Hrad Krakovec - symbol luxusu i poslední útočiště Mistra Jana Husa

29-09-2006

Vydejme se dnes na hrad Krakovec, místo, ke kterému se možná váže legenda o bájném knížeti Krokovi, místo, které se stalo posledním útočištěm Mistra Jana Husa. I když se jedná o zříceninu, míří sem hodně turistů a obdivují stavbu - něco mezi hradem a zámkem, která byla ve své době symbolem luxusu.

Legenda říká, že hrad Krakovec získal název podle bájného knížete Kroka, který měl, jak jsme se všichni učili, tři dcery - Kazi, Tetu a Libuši. A Krakovec měl být jeho sídlem. Zřejmě to tak ale nebude, neboť už kronikář Kosmas ve 12. století uváděl, že místo, kde kníže Krok žil, je v sutinách a stromovím porostlé. A to se o Krakovci rozhodně říct nedá. Další teorie říká, že své jméno získal podle množství krkavců, kteří v okolí žijí.

"A ještě jedna možnost. V první polovině 11. století výbojný český kníže Břetislav I., který unesl svou ženu Jitku z kláštera, vytáhl do Polska. Došel až ke Krakowu a místní lidi, kteří jeho výpravu přežili, přivedl sem a osidloval jimi zdejší krajinu,"

Krakovec, foto: CzechTourismKrakovec, foto: CzechTourism říká kastelán Jiří Sobek. Podle jeho slov Krakovec není ani hrad, ani zámek. Byl totiž stavěn v jakémsi zlomovém období. Na rozdíl od ostatních hradů, kde byly budovy postupně dostavovány, Krakovec je zjednodušeně vzato jedinou budovou s věží a nádvořím.

"Samozřejmě nese prvky jak hradní, tak zámecké architektury. Podle mě výraz, který by Krakovec přiblížil, je 'chalúpka'. 27 plus 1 to je. Je to taková neobvyklá 'chalúpka' i na tehdejší dobu. Bylo to nejluxusnější sídlo v Zemích koruny české. Je to ve velikosti prostoru, ve světlosti - byla větší okna, ale hlavně je to ve vytápění. První baráky - vojenské či správní - tam, když to vytopili na 12 až 13, někdy 16 stupňů Celsia, tak to bylo teplo. Ale tady to vymysleli jinak. Tady se využívalo topení jako o 200 let později na zámcích. Topných těles bylo míň, ale byly tu průduchy a teplo krásně cirkulovalo z jedné místnosti do druhé, takže si opravdu užívali, co se dalo."

Krakovec, zdroj: Wikimedia CommonsKrakovec, zdroj: Wikimedia Commons Předmětem zkoumání jsou na Krakovci zejména klenby, které se tu zachovaly. Nic podobného se v Evropě zřejmě nenachází. Začátek hradu je prokazateně spojen s rokem 1381, kdy hrad budoval křivoklátský purkrabí a oblíbenec Václava IV. - Jíra z Roztok.

"On měl pan král takovou manýru, že vždycky povýšil nějakého níže postaveného šlechtice. Zahrnul ho svou přízní, funkcemi a penězi. Jírovi se to přitrefilo v roce 1380 a vedle funkce purkrabího byl ještě vrchním královským lovčím, královským místodržícím. Taky byl šéfem dvorské hutě krále Václava IV. To je stavební firma, která Krakovec budovala. 'Chalúpku' zbudovali za 2,5 roku."

Foto: Jana Káninská / Český rozhlasFoto: Jana Káninská / Český rozhlas A to ještě stihli tehdejší řemeslníci postavit pro Václava IV. i hrad Točník. Rukopis dvorské hutě se pozná podle tzv. bosáží, což jsou hrubě tesané kvádry v rozích stavby. Ale jak už to v životě chodí, Jíra upadl roku 1410 v nemilost a zbankrotoval. Na Krakovec pak přišel Jindřich Lefl z Lažan.

"Díky němu je krakovec znám jako poslední dlouhodobější útočiště Mistra Jana Husa před odjezdem do Kostnice. Lefl patřil k velkým a významným stoupencům Husova reformního učení. Dokonce v roce 1412, o dva roky dříve než Hus, byl nařčen z kacířství. Později to bylo odvoláno. Hus sem přijel v červenci roku 1414 a pobýval zde do 11. října téhož roku. Napsal tu různé polemiky. Nejznámější je O knězi kuchmistrovi, Svým věrným Čechům. Tady dopsal závěť a 11. října odcestoval do Kostnice."

Foto: Pavel Pavlas / Český rozhlasFoto: Pavel Pavlas / Český rozhlas Co se stalo s Leflem z Lažan se přesně neví. Některé prameny tvrdí, že ho po Husově smrti upálením nechal císař Zikmund uvrhnout na dva roky do vězení. Lefl pak bojoval údajně dobrovolně proti husitským vojskům a to se mu stalo osudným v bitvě pod Vyšehradem. Majitelé se hradu se pak často střídali. Sto let tu byl i známý rod Kolovratů. Těm vděčí Krakovec za svoji renesanční úpravu. Kolovratové jsou pohřbeni ve 4 kilometry vzdálené vesničce Všesulov v kryptách zdejšího kostela, kam vede tajná chodba. Ani jsem nevěděla, že nad ní stojím.

"Stojíte na takovém kamenu a to je střed nejenom nádvoří, ale střed celého ostrohu, na kterém se Krakovec nachází. A je údajné spojení mezi hradem a kostelem, jehož vyústění je tady pod tím kamenem."

Foto: Pavel Pavlas / Český rozhlasFoto: Pavel Pavlas / Český rozhlas Další hradní páni dali Krakovci novou pálenou střechu a omítku a právě podle těchto barev se používal i název Červený zámek. Chvíli se tak jmenovala i vesnice. Krakovec si však své slávy dlouho neužil, neboť roku 1783 uhodil blesk a hrad vyhořel. Jak už to tak bývá, mnoho kamenů z hradu nakonec skončilo v základech zdejších vesnických domů, mimo jiné i gotické okenní kvádry. Ty dnes zdobí pouze jedno jediné okno hradu. Když byl roku 1914 zřízen Komitét pro obnovu a záchranu památného hradu Krakovce, lidé nosili zase zpět to, co jim z hradu zbylo na dvorcích a zahrádkách a stěny dozdívali, což je dodnes poznat.

Jako na každém správném hradu tu je věž, kterou používal majitel v dobách nebezpečí. Spodní část pak sloužila jako vězení. Jak uvedl kastelán Jiří Sobek, romantické prostředí hradu lákalo i filmaře. Natáčel se tu známý dětský muzikál Ať žijí duchové. A pokud jste viděli pohádku Princ a Večernice, pak u jedné z hradních zdí probodne princ Velen zlého čaroděje Mrakomora v podání Radka Brzobohatého. Hrad je ve vlastnictví státu od roku 1952. Čas od času se tu zastaví potomek posledních majitelů - vévodské rodiny Croyů, která hrad odprodala za první republiky Klubu českých turistů a opravy hradu se mu líbí.

29-09-2006