Do šachty můžete sfárat v Landek parku

Foto: autorka

Jak jsme slíbili minulý týden, budeme pokračovat v cestě po severní Moravě. Podívali jsme se do areálu Vítkovic, kde v současné době z vysokých pecí vzniká unikátní místo, kde budou místo železa putovat po jeho trase turisté. Součástí vítkovického areálu je i Rothschildův zámeček. Sdružení, které se stará o obnovu Dolní oblasti Vítkovic, provozuje také Landek Park, kde je hornické muzeum.

Rothschildův zámeček,  foto: autorka
Rothschildův zámeček byl v areálu vysokých pecí postaven v roce 1847 a sloužil jako reprezentativní sídlo tehdejších ředitelů. Stejně je tomu i dnes. K největším architektonickým změnám docházelo právě při nástupu nových ředitelů. Jedním z nich byl i majitel Vítkovic Rothschild, proto se tak zámek původně jmenoval, dnes se mu říká Vítkovický zámek. S jeho rekonstrukcí se začalo v roce 2008 a o rok později 1. května byl slavnostně otevřen. Zajímavostí zámku, který není běžně přístupný, je to, že v přízemí je každá místnost zařízená v jiném stylu, třeba v Bruselském, zavedla nás dovnitř Lucie Břemková.

"Bruselský styl je inspirován světovou výstavou Expo, která byla v Bruselu v roce 1958. Můžete zde vidět dekorace jako látkové tapety, ručně tkaný koberec, foukaná světla, nebo stůl, na kterém je použito laminování, které v 60. letech bylo velice moderní. Jinak jsou zde modely výrobků Vítkovic jako je parogenerátor, Mariánský most v Ústí nad Labem, a v oknech jsou zalomené hřídele, které jsou hlavním vývozním artiklem do celého světa."

Lucie Břemková,  foto: autorka
Po roce 1948 se většina vybavení Vítkovického zámku nedochovala. Jsou tu hlavně historické listiny a pečetě. Nejvíc původních prvků je v předsálí. Každá z dlaždic byla při restaurování vytažena a očištěna. Jsou tu i obrazy, které ukazují, že tu byl původně veliký park a zahrada.

Dalšímu ze sálů, který je empírový, vévodí modrá, bílá a zlatá barva. Konají se tu konference a koncerty, například Janáčkův máj. Je tu unikátní klavír i řečnický pult.

"To je originál od Václava Havla, který měl na Pražském hradě. Byl vykoupený na aukci. Je tu i piano s neviditelným klavíristou. Je to takový unikát. Zkusím ho zapnout, jak vidíte, opravdu ty klávesy hrají samy. Policisté tu oceňovali své kolegy a jejich velitel se oblékl do fraku, učesal se a posadil za klavír. Všichni mysleli, že ve sboru mají takového perfektního klavíristu, že o tom ani nevěděli. Nevím, jestli potom přiznal pravdu. Samozřejmě, když tu probíhá Janáčkův máj, tak to už člověk pokud chce, hraje sám, ale klavír je unikát."

Sorela,  foto: autorka
Za pozornost stojí i tzv. sorela - místnost zařízená v duchu v socialistického realismu.

"Je tu původní nábytek ze 70. let a stůl, který je s motorovým pohonem. Uprostřed stojí vodka, protože se traduje, že se u tohoto stolu podepisovaly kontrakty se Sovětským svazem. Na stěnách jsou obrazy od Josefa Šmeka, který zobrazil komunistické osobnosti. Akorát v rohu za mnou můžet vidět Václava Havla. Ten je tam proto, že byl prvním demokratickým prezidentem zvoleným komunistickým shromážděním. Konají se zde i nějaké konference. Pro někoho to není moc příjemné, ale k té historii i těch Vítkovic to patří, proto máme i tuhle místnost."

Foto: autorka
Další z místností vévodí koberec a stůl od známého architekta Kaplického, busty od Otto Gutfreunda a Ladislava Šalouna. Každého tu zaujme unikátní tapeta, která je vlastně zvětšeninou obrazu od Zdeňka Sklenáře. Letos tu byla vystavená i zlatá slza od Federica Diaze, která byla na Expo v Šanghaji 2010.

