Slovesa v češtině

rybarka_ulovek.jpg
0:00
/
0:00

Ani dnes nebude v našem vysílání chybět rubrika Čeština, jak ji neznáte. Tentokrát se zamýšlíme nad významem a postavením sloves v češtině. Tyto lingvistické pořady vysílá v premiéře naše sesterská stanice Dvojka.

'Byl přepaden',  foto: Glauco Aio / Stock.XCHNG
Řada sloves má jeden předem přesně vymezený význam, například jíst, umřít, narodit se, ale jiná mají významové pole široké. Obecný význam pak dává možnosti širokého frazeologického využití. Jsou to třeba slovesa jako být, dělat, která se také užívají i jako takzvaná slovesa pomocná pro tvoření některých tvarů. V češtině je to sloveso být, které kromě vyjádření prosté existence pomáhá tvořit budoucí čas u nedokonavých sloves, například bude zpívat, nebo trpný rod: byl přepaden. Stejnou pomocnou funkci má sloveso být ve většině evropských jazyků. Podobné využití mají i další slovesa, anglické dělat, jihoslovanský budoucí čas tvoří pomocné sloveso chtít. Zajímavým příkladem s mnoha frazeologizovanými příklady je nedokonavé sloveso brát i jeho dokonavý protějšek s jiným slovním základem vzít.

'Ryby berou'
K významovým proměnám slouží ale i řada předpon, kterými tvoříme slovesa jako nabrat, odebrat, přebrat, probrat, podebrat, rozebrat, sebrat atd. Základní nepředponová forma brát znamená kromě uchopovat nebo odnímat leccos jiného. Například: když někoho hájíme, tak se za něj bereme. Rybářům ryby berou. Zajímá-li mne, jaký máš plat, řeknu: kolik bereš? Lidové: on na ni bere, znamená, že se mu dívka líbí. A když u ní uspěje, budou se brát. Překvapivé setkání komentují slova: kde se tu bereš? A před společenskou akcí se ptáme: co si bereš na sebe? Dětí se ptáme, co braly ve škole. Co podceňujeme, to bereme na lehkou váhu, co ale bereme vážně, to si bereme k srdci. Kdo rychle uteče, ten bere nohy na ramena. Kdo moc křičí, jako by ho na nože brali. Pohoštění nabízíme prostým: berte si. Nedostatek hodnotí rčení: kde nic není, ani smrt nebere. Kdo se zlobí, toho zase čerti berou.

I předponová slovesa mají své zvláštní významy a kontexty. Kdo se vzbudil ze spánku či mdloby, ten se probral. Počasí se vybralo, když se vyjasnilo. A v písničce Když odbila pátá se zpívá: páni, já nenabírám. Školačce tu není do pláče, i když ji někdo kárá.