Česká Kamenice - historické město roku 2005

05-05-2006

Česká Kamenice byla vyhlášena historickým městem roku 2005. Ocenění, které je spojené i s finanční odměnou, získala za svoji péči o památky, kterých je ve zhruba pěti a půl tisícovém městě 34. Kamenici obklopují hned tři chráněná území a ve zdejší stejnojmenné řece byli před pár lety vysazeni lososi, kteří se už vracejí ze své pouti oceánem. Po dlažbě starobylého náměstí se prošla i Zdeňka Kuchyňová.

Česká Kamenice vznikla ve 13. století jako osada při Lužické obchodní cestě. O sto let později za vlády Michalovců už měli zdejší obyvatelé různá privilegia. Například mohli vařit a prodávat pivo, pořádat jarmarky či zřídit městskou koupel. Mezi největší vzácnosti Kamenice patří zachovalá městská kniha. Jak řekl Mirek Hlavnička, tam se zapisovaly například různé rozsudky.

"Vpodstatě jako se v dnešní době zapisuje usnesení rady nebo zastupitelstva, tak se tam zapisovaly záležitosti městské samosprávy, rozsudky, městská privilegia udělovaná vrchností a tak dále. Kniha je uložená v děčínském archivu na zámku. Z takto starých dob je městských knih v českých zemích málo. Byla založena roku 1380 a záznamy končí polovinou 16. století, takže je to určitě zajímavost."

Nejvíce se do historie České Kamenice zapsal rod Vartenberků a Kinských. Ti přebývali na zdejším zámku, který dnes bohužel slouží hospodářským účelům a o jeho vlastníkovi rozhoduje soud. K největším památkám Kamenice patří Kostel sv. Jakuba Staršího, kde se každé léto konají hudební slavnosti Antonína Dvořáka. V kostele jsou pochováni i členové rodu Vartenberků.

"Pod kostelem je krypta, kde jsou ostatky rodu Vartenberků. Je tam asi 8 měděných rakví."

Je krypta přístupná?

"Není. Loni byla otevřena za přítomnosti pracovníků muzea z Děčína a antropologů. Provedl se tam dílčí výzkum a je to zase přiklopeno kamenným víkem. Další zajímavostí je poutní kaple, která má ojedinělou kruhovou dispozici. To znamená, že je to centrální stavba, uprostřed je rokokový dřevěný oltář s poutní sochou Panny Marie."

Česká Kamenice byla vždy německým městem, a mezi jejími obyvateli se najdou zajímavé osobnosti.

"Z té nejstarší doby bych připomněl třeba profesora Johanna Kleina, který byl ředitelem katedry matematiky v pražském Klementinu. Mimo jiné je to i tvůrce astronomických hodin. Dále to byl například Johann Baptist Pohl, čestný doktor medicíny a profesor botaniky na pražské univerzitě. Významným rodákem byl i Franz Preidl, po čtyři volební období byl starostou Kamenice. Je to hlavně významný mecenáš, který se zasazoval o obnovu památek, zejména poutní kaple. Další zajímavostí je, že v Kamenici bydlel jeden školní rok hudební skladatel Antonín Dvořák, který se zde zdokonaloval v němčině a měl se věnovat svému řemeslu, řeznictví."

Česká Kamenice má bohatou historii. O titul historické město roku usilovala už několikrát. Za posledních pět let se třikrát dostala do finále, uvedl místostarosta Jaromír Adamčík. Ale až letos se to povedlo.

"Potřetí se nám podařilo získat nejen plaketu, ale i finanční ohodnocení a to je milion korun."

Co se vám povedlo například za posledních pět let ve městě udělat?

"Náměstí. To stálo zhruba 20 milionů. V současné době už víme, že nám neprošla žádost, protože máme ještě jedno náměstí 28. října, které by mělo stát řádově stejně a chceme ho stejným způsobem vydláždit tak, aby městská památková zóna měla jednotný povrch komunikací."

Podzemní továrna v Rabštejně, foto: Radek Bartoš, CC BY 3.0 UnportedPodzemní továrna v Rabštejně, foto: Radek Bartoš, CC BY 3.0 Unported Zajímavou památkou, která je blízko Kamenice je Rabštejn. Původně tu byla přádelna. Později však její německý majitel zkrachoval a roku 1938 henleinovci tuto továrnu předváděli lordu Runcimanovi jako doklad hospodářského útlaku české vlády. Za války tam vznikl koncentrační tábor pro válečné zajatce. Vznikl až v roce 1944 a německá armáda se tam snažila přemístit do podzemí výrobu vrtulníků a letadel. Dvanáctihodinová práce v chladných tunelech, chatrné oblečení, nedostatek jídla a hrubé zacházení vedly v táboře ke zhruba stovce doložených úmrtí. V únoru 1945 se zde navíc rozšířila tyfová epidemie. Po skončení války byli v Rabštejně internováni dopadení příslušníci SS. Později zde byli soustřeďováni Němci z České Kamenice a okolí. Po odsunu přicházeli do města noví lidé, kteří však podle místostarosty Adamčíka měli ke svému městu dost odtažitý vztah.

"To je problém o kterém se málo mluví. Já jsem také jakoby cizinec. Narodil jsem se u Opavy a sem jsem přišel v roce 1965. Ti lidé, kteří sem přišli po druhé světové válce, do konce života viděli svůj domov někde jinde. Většinou to bylo kolem Kutné Hory, Hradce Králové a Vysočiny a i když jim bylo 60 nebo 70, tak pořád jezdili domů tam. Teprve ti, kteří se tady narodili, cítí, že ta Kamenice je jejich domovem a také jsou pro Kamenici schopni a ochotni něco dělat, protože je to opravdu jejich domov."

Čím se tu lidé zabývají? V okolních městech jako je Nový Bor, Kamenický Šenov je prioritou sklářství. Je v Kamenici také sklářská výroba?

"Tady byla situace úplně jiná. Tady bylo prioritní zaměstnání v textilním průmyslu a byly tady jedny z největších papíren, které využívaly řeku Kamenici, protože při výrobě je obrovská spotřeba vody. Takže textil a papír. Teď je to horší, protože nezaměstnanost je řádově kolem 15 procent. Textil jede na čtvrtinu svých bývalých výkonů, papír jede na 5 procent. Naštěstí tu máme soukromé podnikatele, kteří se zabývají někdy až neskutečnými věcmi, například tu máme velmi progresivního podnikatele, který dělá technologii řezání vodním paprskem."

05-05-2006