Jihlavská Brána Matky Boží ukrývá hvězdárnu

12-10-2007

Zachovalé jihlavské hradby upoutají každého, kdo městem projíždí. Původně bylo součástí opevnění pět bran, dnes zůstala pouze jediná a to Brána Matky Boží. Kromě hezkého pohledu na město nabízí i hvězdářské dalekohledy a zajímavou historii.

Čtyři z pěti jihlavských bran byly rozebrány a zbořeny v době, kdy se Jihlava stávala kupeckým městem a bylo třeba, aby za hradby projely široké vozy. Zůstala pouze Brána Matky Boží. Vůbec první zmínky o ní jsou z druhé poloviny 13. století. Jihlava se tehdy stávala strategickým místem a kolem města vznikal hradební systém. Nikdo neví, jak věž tehdy vypadala. Ještě na začátku 16. století byla zhruba poloviční, než je dnes, uvedl můj průvodce Miloš Podařil.

Brána Matky Boží v roce 1899Brána Matky Boží v roce 1899 "Následně přišel jeden z ničivých požárů. Jihlava si požárů prožila obrovské množství, nicméně v roce 1551 vypukl požár, který zasáhl i naši věž, která vyhořela. Dnes s nutnou dávkou nadsázky řekněme, že naštěstí, protože se stala opravdu zvláštní věc. Po požáru byla dostavěna další dvě patra. Tím pádem vznikl unikát, který jinde na světě těžko hledat. Spodek věže je gotický a ta nová nástavba je už renesanční. Úplně nejzvláštnější chvíle nastala někdy na začátku 90. let 20. století, kdy se naše věž v důsledku nevhodného hydrogeologického podloží začala propadat a měli jsme tady něco jak mají v Itálii, 'šikmou věž v Jihlavě'. Hrozilo tu opravdu velké nebezpečí, že se celá brána zhroutí, protože ta atika nahoře už se začínala pomalu rozpadat, takže byly investovány nemalé peníze na opravu, na zpevnění podloží betonovými injekcemi. Přibližně od roku 1998 je brána teprve přístupná veřejnosti."

Brána Matky Boží je vysoká asi 24 metrů a nadmořská výška nahoře na věži je přesně 543 metrů. Na věži je v kameni rýha, kudy se spouštěla padací mříž. Ale to není jediná památka na její obránce, kteří nesměli ztloustnout.

Brána Matky Boží, foto: Chmee2, CC BY-SA 3.0 UnportedBrána Matky Boží, foto: Chmee2, CC BY-SA 3.0 Unported "Každý, kdo pod věží prochází a podívá se nahoru, tak v průjezdu uvidí takové opravdu maličké okénko a to je průlez, kterým sem ti 'obyvatelé' prolézali. Oni sem nepřišli tak pohodlně po schodech jako my. Měli tam veliký dlouhý žebřík a prolezli tam tím maličkým okýnkem dole. Vedle věže je jeden z nejzachovalejších jihlavských hradebních parkánů a tam se traduje příběh, že to bylo jediné místo, kudy do Jihlavy pronikli křižáčtí nepřátelé, kteří kdysi v noci pomocí žebříků přelezli přes zeď. Sice se dostali těsně za hradby, ale byli prý kolem půlnoci zpozorováni mnichem a nějakou ženou, čili je to taková zvláštní kombinace. Nicméně oni zburcovali celé město a nepřátele se podařilo odehnat. Jiný případ takového průniku do města asi nebyl znám."

Dnes lidé z věže nepozorují nepřátele, ale široké okolí a dokonce vesmír. Na Bráně Matky Boží totiž od roku 2002 sídlí astronomická společnost.

"Myslím, že jsme jediná hradební věž široko daleko, která má něco takového. Je tady na bráně vůbec největší veřejný astronomický dalekohled na celé Vysočině. Přestože jsme v centru města, tak ukazujeme lidem mlhoviny, galaxie, planety, když se přiblíží některá kometa, tak třeba i komety."

Máte udělanou nějakou provizorní posuvnou stříšku na vrchu na věži nebo musíte spoléhat na počasí?

"Tak to je velký kámen úrazu, musíme bohužel spoléhat na počasí a na své síly. Každý, kdo přijde do věže, tak se velmi diví těm příkrým schodům, které tam máme. Vždycky na ta pozorování dalekohledy po těch neuvěřitelně prudkých schodech vytahujeme nahoru a pak je zase uklízíme."

Schody tu jsou opravdu příkré, zato z věže je krásný rozhled. Kam až dohlédneme?

Jihlava, foto: Archiv Radia PrahaJihlava, foto: Archiv Radia Praha "Z centra Jihlavy příliš velký rozhled není, co se těch nejvzdálenějších objektů týče. Ale máme tady spoustu blízkých věcí, které jsou vidět pouze odsud. Je to především chrám Nanebevzetí Panny Marie. Když se na něj podíváme z věže, tak zjistíme jednu věc, kterou si málokdo uvědomuje. Ten chrám má úžasnou věž, která je vidět jen z několika málo míst. Zajímavé je, že je stavěný do kříže a věž je uprostřed. Když se půjdete podívat dovnitř, tak zjistíte, že není ničím podepřená. Ona je vlastně postavená na rozpěře kleneb, takže to je taková architektonická zajímavost. Na chrám navazuje minoritský klášter, který dnes opět funguje. Přímo pod věží je hradební parkán, dnes sloužící jako letní amfiteátr."

Z věže je vidět nově opravená jihlavská radnice, která je dominantou náměstí. Její zdi hostily i císaře Zikmunda. A zdá se, že jihlavští byli na své město patřičně hrdí. Po požáru roku 1523 se na křížových klenbách radnice objevily latinské a německé nápisy z nichž jeden zní: "Znak města Jihlavy a slovo Boží přetrvají věky." Kousek od radnice stojí další dominanta Jihlavy - kostel sv. Jakuba Většího. Už ve 14. století měřila strážní věž kostela 63 metrů. Druhá věž - zvonová - musela být postupně snížena na 54 metrů, protože se začala vyklánět od své osy. Do ní byl v roce 1563 zavěšen zvon nazývaný Zuzana. Je to druhý největší zvon na Moravě - vysoký 1 metr 82 centimetrů a váží přes 7 tun. Navíc je kostel pokladnicí uměleckých předmětů.

Jak dodal Miloš Podařil, z Brány Matky Boží je i výhled do okolí Jihlavy. Například na zvláštní vrcholek, kam vede úzká pěšinka.

"Tady ještě donedávna byl velký kříž, ten byl vandalsky zničen, nicméně to je místo, kde bylo jihlavské popraviště. Tam byla šibenice, upalovaly se tam čarodějnice."

Pokud je dobré počasí, jsou z věže vidět i 150 metrů vysoké větrné elektrárny u obce Pavlov.

12-10-2007