Turistické průvodce se mýlily, turističtí průvodci mýlili

Foto: Archiv Radia Praha

V dnešní rubrice o češtině si řekneme něco o pravopisu a také o českých rodech.

Po přečtení věty Včera jsme se dívaly na fotbal se někdo možná pozastaví nad -y v přísudku, někdo si ho ani nevšimne a někdo podle něj ihned vyhodnotí, že se na fotbal dívaly samé ženy. Což je možná překvapivé, ale ne nemožné.

Foto: Archiv Radia Praha
Rozšifrovat pohlaví osazenstva před televizní obrazovkou mu možná pomohla kdesi hluboko ukrytá poučka ze základní školy, tj. že -y v přísudku píšeme, pokud je podmět rodu ženského anebo rodu mužského neživotného. Jinými slovy, pokud je v několikanásobném podmětu aspoň jedno podstatné jméno rodu mužského životného, píšeme -i, v ostatních případech -y (popř. -a). Mužský rod životný má tedy v pravopise docela výsadní postavení, zatímco ženy a děti jsou vnímány jako neživé věci.

Mluvnický rod pochopitelně neodráží vždy rod přirozený. Například slovo stráž je rodu ženského, i když se ženami na stráži se často nesetkáme. Podobně je slovo děvče rodu středního, i když přirozený rod říká něco jiného. Také životnost a neživotnost se zcela nekryje s životností biologickou. Názvy rostlin mají tvary neživotné (např. stromy, keře, duby) a neživotná jsou i podstatná jména hmyz, dobytek, národ, lid, zástup, která označují větší skupiny živých bytostí. O tom, jestli je podstatné jméno rodu mužského životné nebo neživotné, tedy nerozhoduje jeho význam, ale skloňování. U neživotných podstatných jmen se shoduje 1. a 4. pád, u životných zase 2. a 4. pád.

V každém pravidle se však najde výjimka, a tak se například u podstatných jmen rodiče, lidičky, koněřídíme jejich významem, a ne formou (v přísudku píšeme -i). Některá podstatná jména mají vedle tvarů neživotných i životné, např. ledoborce i ledoborci, slanečky i slanečci, bacily i bacili. Jde o rovnocenné varianty, podle kterých se řídí také shoda. Záleží tedy na nás, jakou variantu zvolíme. Významem se řídíme také u podstatných jmen jako nosič, činitel, operátor, manažer, správce, veterán nebo průvodce. Ta mohou někdy označovat neživou věc, jindy zase osobu.

Musíme tedy rozlišovat, jestli se mýlily turistické průvodce nebo se mýlili turističtí průvodci, jestli šlo o matematický operátor nebo o mobilního operátora. Významový rozdíl naopak není v tom, jestli jsme v lese našli první hřib nebo prvního hřiba. Pokaždé najdeme stejnou houbu, jen ve druhém případě z ní máme o něco větší radost.

Příspěvek jsme poprvé vysílali 31. května 2009, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.


"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.