Pár slov o slovosledu aneb kdo koho napadl

21-05-2011

Při čtení jakéhokoliv textu by nás neměly rušit žádné jazykové „nedokonalosti“, které nás donutí přestat číst, vrátit se a větu si přečíst ještě jednou. Protože něco není úplně v pořádku... Pravopisnou chybu většinou rychle objevíme, nevěřícně zakroutíme hlavou a čteme dál.

O něco horší už je to se stylistickými nedostatky, které nás ve čtení také dokážou zbrzdit, ale už málokdy je odhalíme (natožpak pojmenujeme). V textu ale můžeme škobrtnout i o neobvykle uspořádaná slova.

Ačkoliv je v češtině slovosled značně volný, není zcela libovolný. Slova za sebou nemusíme klást v přesně daném pořadí tak jako např. v angličtině nebo francouzštině, ale určitá pravidla bychom při psaní dodržovat měli. Pisatelé někdy zapomínají, že český slovosled se kromě rytmického principu a gramatické stavby řídí zejména tzv. aktuálním členěním výpovědi, kdy záleží na zapojenosti či nezapojenosti výrazů do kontextu. Na první pohled jednoduchý princip se však v praxi často porušuje a někdy může znemožnit porozumění dané výpovědi. Například z věty Svit slunce definitivně zahnal déšť nebo Česko napadlo Německo není bez znalosti kontextu jasné, jaké počasí vlastně bylo nebo kdo koho napadl. V uvedených větách nelze totiž rozlišit, co je podmět a co předmět, protože tvary 1. a 4. pádu mají obě podstatná jména stejné.

Musíme se tedy spolehnout na to, že pisatel dodržel objektivní pořádek slov a na konec věty umístil jádro, tj. novou či nejdůležitější část sdělení. Na začátku výpovědi pak stojí už známá informace. A pokud jsem zmínila slovosled objektivní, musím zmínit i ten subjektivní, tedy obrácený, kdy pisatel nejdůležitější část věty nebo novou informaci přesune na začátek. Ne vždy je ale možné obě části prohodit. Například věta Mnoho lidí čte málo knih se po přesunutí jádra výpovědi na začátek změní ve větu Málo knih čte mnoho lidí, a to už znamená trochu něco jiného.

V českém slovosledu tedy záleží na tom, jaký výraz chce pisatel zdůraznit a jaký výraz umístí na konec výpovědi (a tím ho intonačně zvýrazní). V novinách proto můžeme číst titulky V západních Čechách se otřásla zeměZemě v západních Čechách se otřásla nebo Tisíce Čechů přijdou kvůli krizi o práciO práci přijdou kvůli krizi tisíce Čechů. Ani v jednom případě se význam výpovědi nezmění. Ale titulek už může naznačit, v jakém duchu bude asi článek pokračovat.

Příspěvek jsme poprvé vysílali 14. prosince 2008, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.

 

"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

21-05-2011