku 1928.

No a možná ještě jeden zajímavý údaj související se zimou a otužováním. My totiž máme v České republice v našem Muzeu kuriozit a rekordů evidovaného nejvytrvalejšího otužilce na světě. Je jim pan Bedřich Štojer z Vrchlabí. To je člověk, který v rozmezí let 1971 až 1981 absolvoval na oficiálních mistrovských soutěžích 104 tisícimetrových plaveckých tratí ve vodě, jejíž teplota byla maximálně plus 4 stupně Celsia, ale ve většině případů se pohybovala spíš kolem nuly."