Mariánská Týnice po rekonstrukci opět dominuje krajině

07-11-2008

Mariánská Týnice je skvělá stavba barokního architekta Santiniho. Bývalé proboštství a poutní kostel leží kousek od Plzně a dnes je zde muzeum. Dá se říct, že památka opět povstala z popela. Na začátku 20. století se totiž zřítila celá kopule, ale díky velkorysé rekonstrukci se opět tyčí nad kostelem.

Mariánská Týnice je další z nádherných staveb barokního architekta Jana Blažeje Santiniho. Nejkrásnější z celého areálu je kostel Zvěstování Panny Marie postavený na půdorysu řeckého kříže. Santini ti tu dovolil změnit téměř nezměnitelné. Většina katolických kostelů má oltář obrácený k východu, ale tady v Týnici, kvůli hře barev skleněných výplní, je oltář obrácen na jihozápad a slunce sem dopadá skoro celý den.

Mariánská Týnice kolem roku 1785Mariánská Týnice kolem roku 1785 Původně stál na tomto místě zemanský středověký dvorec, později tu mniši cisterciáci vystavěli poutní kostelík. Všechno změnila Santiniho velkorysá barokní stavba, řekl pro Český rozhlas historik Jiří Fág. Místo nebylo vybráno náhodou.

"Mariánská Týnice stála na tzv. staré plaské cestě, která vedla od Plas, přes Mariánskou Týnici ke dvoru Hubenov a tvořila páteř krajiny Kralovicka."

Základní kámen byl položen roku 1711 opatem Eugenem Tyttlem. Chtěl vytvořit chrám, který by přitahoval věřící z celého plzeňského kraje. Stavba trvala skoro půl století a jejího dokončení se nedožil ani Santini, ani opat Tyttl. Oproti původnímu projektu byla dokončena jen polovina staveb. Sláva Mariánské Týnice však netrvala dlouho. Dekretem císaře Josefa II. byl klášter a kostel zrušen, hlavní oltář přestěhován do Příbrami a socha Zvěstování Panny Marie do kostela v Kralovicích. Majetek cisterciáků koupil od Náboženského fondu podnikatel, který tu chtěl zřídit přádelnu. Dokonce se uvažovalo i o cukrovaru.

"Tohle je i doloženo, mimo jiné na jedné dobové pohlednici, kde máme Mariánskou Týnici vyobrazenou s komínem, který trčí z té kopule kostela nad krajinu a je pod tím napsáno cukrovar."

K tomu naštěstí nedošlo a celé plaské panství koupil rakouský kancléř Klement Václav Metternich. Objekt mu sloužil jako seník a pomocné hospodářské budovy. Katastrofou pro Mariánskou Týnici bylo stržení měděné krytiny kostelní kopule během první světové války. Panští úředníci ji použili na výrobu nových kotlů do pivovaru v Plasích. Zatékání, sníh a led udělaly svoje a roku 1920 se klenba kopule téměř ze tří čtvrtin zřítila. Velkou zásluhu na záchraně památky měl plzeňský architekt Hanuš Zápal, rodák z Kralovicka, který stál v čele Spolku pro záchranu Mariánské Týnice. Stát dokonce poskytl spolku malou subvenci a vyslal četu vojínů, aby pomohli s odstraňování trosek zřícené kopule. Na jejím místě pak architekt postavil ochranný dřevěný kryt pokrytý zinkovým plechem. V padesátých letech se práce téměř zastavily. Po velkorysé rekonstrukci v posledních dvou desetiletích Mariánská Týnice opět září. Její kopule dominuje krajině, tak jako před 230 lety, kdy byla stavba dokončena.

Mariánská Týnice, foto: CzechTourismMariánská Týnice, foto: CzechTourism "Je dostavěná podle původních barokních technologií, vyzděná z cihel. Není v tom žádné železo, žádná železná táhla nebo jiné moderní prvky, které by kopuli zpevňovaly."

Ne jejím vrcholu stojí opět původní osmiboká lucerna vysoká přes pět metrů, vytesaná ze solidních žulových kvádrů, která byla po roce 1920 usazena do trávníku vedle budovy proboštství. Jak dodal historik Jiří Fág, v chrámu se dochovaly dvě fresky a fresková podmalba oltáře. Ten původní oltář je dnes v Příbrami a ten, který je v Mariánské Týnice, pochází z jednoho zrušeného kostelíku v pohraničí.

"Je dochována soška Anděla zvěstování a Panny Marie, která po byla zrušení kláštera přenesena do kralovického kostela sv. Petra a Pavla, kde stojí na oltáři dodnes. U nás v muzeu můžeme vidět kopii."

Proboštství dnes slouží jako muzeum. V prvním patře, kde původně bývaly cely mnichů a probošta, je hned několik expozic. Například křesťanské umění od gotiky. Jsou tu překrásné obrazy, sochy, ornáty, kalichy. Ale i sbírky etnografické. Vedle dobových zemědělských nástrojů a krásných krojů, jsou tu i rozvrhy hodin školáků z doby zhruba před sto lety.

"Pochází z obecné školy v Potvorově. Když se na ně zadíváme trošičku podrobně, tak vidíme, že tehdy byl volným dnem čtvrtek. Je tady doslova napsáno 'prázdno', zatímco v sobotu se do školy chodilo a v neděli součástí školních dětských povinností byla účast na bohoslužbách."

Mariánská TýniceMariánská Týnice V muzeu jsou k vidění i opravdové unikáty. Byly sem umístěny dva nově restaurované obrazy Petra Brandla, které pochází z kostela sv. Barbory v Manětíně. Ojedinělá je také expozice umělecké litiny. Huť tu založil kníže Metternich a najdete tu například litinová kamna či kříže.

Za prohlídku stojí i nedaleký kralovický kostel sv. Petra a Pavla. Ve zdejší kryptě leží zachovalé mumie členů rodu Gryspeků, jejichž vláda v Kralovicích skončila tragicky po Bílé Hoře. O důstojné uložení mumií do skleněných rakví se zasloužila koncem osmdesátých let 19. století kněžna Pavlína Metternichová, velká obdivovatelka skladatele Bedřicha Smetany. V kostele je možné shlédnout krásný renesanční epitaf rodu Gryspeků a sochu Panny Marie přenesenou právě z Mariánské Týnice. Stejnou nádheru barokní architektury nabízejí i nedaleké Plasy, které patřily téměř 640 let cisterciáckému řádu. Ke kostelním dveřím vede dvouramenné schodiště, pod nímž je vchod do metternichovské hrobky.

07-11-2008