Zločinný a zločinecký

0:00
/
0:00

V jazyce existují v některých případech velice blízká slova, o kterých si nejsme zcela jisti, jestli mají různý význam nebo zda jsou vzájemně zaměnitelná. Takovým příkladem jsou slova zločinný (421) a zločinecký (430).

V jazyce existují v některých případech velice blízká slova, o kterých si nejsme zcela jisti, jestli mají různý význam nebo zda jsou vzájemně zaměnitelná. Takovým příkladem jsou slova zločinný (421) a zločinecký (430). Frekvenci v ČNK mají přibližně stejnou. Jsou odvozená od různých slov. Jedno je odvozené od slova zločin, druhé od slova zločinec. Podívejme se, zda uživatelé na tento rozdíl nějakým způsobem reagují. Zda jsou to skutečně čistá synonyma, jak nám naznačuje slovník. Korpus nám ukazuje, že slovo zločinecký se skoro výhradně spojuje se slovy organizace a gang.

Kontexty: - olejová mafie, která válčí s dalšími gangy - růstu politického vlivu mezinárodních organizací Se slovem zločinecký se dále spojují slova - banda, klan, syndikát, síť, kruh, podsvětí. Tedy slova, která označují skupiny. Ale vyskytují se zde i slova: struktura, režim, činnost, sklon, ideologie. Se slovem zločinný se často spojují slova spolčení a režim. Za tímto slovem většinou následují abstrakta - zločinná podstata, stát, ideologie, organizace, systém, spolčování.

Podívejme se i zde na některé kontexty z korpusu: -člověk, který byl poslušen zákonů -Je to důsledek porážky Německa ve válce -z listu Washington Post přišli na stopu praktikám prezidenta Nixona. -Komunistický režim špínu v řekách toleroval. Vidíme, že zločinný a zločinecký nejsou čistými synonymy. Slovo zločinecký má tendenci označovat konkrétní uskupení, která jsou tvořena zločinci; slovo zločinný označuje spíš abstraktní pojmy nebo konkrétní osoby nebo uskupení, která nebo kteří se zločinně chovají.

Další velice blízká dvojice slov, s kterou jsme se v poslední době velice často setkávali, jsou slova živelný (448) a živelní (223). Na frekvenci vidíme, že užití těchto dvou slov se výrazně liší. Dáváme přednost tvrdému přídavnému jménu živelný. Slovník pokládá tato dvě slova za pouhé varianty. Tomu by nasvědčovalo užití dvou stejných slov, která se v nejvyšší frekvenci s oběma slovy spojují, jsou to slova pohroma a katastrofa. U přídavného jména živelní pak následují v klesající frekvenci slova: živelní událost, riziko, škoda, pojištění. Jsou to tedy slova, která se vztahují k přírodním živlům. U přídavného jména živelný následují například slova: vývoj, rozvoj, hra, síla, energie, chaos, nárůst, rozpad, hudba. Tady tedy dáváme přednost významu - prudký, divoký, nezkrotný, spontánní, neorganizovaný. U slov živelný a živelní se tedy nejedná o varianty. Synonymy jsou tato dvě slova jen v užití pro význam vztahující se k přírodním jevům, zejména zhoubným a ničivým. Slovo živelný má i význam druhý, tak jak bylo uvedeno výše - prudký, divoký, nezkrotný, spontánní, neorganizovaný.


Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.

Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz