Nepostradatelné předložky

23-04-2011

Slova, která sama o sobě nemají žádný význam, ale přece jsou v textu nepostradatelná. Ve výslovnosti na ně rádi zapomínáme a veškerou svou pozornost, tedy přízvuk, věnujeme slovu, kterému předcházejí. Už zřejmě nemusím dál napovídat, jistě si sami uvědomujete, že předložky často neprávem přehlížíme. Ale právě tato "nenápadná" slůvka nám pomáhají vyjádřit okolnosti či vztahy ve větě.

Vedle původních jednoslovných předložek, které byly vždycky jen předložkami a žádnou jinou funkci už neplní (mají však blízko k předponám), stojí předložky, které vznikly z jiného slovního druhu. Jejich okruh se samozřejmě neustále rozšiřuje, protože se stále zvyšují nároky na přesnost našeho vyjadřování. Potřebujeme-li vystihnout komplikovanou skutečnost, můžeme sáhnout po některé z přesnějších, později utvořených nepůvodních předložek, jako např. během či prostřednictvím, anebo se nám nabízejí víceslovné předložkové výrazy, např. z hlediska, na základě, na rozdíl, ve shodě apod.

Někdy si nově vzniklou předložku už ani nespojíme se slovem, ze kterého vznikla. Např. málokdo si už uvědomí souvislost předložek podle či vedle s dálkou a čím dál méně lidí pociťuje rozdíl mezi předložkami díkykvůli. Dnes a denně tak narážíme v novinách na spojení předložky díky s negativní událostí, a to i přes stále častější vyzdvihování předložky vinou. Ale o této zapeklitosti někdy jindy.

O mé ucho tentokrát zavadila předložka na, která se v současnosti dost vehementně prosazuje. Jde o jednu z původních předložek s hlavním významem "směřování na povrch, na vyvýšené místo nebo na povrchu, na vyvýšeném místě". Při delším pobytu v Praze snadno narazíte na oblíbené spojení, že se nějaká událost stala na Praze 4, nebo na Smíchově či na Národní třídě. Uvedená definice selhává, protože o žádném vyvýšeném místě nemůže být řeč. Rozlišujeme také pobyt na Slovensku či na Moravě, ale obvykle pobýváme v Čechách. To jsou vžitá spojení, která se běžně užívají a ve kterých se o pozornost přetahuje předložka na s předložkou v, resp. do. Nevyjasněného vztahu těchto dvou předložek si můžeme všimnout i u spojení v zimě, v létě, ale na jařena podzim. Zvykli jsme si také chodit na gymnázium, bydlet na koleji a rozlišovat, jestli jsme na škole nebo ve škole (nebo jestli jdeme na úřad či do úřadu, na školu či do školy). V těchto případech získává užití předložky na už jemný významový rozdíl, protože se častěji vyskytuje ve spojení s názvem instituce a předložka v (či do) pak ve spojení s konkrétním místem.

Ale předložka na jde ještě dál. Prohlásí-li třeba někdo, že "zboží momentálně není na krámě", zřejmě mu budeme věřit. Spojení na krámě, chcete-li na prodejně, nebo na dílně totiž pronese opravdu jen ten, kdo je v příslušné provozovně jako doma, a tedy se vyzná. Co chce ale naznačit obsluhující personál, zeptá-li se vás, co si dáte na pití? Doufejme, že dotyčný podlehl jen lenosti užívat v současné češtině jiný než čtvrtý pád, který se s předložkou na pojí.

Příspěvek jsme poprvé vysílali 4. listopadu 2007, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.

 

"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

23-04-2011