Z archivu Radia Praha: Nebýt krtčí hromádky, svět by možná přišel o Milerova Krtečka

Jak už víte ze zpráv, tento týden zemřel ve věku 90 let ilustrátor a režisér animovaných filmů Zdeněk Miler. Je autorem Krtka, populární animované postavy. Sláva krtečka se dokonce "dotkla hvězd", když se jako dvaceticentimetrový maňásek na palubě raketoplánu Endeavour podíval do vesmíru. Přední český výtvarník a režisér animovaných filmů Miler věnoval příběhům s Krtkem většinu své tvorby - asi padesát filmů z celkových sedmdesáti. Na večerníčcích a knižních příbězích s roztomile nemotorným Krtkem vyrůstají generace dětí nejenom v Čechách už přes půl století. My si Zdeňka Milera připomeneme v rozhovoru, který před pěti lety poskytl pro Radio Praha. Jak se svěřil, nebýt krtčí hromádky, svět by možná přišel o jednu z nejmilejších kreslených postaviček.

Zdeněk Miler,  foto: ČTK
A jak vlastně slavná postavička vznikla? Úplnou náhodou, Zdeněk Miler se totiž nejdřív pustil do povídky O plátěné košilce.

"Ta povídka se mi nelíbila, protože tam byly samé stroje a nebylo to vůbec pro děti. Říkal jsem si, že jestli to má být pro děti, tak tam musí být nějaká figurka, která bude celý děj provázet a tak jsem začal přemýšlet. Chtěl jsem udělat nějakou novou figurku, kterou ještě nikdo nedělá. A vůbec mě to nešlo. Říkal jsem si, že se půjdu projít do lesa a buď na něco přijdu nebo to vzdám. Šel jsem do lesa a na nic jsem nepřišel. Byl jsem zničený a když jsem vylezl na louku, tak jsem zakopnul a byla to krtina. Tak jsem říkal: jé to je nápad, krtek."

Zdeněk Miler utíkal domů, vzal si Brémův život zvířat a začal kreslit. Krteček se mu zezačátku nelíbil. Zjistil, že není právě nejhezčí a ještě k tomu slepý. A tak kreslil a kreslil, až proměnil nevzhledného nepřítele zahrádkářů v miláčka dětí.

"Je to taková figurka, která není ani myš, nemá to nějaký výraz, tak jsem to začal kreslit a třetí týden jsem z toho zvířátka udělal figurku, se kterou šlo hrát v kresleném filmu. Potom jsem udělal film, který se jmenoval Jak krtek ke kalhotkám přišel. Film přišel do Benátek a tam se všem moc líbil a dostal hlavní cenu Benátského lva."

Změnil se nějak krteček za těch 50 let nebo je pořád stejný?

"Drobné úpravy byly. Měl ocásek, ten jsem mu nakonec zrušil. Potom měl dlouhý čumák a vypadal dost staře. Tak jsem mu ho zkrátil a v tu ránu byl z něho kluk."

Na krtečkovi pracoval Miler někdy i osmnáct hodin denně. Nemluví žádným jazykem, ale zároveň všemi. Skoro nikdy se nemračí, ani nevzteká - jenom pláče, směje se a diví. A to je možná důvod, proč má u dětí úspěch.

"Nějak je to v té figurce zakleté. Je to v jeho povaze. On je milý, věci, které jsou nepříjemné, řeší vtipem. To mají myslím děti docela rády."

Nejen Krtkem byl však Zdeněk Miler živ. Dětský svět obohatil i o další půvabná zvířátka. V jeho rukou se zrodilo zvědavé štěňátko, které v letech 1960 až 1961 díky své zvídavosti a naivnosti osvětlilo dětem některé z přírodních procesů. Zdeněk Miler pracoval za války jako kreslíř Baťova filmového studia ve Zlíně a potom až do roku 2002 v Krátkém filmu Praha. Vyhrál soutěž na firemní logo studia Bratři v triku, když namaloval tři kudrnaté kluky a námořnických tričkách. Za odměnu tehdy dostal týdenní dovolenou. Zdeněk Miler vytvořil kolem sedmdesáti filmů, z toho asi padesát s krtečkem.


Příspěvek jsme poprvé vysílali 25. února 2006, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.