Hradec Králové - z gotické katedrály do galerie tří generací Kodetů

23-10-2009

Minulý týden jsme si prohlédli Hradec Králové z Bílé věže. Teď sestoupíme dolů a vydáme se na procházku po městě. Čeká na nás gotická katedrála Svatého Ducha, kde byl pohřben Jan Žižka, galerie Tři generace Kodetů, ale i plavba parníkem.

Kostel Svatého Ducha a Bílá věž, foto: Archiv Radia PrahaKostel Svatého Ducha a Bílá věž, foto: Archiv Radia Praha Kdy byl kostel Svatého Ducha založen se přesně neví. Odborníci i zástupci církve se shodli na roku 1308. O stavbu chrámu se zasloužila královna Eliška Rejčka. Hradec Králové byl totiž věnným městem českých královen. Však také busty Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské stojí v tzv. královské předsíni katedrály. Tu v průběhu staletí potkalo pět požárů. Kvůli tomu přišla o své původní zvony. Ty současné pocházejí z první poloviny 16. století a obří zvon Augustin na Bílé věži je s nimi sladěný.

Socha Jana Žižky v Žižkových sadech, foto: oficiální stránky Hradce KrálovéSocha Jana Žižky v Žižkových sadech, foto: oficiální stránky Hradce Králové "Protože Hradec Králové byl jedním z center husitů a z posledních míst jejich odporu, tak v katedrále byl pohřben Jan Žižka. Bylo to v kryptě pod hlavní lodí, která byla určena pro necírkevní hodnostáře."

Jak uvedla jedna z našich průvodkyň Martina Saláková, socha Jana Žižky stojí v Hradci Králové i v nedalekých Žižkových sadech. Je to jedna z mála soch, na kterých není Žižka zobrazen na koni. Socha stojí a mnozí lidé si Žižku při pohledu zezadu pletou s Janem Husem. Ale zpět ke katedrále. Ta nabízí kontrast neomítaného zdiva a původně bílého pískovce. Může se zdát, že je to záměr. Ve skutečnosti však bylo pískovce málo a tak byla zvolena cihla.

Morový sloup na Velkém náměstí, foto: Prazak, CC BY-SA 3.0 UnportedMorový sloup na Velkém náměstí, foto: Prazak, CC BY-SA 3.0 Unported Kousek od katedrály Svatého Ducha je Velké náměstí s typickým morovým sloupem. Morová epidemie se v Hradci objevila snad ve 13. století, kdy údajně zemřelo na 600 tisíc lidí. Zdejší morový sloup vznikl roku 1716 a je vysoký 19 metrů. Jak dodala naše druhá průvodkyně po Hradci Lucie Manďáková, na Velkém náměstí se koná i zajímavá slavnost - žehnání koní. A to vždy 28. září, kdy se na náměstí objeví až 150 koní.

"Na Velké náměstí se doveze směs gumy a písku, aby se tam koně mohli pohybovat. Můžete tam vidět ukázky jezdecké školy, ukázky skoku mohutnosti, historické kostýmované vystoupení. Jsou tam kladrubští bělouši zapřažení v kočáru."

Svého koně si může přivést kdokoliv a biskup Dominik Duka mu dá požehnání. Je to akce výjimečná nejenom v Česku, ale v celé střední Evropě.

Galerie Tři generace KodetůGalerie Tři generace Kodetů Na Velkém náměstí je i stará radnice s číslem popisným 1. Dnes tu sídlí galerie Tři generace Kodetů, která dříve existovala v Táboře, kde malíř Kristián Kodet po návratu z emigrace zakoupil historické objekty a shromáždil sbírky svých předků.

"Svého děda Emanuela Kodeta, svého otce Jana Kodeta a samozřejmě tam vystavoval i svá umělecká díla. To jest grafické práce a olejomalby. S panem Kodetem jsme rodinní přátelé a delší dobu jsme zvažovali realizaci této galerie v Hradci Králové, on má k Hradci i osobní vztah. Trvalo nám skoro tři roky, než jsme našli adekvátní prostory,"

Emanuel Julián KodetEmanuel Julián Kodet uvedl provozovatel galerie Petr Vítek. A jak dodala Šárka Apoštolová, stálá i prodejní expozice přináší informace o členech rodiny Kodetů i jejich díla. Například dědeček Emanuel Julián Kodet byl nejnadějnějším žákem profesora Stanislava Suchardy.

"Po studiích strávil rok v Itálii, kde ve vatikánských sbírkách kreslil sochy, obrazy, reliéfy a tyto dochované kresby ukazují šíři jeho nadání, protože on i fotografoval. Jeho největší sochou je Žižkova mohyla, pochází z roku 1913 a je 15 metrů vysoká. Stojí u Sudoměře a je to dodnes největší sochařský výtvor v celé střední Evropě."

Jan KodetJan Kodet Jeho syn Jan Kodet nejdříve maloval a pak se připravoval na sochařskou školu u svého otce. Roku 1965 získal cenu hlavního města Prahy za monumentální plastiku. A v duchu svých předků pokračoval i nejmladší z rodiny Kristián Kodet, který od 16 let studoval na královské akademii v Bruselu.

Kristián KodetKristián Kodet "Tam měl v 19 letech poprvé výstavu. Roku 1968 emigroval do Švýcarska, kde udělal výstavu se svým otcem. Tam byly i všechny tatínkovy sochy. Po dvou letech se z emigrace vrací, dál tady tvoří, ale roku 1977 dostává od Svazu výtvarných umělců zákaz svá díla v Praze vystavovat a tak roku 1979 odchází podruhé do emigrace se svojí druhou ženou. Vrací se až po roce 1989, kdy začíná vykupovat od sběratelů díla svých předků Jana a Emanuela Kodeta a zakládá muzeum Tři generace Kodetů. Je to jediný žijící malíř nejprodávanější v této zemi. Obrazy, které za rok vytvoří, všechny prodá."

Pivovar, foto: Archiv Radia PrahaPivovar, foto: Archiv Radia Praha Proto jich zde příliš nenajdete. Kousek od galerie stojí bývalý pivovar, dnes krásně zrekonstruovaný. Sídlí v něm i krajský úřad. Na stěně původních pivovarnických sklepů je socha patrona pivovarníků Gambrina a původní funkci budovy symbolicky připomíná malý pivovar, který se zabývá pivními specialitami. Vyrábí například pivo z kaštanového medu, který se dováží z Egypta. A když už jsme se vydali za památkami, uměním a uhasili žízeň, je čas na závěrečnou projížďku na parníku. Zdejší parníčky jsou skutečná rarita - jsou to jediné opravdové parní lodě na řece Labi, kde se parní kotel dodnes roztápí uhlím.

23-10-2009