Historie zdejšího areálu je zajímavá v tom, že se ve Vítkovicích spojil jedinečný tok -těžba uhlí, výroba koksu a výroba železa v jednom místě. V místě bylo uhlí a proto se turisté mohou přímo ze zámku vydat pod zem, respektive do Landek parku, kde je hornické muzeum. V těchto místech se datuje první osídlení už před 23 tisíci lety. Byla tu nalezena slavná Landecká venuše, mimochodem jediná štíhlá venuše v Evropě.

Co se novodobé historie týče, byla tu jedna z nejstarších šachet ostravské části revíru. Aby turisté zažili pocit horníků, když s nimi sjíždí klec, o to se postarali filmaři a šachtu promítají na podlahu klece, uvedl jeden z našich průvodců.

Foto: autorka
"Klec na šachtě jela rychlostí zhruba 12 až 13 metrů za sekundu. A my jsme chtěli návštěvníkům, tu simulaci zvukovou i vánek větru přiblížit. Hlavně se nám ji podařilo ozvučit jako důl a dát do pohybu stroje."

Na uhlí tu přišel jistý pan Keltička v roce 1776. Našel na hřebeni kopce černé kameny. Doma se příliš nelíbily, ležely v kredenci a pak je hodili do ohně. A kameny hořely. Od té doby tu vyrostlo 11 šachet. Kromě ukázky šachty je v Landek parku také expozice záchranářství. Před šesti lety získala ocenění jako druhá nejhezčí expozice v Česku. V pietní místnosti jsou jména záchranářů, kteří zemřeli v dolech při záchraně svých kamarádů. Na dolech jsou od roku 1897. Jak dodal bývalý záchranář Miroslav Machara, záchranáři se musí udržovat v dobré kondici. Z dolů se také musí čerpat voda, proto je v každé skupině záchranářů i četa potápěčů.

Miroslav Machara,  foto: autorka
"Záchranářem se může stát muž starší než 25 let a musí mít tři roky praxe na dole. Zaměstnání se vykonává do 48 let, pak se musí odejít. Záchranáři mají ve znaku znak maltézských rytířů. Naši chlapi na tento kříž skládají záchranářský slib. A tady na této hlavní tabuli jsou jména 103 záchranářů, kteří zemřeli."

V muzeu jsou například fotokopie dokumentů, když úřad nařídil majitelům vybrat mladé schopné lidi a vytvořit záchranářské skupiny. Najdete tu pracovní i křísící přístroje záchranářů.

"Představte si, když je na dole nějaké nebezpečí, tak jak ty lidi chcete odvolat. Na takovém dole Darkov fárá na jedné směně 1200 lidí. Dělá se to tak, že se hodí do stvolu jámy, která je hluboká 1000 metrů, skleněná ampule naplněná merkaptanem. To je obrovský smrad. Dispečer ještě odpaluje náložku, která rozbije skleněnou ampuli, která je nainstalována v hlavním rozvodu vzduchu. Vzduch je i na nejvzdálenějším pracovišti za pět či deset sekund. Dokonce se to dvakrát do roka trénuje. Když ucítíte ten smrad, otevřete masku. Ta může vyrábět kyslík až 60 minut. Zachránila hromadu životů a v revíru už je 30 let. Je to sovětský patent. Stejný způsob výroby kyslíku sověti používají v kosmu. A pak utíkáte k nejbližší šachtě."

Foto: autorka
Čeští a polští záchranáři jsou vysoce hodnoceni, neboť drží hotovost přímo na místě a jsou schopni vyjet do tří minut. Zajímavostí v muzeu je kompresor byl použit ve filmu Jak utopit doktora Mráčka. Nedaleko pak stojí botky potápěčů, které váží 12 kilogramů. Záchranáři - potápěči jsou velmi žádaní i pro různé komerční práce v Česku i v zahraničí. Mají totiž techniku, kterou nikdo v republice nemá. V muzeu je i přehlídka svícení v dole - jsou tu louče, kahany, lampy. Ale i hráze, které se staví, když v dole začne hořet.

O revitalizaci historické části Landeku se stará architekt Josef Pleskot, který má na starosti i Vítkovice. Sdružení Dolní oblast Vítkovice má v plánu vytvořit v Landek parku i sportovní zónu a propojit Landek s Ostravou pomocí lanovky.

10
49.813176330000
18.268203740000
default
49.813176330000
18.268203740000