Janské Lázně vracejí zpět do života

04-04-2015

Janské Lázně jsou ideálním východiskem do nejvyšších českých hor Krkonoš. Jak v zimě pro lyžaře, tak v létě pro cyklisty i pěší turisty. Z města se můžete vydat například na Sněžku, k pramenům Labe, navštívit Pančavský vodopád nebo černohorské rašeliniště. A nebo si užívat příjemné pohody na lázeňské kolonádě.

Janské Lázně, foto: Kristýna Maková, Český rozhlas - Radio PrahaJanské Lázně, foto: Kristýna Maková, Český rozhlas - Radio Praha Lázně i město jsou dnes propojené. Jak uvedl jejich ředitel Rudolf Bubla, k léčbě se používají dva teplé prameny:

"Teplý pramen v Janských Lázních byl nalezen kolem roku 1006 a to Janem z Chockova. Byl to zbrojnoš rytíře Albrechta z Trautenberku. Teplý pramen tu měl nalézt při svých toulkách. Tolik říká legenda. My používáme k léčbě dva prameny. Jeden se jmenuje Janův pramen a druhý Černý pramen."

Termální voda původně začala sloužit nikoliv k léčení, ale k pohonu vodního kola hamru na železnou rudu. Poprvé se tu v teplých pramenech koupali ve čtrnáctém století. Tehdy nechal Zilvar ze Silbersteinu zřídit primitivní lázeňské zařízení. Do provozu lázní výrazně zasáhl na konci 17. století kníže Jan Adolf Schwarzenberg, který dal u pramene postavit šest nových budov a pověřil doktora Hettmayera sepsáním učeného pojednání o účincích lázeňského pramene.

Janské Lázně mohly být slavné jako Warm-Springs

V roce 1935 v lázních začaly léčit stavy po dětské obrně podle vzoru amerických lázní Warm-Springs, které mají velmi podobnou minerální vodu. Dokonce se uvažovalo o tom, že by se zde mohli léčit pacienti z celé Evropy.

Janské Lázně, foto: Kristýna Maková, Český rozhlas - Radio PrahaJanské Lázně, foto: Kristýna Maková, Český rozhlas - Radio Praha "Warm-Springs jsou známé tím, že se tam léčil prezident Franklin Delano Roosevelt, který trpěl tvz. poliomyelitidou, což je určitý druh obrny, který byl vymýcen tuším v roce 1957. A právě řada těchto tzv. poliovců se v Janských Lázních léčila. Nejmladší generace dětí, které byly poliovirem postiženi, se v Janských Lázních ještě občas léčí. Každý podzim tady mají pravidelně svůj kongres. Po druhé světové válce se uvažovalo o tom, že by se v Janských Lázních léčily děti z celé Evropy. Od roku 1945 do roku 1948 v rámci Marshallova plánu byla tato myšlenka podporována. Dokonce zde začaly i stavební práce, které měly zakládat nový pavilon, ale rok 1948 s tím úplně zamával."

Janské Lázně byly zajímavé i tím, že snad jako první lázně v Česku převzaly ve své době velmi populární metodu amerického neurologa Hermana Kabáta, jakousi formu fyzioterapeutického strečinku, posilování určitých svalů, které jsou postižené po mrtvicích nebo traumatech, která postihla pohybový aparát.

"Když přijdete na pracoviště, kde se provádí ergoterapie, máte pocit, že dospělí i děti si tam hrají. Ono to tak vypadá. Skládají třeba lego nebo se učí péct cukroví. Je to jedna z velmi účinných metod, která se používá po mrtvicích, po centrálních mozkových příhodách, kdy je zapotřebí znovu obnovit jemnou motoriku rukou, nohou, končetiny, která centrální mozkovou příhodou byla nejvíce postižena."

I taneček léčí

Janské Lázně jsou spojené i s léčbou dětí. V roce 1981 byla postavena a otevřena známá dětská léčebna Vesna.

Janské Lázně, foto: CzechTourismJanské Lázně, foto: CzechTourism "Na Vesně je zajímavé to, že ji postavila italská firma. V té době musely existovat dobré vztahy v propojení na vládu a stranu, protože dětská léčebna Vesna ve své době stála 14 miliónů dolarů. V té době to byl obrovský objem peněz, který do Vesny směřoval."

Dnes se v Janských Lázních léčí jak dětští, tak dospělí pacienti. Hlavně onemocnění pohybového aparátu. Zajímavé jsou lázně i pro turisty. Pořádají se welnessové programy a v roce 2007 tu byl otevřen první čtyřhvězdičkový hotel. V okolí Janských Lázní najdete zoo ve Dvoře Králové, nově zrekonstruovaný hospital Kuks nebo hrad Pecka. A nejvýznamnější Ski Resort Černý hora-Pec. Dominantou města je pak rozhledna na Černé hoře s lanovkou, která vede z centra Janských Lázní.

Pokud zdravotní stav turistiku nedovoluje, v Janských Lázních je krásná secesní lázeňská kolonáda od vídeňského architekta Branga. Lázeňská sezóna tu začíná 6. června, tedy v den, kdy byly léčebné prameny objeveny. Lázně během roku pořádají například autorská čtení, reprezentační ples i taneční večery.

Kolonáda v Janských Lázních, foto: Kristýna Maková, Český rozhlas - Radio PrahaKolonáda v Janských Lázních, foto: Kristýna Maková, Český rozhlas - Radio Praha "Někdo si může myslet, že je zbytečné, aby zdravotní pojišťovna proplácela, že se tu člověk také pobaví, zajde na taneček. Fungování lázní ale není jen o tom, že tam někdo s vámi cvičí a podrobujete se proceduře, že vás noří do teplé vody a pomazávají bahnem. Je to i o tom, že na vás působí režim celkově. Zklidní vás to, přenastaví metabolismus, začnete myslet na jiné věci než v normálním životě. I navazování různých sociálních vztahů a komunikace s kolegy a tanečky k tomu patří."

Také Janské Lázně postihla úsporná opatření, když došlo k omezení proplácení lázeňských pobytů. Dokonce se tehdy mluvilo o uzavření dětské léčebny Vesna. Teď už se lázně dostávají z červených čísel. Kromě české klientely se zde léčí Arabové, Rusové, Němci a Italové. Jak uvedl ředitel Rudolf Bubla, lázně změnily po letech logo a mají i nové motto: Zpět do života.

"Motto Zpět do života nám nevymýšleli žádní kreativci. Když jsme s kolegou loni jeli do Arabských Emirátů a připravovali si materiály, tak jsme tam měli dlouhé věty o návratu do života a o tom, jak tady léčíme. Tak jsme zkracovali, zkracovali a udělali jsme z toho Zpět do života."

04-04-2015